RECENZE: Venom 2: Carnage přichází aneb lesk a bída současných komiksových filmů

Pokračování Venoma s Tomem Hardym odhaluje aktuální stav superhrdinských spektáklů. Obsahová vyprázdněnost je maskována vizuálně zábavným kabátkem, který nedokáže dostatečně zakamuflovat vetchou kostru. Otázka zní, měli byste na dvojku Venoma vyrazit do kina?

Eddie Brock (Tom Hardy) je trošku připitomělý týpek, do kterého se „vsáknul“ mimozemský symbiont Venom. V prvním filmu jsme se o něm něco málo dozvěděli a nyní se ukazuje, že rozhodně není jediný svého druhu, protože se na Zemi objevil další – Carnage. Ten se usídlil trestanci Cletusi Kasadym (Woody Harrelson) a rozhodně nehodlá být hodný.

Teoreticky zajímavě rozehraná partie se však záhy rozpadá. Dobrá polovina filmu je totiž pouze o „manželském“ soužití Venoma s Hardym, který pochoduje po bytě a hádá se se svým symbiotickým souputníkem. Bohužel, po pár minutách se vtípky začínají zajídat, a po deseti minutách si říkáte, kdy už tohle skončí.

Z nudy diváka vytrhne finální bitka, která je poměrně dlouhá a konečně je náležité nasvícená, takže aspoň vidíte, co se na plátně děje. Ale nápaditost soubojů se blíží nule. Navíc jde evidentně o řezající se jedničky a nuly, kterým příliš nevěříte a souboj tak postrádá jakékoliv emoce. Nemáte totiž důvod se bát, protože podvědomě tušíte, že to Venom, teda promiňte Brock, zvládne.

Sony se již u prvního Venoma zaleklo původně proklamovaného Rkového ratingu a s dvojkou pokračují ve stejných šlépějích. Z potenciálně zajímavého démonického monstra, které trhá své nepřátele vejpůl, nebo je rovnou celé spořádá, se tak stává ukecaná zubatá příšerka, jež sotva vyděsí pětileté dítě.

Woody Harrelson zase strašně tlačí na pilu, protože vzhledem k velmi krátké stopáži 97 minut, mu příliš času na řádné etablování záporného protagonisty nezbývá. Člověk to neříká příliš často, ale deset patnáct minut stopáže navíc, by snímku prospělo. Ale pouze za předpokladu, že by byla věnována Kasadymu s Carnagem a jejich řádné iniciaci.

Vizuální rovina se s příchodem režiséra Andyho Serkise posunula, ovšem těžko říct, zda lepším směrem. Minimálně je na obě monstra dobře vidět a není nutné je lovit někde ve stínu mezi odstínem tmavě modrošedé a černé. Je patrné, že Venom nechce být barevnou omalovánkou ve stylu Marvelu, ale nevýrazná tlumená paleta, která barvami připomíná komiksové snímky před Nolanovým Temným rytířem, působí dosti archaicky. Doba se změnila a lid si žádá barvu. Na druhou stranu, kdyby byl snímek pojat jako téměř hororová procházka temným městem plným opravdu zlých lidí a monster, pak by podobné ladění docela sedělo – jenže tomu tak není.

Celkové hodnocení je nutně rozporuplné, protože ti, kteří byli spokojení s prvním filmem, budou spokojeni i tentokrát, ale nové fanoušky si dvojka nejspíš nezíská. Dvojitá dávka téhož prostě někdy nestačí k tomu, aby byl snímek lepší. Triková stránka je obecně na dobré úrovni, ale bitky jsou nezajímavé a celkově je dvojka Venoma poměrně nevýrazná. Po pár dnech si asi vzpomenete na jednu nebo dvě hlášky a možná na nějaký záblesk z finální bitky, ale to je tak vše. Cílová skupina náctiletých bude nejspíš opět celkem spokojena a kravaťáci v Sony si budou mnout ruce, jak to zase dobře vymysleli. Bohužel tratit bude zejména náročnější divák, který nejde do kina pouze vypnout a u filmu i přemýšlí. Ti by se dvojice Venoma měli rozhodně vyhnout.

Celkové hodnocení: 45 %

Venom: Let There Be Carnage (2021)

Hrají: Tom Hardy, Michelle Williams, Woody Harrelson, Naomie Harris, Stephen Graham, Reid Scott, Sean Delaney, Laurence Spellman, Etienne Vick, Amber Sienna, Peggy Lu, William W. Barbour, Andrew Koponen a další.

Režie: Andy Serkis

Scénář: Kelly Marcel

Kamera: Robert Richardson

Hudba: Marco Beltrami

USA / 97 min / akční, sci-fi, thriller

Související

Papežův zákon

RECENZE: Papežův zákon o prohnilé církvi stojí i padá na velikášském akademismu

Poté, co byl u nás snímek Papežův zákon uveden v rámci nesoutěžní sekce karlovarského festivalu, se dostává i do široké distribuce. Italský film se noří do temné historie církve a skrze příběh na základě skutečných událostí reflektuje krutost lidské manipulace, společenskou rozštěpenost i individuální osudy na pozadí velkých dějin.
Iveta Bartošová

RECENZE: Málo mě znáš o Ivetě Bartošové pojednává kontextuálně a vyhýbá se laciné dojímavosti

Snad nikdo není s mašinérií bulváru spjatý tolik, jako zpěvačka Iveta Bartošová. Hvězda normalizačního popu, jejíž život byl po revoluci jako na houpačce. Spíš než s pěveckou kariérou si ji spojujeme s vyhořením, nenaplněnými sny a tragickým osudem. Dokumentární minisérie Málo mě znáš se k médií nesčetněkrát omílanému příběhu vrací jinak. Kriticky, empaticky, bez bulvárnosti i sentimentu.

Více souvisejících

recenze filmy Kina film Venom film "Venom 2: Carnage přichází" horor žánr: akční Tom Hardy (herec) Andy Serkis Woody Harrelson Michelle Williams

Aktuálně se děje

před 20 minutami

před 57 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 8 hodinami

před 9 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

včera

WSJ: Putin pravděpodobně nenařídil vraždu Alexeje Navalného

Podle amerických zpravodajských služeb není pravděpodobné, že prezident Ruska Vladimir Putin osobně nařídil útok na opozičního vůdce Alexeje Navalného. Uvedl to deník The Wall Street Journal (WSJ). 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy