Moravské zemské muzeum chystá Cesty do hudební minulosti

První projekt zamýšleného cyklu s názvem Cesty do hudební minulosti hodlá představit sbírky oddělení dějin hudby Moravského zemského muzea, a to formou výstavy, koncertu a kritické edice hudebních památek. Jako první vybrali autoři takzvanou magnisovskou nebo také strážnickou sbírku, kterou daroval muzeu roku 1919 hrabě Antonín František Magnis. Právě tato sbírka se stala impulsem k založení samostatného hudebně historického oddělení.V současnosti oddělení dějin hudby Moravského zemského muzea uchovává zejména hudebniny, dále hudební nástroje, libreta, teoretické traktáty, učebnice, staré hudební inventáře a katalogy, obrazovou dokumentaci, koncertní programy, korespondenci a další doklady vztahující se k hudební aktivitě jednotlivců a institucí v minulosti i současnosti. V depozitářích oddělení se nachází řada vzácných hudebních rukopisů a tisků, od neumového misálu ze 13. století až po pozůstalosti současné generace skladatelů, významem zcela mimořádný je archiv Leoše Janáčka. Rozsahem a záběrem se oddělení dějin hudby řadí k nejvýznamnějším hudebním sbírkám v České republice.

Výstava Musica Magni je k vidění od 29. listopadu 2013 do 30. března 2014 v Dietrichsteinském paláci.Prostřednictvím vystavované vzácné kolekce bude možné nahlédnout do zmizelé hudební kultury šlechtického rodu Magnisů na zámku ve Strážnici. Sbírka obsahuje komorní, zejména nástrojovou hudbu 18. století, jež se váže především k osobnosti uměnímilovného hraběte Františka Antonína Magnise, mladší hudebniny - salónní hudbu 19. století a několik hudebních nástrojů. Speciálně pro tuto výstavu byla vytvořena nahrávka vybraných skladeb v novodobé premiéře tak, aby byly rozezvučeny i tóny již zmlklé. Sbírka hrabat Magni, uložená v oddělení dějin hudby Moravského zemského muzea, obsahuje přes 300 hudebnin téměř 150 autorů známých i zapomenutých. Starší část hudebnin pochází z poslední třetiny 18. století a obsahuje převážně opisy nástrojových skladeb - sonáty, koncerty a symfonie v komorním obsazení, dále dueta, tria, dechové harmonie a další formy komorní instrumentální hudby. Skladby jsou rozepsané v partech pro jednotlivé nástroje - smyčcové, dechové nástroje dřevěné a žesťové, různé bicí nástroje pro takzvanou tureckou hudbu, dále clavicembalo nebo fortepiano. Výjimku představuje několik písní s doprovodem kytary či klávesového nástroje.Výrazně převažují díla italských skladatelů (např. Corelli, Tartini, Sammartini), zastoupeni jsou také čeští skladatelé takzvané české hudební emigrace (Vaňhal, Stamic). Tato část sbírky má svůj dobový inventář, z něhož se hodně skladeb nedochovalo, zejména úpravy oper pro komorní nástrojové obsazení. Sbírka reprezentuje dobu svého vzniku, kdy je nadvláda instrumentální hudby v repertoáru zámeckých kapel obvyklá.Mladší část sbírky lze zařadit do první poloviny 19. století. Tvoří ji tisky salonních skladeb pro klavír a sólový nástroj či zpěv s doprovodem klavíru, což odráží pro devatenácté století typický posun zámeckých hudebních produkcí do komornější sféry. Tisky pocházejí z významných hudebních nakladatelství z Rakouska, Německa, Francie, Itálie a dnešního Polska.Výstava je také doprovázena koncertem 16. prosince v 19.30 ve foyer Dietrichsteinského paláce (cyklus Hudební lahůdky v Brně) a 17. prosince 2013 v 19.30 v kostele sv. Šimona a Judy v Praze (komorní cyklus Symfonického orchestru hl. města Prahy FOK).Koncerty jsou věnované pouze skladbám ze strážnické sbírky a jako sólový nástroj zazní skvost této kolekce – originální slonovinová příčná flétna z dílny významného italského flétnaře 18. století, Lorenza Cerina. Vystoupí Christophe Coin (violoncello), Maria Tecla Andreotti (flétna), Marta Kratochvílová (flétna), Jan Čižmář (loutna).