Benediktini v srdci Evropy se objeví v Praze

Na výstavě bude shromážděno více než 250 exponátů architektonických, sochařských, dále památek knižní malby a především zlatnictví a ostatního uměleckého řemesla, které budou zapůjčeny z významných sbírkových a církevních institucí ze šesti středoevropských zemí a Švýcarska. Kurátory výstavy jsou prof. Vít Vlnas a dr. Jan Klípa z Národní galerie v Praze. Na přípravě výstavy a doprovodných publikací odborně spolupracuje dalších patnáct specialistů zejména z Centra medievistických studií při Filozofickém ústavu Akademie věd ČR pod vedením prof. Petra Sommera a z Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy pod vedením prof. Jiřího Kuthana. Na mezinárodní úrovni se na odborné spolupráci podílejí také instituce jako je Reiss-Engelhorn-Museum v Mannheimu, Museum Vonderau ve Fuldě, Benediktinerstift St. Paul in Lavanttal, Central European University v Budapešti či Univerzita ve Vratislavi.

Návštěvník výstavy Národní galerie v Praze „Otevři zahradu rajskou. Benediktini v srdci Evropy 800-1300" se bude moci v co nejširší míře seznámit s duchovní a materiální kulturou raně a vrcholně středověkých benediktinských klášterů. „Vznik a formování středověkých státních útvarů ve střední Evropě kolem přelomu prvního a druhého tisíciletí je fascinující téma samo o sobě. Tento proces navíc souvisí s konfliktem mezi pohanstvím a křesťanstvím a s vítězným nástupem nové, univerzální víry. Významnými nositeli křesťanské kultury byli řeholníci a řeholnice řádu sv. Benedikta, který po sobě zanechal nejen velkolepé civilizační dílo, ale též umělecké bohatství, na něž navazovala následující staletí.", uvádí ke konceptu výstavy prof. Vít Vlnas a dodává: „V čase neklidu je dobré vracet se ke kořenům a připomínat je. Proto se zrodil i koncept této výstavy."Důraz bude kladen právě na roli, kterou sehrál benediktinský řád v procesu christianizace středoevropských národů, přijímání anticko-křesťanské mediteránní kultury, a při zrodu a upevnění státu a státnosti ve střední Evropě. Zvláště budou představeny důležité osobnosti benediktinského řádu ve střední Evropě a jednotlivá jeho klíčová centra, která zprostředkovávala kulturní výměnu mezi západní a jižní Evropou a nově christianizovaným slovanským a maďarským územím.

Expozice bude členěna tak, aby svojí strukturou evokovala ideální uspořádání benediktinského kláštera, které známe ze slavného plánu, dochovaného ve švýcarském St. Gallen. Výstava provede návštěvníka benediktinským chrámem s mnišským chórem a kryptou, dále pak křížovou chodbou, prelaturou i kapitulní síní. Seznámí jej i s privátními a technickými částmi kláštera, jako jsou refektář, dormitář či infirmarium. S funkcí daného prostoru a s jeho provozem pak budou souviset vystavené exponáty. Výběr zapůjčených uměleckých děl zohlední i dějiny pronikání benediktinského řádu na území střední Evropy od generace zakladatelů přes rozvoj důležitých benediktinských center až po dobu přelomu 13. a 14. století, kdy benediktini ustupují z dominantní pozice mezi nově vznikajícími řády. Třetí linie, kterou výstavní koncepce sleduje, se pak týká prezentace bohatství románského umění. Maximální možný počet vystavitelných předmětů z území raně středověkého českého, polského a uherského státu bude představen v kontextu špičkových uměleckých děl z německého, rakouského či švýcarského prostředí. Přenos uměleckých vzorů a forem byl totiž často prostředkován právě úzkými vazbami středoevropských benediktinských klášterů na mateřské či sesterské komunity v západním prostředí.

K nejcennějším vystaveným dílům bude patřit Vyšehradský kodexVyšehradský kodex, nejslavnější iluminovaný rukopis románské doby na českém území, jehož originál zpřístupní Národní knihovna veřejnosti v moderní době vůbec poprvé. K vidění bude též s kodexem spojená skupina rukopisů, které byly na počátku 11. století iluminovány pravděpodobně ve skriptoriu břevnovských benediktinů. Zcela unikátní soubor představují artefakty spojené s prvním klášterem benediktinek v českých zemích u sv. Jiří na Pražském hradě, který je zároveň vůbec nejstarším klášterem v Čechách. Prezentovány budou památky kamenosochařské (tympanon s trůnící madonou), zlatnické (relikviářová paže sv. Jiří, relikviářová herma sv. Ludmily, berla svatojiřské abatyše) a zejména památky knižní malby - v první řadě slavný Pasionál abatyše Kunhuty, soubor pěti duchovních textů z počátku vzniklý z popudu Kunhuty Přemyslovny, z první čtvrtiny 14. století. Ze zahraničních zápůjček pak bude vůbec poprvé v Praze k vidění ostatkový kříž uherské královny Adelheidy, který darovala kolem roku 1080 klášteru sv. Blažeje v Bavorsku a dnes je uložen v klášteře sv. Pavla v Lavanttalu. Ze stejného kláštera budou zapůjčeny dvě unikátní bohatě vyšívané románské kasule, řadu cenných exponátů zapůjčí klášter sv. Petra v Salcburku. Velmi cenným exponátem je ostatkový kříž z kláštera ve Zwiefalten, který bude v expozici představen v blízkosti obdobného kříže z nelahozeveských lobkowiczkých sbírek.

Realizace výstavy a její odborná příprava je z větší části podpořena z programu NAKI (Národní kulturní identita) Ministerstva kultury ČR. Finančně nejnáročnější jsou transporty zapůjčených děl spojené s jejich pojištěním, druhou nejvyšší částkou je pak výroba a stavba architektonického fundusu výstavy, který musí být, v případě tak cenného vystaveného materiálu, složený z velké části z uzavřených bezpečnostních vitrín se samostatně regulovaným klimatem a osvětlením. „V současné době probíhají jednání se zapůjčiteli a vrcholí několikaletá odborná práce, kdy se vytvořila základní koncepce, vlastní libreto a exponátový návrh",říká další kurátor výstavy dr. Jan Klípa: „Výsledky této práce představíme rovněž v podobě doprovodných publikací. Vedle velké odborné monografie, na jejímž vzniku se podílí i řada zahraničních kolegů je především o vědecký katalog výstavy. Publikace musí být připraveny k datu zahájení výstavy, aby návštěvník či zájemce mohl získat komplexní informace o dané problematice".

Výstavu ve Valdštejnské jízdárně doplní expozice v Galerii Klementinum v Národní knihovně ČR, která představí produkci břevnovského skriptoria na přelomu 10. a 11. století na unikátním a dosud společně nikdy neprezentovaném souboru rukopisů z okruhu Korunovačního evangelistáře Vratislava II. zv. Vyšehradský kodex.

Pro obě expozice se připravuje řada doprovodných edukačních a lektorských programů pro všechny věkové kategorie. K výstavě „Otevři zahradu rajskou. Benediktini v srdci Evropy 800-1300" je připravena speciální webová stránka www.vystava-benediktini.cz nebo http://vystava-benediktini.cz/index.php?id=9 .

Národní muzeum při této příležitosti připravuje výstavu Fabrica et Funeralia, která představí v Lapidáriu Národního muzea uměleckou produkci benediktinských dílen, především na příkladu památek z kláštera na Ostrově u Davle. Prezentovány budou šperky, kovové výrobky, náhrobní kameny, vzácná sochařská díla i architektonická plastika.

Řád svatého Benedikta (lat. Ordo Sancti Benedicti, OSB) je nejstarší existující mnišský řád západního křesťanství. Řídí se Řeholí svatého Benedikta z Nursie z počátku 6. století, která byla sepsána pro mnišské společenství na Monte Cassinu. Svatý Benedikt z Nursie (Benedictus Nursias), který žil na přelomu 5. a 6. století, nesdílel názor na osamocenost mnichů a poustevníků, která nepřináší křesťanské komunitě užitek. Shromáždil podobně smýšlející mnichy, založil de facto první klášter v Monte Cassinu a sepsal zde pravidla klášterního života Regula Benedicti - Řehole Benediktova. Odtud je také český název pro mnichy podléhající pravidlům klášterního života. Řehole svatého Benedikta se postupně rozšířila po celé Evropě. V 10. století se dostala také do Čech a v 11. století na Moravu. Její text podstatně ovlivnil historii, kulturu a spiritualitu křesťanského Západu. Mottem řádu se stalo heslo „Ora et labora" - česky „Modli se a pracuj".