RECENZE: Kniha Světlo ženy líčí portét lidí zlomených životem. Oslní i po jazykové stránce

Náhoda svede na pařížské ulici dohromady dvě hluboce zarmoucené bytosti – muže a ženu. Průměrného životem znaveného Michela a osamělou bělovlasou Lydii. Jejich setkání je setkáním lidí, kteří se navzájem sbližují díky bolestnému zážitku nenahraditelné ztráty. Ona i on jen spolu hledají způsob, jak překonat osamělost, jak se zachránit, a vzepřít se tak surovému osudu, který je připravil o jejich drahé.

Příběh se rozprostírá v průběhu jedné společné noci, kdy se dvě osamělé duše sblíží. Protagonistou je pilot Michel, jehož manželka Yannick zemřela na rakovinu. Při výstupu z taxíku má potíže se zaplacením, ze šlamastiky ho zachrání žena s jménem Lydie Kowalská. Lydie zase prozměnu čelí traumatu z autonehody, při níž zemřela její dcera a manžela postihla porucha řeči. Večer plný něhy začíná všedně výstřední situací takříkajíc ze života.

Romain Gary (1914–1980), spisovatel rusko-litevského původu, v kratičké próze Světlo ženy pracuje se svými typickými antihrdiny, kteří se staví proti soudobému systému a zkaženému světu s hořkostí a ironií. Gary je znám především jako autor, jenž dvakrát vyhrál Goncourtovu cenu - v roce 1956 za román Kořeny nebes a podruhé roku 1975 pod pseudonymem Émile Ajar za Život před sebou (vydaný v roce 2013 nakladatelstvím Plus).

V Garyho  tvorbě se velmi často objevují motivy jako prostituce, přátelství, ztráta nebo boj jednotlivce proti většině. Světlo ženy v tomto případě není výjimkou, pouze jsou tyto motivy zabalené do na první pohled jednoduchého příběhu. Hlavní prostor je věnován postavám, především vypravěčovi Michelovi, na němž je zobrazeno jeho poetické vidění světa a nutkání vymykat se zažitým konvencím. Lydie je oproti němu průměrnější, ostýchavější a plná výčitek svědomí - přestala milovat svého manžela po autonehodě. Nebýt jejich společného setkání, postavy by samy o sobě působily dost suše.

Kniha není pouze plná smutku, objevují se zde scény, které vytrhnou z melancholie. Jednou z nich je setkání se seňorem Galbou a jeho psíkem hledajícím přítele v neznámých lidech. Galba se zde vyskytuje jako přehlížený cvičitel zvířat předvádějící v jednom baru číslo se zvířaty tančícími paso doble. Za zmínku stojí také Lydiin manžel Alain a jeho panovačná matka.

Příběhu vévodí užitý jazyk plný obraznosti, poetismu a trefnosti. Gary pečlivě volí slova tak, aby ve čtenáři vzbudil konkrétní emoce bez příkras. Často řeší palčivé společenské problémy jako samota, smrt blízkého, naděje lásky nebo odcizení. Ani humor mu není cizí, dovolává se na něj sarkasmem, ironií nebo poněkud výstředními momenty.

Světlo ženy zaujme nejen formou, ale také obsahem. Na malém prostoru se prostřednictvím dvou antihrdinů oslavuje naděje a láska. Váha myšlenek odpovídá době, kdy byla kniha napsána. Krátký rozsah pak poskytne rychlé splynutí a zábavu na pár hodin čtení.

Světlo ženy / Clair de femme (1977)

Autor: Romain Gary

Překlad: Tomáš Havel

Počet stran: 120 stran

Vydáno: 1. vydání 2018, Plus