Úryvek z chystané knihy 21 lekcí pro 21. století izraelského historika Harariho

Už 25. září do knihkupectví dorazí nová kniha Yuvala Noaha Harariho zabývající se závažnými problémy 21. století. Jeho pozornost tentokrát dostal člověk současný žijícího ve věku šířícího se chaosu. Prostřednictvím nakladatelství Leda nabízíme malou ochutnávky z nadcházející knihy. Máte se na co těšit.

Kdo vlastní data, ovládá budoucnost?

Už dlouho se tvrdí, že globalizace a technická revoluce sníží celosvětově ekonomickou a společenskou nerovnost mezi lidmi. Zatímco internet a mezinárodní obchod skutečně zmenšují přehrady mezi jednotlivými státy, uvnitř každé společnosti se třídní rozdíly zvětšují, takže to vypadá, že ve 21. století vznikne diametrálně nerovná společnost, jakou dějiny dosud neznaly. Sjednocení lidstva provází nebezpečí, že se nejen zvýší rozdíly mezi společenskými třídami, ale že se lidský druh dokonce rozdělí na biologické kasty.

Nerovnost mezi lidmi má dlouhou historii datující se už od doby kamenné. Před třiceti tisíci lety pohřbívali lovci některé své zesnulé do skvostných hrobek, zdobili je šperky a uměleckými předměty, zatímco jiné jen ledabyle zahrabali do země. V loveckých tlupách přesto vládlo krajní rovnostářství, protože téměř neexistoval soukromý majetek, který je podmínkou třídních rozdílů. 

Teprve když zemědělská revoluce umožnila vlastnit půdu, dobytek a nářadí, začala se nerovnost zvyšovat. Vznikala společenská hierarchie a malá elita si přivlastnila moc i bohatství na celé generace. Třídní rozdělení společnosti se považovalo za přirozené a bohy posvěcené. Hierarchie se dokonce stala ideálem spořádané společnosti. Jak by mohl existovat pevný řád bez jasně vymezené dělby úloh mezi šlechtou a lidem, muži a ženami, rodiči a dětmi? Kněží, filozofové i básníci vysvětlovali, že tak jako v lidském těle nemají všechny orgány stejně důležité funkce a končetiny musí poslouchat hlavu, je hierarchicky uspořádána i společnost.

V pozdní moderní době se stala ideálem téměř ve všech společnostech rovnost. Částečně se o to zasloužily ideologie komunismu a liberalismu, ale především si ji vynutil vznik masového proletariátu průmyslové revoluce, na němž záviselo hospodářství i armáda. Demokratické i diktátorské vlády masivně investovaly do zdravotnictví a školství, neboť potřebovaly miliony zdravých dělníků k pásům do továren a do zákopů novodobých válek. 

A tak se dějiny 20. století do značné míry zabývaly problémem snižování třídních, rasových a genderových rozdílů mezi lidmi. Podíváme-li se na svět v roce 2000, musíme připustit, že stále ještě existuje značná hierarchie, ale s rokem 1900 je naprosto nesrovnatelná. Není divu, že s nástupem globalizace na počátku 21. století se očekávalo pokračování, nebo spíš zrychlení společenského zrovnoprávňování. Zvyšování světové životní úrovně dávalo naději, že občané v Indii či Egyptě získají stejné příležitosti i privilegia jako Finové nebo Kanaďané. S tímto příslibem vyrostla celá jedna generace.

Dnes už víme, že to byla iluze. Globalizace sice vytáhla ohromné masy lidí z bídy, ale nerovnost mezi národy i uvnitř každé společnosti se stále zvyšuje. Nepatrné skupiny podnikatelů získávají hospodářský monopol a miliardy lidí z růstu hospodářství těží jen zanedbatelně. Jedno procento nejbohatších lidí vlastní celou polovinu světového majetku, a dokonce pouhá stovka nejmocnějších rodin má tolik jmění a kapitálu jako čtyři miliardy nemajetných.

A situace se vyostřuje. Jak už bylo řečeno, umělá inteligence likviduje ekonomickou hodnotu a politický vliv společenské většiny. Další rozvoj biotechnologií by mohl způsobit dokonce biologickou nerovnost. Bohatí si dosud mohli pořizovat nanejvýš symboly svého postavení, nyní by si kupovali sám život. Nové, nepochybně velmi nákladné medicínské postupy dovedou prodloužit lidský život a zvýšit fyzickou i duševní výkonnost, takže by nakonec mohly rozdělit lidstvo na dvě biologické kategorie. 

Boháči a šlechta žili v představách, že jsou podstatně schopnější než ostatní lidé a že to je důvod jejich nadvlády. Průměrný vévoda ale nemusel být o nic talentovanější než běžný sedlák – svou nadřazenost si udržoval právní a ekonomickou diskriminací. Avšak v roce 2100 by mohli být miliardáři opravdu nadanější, tvořivější a inteligentnější než obyvatelé chudinských čtvrtí. Jestliže si boháči za peníze koupí fyzickou a mentální kapacitu, nerovnost se samozřejmě zvýší. Jedno procento majitelů světového bohatství se zmocní veškeré krásy světa, veškeré tvořivosti i zdraví. 

Umělá inteligence a bioinženýrství by tak rozdělily lidstvo na nepočetnou menšinu supermanů a masivní třídu podlidí Homo sapiens. A aby toho nebylo málo, stát by mohl ztratit zájem investovat do vzdělání a zdravotní i sociální péče. Možná by ještě nějaký čas přetrvávala dobrá vůle elity, na níž by byly masy lidí závislé, jenže v případě krize nebo klimatické katastrofy by vládnoucí vrstva byla v pokušení hodit přebytečné občany přes palubu. 

Ve státech s dlouhou tradicí liberalismu a pečovatelské společnosti, jako je Nový Zéland nebo Francie, by se vládnoucí vrstva možná o nepotřebné občany postarala, ale v kapitalističtější Americe by využila příležitosti zlikvidovat sociální pomoc. A co teprve v takové Číně, Jižní Africe nebo Brazílii – tam by ztráta ekonomické hodnoty obyčejných lidí vedla k nepředstavitelné nerovnosti.

Víceméně stejnorodé lidstvo by se v důsledku globalizace mohlo rozpadnout na biologické kategorie a možná i nové druhy člověka. Horizontální likvidace národních hranic by byla nahrazena vertikálním rozdělením lidstva. Všechny oligarchie světa ze zemí tak odlišných jako Spojené státy nebo Rusko by se mohly sjednotit proti obyčejným Sapiens. Z pohledu takového vývoje je možná příznačný už dnešní lidový odpor vůči globální elitě. Nedáme-li si pozor, vnuci velkých byznysmenů ze Silicon Valley a potomci ruských multimiliardářů by se mohli stát novým Superhomo nadřazeným vnukům venkovských balíků.  

V delší perspektivě si můžeme lehce představit deglobalizaci světa, v němž se nejvyšší kasta zabarikáduje ve své novémpostavení a vybuduje si hradby a příkopy na ochranu před hordami barbarů. Průmyslový svět 20. století potřeboval dělníky, protože trhy závisely na jejich levné práci, a proto je ovládl a nakonec emancipoval i politicky. Postindustriální civilizace umělé inteligence, bioinženýrství a nanotechniky 21. století na nich nebude tolik záviset, vládnoucí vrstva bude daleko samostatnější a soběstačnější. Nejen celá společenská třída, ale i země a kontinenty se mohou stát zbytečné. Vzniknou možná zóny ovládané samozvanci a chráněné roboty a za jejich hradbami v zemi barbarů se budou odehrávat bitky divochů s mačetami a samopaly. 

Když spekuluji o tom, co bychom měli udělat, užívám první osobu množného čísla, ale co když v budoucím světě žádné my už nebude platit? Rozdílné lidské skupiny budou mít odlišnou budoucnost. V jedné části světa by se možná už dnes měly děti učit vytvářet počítačové programy, v jiné přesněji mířit a rychleji střílet.

Kdo vlastní data?

Máme-li zabránit tomu, aby nepatrná elita ovládla téměř veškeré bohatství a moc, bude zapotřebí regulovat vlastnictví dat. V dávných dobách představovala nejdůležitější kapitál půda, politika byla zápasem o nadvládu nad pozemky, a když došlo ke koncentraci majetku, společnost se rozdělila na urozené a neurozené. Ve věku oceli a páry se hlavním výrobním prostředkem staly stroje a továrny. Politický zápas se proto soustředil na ovládnutí průmyslu, vytvořil kapitalisty a masový proletariát. V našem století nastává střet o vlastnictví dat, a pokud je ovládne úzká vrstva, rozdělí se lidstvo na dva odlišné druhy.

Závody o vlastnictví dat mezi technickými obry jako Google, Facebook, Baidu a Tencent jsou už v plném běhu. Někteří z nich se stali „obchodníky s naší pozorností“. Není snad podivné, když vám někdo nabízí informace, servis a zábavu zadarmo? Jenomže tito dobrodinci pak prodávají takto získaný přehled o našich zájmech a zálibách reklamním agenturám. Gigantičtí sběrači dat však míří mnohem dál a jejich opravdový byznys se rozvine teprve ve chvíli, kdy o nás nasbírají takové množství informací, že příjmy z reklamy už nebudou potřebovat. Přestaneme být jejich zákazníky a staneme se jejich zbožím.

Lup nasbíraných osobních dat změní ve střednědobé perspektivě stávající obchodní model, a to velmi radikálně. První obětí bude reklamní průmysl. Algoritmy ovládnou naše rozhodování co koupit, a zničí tím odvětví reklamy, protože budou prostě nakupovat za nás. Podívejme se na Google, jak se snaží dosáhnout takové úrovně, abychom se jej mohli na cokoli zeptat. A protože tímto způsobem dokonale pozná naše potřeby, zájmy, návyky i názory, budeme mít nepochybně důvod, abychom se například při nákupu auta řídili jeho doporučením. Naše důvěra v jeho schopnosti a znalosti poroste. Až ztratíme odpor vůči manipulaci a přestaneme na ni být citliví, bude to reklama muset zabalit.

V dlouhodobé perspektivě by astronomické množství dat a zásadní zvýšení výkonu počítačů mohlo vést k rozluštění tajemství života. Datový gigant by se pak nemusel zabývat manipulací a nemusel by za nás přebírat rozhodování – podle principů organické formy života by prostě zkonstruoval jeho novou, anorganickou formu. Obří technologické firmy se ještě nějakou dobu budou živit reklamou, ale už dnes se jejich hodnota oceňuje nikoli podle zisku nebo obratu, nýbrž podle shromážděného množství dat. Oblíbená aplikace se odpoutává od svého obchodního modelu – pokud se jí daří intenzivně shromažďovat informace, může poměrně dlouhou dobu nevydělávat. Přestože data momentálně nepřinášejí zisk, mohou jednou mít miliardovou hodnotu a mohou být klíčem k ovládnutí budoucnosti. Nevím, zda datoví giganti takto přemýšlejí, ale jejich působení naznačuje, že si shromažďování údajů cení víc než dolarů a centů. 

Obyčejní smrtelníci se popsanému vývoji těžko ubrání. Zdá se, že lidem vůbec nevadí, že za bezplatný email a roztomilá videa s kočičkami rozdávají svoje osobní údaje, tedy svůj nejcennější kapitál. Připomíná mi to domorodé Afričany a indiány, kteří za barevné korálky a laciné tretky směnili s imperialisty celá území. A pokud budou lidé později chtít tok informací přece jen zastavit, zjistí, že je to velmi obtížné, protože bez pomoci algoritmů by byli bezradní. Přišli by například i o lékařskou péči – a bez ní by nepřežili.

Dokonalé splynutí strojů a lidí nás bude provázet od kolébky do hrobu a každou snahu vypadnout z této sítě budou pojišťovny, zaměstnavatelé i zdravotnická zařízení vnímat zcela jistě s nelibostí. Kdo tak asi v zápase mezi soukromím člověka a zdravotní péčí vyhraje? Čím více dat o našem těle a mozku biometrická čidla zachytí a pošlou dál, tím lépe nás firmy a vládní agentury budou znát a tím snáz za nás budou rozhodovat. Až rozluští složitý mechanismus lidského organismu, získají moc sestrojit i sám život. Máme-li znemožnit úzké společenské vrstvě, aby získala božskou moc, a zamezit vzniku biologických kast, je nezbytné rozhodnout o vlastnictví dat. Jsou informace o mé DNA, mozku a fyziologických projevech mým soukromým vlastnictvím, anebo majetkem vlády, firmy či lidského společenství?

Firemnímu vlastnictví dat by se dalo zamezit jejich zestátněním. To by ale znamenalo počátek plíživé digitální diktatury. Politici se chovají tak trochu jako hudebníci, také hrají na lidské city a biochemické reakce. Jeden projev vyvolá strach, jeden tweet výbuch nenávisti. Nemyslím, že by bylo moudré těmto muzikantům dát do rukou tak rafinovaný nástroj. Kdyby měli možnost pouhým tlačítkem uvést do chodu obavy, nenávist, radost i nudu, politika by se proměnila v emocionální cirkusové představení. Je sice na místě obávat se moci velkých firem, ale z dějin víme, že život pod neomezenou vládou může být ještě horší.  

I po březnu 2018 bych svá data svěřil raději Marku Zuckerbergovi než Vladimiru Putinovi, byť skandál s Cambridge Analytica vyjevil, že si informace od jednoho k druhému klidně najdou cestu. 

Soukromé vlastnictví dat vypadá na první pohled jako jediná správná volba, ale není zřejmé, co vlastně znamená. Lidstvo má tisíce let zkušeností s vlastnictvím půdy, umí pozemek ohradit, ohlídat a kontrolovat. Za dvě století jsme se naučili regulovat i vlastnická práva v průmyslu, lidé mohou mít podíl v automobilce, stačí si zakoupit akcie, a stanou se spoluvlastníky Toyoty. Ale vlastnictví dat? S kontrolou informací nemáme žádnou zkušenost. Na rozdíl od nemovitostí se data nacházejí všude a nikde, pohybují se rychlostí světla a každý je může podle libosti kopírovat.

Měli bychom se obrátit na právníky, politiky, filozofy a možná i na básníky, aby se hádankou začali zabývat. Možná je to nejdůležitější politická otázka dnešní doby. Pokud ji nezodpovíme, celý náš společenský řád by se mohl zhroutit. Lidé už to nebezpečí cítí, a možná proto ztrácejí víru v liberální odpověď, která se ještě před deseti lety zdála být samozřejmá. 

To, jak se postavíme k biotechnické a informační revoluci, je naprosto zásadní. Vědci a podnikatelé, kteří stojí v jejím centru, by zřejmě měli hledat technické řešení. Neměla by veškerá data vlastnit nějaká agentura síťových algoritmů, která by jednala ve jménu globálního společenství? Neměl by se Zuckerberg obrátit na dvě miliardy svých přátel a vymyslet s nimi nějaký lék na prohlubující se majetkovou nerovnost a s tím související sociální napětí?

Související

Více souvisejících

kniha 21 lekcí pro 21. století Yuval Noah Harari Leda (nakladatelství)

Aktuálně se děje

před 2 minutami

před 45 minutami

Islámský stát (ISIS)

Islámský stát je prakticky mrtvý. ISIS-K ale zůstává hrozbou

ISIS, neboli Islámský stát, už nepředstavuje územní entitu, jak tomu bylo v době, kdy ovládal velké části Sýrie a severního Iráku. Přesto jeho vliv zůstává globální hrozbou. Přestože se skupina transformovala z deklarovaného chalífátu na volně propojenou síť, stále působí v mnoha zemích a inspiruje jednotlivce k útokům, uvedl server CNN.

před 2 hodinami

důchody

Co vše se od letoška mění? Rostou důchody i minimální mzda

S příchodem nového roku nás čeká řada důležitých změn, které ovlivní každodenní život většiny obyvatel České republiky. Některé změny budou znamenat vyšší náklady pro občany, jiné přinesou nové možnosti a ulehčení v určitých oblastech. Podívejte se na klíčové novinky, které nás od 1. ledna 2025 čekají.

před 3 hodinami

Ohňostroje

Pět mrtvých kvůli pyrotechnice z Česka a Polska. Německu dochází trpělivost

Němečtí představitelé vyzvali k razantnímu zásahu proti nelegálně dováženým a domácím „ohňostrojovým bombám“ po smrti pěti lidí na Silvestra, kteří zahynuli při výbuchu pyrotechniky. Tyto pyrotechnické výrobky, určené pro osobní použití, jsou často přiváženy z Polska a České republiky a kombinovány s domácími předměty, což vede k mnohem silnějším výbuchům.

před 4 hodinami

Dušan Holý

V 91 letech zemřel Dušan Holý, uznávaný profesor, zpěvák, etnolog a muzikolog

Ve čtvrtek ve věku 91 let zemřel profesor Masarykovy univerzity, zpěvák, etnolog a muzikolog Dušan Holý. Tento mezinárodně uznávaný znalec lidové hudby, narozený v obci Hrubá Vrbka, byl jednou z nejvýraznějších postav evropské etnomuzikologie. Informaci o jeho úmrtí zveřejnila obec Hrubá Vrbka na svých facebookových stránkách.

před 5 hodinami

Bhópál zahalil jedovatý mrak. Tisíce lidí začaly v noci umírat v ohromných bolestech.

Před 40 lety došlo k největší průmyslové havárii v historii. Spor o Bhópálskou katastrofu opět ožívá

Po čtyřiceti letech od jedné z největších průmyslových tragédií světa, výbuchu chemické továrny Union Carbide v indickém městě Bhópál, začaly kroky k odstranění toxického odpadu. Ty však vyvolaly kritiku ze strany místních aktivistů, kteří označují kroky indické vlády za pouhou PR akci a „zelený nátěr“ problému, jenž stále devastuje místní komunitu a životní prostředí.

před 6 hodinami

Narozená miminka

Kojenecké ústavy definitivně skončily. Stát je ke konci roku zavřel

Ke konci roku 2024 byla definitivně ukončena činnost dětských domovů pro děti do tří let věku (DD3), známých jako kojenecké ústavy. Tato zařízení, která dlouhá léta poskytovala péči nejmenším dětem, byla nahrazena modernějšími a individuálně přizpůsobenými formami péče, které lépe odpovídají potřebám dětí. Česká republika tím završila proces, který ji zařadil mezi evropské země upřednostňující neústavní péči.

před 7 hodinami

Policie USA

Střelba v New Yorku: Před nočním klubem bylo zraněno 10 lidí

V newyorské čtvrti Queens došlo k dramatické střelbě, při níž bylo zraněno deset lidí, kteří čekali před nočním klubem Amazura na začátek soukromé akce. Podle policie čtyři ozbrojení muži zaútočili na skupinu mladých lidí ve věku 16 až 20 let kolem 23:15 místního času.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Donald Trump

Trump po útoku v New Orleans: Vidíte, že jsem měl pravdu

Děsivý útok v New Orleans na Nový rok, při kterém zahynulo 15 lidí a dalších 35 bylo zraněno, otřásl Spojenými státy a přitáhl pozornost celého světa. Tento čin, popisovaný úřady jako teroristický útok, vyvolal ostré reakce jak od současného prezidenta Joea Bidena, tak od nově zvoleného prezidenta Donalda Trumpa.

před 9 hodinami

Helena Zeťová

Helena Zeťová podle kriminalistů zřejmě nespáchala sebevraždu

Vyšetřování tragické smrti populární zpěvačky Heleny Zeťové, která zemřela 20. prosince po pádu z okna rodinného domu v Prostřední Bečvě na Valašsku, stále pokračuje. Přestože kriminalisté zatím oficiálně neuzavřeli případ, zdroje blízké vyšetřování naznačují, že s největší pravděpodobností šlo o nešťastnou náhodu.

před 10 hodinami

Brexit

Británie chce po brexitu obnovit vztahy s EU

Británie se pokouší znovu "resetovat svůj brexitový reset". Nový britský premiér Keir Starmer se od nástupu do funkce snaží zlepšit vztahy Spojeného království s Evropskou unií. Jak ale ukazuje začátek roku 2025, tento úkol je mnohem složitější, než očekával. Uvedl to server Politico.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Moldavsko

Moldavsko čelí po utáhnutí kohoutků plynu z Ruska energetické krizi

Na Nový rok přestal ruský plyn proudit přes Ukrajinu, což Kyjev označil za „historický“ krok. Ukončení tranzitu znamená zastavení toku financí z plynu, které Rusko využívalo k financování své invaze na Ukrajinu. V sousedním Moldavsku tento krok ale vyvolává obavy z energetické krize, zejména v separatistickém regionu Podněstří, které je ekonomicky závislé na ruském plynu. Uvedl to server BBC.

před 12 hodinami

Před Trumpovým hotelem v Las Vegas vybuchl Muskův cybertruck

Před Trumpovým hotelem v Las Vegas vybuchl Muskův cybertruck

Před hotelem Trump v Las Vegas došlo k výbuchu Tesla Cybertrucku plného palivových nádob a ohňostrojů. Incident, který otřásl městem, vyšetřují místní úřady jako potenciální teroristický čin. Exploze, která zabila řidiče a zranila sedm lidí, měla jen menší následky pro zraněné, ale způsobila značné škody na hotelu i veřejné infrastruktuře.

před 13 hodinami

Mychajlo Podoljak, poradce z kanceláře ukrajinského prezidenta

Válka na Ukrajině se stává pro Kyjev stále těžší. S Putinem ale nechce jednat, dokud za ni Rusko nezaplatí

Situace na východě Ukrajiny se dramaticky mění, jak uvedl ruský prezident Vladimir Putin na své prosincové tiskové konferenci. Podle jeho slov probíhá pohyb na celé frontové linii každý den. V regionu Donbas ruská válečná mašinérie pomalu, ale jistě postupuje otevřenými poli, přičemž obsazuje a ničí vesnice i města. Pro místní obyvatele to znamená buď útěk před hrozbou bojů, nebo zoufalou evakuaci ve chvíli, kdy už granáty dopadají v jejich blízkosti.

před 14 hodinami

včera

Luděk Mikloško

Bývalý fotbalista Luděk Mikloško oznámil, že má rakovinu. Chemoterapii ale podstupovat nehodlá

Bývalý fotbalový reprezentační brankář Luděk Mikloško, který na klubové úrovni mimo jiné oblékal i dres anglického West Hamu a v současnosti pracuje pro Baník Ostrava jako sportovní ředitel, oznámil klubovému webu Kladivářů má rakovinou. Zároveň však prozradil, že nehodlá podstupovat klasickou chemoterapii, přičemž to odůvodnil tím, že chce žít normální život. 

včera

Nikola Ogrodníková

Oštěpařka Ogrodníková přerušuje kariéru. Oznámila, že čeká dítě

Bronzová medailistka z Letních olympijských her v Paříži 2024 oštěpařka Nikola Ogrodníková oznámila přerušení kariéry. Důvodem je radostná zpráva, že se svým partnerem hokejistou Petrem Vránou čekají svého prvního potomka. Pár už vychovává syna Lea z Vránova předešlého manželství. 

včera

Problém pro Barcelonu. Do silvestrovské půlnoci nezaregistrovala mistra Evropy Olma

Katalánský fotbalový velkoklub FC Barcelona má se začátkem nového roku i nový problém. Do silvestrovské půlnoci totiž nestihla zaregistrovat svého ofenzivního záložníka Daniho Olma tak, aby mohla s tímto španělským mistrem Evropy z loňského roku počítat i pro druhou polovinu právě probíhající sezóny 2024/25. Hrozí tak, že o fotbalistu přijde a to navíc bez náhrady. 

Zdroj: David Holub

Další zprávy