Němci jsou příležitostně popisováni jako tzv. „studení čumáci“. Jejich odtažitost je podle psychologů do určité míry výsledkem výchovných programů, které prosazovali nacisté a které fungovaly i v poválečném období. Matky byly učeny, aby se chovaly rezervovaně ke svému dítěti. Podle psychologovu však taková výchova může vést k řadě psychických problémů.
Nacisté považovali ženy především za roditelky dětí a jako každé autoritářské společenství věnovali otázce výchovy velkou pozornost. Základem jejich systematických programů učení německých žen, jak být správnými matkami, byla kniha Johanny Haarerové, Německá matka a její první dítě, publikovaná v roce 1934.
Kniha se stala bestsellerem, prodalo se jí více než 1,2 miliónů výtisků. Ačkoliv Haarerová neměla žádné pediatrické vzdělání a její specializace jako pneumaložky byla úplně jinde, nacisté ji vyzdvihovali jako přední expertku a z její knihy učinili bezmála bibli, která musela být v každém „správném“ dětském centru a mateřské školce.
Haarerová tvrdila, že německá matka by měla mít se svým dítětem co nejmenší kontakt. Pokud brečelo a nebyl to vyloženě signál hladovění, matka si jej neměla všímat, jinak by si zvyklo na to, že může svůj pláč používat k nátlaku na matku.
Dítě mělo být od ní co nejvíce izolované, ve vlastním pokoji, aby se naučilo samostatnosti. Tato izolace měla být aplikována hned 24 hodin po narození dítěte. S dítětem matka neměla mluvit jeho dětským jazykem, ale „rozumnou němčinou“.
Nicméně, sama Haarerová své příkazy do určité míry porušila napsáním propagandistické pohádkové knížky určené pro děti a napsané dětským jazykem, nazvané Mami, pověz mi o Adolfu Hitlerovi!, plné antikomunistických a antisemitistických výpadů. Haarerová po válce byla zajata a bylo jí zamítnuto dále provazovat medicínskou praxi. Zůstala však přesvědčenou nacistkou až do své smrti.
Vliv nacistické výchovy
Podle výzkumu psychoterapeuta Hartmuta Radebolda byly ideje Haarerové přebírány především dvěma skupinami Němek: přesvědčených nacistek a mladých matek, které během svého dospívání byly vystavěny stejné výchově. Vědecký server Scientific American podotýká, že pruská výchova byla zaměřená tímto směrem a nacisté ji v podstatě jen dovršily.
V roce 1943 se nacistického mateřského výchovného programu zúčastnilo na 3 miliónů německých žen. Není proto divu, že myšlenky Haarerové se šířily i po druhé světové válce a že mnohé děti byly vystavěny tomuto druhu výchovy. Při řešení řady případů depresí, emočního nedostatku, neschopnosti milovat děti němečtí psychologové zjistili, že mají společnou věc – výchovu podle principů Haarerové.
Martin Teicher, ředitel Programu vývojového biopsychiatrického výzkumu McLeaovy nemocnice, zjistil, že u těch dětí, které byly v mládí izolovány a nebyly zahrnovány dostatečnou péči a láskou, docházelo k redukovanému růstu levé hemisféry a tím zvýšenému riziku deprese. Taktéž se mezi nimi ve zvýšené míře objevovaly úzkosti či poruchy učení a paměti.
Server Big Think poukazuje na to, že, německý styl výchovy praktikovaný Haarerovou je přesným opozitem toho amerického, který emoce dítěte klade na první místo. Podle serveru však může docházet k opačnému extrému, před kterým paradoxně Haarerová varovala, a sice, že z dětí vyrostou malý tyrani, dožadující se všeho hned a neschopní samostatnosti.
Související
Demokraticky legitimizovaní nacisté? AfD nabírá na síle a zpochybňuje poválečný konsenzus
Heydricha měla za hrdinu. Manželka protektora byla věrná nacismu až do smrti
nacisté , Německo , Matky , Hitlerjugend , děti
Aktuálně se děje
před 36 minutami
Babiš se domnívá, že mírová jednání o Ukrajině se blíží ke zdárnému konci
před 1 hodinou
Zabystřan ve sjezdu zajel olympijské maximum, Janatová ve skiatlonu v TOP 10
před 1 hodinou
Počasí způsobilo oblevu. Sněhu ubylo i na horách, ukazují data
před 2 hodinami
Pohonné hmoty v Česku zdražily, ceny mají stoupat i nadále
před 3 hodinami
Policie objasnila podvod s elektronikou. Škoda činí několik miliard
před 4 hodinami
Hokejový tým se musí obejít bez Zachy z NHL. Přijet má sparťan Chlapík
před 4 hodinami
Babiš chtěl Turkovi zakázat sociální sítě, pokud by byl ministrem
před 5 hodinami
Sáblíková učinila nejtěžší rozhodnutí v životě. Kvůli nemoci nebude na startu závodu na 3000 metrů
před 5 hodinami
Američané chtějí konec války na Ukrajině do léta, prozradil Zelenskyj
před 6 hodinami
ZOH: Snowboardistovi Hronešovi se do finále big airu nepodařilo kvalifikovat
před 6 hodinami
Lipavský se ptá Babiše na Epsteinovu kauzu. Navrhuje české vyšetřování
před 7 hodinami
Olympiáda začala. Slavnostní zahájení nabídlo silné okamžiky i propojení se čtyřmi středisky
před 7 hodinami
Babiš označil Brejchovou za ikonu. Klempíř zmínil hlubokou stopu jejího herectví
před 8 hodinami
Zajímavý moment zahájení her. Vance zabraly kamery a ozval se pískot
před 9 hodinami
Pokus o vraždu v Jaroměři. Roli sehrály drogy, zjistili kriminalisté
před 10 hodinami
Trumpova další kontroverze je u konce. Video s Obamovými konečně zmizelo
před 10 hodinami
Vážná nehoda na D1 u Prahy. Převrátil se kamion, dálnice byla večer uzavřená
před 12 hodinami
Počasí se příští týden citelně oteplí. Naměříme až 10 stupňů
včera
Ve věku 86 let zemřela legendární herečka Jana Brejchová
včera
Falešný sníh a vykácené lesy. Miliardové arény pro pár týdnů slávy vytváří v Itálii olympijský přelud
Pierre de Coubertin, zakladatel moderních olympijských her, nebyl myšlence zimní olympiády zpočátku vůbec nakloněn. Téměř dvě desetiletí lobboval za letní hry, zatímco zimní sporty považoval za „zcela zbytečné“ a postrádající jakékoli užitečné uplatnění. Ačkoliv nakonec ustoupil a v roce 1924 se v Chamonix uskutečnil první týden zimních sportů, tehdy jej vnímal pouze jako jakýsi přívěsek k letním hrám v Paříži. Teprve později Mezinárodní olympijský výbor tuto událost zpětně označil za první oficiální zimní olympiádu.
Zdroj: Libor Novák