RECENZE: Simon Mawer se vrátil k českým reáliím. Na pozadí pražského jara rozehrává milostný příběh

Eleanor a James, dva oxfordští studenti, se v létě 1968 rozhodnou, že se o prázdninách vydají autostopem po Evropě. Rádi by se dostali na jih, kde plánují navštívit Itálii nebo Řecko. Jakmile překročí hranici Německa, dozví se o Československu, v němž se údajně něco děje. Ellie tak stojí před nelehkým rozhodnutím. V květnu se účastnila pařížských studentských demonstrací a chtěla by si něco takového zopakovat akorát v nějakém „totalitním“ státě. Nakonec je to hod mincí, co rozhodne. Na druhé straně železné opony sleduje první tajemník britské armády Sam Wareham vývoj v zemi, kde se pod vedením Dubčeka buduje „socialismus s lidskou tváří“. V Praze má za úkol navazovat styky s mladými Čechy, mít oči všude a náležitě hlásit vedení. Jeho život zbavený iluzí změní studentka Lenka, do níž se během letních dní zamiluje. Jediné, co stojí této idyle v cestě, je možný příchod ruského vojska, které pomalu míří k Praze.

Není to poprvé, co se Simon Mawer pouští do knihy, která je protkána velkým množstvím českých, potažmo moravských reálií. Prvním pokusem byl román Mendelův trpaslík popisující život vědce, jenž zasvětil svůj život studování genetické poruchy. Druhým pak vysoce oceňovaný Skleněný pokoj inspirovaný skutečným osudem brněnské vily Tugendhat, ten se dočkal filmového zpracování, které bude mít premiéru v březnu 2019.

Důvodem proč Mawera z českých osmičkových výročí zaujal právě rok 68 je patrně ten, že zobrazuje situaci, v níž si velký stát podmaňuje ten malý. Veškeré naděje spojené se svobodou se pomalu rozpadají a jsou nahrazeny kompletní ztrátou iluzí. Autor o tématu píše jako kronikář historických událostí v cizích zemí. Je až ohromující, kolik toho britský autor o českých dějinách ví, ostatně není se čemu divit, když přípravě věnoval dva roky. Aby se anglicky hovořící čtenář v knize neztratil, připravil pro něj historické vsuvky, jež mu vysvětlí, kdo byl Jan Masaryk nebo třeba jaký osud potkal Miladu Horákovou. Co se politické roviny týče, tak se drží co nejvíc na povrchu, nezachází do detailů, naopak pouze ukazuje dopady určitých dobových rozhodnutích na postavách.

Postav v knize vystupuje mnoho, nicméně pro děj je stěžejní trojice Britů, jejichž očima je sledován přepis dějin jednoho malého národa. Ellie a James jsou dva barvitě rozepsané charaktery. Čtenář je s nimi, když se radují, kouří trávu, pokouší o soulož nebo hádají. Warehamovi je věnováno sice méně prostoru, ale v jeho okolí se toho nejvíce děje, tím pádem je právě on hybatelem příběhu.  Osvěžujícím prvkem je velké množství odkazů na různá literární díla, filmy nebo osobnosti. Český čtenář se tak setká s Kubišovou, Janáčkem, Smetanou, Menzelem, Hrabalem, Kafkou nebo Janžurovou. Neopomíná ani slavný Vaculíkův manifest Dva tisíce slov, nákupy v Tuzexu nebo třeba schůzky homosexuálů u pomníku na Letné.

Problematicky se může jevit autorovo vypravěčské tempo. Po celou dobu se zdá, že má času dostatek, ale když se má schylovat k finále, tak spěchá. Popis invaze vojsk Varšavské smlouvy je pak stejně chaotický jako samo dění ve skutečnosti. Mawer by se místy mohl vyhnout plasticitě některý postav nebo momentům, jež zavánějící béčkovým akčním filmem. Také by ženské hrdinky nemusel líčit jako nenapravitelné rebelky prahnoucí po revoluci.

Román Pražské jaro je pro české čtenáře více než zásadní. Nejenže velmi věrně připomíná období pražského jara, ale hlavně dává pocítit to, co tehdejší aktéři prožívali. To veliké prozření ze snu o svobodě. Něco takového dokáže napsat jen schopný vypravěč a tím Mawer bezpochyby je.  

Pražské jaro / Prague Spring (2018)

Autor: Simon Mawer

Překlad: Lukáš Novák

Počet stran: 395 stran

Vydáno: 1. vydání 2018, Kniha Zlín