V pondělí se při udílení Pulitzerových cen nejvíce pozornosti soustředilo na zpravodajství o válce na Ukrajině. Agentura The Associated Press získala dvě ceny za vynikající reportáže a fotografie, včetně ceny za službu veřejnosti, která patří mezi nejprestižnější ocenění. The New York Times pak získal Pulitzerovu cenu za vynikající mix zpravodajských a investigativních článků o konfliktu.
Letošním hlavním držitelem Pulitzerovy ceny za novinářskou práci se stal tým agentury AP díky svému vynikajícímu zpravodajství z obléhaného ukrajinského města Mariupolu. Agentura AP byla oceněna i za své fotografické práce, které dokumentují události od počátku války na Ukrajině. Cenu za mezinárodní zpravodajství získal The New York Times díky sérii reportáží o vraždění civilistů ruskými jednotkami ve městě Buča. V kategorii prózy byly oceněny dva spisovatelé, Barbara Kingsolverová a Hernan Diaz.
Další ocenění pro The Times přišlo v kategorii ilustrovaných reportáží a komentářů, kde zvítězily díky článku Mony Chalabi v The Times Magazine, který se zaměřil na bohatství zakladatele Amazonu Jeffa Bezose. Chalabiho článek byl považován za neuvěřitelně podrobný a informativní, a přinesl čtenářům nové pohledy na kontroverzního miliardáře. Toto ocenění je dalším potvrzením, že The Times jsou jedním z předních světových médií, které dokážou spojit kvalitní novinářskou práci s vynikajícími ilustracemi a vizualizacemi. Uvedl deník The Washington Post.
Letošním hlavním vítězem Pulitzerovy ceny za veřejnou službu jsou novináři z agentury AP, v čele s reportérkou Lori Hinnantovou, videožurnalistou Mstyslavem Černovem, producentkou Vasilisou Stěpaněnkovou a fotoreportérem Jevhenem Maloletkou. Tento tým se vydal do přístavu Mariupol hned po zahájení ruské invaze 24. února 2022 a v městě zůstal více než dva týdny, aby zdokumentoval ničení města ruskými jednotkami, včetně útoků na nemocnice a civilní infrastrukturu. Tito novináři byli posledními zahraničními novináři v Mariupolu, než se jim podařilo riskantním útěkem z města. Maloletka získal také cenu World Press Photo za svůj snímek z rozbombardované porodnice v Mariupolu.
Agentura AP vyslala své novináře do ukrajinského Mariupolu jako jedny z mála mezinárodních zpravodajských organizací, když město padlo do ruských rukou. Tito novináři, kteří se stali posledními zahraničními novináři v Mariupolu, dokázali zdokumentovat pád města. Vedle prestižní ceny za veřejnou službu, která je považována za nejvyšší ocenění, získala agentura AP i cenu za fotografii za své zpravodajství.
Caroline Kitchenerová z The Washington Post si odnesla cenu za nejlepší domácí reportáž za své sledování důsledků rozhodnutí amerického Nejvyššího soudu, které loni zrušilo právo na potrat dané v roce 1973 v případu Roeová versus Wade. Jedním z příběhů, které otiskla, byl ten o náctileté dívce z Texasu, která kvůli omezení potratů nemohla přerušit nechtěné těhotenství a musela porodit dvojčata. Magazín The Atlantic získal cenu za nejlepší zahraniční zpravodajství za materiály Caitlin Dickersonové, která dokumentovala dopady politiky bývalého prezidenta Donalda Trumpa na rozdělování migrantů a jejich rodin na hranicích USA.
Kromě novinářských kategorií jsou v rámci Pulitzerových cen oceněni také tvůrci v oblasti literatury a hudby. Letos byly v kategorii prózy uděleny dvě ceny. Barbara Kingsolverová získala cenu za svůj román Demon Copperhead, který je moderní adaptací klasického díla Charlese Dickense David Copperfielda. Hernan Diaz zaujal porotu románem Trust, který inovativním způsobem vypráví o vzestupu a pádu vlivné rodiny v New Yorku v 20. letech 20. století. V kategorii biografií byla oceněna Beverly Gageová za svou knihu o dlouholetém šéfovi FBI Edgaru Hooverovi.
Pulitzerova cena je každoročně udělované prestižní americké žurnalistické a umělecké ocenění. Jejím zakladatelem je americký novinář maďarského původu Joseph Pulitzer. Cena je udělována od roku 1917 a v současné době obsahuje 21 kategorií. Ve dvaceti kategoriích získává laureát odměnu 15.000 dolarů. V kategorii veřejné služby obdrží zlatou medaili. Od počátku je tato cena udělována za žurnalistiku a literaturu, přičemž od roku 1943 se tato cena rozšířila i do oblasti hudební tvorby. Cenu uděluje Kolumbijská univerzita v New Yorku.
Související
Hlavní Pulitzerovu cenu za novinařinu získal list The Washington Post
Pulitzerovu cenu získaly deníky za zpravodajství o pandemii i o smrti George Floyda
Pulitzerova cena , Associated Press (AP)
Aktuálně se děje
před 24 minutami
CNN: Americká armáda může zaútočit na Írán už o víkendu
před 1 hodinou
Jihokorejský exprezident Jun Sok-jol byl odsouzen na doživotí
před 2 hodinami
Trump pochválil Macinku za ostudný střet s Clintonovou
před 3 hodinami
Počasí o víkendu: Silné mrazy vystřídá výrazné oteplení
včera
OBRAZEM: Olympijská atmosféra v Miláně
včera
Vyvolávají sociální sítě závislost u dětí záměrně? Zuckerberg poprvé v historii skončil před soudem
včera
Česká ženská biatlonová štafeta bojovala o nečekanou medaili. Přišla o ni v posledním úseku
včera
Do čtvrtfinále olympijského hokejového turnaje postoupily Německo, Švýcarsko a Švédsko
včera
Plány na deportaci migrantů dostávají jasné obrysy. Evropské státy pracují na zřízení prvních center
včera
Češi byli blízko nečekanému postupu do semifinále. S hvězdnou Kanadou prohráli až v prodloužení
včera
Metnar podpořil snížení hranice trestní odpovědnosti
včera
Rusko chce diktovat, které země mohou být v NATO
včera
Psychiatrickou léčebnu v Bohnicích zachvátil tragický požár. Jedna osoba zemřela
včera
Jsou na stejném seznamu jako teroristé. Soudci ICC přišli o kreditní karty i Google účty
včera
Počet žraločích útoků vzrostl. Na počty úmrtí po zásahu bleskem ale ani zdaleka nemají
včera
Maďarsko a Slovensko se naléhavě obrací na EK. Chtějí výjimku z nákupu ruské ropy
včera
Rozhovory v Ženevě skočily. Hraje se o to, na koho Bílý dům svalí vinu za kolaps, ne o mír, tvrdí experti
včera
Slovensko kvůli zastavení dodávek z Ruska vyhlásilo stav ropné nouze. Stoplo vývoz nafty na Ukrajinu
včera
Schillerová představila podrobný koncept systému EET 2.0
včera
Evropa volá po jaderných zbraních stále víc. Další země nabídla své území k jejich umístění
Estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna prohlásil, že jeho země je otevřená možnosti umístit na svém území jaderné zbraně spojenců, pokud to Severoatlantická aliance vyhodnotí jako nezbytné. V rozhovoru pro stanici ERR zdůraznil, že Evropa by neměla vylučovat nadnárodní jaderné odstrašování v rámci NATO. Tallinn podle něj nemá žádnou doktrínu, která by rozmístění těchto zbraní v souladu s obrannými plány aliance zakazovala.
Zdroj: Libor Novák