Divadelní hra německého současného dramatika Mayenburga Mars je žánrově všechno možné, jenom ne klasickou dramatickou tvorbou. Pohybuje se někde mezi absurdním divadlem, sci-fi příběhem, černou komedií, nebo ukázkou reality show. A nemá daleko k Orwelovu románu 1984. Ať si divák tuto hru přiřadí k jakémukoliv žánru, jedno je jisté. Odchází z divadelního sálu s pocitem, že je ten příběh vlastně o nás všech.
Autor i režisérka Natálie Deáková přistupují k tomu dílu jednotnou optikou. Ten šílený příběh nevychovává, nepřesvědčuje, jak to bývá v Brechtových inscenacích. On jenom ukazuje a nechává na divákovi, ať se popasuje s etikou hry. Divák sám se musí rozhodnout, jak by se zachoval, kdyby byl ve stejné situaci, jako hrdinové hry.
Tak nejdřív hodně stručně, o čem to všechno vlastně je: Blíží se apokalypsa zeměkoule. Někde, někdo má vybrat lidi, kteří zánik naší planety přežijí. Budou vyslány na Mars, kde lidský život bude pokračovat. A my jsme svědky jednoho „výběrového konání“. V prostoru jakési zkušebny se setkávají různorodí lidé: otec Achim a jeho dospělá dcera Johanna, a pak bratři, mladí energičtí muži, Edgar a Oskar, kteří si v autorově koncepci tak dokonale dokáží vyměňovat role, že vlastně občas okolí neví, který je který. Tato čtveřice je pověřována úkoly, které jim zadává jakýsi Yannik, divák neví, je li to člověk, nebo robot. Dokáže klást nepříjemné otázky, které naše hrdiny uvádějí do submisivní pozice. Ale všichni se musí podvolit, když chtělí odletem na Mars přežít. Otec Achim to vše dělá pro dceru. Alespoň je o tom sám přesvědčen. Ti dva mládenci s čistě egoistických pohnutek a jsou schopni kdykoliv kohokoliv podrazit, třeba i bratra. A Johanna, lékařka, jediná se snaží obhájit v tomto „zvěřinci lidské dravosti“ ideály humanismu. Úkoly, které tato submisivní čtveřice musí splnit se vyostřují. Nakonec dostanou úkol, vniknout do „domečku“ kde žijí jiní kandidáti na přežití a všechny je vystřílet, protože jenom tak úspěšně splní testování, které je podmínkou možnosti odletu na Mars. Až na Johannu jsou nakonec zbyli tři kandidáti na odlet schopni i vraždit, aby se zachránili . A kromě diváků vše mlčky sledují tři opice, snad gorily, připomínající nám paralelu s příběhem filmu Frenklina Schaffnera, Planeta opic.
Jak by se kdo zachoval ve stejné situaci? Je člověk ještě stále to zvíře, které pro zachování sebe sama dokáže v krajní nouzi třeba i zbít nevinného? Co je to, krajní nouze? Kde je ta hranice lidství, za kterou už člověk nemůže jít a raději obětuje sebe sama?
J. W. Goethe ve svých úvahách o díle Faust konstatuje, že příběh, ve kterém souhlasně žijí protagonisté nás nechává v klidu, ale odpor je to co nás činí produktivními. Mayenburg je německý dramatik a stále cítím v jeho díle (i v tvorbě mnohých jiných Němců) onu stopu geniálního Goetheho. Otázky, které položil a nedopověděl ve Faustovi. Příběhy manipulace a dobrovolného podřízení se, s vidinou nějakého osobního zisku. Příběhy zrady bez potrestání. Příběhy neodpovědného snu, který se přece bez špatných důsledků nemůže naplnit. Faust a zase Faust.
Inscenace MARS má v sobě nebezpečí, že vyzní ploše. Jenom dialogy by světem emocí nehnuly. Naštěstí režisérka zapojila do hry výraznou a zdařilou vizualizaci ( Aleš Baumgartner) která spolu s minimalistickou scénou (Lukáš Kuchinka) a také díky hudbě (JakubKudláč) vytvořili kompaktní prostor, ve kterém kromě samotných herců ještě podsatnou roli hrají vizuální a akustické vjemy.
Ke zdařilému výkladu myšlenek inscenace přispěly herecké výkony. Jde především o vztahy jednajících postav mezi sebou. (Čechov by mněl radost.) Otec Achim (Michal Bumbálet) , starostlivý a milující, v jistém konfliktu s emancipovanou dcerou Johannou (Anette Nesvadbová) . Obě postavy čistě čitelné s gradujícím napětím, které mezi nimi vzniká. Bráchové Egar a Oskar ((Vojtěch Blahuta, Martin Veselý) jsou od počátku ve vzájemném konfliktu, každý výrazně jiný. Jeden je racionální a umírněný, druhý je vlastně cvok, blázen, expresivní a neurvalý. Není jednoduché zvládnout autorovu představu proměny těch dvou, aby nakonec ani divák, ani ten testující robot či člověk Yannik (Petr Kubaš) nedokázali rozeznat, kdo z těch bratrů je vlastně kdo. A zvládli tu proměnu znamenitě. Sám testující – Yannik je napsán znamenitě, v úloze mezi myslícím robotem a člověkem, jakýsi hummanoid byl zahrán věrohodně, s využitím dikce, která dávala prostor komickému vnímání jeho verbálních ataků.
Inscenace MARS přinesla do repertoáru divadla Reduta nový pohled na lidskou komunitu, přičemž se hra nevymyká směřování dramaturgie divadla, při kladení aktuálních otázek lidských hodnot nevšedními divadelními prostředky.
Tleskám...
Hodnocení: 92%
Mars
Kolonizace vesmíru, nebo cesta do pravěku?
autor: Marius von Mayenburg překlad: Tomáš Dimter režie: Natália Deáková dramaturgie: Hana Hložková scéna: Lukáš Kuchinka kostýmy: Jana Smetanová hudba: Jakub Kudláč videoprojekce: Aleš Baumgartner pohybová spolupráce: Pavol Seriš
Osoby a obsazení
Yannik: Petr Kubes Achim: Michal Bumbálek Johanna: Annette Nesvadbová Edgar: Vojtěch Blahuta Oskar: Martin Veselý Opice: Adam Kaňák, Natálie Rašín, Martin Mikuš
Související
RECENZE: Mirandolína v Brně ukázala, jak se bránit Mee Too
Mne blesk se dotekl: Reduta uvedla zvláštní dílo, život spisovatele a novináře Rudolfa Těsnohlídka
Aktuálně se děje
před 32 minutami
Izraelská policie zatkla palestinského muže. Převlékl se za Santa Clause
před 58 minutami
Předvánoční úspěch českých sportovců, které dávají naději směrem k Zimním olympijským hrám
před 1 hodinou
Ještě v neděli závodil, před Štědrým dnem ho našli v hotelu. Zemřel biatlonista Bakken
před 1 hodinou
Zůna ukázal SPD tvrdou realitu. Bohužel však skončil dříve, než vůbec začal
před 1 hodinou
Na Kilimandžáru se zřítil vrtulník s pěti lidmi na palubě. Mezi mrtvými jsou čeští turisté
před 2 hodinami
Papež vyzval Ukrajinu a Rusko, aby zasedly k jednomu stolu a začaly jednat
před 3 hodinami
Soud poslal MMA zápasníka Karlose Vémolu do vazby
před 4 hodinami
Turecko zadrželo stovku sympatizantů Islámského státu. Chystali teroristické útoky během novoročních oslav
před 5 hodinami
Islámský stát v tichosti opět sílí. Vytváří statisíce nových uprchlíků
před 6 hodinami
Úřady oznámily, že našly přes milion nových dokumentů v kauze Epsteina
před 8 hodinami
Evropa může čelit válce s Ruskem do několika let. Podle expertů na to není vůbec připravena
před 9 hodinami
Počasí bude mrazivé i po svátcích, o víkendu se přidá sněžení
včera
Brusel vrací úder. Tlaku USA ustoupit nehodlá
včera
RECENZE: Záhada strašidelného zámku se bojí i vlastního stínu. Neurazí, ale upadne v zapomnění
včera
Napětí na Blízkém východě: Izrael stupňuje údery v Libanonu před klíčovým termínem
včera
Referendum o konci války, budoucnost Záporožské jaderné elektrárny. Co obsahuje 20bodový mírový plán?
včera
Jihomoravští záchranáři jsou na pokraji sil: Místo nehod řeší rýmu a teploty
včera
Ruské jednotky v noci vtrhly do ukrajinské vesnice. Odvlekly desítky lidí
včera
Transatlantická roztržka graduje: USA zakázaly vstup do země strůjcům evropské digitální regulace
včera
Spor USA s Venezuelou má nečekaného vítěze. Zatím z něj těží pouze Čína
Peking má hned několik důvodů, proč ostře vystupovat proti stupňujícímu se vojenskému tlaku USA na Venezuelu. Nedávné zadržení ropných tankerů americkou pobřežní stráží v rámci Trumpovy „úplné blokády“ zasahuje ekonomické srdce jednoho z nejbližších partnerů Číny v Latinské Americe. Právě Čína je přitom hlavním odběratelem venezuelské ropy – v posledních měsících k ní směřovalo zhruba 80 % veškerého exportu této jihoamerické země.
Zdroj: Libor Novák