Praha - Československo se sice nemůže považovat za kolébku papírových vystřihovánek, ale určitě se výrazně podílelo na jejich rozvoji a stalo se v tomto oboru bez nadsázky velmocí.
Těžko lze odhadnout, kolik z nás bylo infikováno virem zvaným papírové modelářství. Virem, který na rozdíl od počítačových nebo zdravotních je sice také nebezpečný, ale jen v tom směru, že už se ho nezbavíte - a ani nebudete chtít. Tento obor máme spojen nejčastěji s časopisem ABC, ve kterém vystřihovánky od určité doby vycházely každé dva týdny – a děje se tak dodnes, vždyť ABC bude zanedlouho slavit 60. výročí své existence.
Papírové modely nejsou českým (či československým) vynálezem, jak si mnoho lidí myslí. První zmínky o papírových modelech najdeme v první polovině 16. století (matematik Georg Hartmann tehdy vytvořil kombinaci krucifixu a slunečních hodin), ale naše „zlaté české ruce" dokázaly povýšit zejména v poslední třetině 20. století vystřihovánky na malá umělecká díla.
Kolektiv ing. Stanislava Fajkuse už před třemi lety v mnohem skromnější podobě vytvořil první díl historie mapující především vystřihovánky časopisu ABC (tehdy ještě s podtitulem „mladých techniků a přírodovědců"). Nesl jméno Papírová archeologie a byl pojatý jako „román na pokračování". Na něj navazuje díl druhý zachycující bezesporu jedno z nejobsáhlejších a nejbohatších období ve spojení časopis-papírové modelářství. Mapuje ročníky 15 až 20, ve nichž se tříbila česká modelářská škola a prosazovat se začala skupina vysoce ceněných autorů. Patří sem dvojice Pavel Blecha-Richard Vyškovský, Václav Šorel-František Kobík a také Ladislav Müller. Tito pánové tvořili páteř vystřihovánkové produkce v daném období a jejich tvorbu Papírová archeologie 2 detailně popisuje.
V ABC měly technické modely velké zastoupení (zdroj: ing. Stanislav Fajkus)
Na více než 800 obrázcích se seznámíte s modely, které ve zmíněném období vyšly, mnohé z nich byly po mnoha letech pro účely publikace znovu slepeny z dobových originálů – bez nadsázky můžeme říci, že nemálo z nich dnešní ctihodní pánové v letech i několikrát začali, ale nikdy nedokončili. To vše je doplněno informacemi a drobnými postřehy, které postihují i různé rarity nebo chyby na modelech nalezené.
Stručně lze říci, že v publikaci najdete i následující zajímavosti:
Poprvé v historii existence oblíbeného „kartičkového" Atlasu ABC bylo provedeno úplné statistické a encyklopedické shrnutí. Profil autorské dvojice Václav Šorel-František Kobík, přičemž letecký specialista a modelář Šorel obstaral úvodní slovo knihy. Najdeme zde osobní vyznání modelářů, kteří sbírají úspěchy v modelářských soutěžích Seznámíme se s vystřihovánkami, které ve zmíněném období (1970-1976) vycházely v dalších časopisech a vydavatelstvích (Sluníčko, Mateřídouška, Pionýrská stezka, Svět motorů, Mladé letá, Albatros, Orbis...)Bonusem knihy je unikátní, nikdy dříve nepublikovaný model arch. Richarda Vyškovského Historické nádraží a vlak z počátku 20. století (měřítko 1:160), dále pak pokračující série Archeologického atlasu se speciální krabičkou od Ladislava Badalce. Zakoupením publikace navíc novopečený majitel získá volnou dětskou vstupenku do Království železnic na pražském Smíchově.
Na tradiční Atlasy ABC navazuje Archeologický atlas tvůrců knihy (zdroj: ing. Stranislav Fajkus)
Autoři publikace nejsou na tomto poli žádnými nováčky, vedle zmíněné Papírové archeologie, díl 1 jsou podepsáni pod sešitem Papírový svět Richarda Vyškovského, mapující tvorbu tohoto vynikajícího tvůrce modelů, které po dlouhá léta vycházely v časopise ABC a později i ve vydavatelstvích Albatros či ERKOTYP, s.r.o. Připomenout lze i Kouzelnou historii papírových vystřihovánek Josefa Kropáčka.
Kniha Papírová archeologie 2 vychází ve spolupráci s časopisem ABC, jehož historie sahá až do roku 1957, v lednu příštího roku tedy bude slavit 60. výročí existence.
Papírová archeologie 2Autoři: ing. Stanislav Fajkus & kolektivPočet stran: 256 (8 listů vystřihovacích příloh)Vydavatel: Modely-vystřihovánky (www.modely-vystrihovanky.cz)Vydání: říjen 2016
EuroZprávy.cz jsou hlavním mediálním partnerem publikace
8. října 2026 16:01
Nobelovu cenu za literaturu získala kanadská básnířka a esejistka Anne Carsonová
Související
Papírová archeologie: Připomeňte si kouzlo modelů a získejte výpravný vánoční dárek
Aktuálně se děje
včera
Zemřel Walter Koenig. Podobně jako Stewarta ho proslavil Star Trek
včera
Chorý po čtvrté červené v dresu Slavie v Edenu končí. Zná tresty na všech frontách
včera
Česká pošta představila plán transformace. Odhalila, co bude s pobočkami
včera
Legenda české atletiky Fibingerová se vážně zranila
včera
Babiš nebude nadšený. Pavel se chystá na další jednání vlády
včera
Ohavnost. Rusové nemají na ledě co dělat, udeřili opoziční politici
včera
Mýto pro nákladní auta se v průběhu příštího roku změní, předpokládá ministerstvo
včera
Harvard a Yale. Nejstarší a nejprestižnější americké univerzity slaví svá výročí
včera
Je to nepřijatelné. Šťastný se zlobí na CAS kvůli návratu ruských hokejistů
včera
Železniční tragédii ve Španělsku nepřežil Čech, potvrdilo ministerstvo
včera
Rusové se mohou vrátit na hokejové MS. Česko už zareagovalo
včera
Binance přišla o miliardy dolarů při útoku hackerů. Stopy vedou ke Kimovi
včera
Sparta s Plzní nestačily na své soupeře v Evropské lize. Jablonec překvapil
včera
Moskva čelila jednomu z největších ukrajinských útoků za poslední roky
včera
Vražda v Jablonci. Kriminalisté obvinili podezřelého, na soud si počká ve vazbě
včera
Tesco v Česku skončí, nahradí ho Albert. Firmy oznámily velký obchod
včera
Zemřela pracovnice ambasády v Tel Avivu. Došlo k tragické nehodě
včera
Zemřel legendární britský herec Patrick Stewart
včera
Počasí o víkendu: V Česku se ochladí, na horách napadne sníh
29. října 2026 21:16
Rusko zaútočilo na přeplněné ukrajinské nádraží, zabilo 14 lidí. Nepřijatelné, zareagoval Macron
Francouzský prezident Emmanuel Macron obvinil Rusko z toho, že si namísto deeskalace zvolilo další eskalaci konfliktu. Stalo se tak po čtvrtečním úderu ruského dronu na přeplněné nádraží v ukrajinském městě Dnipro, při kterém zemřelo nejméně čtrnáct lidí. Tragický útok zasáhl nástupiště, kde v té době stály příměstský a osobní vlak.
Zdroj: Libor Novák