Česká scénografie se představí v Praze i Brně

Salóny české scénografie navázaly na tradici Národních přehlídek české scénografie (1977, 1981, 1986, 1989), které mapovaly stav českého scénického, kostýmního a loutkářského výtvarnictví v období mezi jednotlivými ročníky mezinárodní scénografické výstavy Pražské Quadriennale. První Salon české scénografie se konal v roce 1991 ve foyeru pražské Nové scény jako doprovodný program PQ' 91. V roce 1995 následoval Salon scénografie, zaplňující velkorysé prostory pražské Valdštejnské jízdárny. V červnu 1999, opět v rámci PQ, našel Salon českých scénografů umístění v malé dvoraně holešovického Veletržního paláce.

V roce 2005 hostily Salon české scénografie reprezentativní prostory Lobkovického paláce na Pražském hradě a spolu s ním i bohatý doprovodný program. I když se název akce nepatrně obměňoval, šlo vždy o to, dát příležitost českým profesionálním scénografům (hlavně divadelním, ale i filmovým a televizním) i studentům scénografických škol představit své práce veřejnosti v co nejširší škále. Vzhledem ke stále intenzivnější tendenci rozrušování hranic mezi divadlem a příbuznými uměleckými disciplínami je současný Salon postaven před nelehký, nicméně nesmírně zajímavý úkol reflektovat adekvátně tento ne vždy vítaný, ale nezvratný proces. Navíc je načasovaný do poločasu konání Pražského Quadriennale scénografie a divadelního prostoru, jehož 13. ročník se bude konat v červnu 2015. Salon české scénografie 2013/2014 se tak také stane částečnou inventurou stavu české scénografie před touto vrcholnou oborovou událostí.Letošního ročníku se účastní 30 umělců. Mezi nimi jsou etablovaní tvůrci jako Petr Matásek, Jozef Ciller, Simona Rybáková, Sylva Zimula Hanáková či Šimon Caban, Marie Jirásková, Jana Preková a Kamila Polívková, kteří svým dílem utváří - a také v mezinárodním měřítku úspěšně reprezentují - krajinu české scénografie po dlouhá léta. Zároveň se však objevují i jména méně známá či nová, často čerstvých absolventů či těch, kteří ještě studují a představují své první projekty a realizace.

Současná česká scénografie má mnoho podob

Návštěvníci výstavy se setkají s prezentací tradičních dramatických, operních i baletních děl, budou moci obdivovat důmyslná architektonická řešení scény a nápadité kostýmy, které v nejlepším slova smyslu rozvíjí bohatý odkaz tradiční školy české scénografie, zároveň však mohou nahlédnout do světa té části spektra současné tvorby, která si libuje ve zpochybňování konvenčně pojatých hranic mezi divadelním a výtvarným uměním, a která klade odlišné nároky na tvůrce představení i jeho diváka: uvidíme dokumentaci performance ve veřejném prostoru či interaktivní prezentaci site specific projektů.

Všimnout si budeme moci také stále podstatnější role světelného designu, který obzvlášť v oblasti současného tance nahrazuje hmotné jevištní stavby a dekorace. Uvidíme rovněž, že scénografové jsou lidé mnoha řemesel: režírují a vytváří koncepty svých představení, ale i píší a vydávají o svém oboru výpravné publikace či realizují výstavy.Salon české scénografie, prezentující práce českých scénografů a scénicky zaměřených výtvarníků za období 2006 – 2013, se nejprve představí v prostorách atria Divadla Reduta v Brně (22. 11. – 6. 12.2013, vernisáž 21. 11.2013), příští rok jej budou mít možnost zájemci o divadelní, výtvarná a jiná umění zhlédnout v Českém centru v Praze (2. - 11. 4. 2014, vernisáž 1. 4. 2014). Záštitu nad výstavou převzal profesor Jaroslav Malina. Odborné supervize se zhostily Marie Jirásková a Jana Preková.