Nacistický vůdce Adolf Hitler neměl rád Židy a během druhé světové války jim to dával dostatečně pocítit. Stejnou nevraživost ale pociťoval k Romům, které označoval za nepřítele číslo dvě. A podobně jako Židy, i je potkal mnohdy strašlivý osud.
Na základě nacistických Norimberských zákonů bylo ve 30. letech v Německu stanoveno, že rasovým nepřítelem číslo jedna jsou Židé a za nepřítele číslo dvě byli stanoveni "cikáni a cikánští míšenci". V hitlerovském Německu i v zemích pod nadvládou Třetí říše byli tedy Romové perzekvováni a deportováni do různých druhů táborů, včetně vyhlazovacích.
První protiromský výnos, zakazující především kočování, vyhlásila protektorátní vláda již koncem března 1939. Počátkem pronásledování Romů za druhé republiky bylo přijetí nařízení o kárných pracovních táborech, do kterých měli být umístěni práceschopní muži starší 18ti let, kteří nemohli prokázat řádný způsob obživy, které začalo platit od dubna 1939.
Kárné pracovní tábory se začaly stavět v srpnu 1940 v Letech u Písku a v Hodoníně u Kunštátu. Vzory pro zřízení těchto táborů byla podle serveru holocaust.cz již existující podobná zařízení například v rakouském Lackenbachu.
Do nově zřízených kárných pracovních táborů měly být zařazovány především romské rodiny, které splňovaly podmínky pro uvalení preventivní policejní vazby. Účelem táborů bylo podle ministerského výnosu vychovat "Cikány, cikánské míšence a osoby potulující se po cikánském způsobu" k práci, pořádku a kázni.
Do roku 1942 ale tvořili Romové v různých táborech pouze deset nebo 15 procent internovaných, zlom nastal až v roce 1942, kdy bylo v březnu nejprve přijato vládní nařízení o preventivním potírání zločinnosti a v červnu přijat zákon o potírání tzv. cikánského zlořádu. To zahájilo rasový postup proti Romům a romským míšencům a po březnovém přejmenování táborů na sběrné byly v srpnu 1942 tábory v Letech a Kunštátu změněny na cikánské tábory. Neromští vězňové byli přemístěni jinam nebo propuštěni.
Tzv. konečné řešení cikánské otázky pak přinesl rozkaz šéfa SS Heinricha Himmlera z prosince 1942 o deportaci Romů do Osvětimi, kde je většinou čekala smrt.
Podle historických pramenů prošlo táborem v Letech 1308 osob, zahynulo v něm 327 lidí a přes 500 vězňů bylo převezeno do Osvětimi. V táboře v Hodoníně protektorátní úřady shromáždily 1375 lidí, 207 z nich zemřelo a přes 800 bylo deportováno do Osvětimi. Desítkám vězňů se podařilo uprchnout.
V genocidních mašinériích nacistického Německa za druhé světové války zahynulo téměř 90 procent českých a moravských Romů. Z asi 6500 protektorátních Romů jich 4870 odjelo transporty do vyhlazovacího tábora v Osvětimi, vrátilo se jich jen 583. Celkem zahynulo za války na 500.000 evropských Romů a Sintů.
Související
Válka na Ukrajině se může změnit. Severokorejci mohou bojiště přiblížit dobám druhé světové
Japonsko si před 79 lety zvolilo novou cestu. Předcházela tomu zkáza Hirošimy a Nagasaki
II. světová válka , nacisté , Romové , Adolf Hitler
Aktuálně se děje
včera
Karel III. o Vánocích neuvidí dva prince. Do Sandringhamu nepřijedou
včera
Schick pokračuje ve výtečné fazóně. Čtyřmi góly proti Freiburgu přeskočil Kollera
včera
Útočník z Magdeburgu míří do vazby. Bilance páteční tragédie se změnila
včera
Počasí se ochladilo a déšť se mění ve sníh. Meteorologové poskytli předpověď
včera
RECENZE: Americký muzikálový hit Čarodějka protíná Hollywood a TikTok
včera
Robert Fico je u Putina v Kremlu
včera
Ukrajinci zaútočili na Kazaň. Putin teď slibuje mnohem větší destrukci na Ukrajině
včera
Poslední šance si vyřídit všechno potřebné. Pošta sdělila, jak bude mít otevřeno
včera
Davidovou trápí vyhřezlá ploténka. Na operaci se však zatím nechystá
včera
Bramborový salát podle Magdaleny Dobromily Rettigové
včera
Prosincové projevy politiků: Pavel bude poslední v řadě. Promluví i Zeman
včera
Důchody dostanou lidé do Štědrého dne. Příští rok už to bude o Vánocích jinak
včera
Rok od střelby na FF UK: Oběti se spravedlnosti nedočkají, přestože viníka smrti 14 lidí známe
včera
Otevírací doba o Vánocích. Pořádky se nemění, zákon mluví jasně
včera
Rok od tragédie, která změnila život mnoha lidem. Česko si připomíná nejhorší masovou střelbu v historii
Aktualizováno včera
OBRAZEM: Česko si připomnělo oběti tragédie na FF UK. Naší společností otřásla, říká Fiala
21. prosince 2024 21:56
Kate a William dojali Brity vánoční pohlednicí. Zachycuje klíčový moment tohoto roku
21. prosince 2024 20:30
Česká hymna poprvé zazněla před 190 lety. V Tylově Fidlovačce
21. prosince 2024 19:33
Policii znepokojuje, co se děje na D1 před Brnem. Ukázala záběry nebezpečných nehod
21. prosince 2024 18:50
Nobelova cena pro Trumpa? Při splnění jednoho předpokladu může být kandidátem
Pokud budoucí americký prezident Donald Trump dokáže docílit vyřešení konfliktu na Ukrajině, mohl by dostat Nobelovu cenu míru. V komentáři pro server Foreign Affairs napsal americký politolog Michael McFaul.
Zdroj: Jakub Jurek