Jiří Mádl: Kdo neumí zařadit film, je debil. A pak jsem natočil toto

Film „Pojedeme k moři" ukazuje problémy „dospěláků" dětskýma očima. Ačkoli vypravěčem je dítě a v databázích se film objevuje jako komedie, žánrově nelze tento film zařadit ani mezi dětské filmy, ani mezi komedie. Ostatně to si sám autor uvědomuje: „Neumím ten film zcela žánrově zařadit. I když jsem si vždycky říkal, že kdo neumí film zařadit, je debil. Najednou se to stalo mně."

K natáčení si přizval na pomoc i Věru Šimkovou-Plívovou, která proslula filmy, kde se v hlavních rolích ukázaly děti (např. Páni kluci či Krakonoš a lyžníci). Mádl chtěl od zkušené režisérky radu, jak vlastně s dětmi natáčet.

„Čerstvý" režisér však nemá v plánu jít dál směrem dětských filmů, i když by se to na první pohled mohlo zdát. „Moje holka o mě říká, že jsem gerontopedofil, protože když píšu povídky nebo cokoli, tak píšu jenom o dětech a o starých lidech. Nějak se mi nedaří jít jinam," přiznává Mádl, který by svůj film přirovnal stylem k filmu Obecná škola, který napsal Zdeněk Svěrák a zrežíroval jeho syn Jan.

Celý děj se odehrává v Českých Budějovicích, což zavdává příčinu myšlenkám, že se jedná o autobiografický film, neboť z tohoto jihočeského města Mádl pochází. „Jsou tam skutečné motivy, ale je to spíš mozaika. Jsou tam postavy, které existovaly, jakými jsou babička, Stáňa a Haris. Ty jsou zcela inspirovány skutečností. Jinak je to fikce," prozrazuje Mádl.

Psali jsme: Pojedeme k moři? Není moře jako moře a film jako film. Zvlášť, když ho točíte na foťák OBRAZEM: Debut Jiřího Mádla Pojedeme k moři bude v kinech od 10. dubna  

Mádl začínal s filmem jako herec. Ostatně snad každý si vybaví jeho první roli, ve které se objevil jako snowboarďák. Mladou generaci najednou překvapí, že ten „pubertální mladík", se kterým si Mádla stále spojuje, dokázal napsat úžasný scénář a ještě jej skvěle zrežírovat.

Ve filmařském prostředí se však s takovým pohledem nesetkal. „Ta důvěra mě až překvapila," přiznal Mádl a dodal: „Možná to bylo tím, že kdybych za někým přišel a řekl „mám film", tak by si řekli, ježišmarja. Ale tím, že se k nim dostal scénář skoro anonymně a pak až k tomu bylo dáno moje jméno, tak to asi hodně pomohlo."

Ve filmu se objevují v hlavních rolích dva mladí herci, Petr Šimčák a Jan Maršál. A jelikož Mádl taky začínal jako herec a teď se propracoval k režii, zeptali jsme se jej, jestli u nich vidí podobné tendence věnovat se filmu z pozice režiséra: „Zatím tomu nic nenasvědčuje, ale doufám, že na mě nezapomenou, až budu stařík. Ono to ale z toho logicky vyplývá. Mnoho herců, kteří začali brzo, mají tendenci jít na druhou stranu. Já myslím, že u jednoho z nich to tak bude."

Jako svého následovníka vidí Mádl spíše Honzíka: „Péťa zůstane víc u herectví, ale těžko říct. Možná se to zdá proto, že je Honzík starší, tak se projevuje jinak než Péťa, který je hodně koncentrovaný, jde za cílem a herectví se věnuje už tři roky v Městském divadle v Brně. Zatímco Honzík má takový rozptyl, když hraje i fotbal. Jinak tomu zatím nic nenasvědčuje."

Příběh je pojat tak, že hlavní hrdina natáčí svůj život na fotoaparát, který dostal od rodičů. „Je to podle mě první generace, která toho je schopná. Vlastně všechny ty střihové programy už jsou běžně ke stažení," myslí si o reálnosti příběhu Mádl. „Pojedeme k moři" se tak vymyká z klasického pohledu na filmařinu, protože celý film byl skutečně natočen jen digitálním fotoaparátem. Toho se však nemusíte nikterak bát, protože kvalita videa odpovídá běžným filmům. Místy však natáčení na fotoaparát dodává na autenticitě.

Ačkoli film teprve přijde do kin, Mádl má již připravené nové náměty. Jeho prvotina je originální z hlediska kamery, další film by měl být zase jiný, ovšem z jiného úhlu. Měl by být originální, co se týče zvuku, měl by tím příběh odvyprávět jinak. Ale protože Mádl jako autor nelení, má připravený i další námět, u které by se však mělo jednat o filmovou klasiku.

Pokud by skutečně došlo na natáčení dalších filmů, Mádl by rád spolupracoval se štábem, který stojí za filmem právě vstupujícím do kin. „My jsme štáb debutantů. Většinou když se povede film, kde se potká hodně debutantů, tak nějakým přirozeným způsobem chtějí být dál spolu. Jestli oni mě neodepíšou, tak já je rozhodně ne," dodal.