Česko si připomíná 100 let od narození krále dětství a poezie

Legendární francouzský básník, malíř a filmař Jean Cocteau o něm řekl: "Trnka – to je království dětství a poezie."

Trnka se narodil v Plzni-Petrohradě a od dětství se u něho projevoval velký výtvarný talent, významně ho ovlivnil také profesor Skupa, tehdy učitel kreslení na plzeňské reálce. Trnku fascinovalo loutkové divadlo. Na podnět svého profesora Skupy přestoupil na pražskou Umělecko-průmyslovou školu, kde pro jeho divadlo vytvořil řadu loutek. Ve čtyřiadvaceti letech sám vedl vlastní loutkovou scénu zvanou Dřevěné divadlo a později spolupracoval i jako výtvarník scén a kostýmů s Národním divadlem v Praze.

Dřevěné divadlo uvedlo také premiéru hry s názvem Mezi broučky, kterou uvedl na motivy knihy Jana Karafiáta. Dřevěné divadlo skončilo v propadlišti minulosti, ale Trnkovy ilustrace Karafiátovu knihu Broučků proslavily. Z dalších knížek, které ilustroval, jmenujme například Český Betlém, Pohádky tisíce a jedné noci, Pohádky Hanse Christiana Andersena, Pohádky bratří Grimmů 1961, Staré pověsti české, Fimfárum Jana Wericha aj.). Sám napsal a ilustroval knížku Zahrada (1962), která se dočkala rovněž filmového zpracování.

V roce 1939 se jeho ilustrace pohádkové knížky Míša Kulička staly událostí na knižním trhu. Ve stejném roce začal spolupracovat s Osvobozeným divadlem, kde vytvořil scénu pro hru Nebe na zemi a v Národním divadle vyhrál soutěž na výpravu Smetanovy Libuše.

Trnka se věnoval i režírování animovaných filmů. Po druhé světové válce pomáhal zakládat známé animátorské studio Bratři v triku. Ve studiu vytvořil řadu snímků: Špalíček, Císařův slavík, Betlém apod.

K jeho nejvýznamnějším animovaným snímkům patří Bajaja a Staré pověsti české.

Vytvořil kostýmy pro několik historických filmů, například Čapkovy povídky, Císařův pekař, pekařův císař, Jan Hus, Jan Žižka a proti všem. V roce 1964 vytvořil animovanou vložku pro Lipského parodii Limonádový Joe aneb Koňská opera.

Jeho filmy si vysloužily na světových festivalech řadu ocenění, mimo jiné získal cenu Hanse Christiana Andersena nebo Melliésovu cenu za nejlepší animovaný film. Od kritiků si vysloužil přezdívku Walt Disney Východu.

Jiří Trnka zemřel po dlouhé nemoci 30. prosince roku 1969 v Praze ve věku pouhých padesáti sedmi let.

Sté výročí narození Jiřího Trnky si připomíná i Česká národní banka, která na počátku února vydala a dala do prodeje pamětní stříbrné mince v nominální hodnotě 500 korun. Mince zobrazuje motivy blízké Jiřímu Trnkovi. Na lícní straně je postava elfky z Trnkova filmu Sen noci svatojánské v rozfázovaném pohybu, na rubové straně je výtvarníkův portrét.