Co všechno nám fiktivní jazyky říkají o světech Hry o trůny nebo Star Wars?

Yens Wahlgren (1968) je švédský xenolingvista, tedy expert na umělé jazyky. Pracoval jako novinář, v současnosti působí na univerzitě v Lundu, kde v roce 2004 obhájil svou práci Klingonština jako lingvistický kapitál, jež je považována za zásadní dílo oboru. Wahlgren zkoumá jazyky neexistujících zemí, mytologické jazyky a jazyky paralelních světů. „Často říkám, že jsem bakalář klingonštiny,“ vtipkuje Wahlgren v narážce na rasu ze seriálu Star Trek. Zároveň však dokáže vysvětlit, proč má podobné studium smysl: „Zřejmě nejdůležitějším argumentem pro studium vymřelých jazyků vyspělých kultur je přístup k dějinám a kultuře zaniklých civilizací. Když se naučíme jejich jazyky a budeme studovat texty, poznáme, jak autoři těchto textů přemýšleli před tisíci lety,“ říká Wahlgren. „V menším měřítku se totéž dá říct o smyšlených jazycích v populární kultuře. Skrze ně můžeme nahlédnout do myšlenkového světa autora i mimozemské kultury.“ Mimozemské jazyky ve Star Treku, Avataru, Duně a Hvězdné bráně podle něj nejsou ani zdaleka jen náhodnými shluky zvuků, ale pečlivě vyvinutým nástrojem, který s sebou nese určitou informaci. Většina ze stovky jazyků zmíněných v knize vzešla z žánrů science fiction a fantasy. Wahlgren knihu nebere jako gramatickou příručku nebo slovník, ale jako shrnutí objevitelské cesty po světech a vesmírech stvořených fantazií. Nechybí valyrština nebo dothračtina ze Hry o trůny, huttština ze Star Wars, wakandština z Black Panthera nebo skřetí řeč z Tolkienovy Středozemě. „Stejně jako kojenec a biblický Adam pociťují nutkavou touhu pojmenovávat vše nové, s čím se setkají, musí i spisovatel pojmenovat v cizím světě vše, co se objeví v jeho příbězích,“ vysvětluje Wahlgren. Společně s tvůrci fikčních světů si tak pokládá otázky jako: Jak se mluví v budoucnosti? Jak bude jazyk znít za 40 000 let? Jak přemýšlejí a mluví dvouhlaví Marťané? Je řeč kentaurů založena na ržání, nebo ne? Bude na plátně vypadat divně, když bytosti na planetě, na níž filmový hrdina právě přistál, budou mluvit anglicky? „Většina spisovatelů tyto otázky samozřejmě řeší tak, že ony fenomény popíšou ve svém jazyce, ale někteří se o jazyky zajímají a nehledají, jak si to usnadnit,“ vysvětluje švédský xenolingvista. „V Mechanickém pomeranči Anthonyho Burgesse se čtenáři v průběhu čtení učí slang zvaný jazyk týnů. Newspeak z románu George Orwella 1984 přinesl nová slova – zejména samo slovo newspeak – do angličtiny, švédštiny i češtiny a představuje pokus připravit jazyk o všechna slova, kterými lze vyjadřovat kritické myšlenky.“ Na otázku, proč studovat fiktivní jazyky, se tedy do určité míry dá odpovědět, že poskytuji hlubší vhled do literárních a filmových děl, jichž jsou součásti. „O objektu našeho zájmu se chceme dozvědět úplně všechno. Podobně jako jiní studuji tahy štětcem a míchaní barev v různých fázích tvorby svého oblíbeného malíře a nespokojí se jen s tím, že jeho obrazy jsou krásné,“ líčí Wahlgren. „Nebo zkoumají, jestli jsou hřebíky a čalouněná křesla z doby Gustava III. původní, nebo ne. Představuje to přidanou hodnotu oproti prostému konstatování, že křeslo je pěkné na pohled a příjemně se v něm sedí.“