Google, Facebook a další budou muset platit vydavatelům za obsah

Vydavatelé a mediální domy asi získají silnější pozici vůči provozovatelům internetových vyhledávačů, agregátorů zpráv či sociálních sítí při sjednávání licenčních poplatků za využívání článků. Sněmovna to dnes schválila v rámci novely autorského zákona, který vychází ze směrnic EU.

Posílení pozic vydavatelů nad rámec unijní směrnice kritizuje americká společnost Google, která provozuje nejpoužívanější internetový vyhledávač. Google by podle mluvčí pro ČR a Slovensko Alžběty Houzarové v případě definitivního schválení novely ve stávajícím znění musel výrazně omezit zobrazování zpravodajského obsahu tuzemských vydavatelů ve výsledcích vyhledávání a službě Zprávy Google. Ministr kultury Martin Baxa (ODS) změnu ve Sněmovně podpořil. Předlohu ještě musí projednat Senát a podepsat prezident.

Firmy jako Google, Twitter nebo Facebook budou muset podle novely získat od kolektivního správce nebo od jednotlivých vydavatelů licence ke komerčnímu využívání jejich článků. Licenční poplatek by podle návrhu poslance Jana Laciny (STAN) měl zohledňovat rozsah a dosah publikovaného sdělení, úsilí vynaložené vydavatelem na pořízení obsahu publikace a ekonomický přínos, který má platforma z užívání obsahu, a to včetně příjmů z reklamy.

V případě nedohody platforem a vydavatelů do dvou měsíců od zahájení jednání by odměnu mělo stanovit ministerstvo kultury, které by na to také mělo 60 dnů. Pokud by platforma odmítla jednat o získání licence nebo by licenční poplatky neplatila, hrozila by jí podle vládní předlohy pokuta až půl milionu korun. Lacinova úprava sankci zpřísnila až na jedno procento celkového ročního obratu, podle toho, která částka bude vyšší.

Baxa poslancům řekl, že posílení ochrany vydavatelů vůči poskytovatelům služeb informační společnosti nebude znamenat ztížení boje s dezinformacemi nebo omezování rozvoje informačních služeb. Reagoval tak nepřímo na tvrzení společnosti Google, podle níž Lacinova změna "znesnadní lidem přístup k důvěryhodným zprávám".

Pokud návrh ve stávajícím znění projde i Senátem a podepíše jej prezident, bude Google podle Houzarové zřejmě muset výrazně omezit délku zpravodajských úryvků ve výsledcích vyhledávání, takže uživatelé budou moci hůře posoudit jejich relevanci a budou na odkazy méně klikat. "Krátké úryvky textu, které teď zobrazujeme ve výsledcích Vyhledávání a Zprávách Google, pomáhají lidem najít relevantní články a také pomáhají zvyšovat návštěvnost zpravodajských webů. Navrhované úpravy by nás bohužel mohly donutit k přehodnocení zobrazování těchto krátkých úryvků v našich službách v Česku," řekla ČTK Houzarová.

"Pokud by však k takovému opatření společnost Google přistoupila, tak jí za snahu zneužít svého dominantního postavení na trhu a evidentní pokus vyhnout se uzavření licenčních smluv bude okamžitě hrozit sankce nově stanovená zákonem," sdělil k tomu ČTK výkonný ředitel Unie vydavatelů Václav Mach.

S Lacinovými úpravami podle Mediáře naopak souhlasily Unie vydavatelů, která sdružuje vydavatelství jako INCORP, Mafra, Czech News Center či Vltava Labe Media, nebo také společnost Seznam.cz, která je vůči novele v dvojjediné roli. Kromě internetového vyhledávače totiž provozuje také zpravodajské servery.

"Unie vydavatelů a Sdružení pro internetový rozvoj vítají dnešní schválení novely autorského zákona ve znění pozměňovacího návrhu pana poslance Laciny. Navzdory extrémně silnému lobbistickému nátlaku digitálních platforem poslanci ve třetím čtení svým hlasováním (148 hlasů pro a žádný proti) jednoznačně podpořili spravedlivé tržní podmínky pro české vydavatele," řekl ČTK Mach.

Kolektivní správce by podle schválené úpravy pirátské poslankyně Kláry Kocmanové nezastupoval na rozdíl od vládní předlohy automaticky všechny mediální domy a vydavatele, kteří to neodmítnou, ale pouze ty, kdo o to požádají. Unie vydavatelů podle Mediáře původně prosazovala vládní variantu, nakonec se ale podle Macha přiklonila pro verzi Kocmanové, kterou podporovala Asociace on-line vydavatelů, která zastupuje menší internetové hráče –⁠ Drbna.cz, Info.cz, Extra Online Media či Forum 24. Ta je pro všechny aktivně zapojené české vydavatele do činnosti kolektivního správce mnohem jednodušším řešením, dodal Mach.

Související

Donald Trump

Skandál britské BBC. Trump chce od stanice miliardu, jinak hrozí žalobou

Americký prezident Donald Trump oznámil, že hodlá podniknout právní kroky proti britské veřejnoprávní stanici BBC kvůli tomu, jak byla upravena část jeho projevu z 6. ledna 2021 v dokumentu Panorama. Podle Trumpa došlo ke „zmanipulování“ jeho slov, což podle něj „podvedlo veřejnost“. 
Viktor Orbán

Otřes v Maďarsku: Spojenci Orbána kupují nejčtenější noviny, novináři nemají kam odejít

Mediální scéna v Maďarsku zažívá otřes poté, co mediální skupina Indamedia, považovaná za blízkou nacionalistické straně Fidesz premiéra Viktora Orbána, koupila nejčtenější maďarský deník Blikk od jeho dosavadního švýcarského vlastníka Ringier. Nákup bulvárního titulu, jehož web čte měsíčně zhruba tři miliony čtenářů, je široce vnímán jako další snaha o posílení vládního vlivu na média.

Více souvisejících

Noviny / tisk Google Facebook

Aktuálně se děje

před 30 minutami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 1 hodinou

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 7 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Donald Trump

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

včera

Americká armáda, ilustrační fotografie

Revoluce ve válčení. USA podle expertů vytváří zbraně, které budou využívat umělou inteligenci

Americké ministerstvo války učinilo zásadní krok k transformaci moderního válčení spuštěním nové platformy GenAI.mil. Podle vojenské expertky Emelie Probasco představuje tento nástroj „kritický první krok“, který má americkým vojákům a civilním zaměstnancům Pentagonu umožnit bezpečné experimentování s umělou inteligencí přímo v jejich každodenní pracovní agendě.

včera

Už nenadávají u mobilů. Hněv generace Z se v roce 2025 přetvořil a začal měnit svět

Rok 2025 se stal okamžikem, kdy se hněv generace Z převalil z displejů mobilních telefonů do ulic po celém světě. Od Káthmándú přes Jakartu až po Limu se mladí lidé narození na přelomu tisíciletí postavili zavedeným elitám a proměnili lokální nepokoje v globální hnutí za spravedlnost. Podle sociologů nejde jen o rebelii pro rebelii samotnou, ale o protest poháněný univerzálními hodnotami, jako je právo na vzdělání, dostupné bydlení a konec korupce.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy