Děsivé injekce Hitlerova lékaře: Udělaly z diktátora závislou trosku?

Theodor Morell – Hitlerův osobní lékař

Theodor Morell přišel na svět dne 22. července 1886 do učitelské rodiny v Trais-Münzenbergu. Na Mnichovské univerzitě začal v roce 1907 studovat medicínu, svou ordinaci si otevřel o sedm let později. Po první světové válce působil v Berlíně jako urolog. V roce 1935 se poprvé setkal s Adolfem Hitlerem coby svým pacientem. Brzy se stal vůdcovým osobním lékařem, od roku 1939 ho doprovázel takřka na každém kroku.

Objevují se názory, že doktor Morell dokázal svého postavení patřičně využít. Brzy si získal slávu a také značné finanční prostředky. Morell si založil dokonce vlastní farmaceutickou firmu, s Hitlerovou pomocí provozoval velkou laboratoř, byl vlastníkem továrny Milo Olomouc. Několik osob v Hitlerově blízkém okolí se o lékaři vyjadřovalo ne zrovna lichotivě – třeba jako o vypočítavém a nezodpovědném kariéristovi nebo o injekčním specialistovi. Velmi často totiž Morell svým pacientům (včetně Hitlera) píchal injekce s nejrůznějšími drogami. Mnozí lékaři ho v minulosti i dnes považují za šarlatána a jeho praktiky odsuzují. Adolf Hitler však svému osobnímu lékaři věřil.

Morellovy léčebné postupy

I přesto, že Morellovy léčebné postupy byly poněkud podivné a nebezpečné, nechali se od něj léčit politici i filmové hvězdy. A také Adolf Hitler, který se s doktorem seznámil díky svému fotografovi Henrichovi Hoffmannovi. Ten totiž na Morella nedal dopustit a nemocnému vůdci ho doporučil. Hitlera trápily časté bolesti žaludku, zažívací potíže a ekzém. Podle názoru některých lékařů byl Hitler hypochondr a trpěl neskutečným strachem z rakoviny, která vzala jeho otci život. A tak měl s sebou vždy lékárničku a také svého osobního lékaře – Morella. Hitler byl také psychicky nemocný – trpěl depresemi, nespavostí, panickou atakou a záchvaty vzteku.

Doktor Morell začal léčit Adolfa Hitlera tak, že mu zakázal jeho čistě vegetariánskou stravu, která mu měla prý působit zažívací potíže. Dále vůdci začal podávat poměrně vysoké dávky dextrinu, kofeinu, kokainu a pervitinu. Lékař tak svému pacientovi skutečně na nějaký čas od zdravotních potíží ulevil. Proto Hitler svému lékaři poměrně dobře platil, daroval mu i honosnou vilu a podporoval ho finančně v podnikání.

Ovšem zanedlouho injekce z Hitlera udělaly člověka, který nebyl schopný logicky uvažovat a běžně fungovat. Také se u něj pochopitelně projevila závislost. Navíc začal trpět problémy s dýchacími cestami. Na pomoc mu přispěchal samozřejmě jeho osobní lékař Morell. Namíchal pro něj speciální lék, který nazval Ultraseptyl. Tento preparát měl však jednu podstatnou vadu – byl toxický. Jeho užívání vedlo k poškození ledvin a nervové soustavy.

Podle dochovaných písemných záznamů (doktor Morell si vedl podrobné deníky) bylo vůdci za devět let podáno tisíce injekcí s kofeinem, kokainem, dextrinem a pervitinem! To se nutně muselo negativně projevit na jeho zdravotním stavu, i když se mu zřejmě na krátkou dobu ulevilo. Protože navíc Hitler stále častěji propadal depresím a únavě, stal se na injekcích drog závislý. Podle záznamů dostával postupem času několik injekcí za den. Dalo by se říci, že Morellovy léčebné postupy udělaly z vůdce závislou trosku.

Na jaře roku 1945 již Hitler trpěl poruchami motoriky a paměti. Tento problém doktor Morell vyřešil tak, že mu začal podávat vyšší dávky pervitinu a také preparát z rulíku zlomocného. Hitlerův zdravotní stav se neustále zhoršoval a Morell mu svým léčením spíše škodil, než pomáhal. V dubnu roku 1945 Hitler Morella propustil ze svých služeb. Lékař se s tím prý až do své smrti nevyrovnal. A jak dopadl Adolf Hitler, to víme všichni.

Po skončení druhé světové války se objevily zprávy o tom, že měl chtít lékař diktátora odstranit. Morell byl dokonce vyslýchán, nakonec byl však propuštěn bez obvinění. Za zhoršení zdravotního stavu Hitlera však doktor nepochybně mohl. Sám Theodor Morell zemřel dne 26. května 1948 v důsledku cévní mozkové příhody.