Vydavatelé a mediální domy asi získají silnější pozici vůči provozovatelům internetových vyhledávačů, agregátorů zpráv či sociálních sítí při sjednávání licenčních poplatků za využívání článků. Sněmovna to dnes schválila v rámci novely autorského zákona, který vychází ze směrnic EU.
Posílení pozic vydavatelů nad rámec unijní směrnice kritizuje americká společnost Google, která provozuje nejpoužívanější internetový vyhledávač. Google by podle mluvčí pro ČR a Slovensko Alžběty Houzarové v případě definitivního schválení novely ve stávajícím znění musel výrazně omezit zobrazování zpravodajského obsahu tuzemských vydavatelů ve výsledcích vyhledávání a službě Zprávy Google. Ministr kultury Martin Baxa (ODS) změnu ve Sněmovně podpořil. Předlohu ještě musí projednat Senát a podepsat prezident.
Firmy jako Google, Twitter nebo Facebook budou muset podle novely získat od kolektivního správce nebo od jednotlivých vydavatelů licence ke komerčnímu využívání jejich článků. Licenční poplatek by podle návrhu poslance Jana Laciny (STAN) měl zohledňovat rozsah a dosah publikovaného sdělení, úsilí vynaložené vydavatelem na pořízení obsahu publikace a ekonomický přínos, který má platforma z užívání obsahu, a to včetně příjmů z reklamy.
V případě nedohody platforem a vydavatelů do dvou měsíců od zahájení jednání by odměnu mělo stanovit ministerstvo kultury, které by na to také mělo 60 dnů. Pokud by platforma odmítla jednat o získání licence nebo by licenční poplatky neplatila, hrozila by jí podle vládní předlohy pokuta až půl milionu korun. Lacinova úprava sankci zpřísnila až na jedno procento celkového ročního obratu, podle toho, která částka bude vyšší.
Baxa poslancům řekl, že posílení ochrany vydavatelů vůči poskytovatelům služeb informační společnosti nebude znamenat ztížení boje s dezinformacemi nebo omezování rozvoje informačních služeb. Reagoval tak nepřímo na tvrzení společnosti Google, podle níž Lacinova změna "znesnadní lidem přístup k důvěryhodným zprávám".
Pokud návrh ve stávajícím znění projde i Senátem a podepíše jej prezident, bude Google podle Houzarové zřejmě muset výrazně omezit délku zpravodajských úryvků ve výsledcích vyhledávání, takže uživatelé budou moci hůře posoudit jejich relevanci a budou na odkazy méně klikat. "Krátké úryvky textu, které teď zobrazujeme ve výsledcích Vyhledávání a Zprávách Google, pomáhají lidem najít relevantní články a také pomáhají zvyšovat návštěvnost zpravodajských webů. Navrhované úpravy by nás bohužel mohly donutit k přehodnocení zobrazování těchto krátkých úryvků v našich službách v Česku," řekla ČTK Houzarová.
"Pokud by však k takovému opatření společnost Google přistoupila, tak jí za snahu zneužít svého dominantního postavení na trhu a evidentní pokus vyhnout se uzavření licenčních smluv bude okamžitě hrozit sankce nově stanovená zákonem," sdělil k tomu ČTK výkonný ředitel Unie vydavatelů Václav Mach.
S Lacinovými úpravami podle Mediáře naopak souhlasily Unie vydavatelů, která sdružuje vydavatelství jako INCORP, Mafra, Czech News Center či Vltava Labe Media, nebo také společnost Seznam.cz, která je vůči novele v dvojjediné roli. Kromě internetového vyhledávače totiž provozuje také zpravodajské servery.
"Unie vydavatelů a Sdružení pro internetový rozvoj vítají dnešní schválení novely autorského zákona ve znění pozměňovacího návrhu pana poslance Laciny. Navzdory extrémně silnému lobbistickému nátlaku digitálních platforem poslanci ve třetím čtení svým hlasováním (148 hlasů pro a žádný proti) jednoznačně podpořili spravedlivé tržní podmínky pro české vydavatele," řekl ČTK Mach.
Kolektivní správce by podle schválené úpravy pirátské poslankyně Kláry Kocmanové nezastupoval na rozdíl od vládní předlohy automaticky všechny mediální domy a vydavatele, kteří to neodmítnou, ale pouze ty, kdo o to požádají. Unie vydavatelů podle Mediáře původně prosazovala vládní variantu, nakonec se ale podle Macha přiklonila pro verzi Kocmanové, kterou podporovala Asociace on-line vydavatelů, která zastupuje menší internetové hráče – Drbna.cz, Info.cz, Extra Online Media či Forum 24. Ta je pro všechny aktivně zapojené české vydavatele do činnosti kolektivního správce mnohem jednodušším řešením, dodal Mach.
Související
Skandál britské BBC. Trump chce od stanice miliardu, jinak hrozí žalobou
Otřes v Maďarsku: Spojenci Orbána kupují nejčtenější noviny, novináři nemají kam odejít
Noviny / tisk , Google , Facebook
Aktuálně se děje
před 30 minutami
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
před 1 hodinou
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
před 2 hodinami
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
před 3 hodinami
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
před 3 hodinami
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
před 4 hodinami
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
před 5 hodinami
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
před 6 hodinami
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
před 7 hodinami
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
před 7 hodinami
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
před 8 hodinami
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
před 9 hodinami
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
před 10 hodinami
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
před 11 hodinami
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
včera
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
včera
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
včera
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
včera
Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie
včera
Revoluce ve válčení. USA podle expertů vytváří zbraně, které budou využívat umělou inteligenci
včera
Už nenadávají u mobilů. Hněv generace Z se v roce 2025 přetvořil a začal měnit svět
Rok 2025 se stal okamžikem, kdy se hněv generace Z převalil z displejů mobilních telefonů do ulic po celém světě. Od Káthmándú přes Jakartu až po Limu se mladí lidé narození na přelomu tisíciletí postavili zavedeným elitám a proměnili lokální nepokoje v globální hnutí za spravedlnost. Podle sociologů nejde jen o rebelii pro rebelii samotnou, ale o protest poháněný univerzálními hodnotami, jako je právo na vzdělání, dostupné bydlení a konec korupce.
Zdroj: Libor Novák