Pavel Šporcl hrál i v punkevních jeskyních. Kde překvapí teď?

Zdroj: YouTube

Je jen málo umělců, jejichž jména se obyčejnému člověku vybaví, když se řekne klasická hudba.  Houslista Pavel Šporcl je bezpochyby jedním z nich. Do širšího povědomí se zapsal samozřejmě hlavně díky své virtuózní hře, ale svou roli sehrála i jeho originální image (šátky, košile apod.), netradiční vzhled nástroje (modré housle z dílny J. B. Špidlena) a také jeho přesahy do dalších hudebních žánrů (Sporclein – popová muzika, Gipsy Way – cikánský folkór). A právě posledně jmenovaný projekt patří k těm nejúspěšnějším a nejžádanějším.  Spojuje Šporclovu virtuozitu s živelností a osobitým umem vynikající slovenské cimbálovky Romano Stilo Ensemble a opět dobývá česká i zahraniční pódia. Turné Pavla Šporcla Gipsy Way – orchestral  (ve spojení se symfonickým orchestrem) tak navazuje na to nejlepší, co český houslový virtuóz předvedl spolu s mistry cikánské cimbálovky na  150 koncertech v České republice, na Slovensku, v Německu, Anglii, Švýcarsku či v Rusku. Gipsy way - orchestral se v ostravském Gongu objeví v podobě rozšířené o další skladby a o nová aranžmá. V aranžmá Františka Drse zazní např. skladby: P. de Sarasateho, J. Brahmse, J. Masseneta, G. Bizeta, E. Moricconeho, J. Williamse, G. Boulangera, V. Montiho.

„Na našich koncertech jsme si užívali společně s diváky zcela neopakovatelné zážitky. Možná proto je mottem mého nového turné se symfonickým orchestrem Krása a radost ze života jako neopakovatelné kouzlo okamžiku. Nadšení posluchačů nás přesvědčilo, že bychom měli lidem naši hudební lahůdku ještě nabídnout: v tomto případě navíc s plným zvukem symfonického orchestru," řekl Pavel Šporcl.

Projekt Gipsy Way vznikl před 4 roky, kdy Pavla Šporcla slovenská skupina Romano Stilo pozvala na benefiční koncert do Bratislavy, kde se zrodil nápad na společné CD a následovalo i turné. Se souborem Romano Stilo Šporcl ukončil spolupráci více než před rokem. Současná kapela Gipsy Way byla sice složena pro toto turné, ale hraje i samostatně. Před ostravským vystoupením jsme Pavla Šporcla požádali o krátký rozhovor.

Co se Vám vybaví, když se řekne Janáčkova filharmonie Ostrava?

Skvělý orchestr s výbornými muzikanty. S Janáčkovou filharmonií jsem odehrál mnoho úspěšných koncertů.  Spolupráce je vždy velmi profesionální, příjemná a to mě baví.

Jste pověstný svou originální image, hrajete na modré housle, pořádáte exkurzy do jiných hudebních žánrů. Co Vás k tomu vede?

Láska k hudbě. Snaha zpřístupnit klasickou hudbu i dnešním posluchačům, předat můj osobní pohled na hudbu a získávat stále nové posluchače.

Kde se podle Vás skrývají zatím nevyužívané možnosti prezentace tzv. vážné hudby?

Myslím, že by se vztah k hudbě a zájem o umění vůbec, měl pěstovat již od dětství. Mnoho lidí dostane příležitost setkat se s klasikou až v pozdějším věku a zcela náhodou zjistí, o jak krásné zážitky a vjemy léta přicházel. A to je škoda.  K všeobecné prezentaci vážné hudby někdy jistě chybí dostatek financí, náklonnost médií a určitý druh odvahy.

Program nazvaný Gipsy Way je velmi úspěšný.  Brzy se dočká 200. reprízy a vyvezl jste jej i do zahraničí. Jak reagovalo publikum v Japonsku nebo v Číně?

Všude je program přijímán velmi podobně, tzn. s obrovským úspěchem. Ať jsme hráli v Číně, Rusku, Francii, Anglii či německém kostele, všude lidé doslova křičeli bravo. Na  95 procentech koncertů jsme  zažili úžasnou atmosféru v hledišti, ovace vestoje, krásné pocity. Samozřejmě jsem rád, že se mi podařilo tento program zúročit. A protože v cikánské hudbě neexistují pro interprety přísná pravidla, zahrajeme pokaždé maličko jinak. I to je důvodem, proč se na každý další koncert s tímto programem tolik těším.

Kde se vzalo Vaše okouzlení romskou hudbou?

Líbí se mi melodie i harmonie, temperament a obrovská vřelost. Cikánští virtuózové byli vždy skvělí houslisté a já je od malička poslouchal. Sám jsem hrál v dudácké kapele, moje maminka tančila v lidovém souboru, a tak jsem měl od dětství k folklóru velmi blízko. Ale nejvíc mě asi nadchl cimbál. Ještě než jsem se dal dohromady s cikánskou kapelou, hrál jsem často s cimbálkou z Moravy a vždy jsem si to moc užil.

Chystáte nějaký další originální projekt?

Snažím se, aby všechny mé projekty byly originální, a věřím, že i mé koncerty klasické hudby jsou jiné. Vloni jsem odjel turné s projektem Sporcelain, na kterém jsem ukázal svůj pohled na moderní, popovou hudbu. V září mi vyjde nová deska Moje houslové legendy, na které jsem nahrál virtuózní skladby slavných českých houslistů minulosti, jako byli Kubelík, Kocian, Ondříček, Drdla a další. Tento program představím na stejnojmenném podzimním turné a samozřejmě znovu zavítám i do Ostravy.

Máte nějaký hudební sen?

Život bez snů a jejich naplnění si ani nedovedu představit. Mám ale vnitřní pocit, že pokud se mají sny naplnit, neměly by se napřed prozrazovat.

Jak často a jak dlouho zkoušíte?

Na housle cvičím 3 – 4 hodiny denně.

V hudebním světě je velká konkurence, co je podle Vás důležité, aby se člověk dokázal prosadit?

Být připraven. Dnes se to, že člověk hraje dobře, pokládá za naprosto samozřejmé. Hudebník musí být flexibilní, mít schopnost obsáhnout velký repertoár, aby byl schopen hrát takřka každý večer jiný program. Musí mít dobré PR a také štěstí. Je to takový balíček. Pro mě je ale nejdůležitější, že miluju to, co dělám. Bez toho by byl úspěch pro mě bezcenný.

Který okamžik ve Vašem životě považujete za nezapomenutelný? A proč?

Nejsilnějším okamžikem v mém životě asi navždy zůstane nerození mých dcer. Profesních zážitků je opravdu mnoho: moje první veřejné vystoupení, první setkání s prof. Václavem Snítilem, s Itzhakem Perlmanem, Dorothy Delay, první koncert s Českou filharmonií...

V Ostravě budete v září s Janáčkovou filharmonií vystupovat v bývalém plynojemu. Na jakém nejzvláštnějším místě jste koncertoval?

Koncertoval jsem na různých místech. Baví mě objevovat nové prostory. Vloni jsem například pro svůj pražský koncert turné Sporcelain vybral Terminál 2 Letiště Václava Havla.  Hrál jsem také na vlakových nádražích, na břehu jezera, v punkevních jeskyních, kde mi nad hlavou létali netopýři, třikrát jsem vyprodal legendární Lucernu...

Letos na jaře jste oslavil 40. narozeniny. Přejeme dodatečně všechno nejlepší a ještě hodně úspěšných koncertů i CD. A co Vy byste popřál Janáčkově filharmonii k jejím blížícím se 60. narozeninám?

Aby měla co nejvíc spokojených hráčů i posluchačů.