Pražský hrad otevře jedinečnou výstavu: Uvidíte Zlatou bulu sicilskou či vzácný evengeliář

Výstava V základech státnosti bude pro veřejnost zdarma otevřena od 10. do 15. ledna. Krátký čas jejího trvání zdůvodnil ředitel administrativní sekce kanceláře prezidenta Jan Novák vzácností vystavených originálů.

Rozdělena bude na tři okruhy. V prvním bude představen výběr rukopisných památek z majetku Metropolitní kapituly u sv. Víta v Praze, které jsou uschovány v Archivu Pražského hradu. Lidé si tak budou moct prohlédnout evangeliář, který vznikl v západní Evropě po roce 870 a byl korunovačním evangeliářem Karla IV. K vidění bude i Svatovítský evangelistář z konce 11. století, který objednal a hradnímu chrámu daroval první český král Vratislav II., či Svatovítská apokalypsa ze stejné doby. Představen bude i vzácný Dražický kodex, který obsahuje i Kosmovu kroniku s legendou o povolání Přemysla Oráče.

Dalším okruhem je soubor listin z Národního archivu, který se vztahuje k potvrzení práv, svobod a privilegií pro české krále. Mezi exponáty budou dvě ze tří listin Zlaté buly sicilské z roku 1212, ve kterých římský král Fridrich II. Štaufský potvrdil mimo jiné dědičnost královského titulu Přemysla Otakara I. a hranice českého státu.

Posledním okruhem bude soubor archeologických památek ze sbírek Národního muzea, Moravského zemského muzea a Správy Pražského hradu. Budou mezi nimi třeba předměty nalezené na Pražském hradě. "Budou tam i vybrané archeologické památky odkazující na Velkou Moravu, jejímž symbolickým pokračovatelem se stal raně středověký český stát," poznamenal Novák. Vystavena tak bude třeba plaketa s vyobrazením jezdce s dravým ptákem z 9. století, která byla nalezena v chrámové předsíni kostela ve Starém Městě u Uherského Hradiště.

Představen také bude soubor předmětů z Lumbeho zahrad. "Exponáty představují reprezentativní výběr toho nejlepšího, co bylo nalezeno při výzkumu slovanského pohřebiště datovaného do období konce 9. až počátku 11. století," uvedl Novák.

Lidé si budou moct prohlédnout i předměty z takzvaného kolínského knížecího hrobu, který byl objeven v druhé polovině 19. století.