RECENZE: Malé dějiny rodiny mají přednost před velkými dějinami státu. Zvlášť pokud jde o poválečný Sovětský svaz

RECENZE – Spisovatelka Ljudmila Ulická je jednou z nepřehledutelných tvaří dnešního Ruska. Po bezmála dvaceti letech od domacího výdaní vychází v češtině oceňovaný román Případ Kukockij. Ten vypráví příběh jedné rodiny na pozadí 40. a 50. let v Sovětském svazu, kdy soukromí téměř nebylo a strach se tajil.

Román se rozprostírá mezi počátkem dvacátého století, kdy se narodil Pavel Alexejevič Kukockij a osmdesátými lety, kdy na svět, už po jeho smrti přišla na svět jeho pravnučka. Nicméně samotný děj začíná v době krátké poválečné euforie ve 40. a 50. letech v Sovětském svazu, kdy nadaný a ambiciozní lékař Kukockij z etických pohnutek prosazuje znovuzavedení práva na potrat, jež bylo Stalinovým nařízením z roku 1936 zakázáno.

Tento boj za vnitřní svobodu člověka a možnost vlastní volby však překazí jeho slibně zahájenou kariéru. A otřese se i jeho doposud idylický rodinný život, když do něj vpadne sirotek po sousedce, jež zemřela právě při nelegálním potratu.

Ljudmila Ulická (*1943) patří dnes ve své vlasti k nejoceňovanějším a neznámějším autorům. V mládí vystudovala genetiku na Moskevské univerzitě a nějakou dobu pracovala v histologické laboratoři. Odjakživa se chtěla zabývat vědou, neboť si myslela, že v “tomto oboru může být člověk svobodný”. Narazila v momentě, kdy ji téměř uvěznili za překládání samizdatu díla Alexandra Solžněcyna.

Navzdory nelehkým životním situacím začala Ulická psát povídky, scénáře a rozhlasové hry. U nás vyšly její dvě sbírky povídek - Soněčka a jiné povídky (2004, Bonguard) a Ženské lži (2013, Paseka). O něco později se pustila do románů, pro něž je typické situování děje do každodenního života. Nejosobičtější roli v příbězích sehrávají ženské hrdinky, které jsou skutečné, reálné, plné nedokonalostí, jež mají ženy kolem nás. Po románech Daniel Stein, překladatel (2012, Paseka) a Zelený stan (2016, Paseka) vychází Případ Kukockij, za nějž v roce 2001 získala prestižní Ruský Booker.

Ačkoliv by se dle anotace mohlo zdát, že v knize jde především o boj za právo na potrat, není tomu tak. Sice je zde přítomen, ale na velmi úzce vyšlapané cestě. Ulická se naopak soustředí na malbu dějinného plátna lékaře Kukockého a jeho blízkých, kde ať už zvenčí či zevnitř dochází ke zhoubné proměně. Veškerý románový svět je redukován na osudy jednotlivců. Malé dějiny se tak dostávají do popředí oproti těm velkým, což je velmi častá výtka kritiků Ulické.

Autorka výtky sice nepopírá, ale celou záležitost komentuje takto: „Vše je již zapomenuto a my tímto zapomněním chudneme. Kromě velkých dějin, které uchovávají data a události důležité pro zemi, jsou přece ještě malé dějiny každé rodiny.“ Zároveň dodává, že zájem o osudy států je údělem historiků a politologů, nikoliv nutně spisovatelů. Tím je nám jasné, proč boj Pavla Alexejeviče s úřední mocí za povolení potratů nakonec zhasnul, když se sám utopil v soukromé historii.

Mozaiku Ruska 20. století dotváří kromě hlavního hrdiny nespočet dalších postav, s nimiž ať už sám Pavel Alexejevič nebo jeho rodina, přijde do kontaktu. Je velmi zajímavě zachycen stav, kdy se země velmi těžce zotavovala s náročné světové války a bída byla na každém kroku. Lidé si zkrátka museli nějak poradit a přežít. Buď sami, pomocí boží nebo vírou v ideologii.

Případ Kukockij zaujme také svojí strukturou. Rodinná sága je odvyprávěna prostřednictvím čtyř částí, z nichž nejvíce “matoucí” je ta druhá, který se odehrává někde na pokraji snu a alzheimerovy choroby uvnitř mozku Jeleny, manželky Pavla Alexejeviče. I když v knize není tato choroba přímo vyslovena, Jelena vykazuje její známky. V její hlavě se odehrává fantastkní svět skvěle nabourávající tempo vyprávění.

Kromě Ulické typických postav se v knize nachází odkazy na velké autory ruské literatury jako Achmatovová, Dostojevskij nebo Tolstoj a jeho hnutí. Tyto odkazy zde nemají takovou funkci jako v případě románu Zelený stan, ale jsou příjemným opepřením. Zároveň autorka napříč celou knihou dokazuje, že je stále ještě možné napsat román v duchu již vyřčených klasiků aneb velký ruský román.

Případ Kukockij je sice náročnou četbou na dlouho trať, ale o to větším čtenářským zážitkem. Je v něm zkloubeno neobvyklé téma s mystičnem a osudem rodiny, jejíž “případ” se může týkat kohokoli z nás. Kromě velkého vyprávění čtenáře pohltí jazyk, který místy nemá od lekářské praxe daleko.

Případ Kukockij / Kazus Kukockovo (2000)

Autor: Ljudmila Ulická

Překlad: Alena Machoninová

Počet stran: 408 stran

Vydáno: 1. vydání 2019, Paseka

kniha Případ Kukockij Ljudmila Ulická Paseka (nakladatelství) recenze

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 2 minutami

Ministerstvo životního prostředí

Policie zasahuje na ministerstvu životního prostředí

V budově Ministerstva životního prostředí ve Vršovicích v Praze 10 aktuálně zasahují desítky policistů kvůli oznámení nálezu podezřelého balíčku doručeného poštou. Z objektu bylo evakuováno přibližně 400 osob. 

před 20 minutami

Ropná rafinerie

Válka v Íránu se začíná propisovat do cen ropy a plynu. Zdražit mohou i potraviny

Ceny zemního plynu zažívají v těchto hodinách strmý nárůst a dosáhly nejvyšší úrovně od konce roku 2022. Cena za termální jednotku (therm) plynu se vyšplhala na hodnoty srovnatelné s obdobím těsně po ruské invazi na Ukrajinu, kdy se Evropa potýkala s energetickou krizí. Od pondělního znovuotevření trhů se ceny více než zdvojnásobily v reakci na eskalaci konfliktu na Blízkém východě.

před 1 hodinou

Prezident Petr Pavel přichází na Pražský hrad

Neziskovky nahrazují roli státu v péči o zranitelné, připomněl Pavel poslancům

Prezident Petr Pavel vystoupil před Poslaneckou sněmovnou v polovině svého pětiletého mandátu, aby zákonodárcům připomněl jejich mimořádnou odpovědnost vůči budoucnosti země. Ve svém projevu zdůraznil, že ačkoliv jsou názorové rozdíly hnacím motorem demokracie, neměly by vést k neochotě naslouchat druhým. „Zkuste jít vzorem a ukazujte, že uzavírat se do bublin, které své členy jen ujišťují ve vlastní pravdě proti všem, není cesta,“ apeloval prezident na poslance.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Íránské drony revolučních gard

Válka se brzy přelije i do Evropy, důsledky pocítí každý člověk na Zemi, varuje Írán

Mluvčí íránského ministerstva zahraničí Ismaíl Bagháí důrazně vyzval nepřátelské země, aby okamžitě zastavily válku, a apeloval na mezinárodní společenství, aby splnilo svou odpovědnost, dokud není příliš pozdě. Varoval, že proces, který byl zahájen, se brzy přelije i do Evropy. Podle jeho slov požár, který zažehly Spojené státy a „sionistický režim“, může zachvátit celý svět a důsledky porušování mezinárodního práva a Charty OSN pocítí každý člověk na Zemi.

před 2 hodinami

Petr Pavel

Petr Pavel dorazil do Sněmovny. Řešit se má Írán i kontrola hospodaření České televize a rozhlasu

Prezident Petr Pavel po třech letech svého pětiletého mandátu poprvé zavítal do Poslanecké sněmovny v jejím novém složení. Hlava státu svou návštěvu odůvodnila snahou seznámit se s nově ustavenou dolní komorou. Před samotným projevem k poslancům se prezident setkal se členy vedení Sněmovny, kterou naposledy oficiálně navštívil loni v červnu ještě za předchozí vládní koalice.

před 3 hodinami

Libanon

Hizballáh nás podvedl, zuří libanonská vláda. Naštvaní jsou i obyčejní lidé

V časných pondělních ranních hodinách se Bejrútem opět rozlehl zvuk explozí, který vyhnal tisíce lidí z jejich domovů. Pro jednačtyřicetiletého dělníka Abu Yehya a jeho dva syny to byl děsivě známý scénář – podobnou evakuaci zažili teprve před osmnácti měsíci. Poté, co několik hodin bloudili ulicemi, se dozvěděli, že hnutí Hizballáh zaútočilo na Izrael v odvetě za zabití íránského nejvyššího vůdce, a Libanon se tak oficiálně ocitl v dalším válečném konfliktu.

před 4 hodinami

stíhačka General Dynamics F-16 Fighting Falcon

Izraelská armáda podnikla cílené údery na vládní čtvrť v Teheránu, zasáhla prezidentskou kancelář

Izraelská armáda oznámila, že její letectvo podniklo cílené údery na vládní čtvrť v Teheránu, přičemž zasáhlo mimo jiné i prezidentskou kancelář a sídlo Nejvyšší rady národní bezpečnosti. Podle prohlášení izraelských sil bylo na tyto strategické objekty shozeno velké množství munice. Útoky zasáhly také vojenskou výcvikovou akademii a další klíčovou infrastrukturu režimu v areálu, který dříve využíval i nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí, zabitý během sobotních operací.

před 5 hodinami

Ropa, ilustrační fotografie

Ceny ropy a zemního plynu kvůli válce na Blízkém východě dál prudce rostou

Ceny ropy a zemního plynu v úterý pokračovaly v prudkém růstu kvůli stupňujícím se obavám, že probíhající konflikt na Blízkém východě vážně ohrozí globální dodávky paliv. Tato klíčová produkční oblast čelí nestabilitě, která se okamžitě promítá do světových trhů. Severomořská ropa Brent, která je hlavním měřítkem pro globální ceny, vyskočila o 6 % na 82 USD za barel, čímž překonala svá maxima z loňského června.

před 5 hodinami

Izraelská armáda

Odvrácená strana bombardování: Útoky podněcují Íránce, aby se semkli proti Západu

Izraelská armáda v úterý oznámila, že během nejnovější vlny náletů na libanonskou metropoli zasáhla klíčová mocenská centra hnutí Hizballáh. Podle prohlášení Izraelských obranných sil (IDF) se útoky v Bejrútu soustředily na velitelská stanoviště, sklady zbraní a další objekty patřící zpravodajskému ředitelství této organizace. Nad městem byly po dopadech raket vidět mohutné sloupy kouře stoupající zejména z jižních předměstí.

před 6 hodinami

Írán zasáhl základnu páté flotily amerického námořnictva v Bahrajnu

Žádné sirény ani poplach. Íránský útok na operační středisko přišel bez varování, v jeho troskách umírali lidé

Při íránském útoku na provizorní operační středisko v civilním přístavu v Kuvajtu zahynulo v neděli ráno šest amerických vojáků. Jde o první potvrzené oběti z řad ozbrojených sil USA od začátku vojenského konfliktu s Íránem. Podle informací zdroje CNN blízkého situaci zasáhl přímý úder budovu v přístavu Šuaiba v neděli po deváté hodině místního času, přičemž útok přišel náhle a bez jakéhokoli varování.

před 7 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Nejdříve Venezuela, pak Írán. Jak velkou ránu Trump zasadil Putinovi?

Ruský prezident Vladimir Putin odsoudil zabití íránského nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího jako cynickou vraždu, která hrubě porušuje veškeré normy lidské morálky i mezinárodního práva. Tento útok, vedený Izraelem s podporou Spojených států, zasáhl Putina na velmi citlivém místě a prohloubil jeho dlouhodobou paranoiu ohledně vlastní bezpečnosti. Pro ruského lídra představuje pád dalšího spojence připomínku osudu diktátorů, kteří skončili násilnou smrtí nebo svržením.

před 8 hodinami

Izraelská armáda, ilustrační fotografie

Izrael zahájil rozsáhlé údery na Teherán a Bejrút. Munici máme neomezenou, válčit můžeme navěky, vzkázal Trump

Izraelská armáda během čtvrtého dne konfliktu s Íránem zahájila další vlnu rozsáhlých úderů zaměřených na Teherán a Bejrút. Podle prohlášení Izraelských obranných sil jsou tyto současně probíhající operace cíleny na vojenské objekty v obou metropolích. Mluvčí armády Avichay Adraee potvrdil, že útoky směřují proti velitelským centrům a skladovacím prostorám.

před 9 hodinami

Jaro, ilustrační fotografie

Výhled počasí do konce března. Meteorologové řekli, co máme čekat

Březen je prvním měsícem meteorologického jara a počasí by tomu mělo v následujících dnech a týdnech odpovídat. Na horách se očekává obleva, v nížinách už bude přes den většinou přes 10 stupňů. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

včera

včera

Donald Trump

Velká vlna útoků na Írán teprve přijde, prohlásil Trump

Velká vlna útoků v rámci probíhající vojenské operace proti Íránu teprve přijde, řekl americký prezident Donald Trump. Přiznal, že jej překvapily íránské útoky na jiné země v arabském regionu. Podle Trumpa nebylo možné se s Íránci dohodnout. 

včera

včera

včera

Svět si připomíná důležitý milník. Je to 130 let, co byla objevena radioaktivita

Druhého březnového dne roku 1896, tedy přesně před 130 lety, došlo k přelomovému objevu, který se zapsal nejenom do dějin fyziky, ale ovlivnil i budoucnost světa. Francouzský fyzik Henri Becquerel totiž objevil radioaktivitu.

Zdroj: Lucie Žáková

Další zprávy