RECENZE – Nedávno světem umění zatřásla situace, kdy se dílo záhadného umělce Banskyho skartovalo poté, co bylo zakoupeno za více než milion liber. Skartovaný obraz záhy navýšil svoji cenu až o 50 %. O tom, jak je dnešní umění vrtkavé a měňavé píše známý ekonom Don Thompson, který na něj nahlíží z hlediska jeho hrabivého trhu.
Není to poprvé, co se Thompson věnuje problematice současného trhu s uměním. Ve svých předchozích knihách Jak prodat vycpaného žraloka za 12 milionů dolarů a Supermodelka a krabice Brillo vycházel z předpokladu, že na trhu dochází k interakci prodejců s kupci, jejímž výsledkem je stanovení racionální ceny. Události z roku 2014 jeho předpoklad relativně snadno smetly ze stolu, a tak vznikla kniha Oranžový Balonkový pejsek.
Nejznámějším newyorským aukčním domům jako Christie’s nebo Sotheby’s se tehdy podařilo během čtyř dnů vydělat 1,66 miliardy dolarů, což představovalo zhruba šest milionů na jednu aukční minutu. Odborníci tak žili v přesvědčení, že se v příštích 12 či 24 měsících podaří během jednoho aukčního večera vynést až na částku jedné miliardy.
Tento úspěch vysvětlují jednak koncepty behaviorální ekonomie, marketing, tak i iracionalita lidského rozhodování. Jestliže o dané dílo soupeří více dražitelů, zvítězí většinou ten, kdo nejvíce nadsadí jeho hodnotu. Dražitel si následně uvědomí, že nabídl větší částku, než bylo třeba a obrátí se na zástupce aukční síně anulovat obchod.
Současní lovci umění se vydávají na honbu za kultovním dílem, které je pro ně kořistí té nejvyšší ceny. Bohužel těchto děl není mnoho, proto v každé aukční sezóně dochází k výrazné cenové propasti mezi nimi a zbytkem umělecké produkce, jejichž hodnota je stanovena odborníky a uměleckými poradci.
Zároveň samo označení „kultovní dílo“ bylo dříve spjato s umělci jako Picasso, Monet nebo Vermeer, dnes se běžně váže k sítotiskům Warhola, graffiti Jean-Michela Basquiata nebo verbálním obrazům Christophera Woola. Ojedinělé postavení má v tomto případě současný nejúspěšnější americký umělec Jeff Koons, který vytvoří pouze koncept, jenž následně zhotoví jeho asistenti.
Thompson se jako ekonom zcela přirozeně vyhýbá uměnovědné omáčce, drží se faktů, statistik nebo příběhů ze zákulisí, čímž si udržuje divákovu pozornost. Záměrně se nevymezuje pouze na problematiku současného trhu umění a její iracionality, ale naopak otevírá spektrum rozmanitých témat.
Čtenář se tak dočte o regulaci trhu s uměním, co podmiňuje úspěch daného díla, jak internetový prodej umění mění aukční prodej nebo proč je více galerií v New Yorku než v Londýně. Thompsonův rukopis je po celou dobu srozumitelný bez přebytečné odbornosti, vyžadující nějaké předchozí znalosti.
Nicméně co činí čtení problematické je velký výskyt jmen kupců, uměleckých poradců či obchodníků. Některá jména lezou do hlavy snadněji, jiná po letmém přečtení upadnou v zapomnění. Autor se mohl vydat zlatou střední cestou, kdy by jmenoval pouze ty osoby, které jsou pro knihu stěžejní. Takhle je až příliš komplexní, což nemusí být nutně dobře.
Pro orientaci mezi uměleckými díly je na konci knihy obrázková příloha. Jakmile padne název daného díla, čtenář se přesune dozadu, kde to má černé na bílém. Další užitečnou záležitostí v textu jsou poznámky překladatelky, jež doplňují některé informace a kauzy.
Kniha Oranžový Balonkový pejsek nápaditě reflektuje situaci současného umění a předkládá vlastní odpovědi na věčné otázky typu: Co je to umění? nebo Proč někdo vystavil v galerii nějaký kus plastu?. Mohou z ní čerpat nejen zájemci o behaviorální ekonomii, ale i čtenáři, jimž stav dnešního umění nedá spát.
Oranžový Balonkový pejsek / The Orange Balloon Dog (2017)
Autor: Don Thompson
Překlad: Martina Neradová
Počet stran: 248 stran
Vydáno: 1. vydání 2018, Kniha Zlín
Oranžový Balonkový pejsek , Don Thompson , Kniha Zlín (nakladatelství) , Andy Warhol , Banksy , recenze
Aktuálně se děje
před 39 minutami
Registrace, fronty i ztráta volebního práva. Volby v USA se od těch českých značně liší
před 1 hodinou
Může Trump vyhrát? Teď už závisí jen na jediném faktoru, připouští jeho poradci
před 1 hodinou
Voliči demokratů a republikánů se vzájemně nenávidí. Americký politolog vysvětlil proč
před 1 hodinou
Expert pro EZ popsal, proč je Trump hrozbou pro americkou demokracii
před 2 hodinami
Volební právo není v USA samozřejmost. Jak může odsouzený zločinec Trump hlasovat?
před 2 hodinami
Konec éry Joea Bidena. Jak bude sledovat volby končící prezident?
před 3 hodinami
USA pod palbou hoaxů. Dva státy kvůli volbám posílily kybernetické útoky a dezinformační kampaně
před 3 hodinami
Americké volby jako obrovská bezpečnostní operace. Barikády jsou kolem sídel kandidátů i soukromých podniků
před 3 hodinami
Američané nevolí jen prezidenta. Rozhodují o politické budoucnosti země
před 4 hodinami
Farage: Pokud vyhraje Harrisová, měla by omilostnit Trumpa
před 4 hodinami
Rusko přišlo s bizarní teorií, proč v Moldavsku vyhrála prozápadní prezidentka
před 5 hodinami
Kampaň v USA jde do finále. Ani jeden z kandidátů nezklamal, zbytek zůstává na voličích
před 5 hodinami
Změna klimatu i vztah k Číně. Voliči rozhodují o budoucnosti USA i celého Západu
před 6 hodinami
Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky
před 7 hodinami
Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu
před 7 hodinami
Tisíce mrtvých, přes 10 tisíc zraněných. Libanon zveřejnil počty mrtvých ve válce Izraele s Hizballáhem
před 7 hodinami
Donald Trump: Polarizující postava, která se chce vrátit k moci. Obdivuje autoritáře a chce porážet ostatní
před 7 hodinami
Kamala Harrisová: Ostřílená právnička a politička, zastánkyně práv žen a menšin
před 7 hodinami
Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy
před 8 hodinami
Co bude s NATO, pokud volby vyhraje Trump? Rutte se budoucnosti nebojí
Severoatlantická aliance zůstane jednotná, bez ohledu na to, zda v nadcházejících amerických prezidentských volbách zvítězí Kamala Harrisová nebo Donald Trump. Tuto jistotu vyjádřil generální tajemník NATO Mark Rutte během své pondělní návštěvy v Berlíně.
Zdroj: Libor Novák