RECENZE: Nová Carrie rozpoutává masakr na filmových plátnech, přitom její knižní předloha málem vůbec nevznikla

Do kin v nejbližších dnech dorazí film Carrie, natočený podle románu amerického mistra hororu Stephena Kinga z roku 1974. Příběh dívky, která ve své pubertě objeví, že má schopnost hýbat předměty pouhou myšlenkou, není zdaleka adaptován poprvé. Na stříbrné plátno Kingův děsuplný příběh poprvé dorazil roku 1976 v režii Briana dePalmy. Titulní roli tehdy ztvárnila herečka českého původu Sissy Spacek. V devadesátých letech pak následoval muzikál Carrie, uváděný na Brodwayi, a neoficiální pokračování, nazvané Carrie 2. Ještě jednou byl pak příběh převeden do pobody televizního filmu, tento se však v několika klíčových aspektech od knižní předlohy lišil tak, že se o adaptaci již stěží dá mluvit. V nejnovější verzi, která se do českých kin dostane 18. října, roli Carrie ztvárňuje Chloe Grace Moretz (známá např. ze superhrdinského snímku Kick-Ass), matku hlavní protagonistky pak hraje Julianne Moore.Výčet všech těchto adaptací svědčí o kvalitě knižní předlohy, která dodnes dokáže vyděsit leckterého čtenáře. Přitom sám Stephen King neměl daleko od toho, aby po prvních pár odstavcích myšlenku na napsání své první vydané knihy opustil. Autor sám později prohlásil, že Carrie začal psát v době, kdy již tři jeho předchozí krátké příběhy byly odmítnuty a kdy ztrácel naději na jakýkoliv úspěch. Živil se v té době jako učitel angličtiny s tak nízkým platem, že musel prodat i jediný telefon, kterým ve svém domě disponoval. První tři stránky rukopisu dokonce vyhodil v rozčílení do odpadkového koše, ze kterého je zachránila až jeho manželka Tabitha. Té se zdála základní premisa zajímavá, sama ji označila za „obrácený příběh Popelky", a donutila manžela, aby knihu napsal. Když pak zaslal rukopis do nakladatelství Doubleday, musel mu jeho majitel o rozhodnutí knihu publikovat informovat telegramem, protože telefon King již neměl. Nakonec se z málem nedopsané knihy stal hit, kterého se jen za první rok prodalo více jak milion kusů.Kniha samotná je psána zvláštním stylem, kdy je vyprávění třetí osoby prokládáno prakticky na každé stránce novinovými výstřižky, rozhovory a komentáři od lidí, kteří celý příběh prožili a nyní na něj vzpomínají. Carrie se představuje jako dívka, která nemá žádné přátele a ve vytváření jakýchkoliv vazeb jí brání její fanaticky křesťanská matka, považující mj.dceřinu první menstruaci za hřích, za který se bude smažit v pekle. Právě pokusy mladé dívky o nalezení přátel a nakonec i lásky tvoří osu příběhu. Nejděsivější scény celého příběhu pak přichází s popisem maturitního plesu, který se nakonec zvrhne v typicky „kingovskou" přehlídku násilí a děsu, která čtenáře nenechá spát. I přes narušování příběhu dodatečnými analýzami z novinových výstřižků je příběh úžasně čtivý a nenechá vás knihu odložit až do (rozhodně ne pohádkového!) konce. Pro ty, kteří chtějí být příběhem nové filmové adaptace šokováni, bude dobré knihu otevřít až po shlédnutí filmu. Ale těm, kteří chtějí sledovat, jak moc byla režisérka Kimberly Peirce „věrná" Kingově románu, lze přečtení knihy důrazně doporučit.