Spisovatelka Toni Morrisonová zemřela ve věku 88 let. Držela jedno velké prvenství - byla první černou Američankou, která získala Nobelovu cenu za literaturu. Proslavila se díky svým románům Píseň o Šalamounovi, Velmi modré oči nebo Milovaná, za který získala Pulitzerovu cenu.
O smrti Toni Morrisonové informoval její vydavatel, podle kterého zemřela spisovatelka v pondělí večer v New Yorku. Její rodina zemřelé doplnila, že Morrisonová zemřela po krátké nemoci poklidně a obklopena svými nejbližšími na newyorské klinice Montefiore.
„Byla tou nejoddanější matkou, babičkou a tetou, která velmi ráda trávila čas s rodinou a přáteli. Byla mistrovskou spisovatelkou, která si vážila psaného slova, ať už svého vlastního, svých studentů nebo jiných, a také dychtivou čtenářkou,“ uvedla rodina zesnulé spisovatelky.
Americkým časopisem s názvem Ladies' Home Journal byla Morrisonová vybrána mezi třicet nejmocnějších žen v Americe. V roce 1993 získala Nobelovu cenu za literaturu, o pět let dříve obdržela také Pulitzerovu cenu za knihu Milovaná.
Toni Morrisonová, vlastním jménem Chloe Anthony Woffordová, se narodila v roce 1931 v Ohiu do chudé dělnické rodiny jako druhé ze čtyř dětí. V roce 1949 byla přijata ke studiu angličtiny na prestižní černošské Howardově univerzitě. Zde začala užívat přezdívky Toni, jež má svůj původ v jejím prostředním jméně Anthony. Na magisterské studium nastoupila na Cornellovu univerzitu.
S psaním beletrie již v době studia na Howardské univerzitě. Sama sebe označovala za afroamerickou spisovatelku, důraz klade na černošství a ženství.
Aktuálně se děje
před 11 minutami
Válka se brzy přelije i do Evropy, důsledky pocítí každý člověk na Zemi, varuje Írán
před 59 minutami
Petr Pavel dorazil do Sněmovny. Řešit se má Írán i kontrola hospodaření České televize a rozhlasu
před 1 hodinou
Hizballáh nás podvedl, zuří libanonská vláda. Naštvaní jsou i obyčejní lidé
před 2 hodinami
Izraelská armáda podnikla cílené údery na vládní čtvrť v Teheránu, zasáhla prezidentskou kancelář
před 3 hodinami
Ceny ropy a zemního plynu kvůli válce na Blízkém východě dál prudce rostou
před 4 hodinami
Odvrácená strana bombardování: Útoky podněcují Íránce, aby se semkli proti Západu
před 4 hodinami
Žádné sirény ani poplach. Íránský útok na operační středisko přišel bez varování, v jeho troskách umírali lidé
před 5 hodinami
Nejdříve Venezuela, pak Írán. Jak velkou ránu Trump zasadil Putinovi?
před 6 hodinami
Izrael zahájil rozsáhlé údery na Teherán a Bejrút. Munici máme neomezenou, válčit můžeme navěky, vzkázal Trump
před 7 hodinami
Výhled počasí do konce března. Meteorologové řekli, co máme čekat
včera
Pohřešovanou ženu našli mrtvou. Policie obvinila muže z vraždy
včera
Babiš oznámil Čechům změny v plánu repatriačních letů z Blízkého východu
včera
Velká vlna útoků na Írán teprve přijde, prohlásil Trump
včera
MHD v Praze se dnes vrátila ke kratším intervalům
včera
Írán se na poslední chvíli snaží zachránit zbytky jaderného programu
včera
Svět si připomíná důležitý milník. Je to 130 let, co byla objevena radioaktivita
včera
Začalo meteorologické jaro. Předpověď slibuje stabilní počasí po celý týden
včera
Po íránské párty Trumpa s Netanjahuem může přijít zničující kocovina
včera
EU se chystá na citelný nárůst cen energií. Válka v Íránu znervózňuje i Ukrajinu
včera
Vláda se vyslovila pro zrušení nominačního zákona, chce přísnější postihy za neplacení výživného
Pondělní zasedání kabinetu Andreje Babiše se neslo ve znamení řešení krizové situace na Blízkém východě, která vyvstala po vojenských střetech mezi Íránem a spojeneckými silami USA a Izraele. Hlavním bodem vládní agendy byla organizace návratu českých občanů, kteří v zasažené oblasti uvízli. Kromě těchto naléhavých mezinárodních otázek se však ministři věnovali i standardnímu legislativnímu programu, který zahrnoval několik významných poslaneckých návrhů.
Zdroj: Libor Novák