RECENZE: Malé dějiny rodiny mají přednost před velkými dějinami státu. Zvlášť pokud jde o poválečný Sovětský svaz

RECENZE – Spisovatelka Ljudmila Ulická je jednou z nepřehledutelných tvaří dnešního Ruska. Po bezmála dvaceti letech od domacího výdaní vychází v češtině oceňovaný román Případ Kukockij. Ten vypráví příběh jedné rodiny na pozadí 40. a 50. let v Sovětském svazu, kdy soukromí téměř nebylo a strach se tajil.

Román se rozprostírá mezi počátkem dvacátého století, kdy se narodil Pavel Alexejevič Kukockij a osmdesátými lety, kdy na svět, už po jeho smrti přišla na svět jeho pravnučka. Nicméně samotný děj začíná v době krátké poválečné euforie ve 40. a 50. letech v Sovětském svazu, kdy nadaný a ambiciozní lékař Kukockij z etických pohnutek prosazuje znovuzavedení práva na potrat, jež bylo Stalinovým nařízením z roku 1936 zakázáno.

Tento boj za vnitřní svobodu člověka a možnost vlastní volby však překazí jeho slibně zahájenou kariéru. A otřese se i jeho doposud idylický rodinný život, když do něj vpadne sirotek po sousedce, jež zemřela právě při nelegálním potratu.

Ljudmila Ulická (*1943) patří dnes ve své vlasti k nejoceňovanějším a neznámějším autorům. V mládí vystudovala genetiku na Moskevské univerzitě a nějakou dobu pracovala v histologické laboratoři. Odjakživa se chtěla zabývat vědou, neboť si myslela, že v “tomto oboru může být člověk svobodný”. Narazila v momentě, kdy ji téměř uvěznili za překládání samizdatu díla Alexandra Solžněcyna.

Navzdory nelehkým životním situacím začala Ulická psát povídky, scénáře a rozhlasové hry. U nás vyšly její dvě sbírky povídek - Soněčka a jiné povídky (2004, Bonguard) a Ženské lži (2013, Paseka). O něco později se pustila do románů, pro něž je typické situování děje do každodenního života. Nejosobičtější roli v příbězích sehrávají ženské hrdinky, které jsou skutečné, reálné, plné nedokonalostí, jež mají ženy kolem nás. Po románech Daniel Stein, překladatel (2012, Paseka) a Zelený stan (2016, Paseka) vychází Případ Kukockij, za nějž v roce 2001 získala prestižní Ruský Booker.

Ačkoliv by se dle anotace mohlo zdát, že v knize jde především o boj za právo na potrat, není tomu tak. Sice je zde přítomen, ale na velmi úzce vyšlapané cestě. Ulická se naopak soustředí na malbu dějinného plátna lékaře Kukockého a jeho blízkých, kde ať už zvenčí či zevnitř dochází ke zhoubné proměně. Veškerý románový svět je redukován na osudy jednotlivců. Malé dějiny se tak dostávají do popředí oproti těm velkým, což je velmi častá výtka kritiků Ulické.

Autorka výtky sice nepopírá, ale celou záležitost komentuje takto: „Vše je již zapomenuto a my tímto zapomněním chudneme. Kromě velkých dějin, které uchovávají data a události důležité pro zemi, jsou přece ještě malé dějiny každé rodiny.“ Zároveň dodává, že zájem o osudy států je údělem historiků a politologů, nikoliv nutně spisovatelů. Tím je nám jasné, proč boj Pavla Alexejeviče s úřední mocí za povolení potratů nakonec zhasnul, když se sám utopil v soukromé historii.

Mozaiku Ruska 20. století dotváří kromě hlavního hrdiny nespočet dalších postav, s nimiž ať už sám Pavel Alexejevič nebo jeho rodina, přijde do kontaktu. Je velmi zajímavě zachycen stav, kdy se země velmi těžce zotavovala s náročné světové války a bída byla na každém kroku. Lidé si zkrátka museli nějak poradit a přežít. Buď sami, pomocí boží nebo vírou v ideologii.

Případ Kukockij zaujme také svojí strukturou. Rodinná sága je odvyprávěna prostřednictvím čtyř částí, z nichž nejvíce “matoucí” je ta druhá, který se odehrává někde na pokraji snu a alzheimerovy choroby uvnitř mozku Jeleny, manželky Pavla Alexejeviče. I když v knize není tato choroba přímo vyslovena, Jelena vykazuje její známky. V její hlavě se odehrává fantastkní svět skvěle nabourávající tempo vyprávění.

Kromě Ulické typických postav se v knize nachází odkazy na velké autory ruské literatury jako Achmatovová, Dostojevskij nebo Tolstoj a jeho hnutí. Tyto odkazy zde nemají takovou funkci jako v případě románu Zelený stan, ale jsou příjemným opepřením. Zároveň autorka napříč celou knihou dokazuje, že je stále ještě možné napsat román v duchu již vyřčených klasiků aneb velký ruský román.

Případ Kukockij je sice náročnou četbou na dlouho trať, ale o to větším čtenářským zážitkem. Je v něm zkloubeno neobvyklé téma s mystičnem a osudem rodiny, jejíž “případ” se může týkat kohokoli z nás. Kromě velkého vyprávění čtenáře pohltí jazyk, který místy nemá od lekářské praxe daleko.

Případ Kukockij / Kazus Kukockovo (2000)

Autor: Ljudmila Ulická

Překlad: Alena Machoninová

Počet stran: 408 stran

Vydáno: 1. vydání 2019, Paseka

kniha Případ Kukockij Ljudmila Ulická Paseka (nakladatelství) recenze

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 10 minutami

před 1 hodinou

včera

včera

Zimní počasí, ilustrační foto

Počasí: Česko pokrylo náledí, na Kladensku se srazily autobusy

Po deštích a přeháňkách zůstávají povrchy komunikací mokré nebo vlhké, na některých místech je možné najít zbytky sněhu. Jak se od západu začíná obloha vyjasňovat, teploty povrchů už nyní v mnoha oblastech klesají pod bod mrazu, což vytváří ideální podmínky pro vznik náledí.

včera

Zničená Ukrajina.

Evropa stojí před šancí zajistit mír na Ukrajině

Válka na Ukrajině, která trvá už více než tisíc dní, představuje vážnou hrozbu pro budoucnost bezpečnosti Evropy. Přesto se v mnoha částech kontinentu zdá být konflikt vzdálený. V ulicích Bruselu například nic nenasvědčuje tomu, že by Evropa čelila největšímu ozbrojenému střetu od druhé světové války.

včera

Donald Trump

Trump nevyloučil anexi Grónska. Putin se chce setkat, válka na Ukrajině může být mnohem horší, prohlásil

Donald Trump, který se připravuje na návrat do Bílého domu jako nově zvolený prezident USA, varoval, že válka Ruska proti Ukrajině by se mohla ještě více vyostřit. Při projevu v Mar-a-Lago kritizoval současného prezidenta Joea Bidena za jeho postup v jednáních týkajících se Ukrajiny a označil situaci za „mnohem komplikovanější“ než dříve. Trump uvedl, že konflikt „může eskalovat do mnohem horší podoby, než jakou má nyní.“

včera

Facebook, autor: Kon Karampelas

Facebook zavádí revoluční změnu. Přestane ověřovat obsah

Rozhodnutí společnosti Meta změnit svůj přístup k moderování obsahu a faktickému ověřování představuje významný obrat v politice jedné z největších světových technologických firem. Zakladatel Mark Zuckerberg oznámil, že Meta ukončí spolupráci s ověřovateli fake news, zmírní cenzuru a začne doporučovat více politického obsahu na svých platformách, jako jsou Facebook, Instagram a Threads. Tento krok následuje po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu a je v souladu s jeho důrazem na svobodu projevu.

včera

Justin Trudeau, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Trudeau potupně odchází, zatímco Kanada neinvestuje do obrany. Pod jeho vedením se téměř nic nezměnilo

Kanadský premiér Justin Trudeau rezignuje ve chvíli, kdy jeho země nezvládá naplňovat zásadní závazek Severoatlantické aliance investovat dvě procenta HDP do obrany. Rozlohou největší země NATO v obranných výdajích letos sotva konkuruje Lucembursku a Slovinsku. Kanada ale není ale sama, kdo čelí nespokojenosti ostatních spojenců. Nedostatečně investují i takové mocnosti jako Itálie nebo Španělsko.

včera

Ilham Alijev, prezident Ázerbájdžánu

Alijev: Rusko zasáhlo náš letoun. Teď prezentuje absurdní verze a tají pravdu

Vztahy mezi Ázerbájdžánem a Ruskem se nadále vyostřují po tragické havárii letounu společnosti Azerbaijan Airlines, při níž zahynulo 38 lidí. Prezident Ilham Alijev obvinil Rusko z "zamlčování pravdy" a přímé odpovědnosti za tuto nehodu. Během setkání s pozůstalými a přeživšími členy posádky Alijev tvrdil, že předběžné vyšetřování ukázalo, že letoun byl zasažen ruskými systémy protivzdušné obrany.

včera

Justin Trudeau, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Otázka, která pálí celou Kanadu: Trudeau, kdo ho ale nahradí?

Ottawa zažívá politický otřes po oznámení premiéra Justina Trudeaua, že rezignuje na post lídra Liberální strany i premiéra Kanady. Trudeau, který byl u moci tři funkční období od roku 2015, uvedl, že jeho rozhodnutí je motivováno klesající popularitou v důsledku inflace, krize dostupnosti bydlení a narůstající touhy voličů po změně. Jeho odchod otevírá cestu pro nové vedení a možná i nové směřování Liberální strany, uvedl server Politico.

včera

Jean-Marie Le Pen

Zemřel Jean-Marie Le Pen

Jean-Marie Le Pen, zakladatel francouzské krajně pravicové strany Národní fronta (dnes Národní sdružení), zemřel ve věku 96 let. Bývalý výsadkář vedl stranu od jejího založení v roce 1972 až do roku 2011, kdy vedení převzala jeho dcera Marine Le Pen. Jeho rodina uvedla, že zemřel v úterý po poledni, obklopen svými blízkými, poté, co několik týdnů pobýval v pečovatelském zařízení.

včera

včera

Sucho, ilustrační fotografie

Jak klimatická krize mění počasí? Chaos v koloběhu vody dopadá na miliardy lidí

Klimatická krize „způsobuje chaos“ v koloběhu vody na Zemi, což má devastující dopady na celé ekosystémy a miliardy lidí. Podle nové zprávy globální oteplování výrazně zesiluje bouře, povodně a sucha, která v roce 2024 – nejteplejším roce v historii – zabila minimálně 8 700 lidí, přinutila 40 milionů opustit své domovy a způsobila ekonomické škody přesahující 550 miliard dolarů. 

včera

Ilustrační foto

Co znamená konec tranzitu plynu přes Ukrajinu pro Rusko a EU?

Po více než čtyřiceti letech nepřerušeného toku ruského plynu přes Ukrajinu do Evropy byl 1. ledna 2025 zastaven tranzit plynu přes plynovod Urengoj–Pomary–Užhorod. Tento krok znamená konec jedné éry a přináší závažné ekonomické i geopolitické důsledky pro Rusko, Ukrajinu a Evropu. Navzdory tomu, že ani ruská invaze na Ukrajinu v roce 2022, ani následné ukrajinské protiútoky nedokázaly tranzit narušit, obě strany nebyly schopny uzavřít novou dohodu o přepravě plynu.

včera

včera

včera

včera

včera

Test severokorejské rakety

Severní Korea označila Junovo stanné právo za šílené. A odpálila hypersonickou raketu

Severní Korea oznámila, že odpálila novou balistickou raketu středního doletu vybavenou hypersonickou hlavicí, která má podle režimu spolehlivě „omezit jakékoliv soupeře v oblasti Pacifiku“. K odpálení došlo v pondělí, po dvouměsíční přestávce, právě během návštěvy amerického ministra zahraničí Antonyho Blinkena v Soulu, kde jednal s klíčovými představiteli Jižní Koreje.

včera

Oblast Tibetu zasáhlo silné zemětřesení. Mrtvých jsou desítky

Velké zemětřesení zasáhlo oblast Tibetu, kde podle BBC zahynulo nejméně 53 lidí a dalších 62 utrpělo zranění. Otřesy o síle 7,1 stupně byly zaznamenány v úterý ráno kolem 09:00 místního času (01:00 GMT) v posvátném městě Šigatse. Epicentrum se nacházelo v hloubce 10 kilometrů. Data americké geologické služby USGS také ukazují na sérii následných otřesů v oblasti.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy