Důchodci u Jílkové: Končíme pod mostem, nemáme kde bydlet!

Jílková se tentokrát od svých hostů snažila dozvědět, co mají dělat lidé, kteří nedokáží zaplatit nájemné - ať už tržní nebo regulované. A odpověď není jednoduchá.Mnozí senioři se v mládí nastěhovali do velkých bytů, jenže když jim odrostly děti, zůstali v nich sami, případně jen jeden z nich. Pak nemohou nájem zaplatit. "Mám důchod 6 500 a nájem 5 600," napsal do pořadu pomocí SMS fóra jeden z diváků.Ideálním řešením by bylo, kdyby se tito lidé přestěhovali do menších bytů. Jenže ty jsou v současnosti silně nedostatkovým zbožím. Obce mají vlastních bytů nedostatek, malých ještě méně. A nové jen tak nevzniknou. "V dnešní situaci, kdy obce mezi tisíci a desetitisíci obyvateli nemají peníze, těžko mohou stavět obecní byty," prohlásil předseda Svazu měst a obcí Dan Jiránek, který je zároveň primátorem Kladna.Ale jak je možné, že byty nejsou? "Obce se nezachovaly zodpovědně, mnohé prodaly bytový fond, rezignovaly na to, že obec má tvořit i nějaké sociální klima, umožňovat lidem růst a ke stáří i nějakou ústupovou cestu. Za poměrně malé peníze se tady privatizovaly poměrně velké bytové celky," vysvětlil ředitel programů sociální integrace Člověka v tísni, Jan Černý.Nějaké byty k dispozici ještě jsou, ale dostat je není vůbec snadné. Své o tom ví zrakově postižená invalidní důchodkyně Alena Chybová z Prahy 3. "Mám byt 1+1, ale bohužel má 56 metrů čtverečních. Mně by stačilo nějakých 40 až 45 metrů, co teď nabízí Praha 3, ale mám smůlu. Jsem u soukromého majitele, takže nemám šaci. A ty byty jdou do výběrového řízení, kde je třeba složit různě vysokou kauci. Bylo mi řečeno, abych si podala žádost. Žádost mi byla zamítnuta – bez důvodu, ale bylo tam napsáno „zkuste to za rok“," svěřila se zoufalá žena s tím, že žádost už jí městská část zamítla třikrát. A ona se těžko může přestěhovat do jiného města, protože má velké potíže s orientací.V Německu je nájem třetina platuPodle předsedy svazu Jiránka se situace liší obec od obce, někde mají lidé bydlení zajištěné. Ale jak podotkl, v současnosti, kdy ještě doznívá hospodářská krize a podle ekonomů se na nás řítí její druhá vlna, je pravděpodobné, že nové byty nevzniknou. Šancí pro nájemníky tak může být snad jen nový občanský zákoník. Podle něho si k sobě bez souhlasu majitele mohou vzít podnájemníka, který jim pomůže náklady na byt zaplatit.Existuje zde i takzvaný normativ - stát nájemníkovi s nízkými příjmy dá příspěvek na bydlení. Ale jak podotkla sama moderátorka Jílková, ideálně musíte mít byt kolem 30 metrů čtverčních - na větší už o moc víc peněz nedostanete."V zásadě to nemá žádné pozitivní řešení," povzdechl si Černý z Člověka v tísni. Řekl, že ČVT se snaží sociálně slabým pomáhat hledat bydlení, a to většinou na běžném trhu. Většině lidí, kteří na tom nejsou se svými příjmy tak špatně, však nepomohou.A rozhořčení z nastálé situace jsou i lidé. "V Německu je nepsaným pravidlem, že nájemné by nemělo přesáhnout třetinu čistého platu. V Česku za třetinu čistého platu neseženete ani prasečí chlívek," rozčiloval se jeden z posluchačů rádia Impuls."Na občana by podle zákona mělo být 32 metrů čtverečních obytné plochy. Od příštího roku má být 140 korun za metr čtvereční regulovaného nájemného. K tomu si přičtěte náklady. Když si vezmeme průměrnou mzdu, je 9 tisíc. Když si vezme průměrné důchody, jsou kolem 9 nebo 10 tisíc. Když to nakonec sečteme, zjistíme, že jednomu člověku zbyde na den 89 korun," zoufal si další nešťastný nájemník.