RECENZE: Stoletý stařík se vrátil, aby zachránil svět. Postaví se třeba proti Kim Čong-unovi

Je tomu přesně rok, co stoletý Alan Karlsson utekl z domova důchodců v Malmköpingu. Teď si svým přítelem Juliem užívá na Bali miliony, které si přivezli ze Švédska. Jejich radovánky se s plynoucím časem přeměňují na nudu a v kufru plném peněz začíná být vidět na dno. To se změní v momentě, kdy se Julius rozhodne uspořádat oslavu Alanových stoprvních narozenin sestávající z několika láhví šampaňského a letu horkovzdušným balónem. Shodou okolností se jim podaří odletět bez pilota, a tak se hrdinové ocitají na širém moři. Pozůstatek balónu se pomalu plní vodou, když tu se objeví zachránce v podobě severokorejské lodi pašující uran. Je jasné, že několik významných politiků bude mít znovu plné ruce práce. Pokračování humorného románu Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel se českému čtenáři dostává do rukou po 7 letech. Mezitím byla kniha přeložena do více než čtyřiceti jazyků a dočkala se filmového zpracování, jež získalo jeden z největších rozpočtů v historii švédské kinematografie. Spisovatel Jonas Jonasson za ty roky čelil nátlaku čtenářů a Alana Karlssona, aby se pustil do pokračování nehledě na tom, že to v plánu neměl.

Svět se zkomplikoval a přeplnil lživými výroky předních politických činitelů. Jonasson to nevydržel, změnil svůj původní záměr a prostřednictvím Karlssona se jal vyprávění. Tím dost výrazně pozměnil strukturu románu. Zatímco první díl byl bezprostřední, jeho pokračování je plné světové politiky doplněné o autorovy politické názory na úkor humoru. Je zřejmé, že mnoho věcí mu leží v žaludku, a tak cítil potřebu je čtenáři pod krustou humoru sdělit. Děj je situován do roku 2017, kdy stojednaletý stařík objevil kouzlo internetového zpravodajství prostřednictvím svého černého tabletu s nakousnutým jablkem. Alan často obtěžuje své okolí glosováním toho, co se ve světě právě děje. Ať už to jsou katastrofy, změny zákonů či jednání některých politiků. Do toho velmi brzy bude mít tu čest setkat se Trumpem, Putinem, Merkelovou nebo Kim Čong-unem.

Trump je líčen jako ulhaný idiot jednající vždy podle svého úsudku, jehož záměrem je utrhnout sousto pro USA a náležitě sdělovat své ideje na Twitteru. Putin je zase to největší zlo na světě, co tahá v pozadí za nitky, ať už jde o ovlivnění voleb v USA, Brexit nebo kompletní potopení Evropy. Kim Čong-un je rozlobené malé dítě, co chce pomocí zastaralé sovětské technologie „nastolit světový mír“. A Angela Merkelová je pro změnu sympatická paní v letech, která kromě vítězství ve volbách usiluje o záchranu světa. Nelze se ubránit pocitu, že Jonasson hledí na vybrané osobnosti černobíle za účelem prvoplánové politické agitky. Veškerý humor se opírá o výřečnost Karlssona, jenž je výjimečně dobrý v neodpovídání na otázky a také o jeho schopnost ocitnout se ve špatné chvíli na špatném místě. Zbylým postavám se napříč románem daří nahrávat Alanovi přímo na smeč. Absurdní situace jsou pro hrdiny každodenním chlebem. Kdo jiný se v horizontu několika měsíců dokáže setkat s uranem, nacisty, fašisty, teroristy nebo duchovním guru.

Jonas Jonasson se pokusil pokračovat ve stejném duchu jako tomu bylo v předchozím díle, což se mu úplně nevydařilo. Kniha má pomalejší tempo a děj opakuje stále stejný vzorec pořád dokola. Čtenář se tak ocitá na horské dráze, kdy smích střídá hlavu opřenou o loket s nadějí v lepší vyústění příběhu. Stojednaletý stařík, který se vrátil, aby zachránil svět se řadí mezi ta díla, co se pokouší navázat na úspěch prvního dílu. Vyhneme-li se srovnání s předchozím staříkem, pak je na tom kniha o poznání lépe. Takhle se jedná o vcelku podařené čtení, na které se relativně rychle zapomene. Přitom si  toho Alan zaslouží daleko víc.

Stojednaletý stařík, který se vrátil, aby zachránil svět / Hundraettaringen som tänkte att han tänkte för mycket (2018)

Autor: Jonas Jonasson

Překlad: Hana Švolbová

Počet stran: 416 stran

Vydáno: 1. vydání 2019, Panteon