Míle smrti. Legendární útok americké armády na desetitisícový konvoj se změnil v masakr

I válka v Perském zálivu má své stinné stránky. Jednou z nich je útok koaličních sil v čele s Američany na údajný irácký válečný konvoj. Ten je dodnes předmětem kontroverzí, protože při něm podle přítomných svědků našlo smrt i množství civilistů.

Během americké ofenzivy v rámci války v Perském zálivu zde koaliční síly zaútočily na ustupující irácké vojsko. Útok na dálnici mezi Kuvajtem a Irákem započal v noci z 26. na 27. února 1991, když americká letadla A-6 Intruder zaútočila na čelo i konec dlouhé kolony irácké armády.

Bomby způsobily v řadách Iráčanů kompletní chaos, jejich vozidla se rázem ocitla v bezvýchodné situaci. Americké jednotky společně se spojenci tak získaly obrovskou výhodu, protože si připravily mnoho cílů pro následující útoky.

Po následujících deset hodin zasáhli Američané konvoj nejrůznějšími druhy zbraní. Pokud některá vozidla útok přežila, byla následně zabavena koaličními pozemními silami. „Šťastlivci“, kterým se podařilo před útokem z kolony uniknout, se stali později cílem individuálních leteckých zásahů.

V nejužším místě komunikace vznikla nepřetržitá řada o více než třech stech vozidlech, která byla ponechána napospas osudu. Inkriminovanému místu se později začalo přezdívat Míle smrti. Při evidenci vraků na dálnici bylo objeveno 28 tanků, dále další pancéřová vozidla, ale i běžné osobní automobily, které si Iráčané údajně odváželi z Kuvajtu jako kořist.

Počet obětí naopak není doposud přesně známý. Nejstřídmější odhady hovoří o 200 až 300 mrtvých, za pravděpodobnější se však považuje číslo pohybující se nad pěti sty oběťmi. V karavaně jelo podle odhadů na 10 tisíc lidí, mnozí z nich však ihned po začátku útoku svá vozidla opustili a vyrazili do nedaleké pouště.

Jeden z přítomných novinářů Michael Kelly sám napočítal 37 mrtvých, britský žurnalista Robert Fisk zase sdělil, že o počtu obětí ztratil po chvíli pojem. Odhadoval však, že zde padlo několik stovek lidí.

V roce 1993 získal deník Washington Post svědectví jednoho z iráckých vojáků. „Byly tam stovky zničených vozidel, vojáci křičeli. Byla noc, když útok začal, všude hořela auta, na krajnici ležela bezvládná těla. Viděl jsem jich stovky, ale já se chtěl dostat za každou cenu do Basry,“ popsal incident.

Útok se stal předmětem kontroverzí, mnozí komentátoři upozorňovali, že Iráčané se stahovali, v konvoji se navíc nacházeli civilisté (včetně žen a dětí) i iráčtí rukojmí z Kuvajtu. Bývalý americký ministr spravedlnosti Ramsey Clark dokonce prohlásil, že Američané tehdy porušili Ženevské konvence.  

Američané o obětech často referovali jako o mučitelích nebo násilnicích, televizní záběry však později potvrdili, že tomu tak rozhodně nebylo ve všech případech. Součástí konvoje byly automobily mnoha značek, v nichž cestovali zahraniční pracovníci z několika arabských zemí, kteří prchali pryč z Kuvajtu.

Americký generál Norman Schwarzkopf útok obhajoval i po čtyřech letech. „Útok jsme provedli, protože v koloně bylo velké množství vojenského vybavení. Vydal jsem proto rozkaz, abychom zničili každý kus jejich vojska, co dokážeme,“ řekl tehdy.

Související

V Česku se konají pietní akty připomínající sedmidenní válku o Těšínsko. Rozhovor

105 let od sedmidenní války. Hranice Československa i Polska se zrodily v krvi, upozorňuje historik

Před 105 lety, 23. ledna 1919, zahájily československé ozbrojené síly operaci v Těšínsku, která měla vyřešit tamní teritoriální spor s Polskem. Přestože boje o území nepředstavovaly v dobovém kontextu střední a východní Evropy výjimečnou událost, vypuknutí takzvané sedmidenní války a její průběh byly pro polskou stranu nemilým překvapením, konstatuje historik Vladimír Černý z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz vysvětlil například to, proč bylo Těšínsko vnímáno jako důležitý region, jak Praha a Varšava obhajovaly své nároky na něj nebo z jakého důvody západní velmoci vnímaly konflikt souběžně jako marginální záležitostí, ale i negativní, potenciálně nebezpečný precedent. 

Více souvisejících

válka Americká armáda (U.S. ARMY) Irák Armáda Irák Kuvajt

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Hradec Králové mění podruhé v sezóně trenéra. Kotal rezignoval kvůli zdravotním problémům

Podruhé v tomto týdnu se uskutečnila trenérská změna v tuzemské nejvyšší fotbalové Fortuna lize a podruhé v této sezóně 2023/24 se trenérská změna uskutečnila v Hradci Králové. Zatímco na podzim si musel balit kufry kvůli nevýrazným výsledkům Jozef Weber, aby ho nahradil velezkušený Václav Kotal, tentokrát končí poněkud nečekaně právě on. Jednasedmdesátiletý stratég, jenž byl po Miroslavu Koubkovi druhým nejstarším trenérem v lize, svůj konec odůvodnil zdravotními problémy. Nástupcem se stal David Horejš.

včera

včera

Timothée Chalamet v pokračování Duny.

RECENZE: Duna: Část druhá je přeceňovaná a emočně vyprahlá. Velkofilm století se nekoná

Všeobecné nadšení, pověst nejspektakulárnější sci-fi naší doby, hlasy opěvující nedosažitelnou audiovizuální formu. Očekávaný velkofilm sklízí jednu nadšenou reakci za druhou. Je však pokračování Duny skutečně tak revolučním blockbusterem? Nebo jde jen o líbivými a epickými motivy pokrytou, v jádru však vyprázdněnou nádobu? Film se ukájí sebou samotným a sklouzává k midcultu.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajina hlásí těžké boje západně od města Avdijivka

Západně od ukrajinského města Avdijivka, které je pod ruskou kontrolou, probíhají těžké boje a ukrajinská armáda má potíže se stabilizací své obranné linie, uvedl ve čtvrtek hlavní velitel ukrajinské armády Olexandr Syrskyj. 

včera

včera

včera

včera

včera

Putin Západu opět vyhrožuje jadernou válkou

Většina ruských občanů podporuje "speciální vojenskou operaci" ruských sil na Ukrajině, uvedl prezident Vladimir Putin při svém projevu o stavu země před poslanci obou komor parlamentu a dalšími hosty. Země Severoatlantické aliance podle něj riskují jaderný konflikt, pokud vyšlou své vojáky na Ukrajinu. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy