RECENZE: O hrůzách, které nelze plně popsat. Takový byl jeden rok v Osvětimi

Cesta za přežitím započala v roce 1919, kdy se spisovatel a chemik Primo Levi narodil v Turíně do zámožné židovské rodiny. Po studiu na lyceu se přihlásil na chemickou fakultu, mezitím jsou vyhlášeny rasové zákony (1938), nicméně mu je umožněno pokračovat. O tři roky později skládá doktorát a stěhuje se za prací do Milána.

Za války kromě zaměstání pomáhá partyzánům, což mu přinese okamžité zatčení. Jakmile přiznal, že je Žid, okamžitě získává vstupenku do Osvětimi. Do koncetračního tábora se dostal v lednu 1944 a byl zde až do osvobození 27. ledna o rok později. Ačkoliv zde nebyl nijak závratně dlouho, za necelý rok toho zažil až přespříliš. Právě v zajetí se zrodila myšlenka napsat knihu dokumentující to, co zažil.

“V jediném okamžiku se nám s téměř prorockou intuicí zjevila skutečnost: dospěli jsme až na dno. Níž už se nedá klesnout, nelze si představit ubožejší úděl. Nic tady není naše, vzali nám oděv, boty, dokonce i vlasy. Když promluvíme, nebudou nás poslouchat, a i kdyby nás vyslechli, nerozuměli by nám.” - str. 29

Knihu "Je-li toto člověk" je poměrně obtížné zařadit, neboť se nejedná o román, ani o eseje o lidském údělu, ale spíše o autobiografický popis dění. Tomu podléhá i samotná struktura knihy, která je psána na přeskáčku, bez pevného řádu. Psal o tom, co bylo pro něj důležité, co jej trýznilo nebo co mu naopak přineslo štěstí. I když místy může kniha připomínat román v ich-formě, autor nezamýšlel napsat beletrii.

Také se ani zbytečně nezabývá krutostí esesáků a táborových kápů, ale spíše zachycuje nelidské chování vězňů mezi sebou. Člověk by si při četbě pomyslel, že tábor vězně sdruží dohromady ve svazku přátelství, ale fakta dokazují opak. Jakmile někdo ztratil na chvíli špetku bdělosti, rázem přišel o chleba, lžíci, boty, zkrátka o svoje osobní věci. V táboře tak docházelo k neustálemu obchodování a různým výměnám, ať už za jídlo, dovednosti (někdo uměl z plechu udělat lžíci) nebo pokoutné vztahy mezi dozorci a vězni.

Levi na celou záležitost nahlíží s jistým pochopením, nikoho neodsuzuje nebo nijak zvlášť neočerňuje. Ze čtení je patrné, že celé to dění se zcela vymyká “sociálním standardům”, že to co se tam odehrálo se zcela minulo s logikou, vítězství bylo na programu dne. Realistické vyprávění do středu lágru se svojí čtivostí vyrovná kdejaké detektivce, od níž má alespoň přidanou hodnotu.

“Je-li toto člověk” připomíná jednu hrůznou etapu kolektivního nelidství. Upřímnost Prima Leviho se dostane čtenáři pod kůži. Bude jej s napětím sledovat až do “sladkého” osvobození. Kdo bude žádat víc, může si přečíst další autorovu knihu s názvem Příměří, v níž zachycuje cestu s Osvětimi zpět do rodné zemi.

Je-li toto člověk / Se questo e un uomo (1947)

Autor: Primo Levi

Překlad: Drahoslava Janderová

Počet stran: 264 stran

Vydáno: 1. vydání 2019, Leda