Český film zabodoval u Akademie, studentský Oscar se vrací na FAMU

Seznam vítězů akademie zveřejnila na svém webu. Slavnostní vyhlášení bude 17. října v Los Angeles.

"Studentský Oscar se po 30 letech vrací na FAMU," uvedla v prohlášení filmová škola, vnímající ocenění jako potvrzení vysoké kvality studentů české filmové školy. "Jsem nesmírně šťastná, že můžu zastupovat naši školu před americkou akademií v tak prestižní soutěži, jako je studentský Oscar," uvedla sama autorka, která na pražské škole v programu Filmové, televizní a fotografické umění a nová média studuje obor animovaná tvorba a je občankou Ruské federace.

"Je to historicky třetí český zářez v této soutěži," uvedla ředitelka českého Státního fondu kinematografie Helena Bezděk Fraňková. "Prestižní ocenění pro film Dcera je velký úspěch pro českou kinematografii a povzbuzením pro další mladé filmaře. Nemělo by zapadnout, že do semifinále se dostal i další český film Pouštět draka," dodala.

Komuniké fondu připomnělo, že z Čechů získal studentského Oscara v roce 1989 Jan Svěrák krátkým filmem Ropáci; v roce 2017 bodovala Marie Dvořáková se snímkem Kdo je kdo v mykologii. Protože ale někdejší studentka FAMU soutěžila s filmem, s nímž tehdy absolvovala americkou školu, soutěžila v domácí sekci, řekl dnes ČTK mluvčí fondu kinematografie Jiří Vaněk. Film Dvořákové byl zvolen jako jeden ze tří vítězů v kategorii hraných studentských filmů za rok 2017, doplnil.

Český animovaný film Dcera se dostal do finále studentských Oscarů v konkurenci 1615 snímků. Režisérka Kaščejevová s ním sklidila už několik festivalových úspěchů. Dostal nejvyšší ocenění Křišťál na francouzském festivalu v Annecy a 8. září cenu za nejlepší film na festivalu Fantoche ve Švýcarsku.

"Je to velká pocta pro FAMU, pro Českou republiku a samozřejmě pro mě. Tento úspěch pro tvůrce nastavuje laťku vysoko a povzbuzuje mě pracovat s ještě větším nasazením," říká režisérka.

Její snímek vypráví o dívce, která v sobě ukrývá vzpomínku na bolestnou událost, kdy jako malá holčička přinesla domů ptáče a otec její pocity a touhu po pochopení v návalu starostí nezaznamenal. Děvče reakce svého otce vnímalo jako lhostejnost a uzavřelo se do svého vnitřního světa plného touhy po otcově lásce a jejích projevech. Od tohoto okamžiku se s otcem stále vzdalovali a jako dospělá už není schopna přijmout projevy jeho lásky. Otec trpící pocitem viny hledá cestu k vlastní dceři a snaží se získat zpět ztracený vztah.

Kaščejevová zvolila pro svůj film unikátní výtvarnou formu, kdy pomocí pohyblivé ruční kamery, což je u loutkového filmu velmi komplikovaná realizace, docílila velmi realistických záběrů.