Vědci přiznali, že se spletli. Vypít dva litry vody denně nestačí

Obvykle se uvádí, že by dospělý měl během dne vypít až dva litry čisté vody, případně 1,5 litru vody. Zastánci pití vody tvrdí, že to pomáhá odplavit nezdravé látky, pročistit tělo a má i hubnoucí účinky.

Podle stanice BBC však je doporučení pít 2 litry vody denně zřejmě vzešlo ze dvou nedorozumění. První nesprávný výklad se týkal doporučení Komise pro potraviny a výživu americké Národní rady pro výzkum, které stanovalo, že by dospělí měli konzumovat jeden mililitr kapaliny pro každý doporučený počet kalorií potravin. To odpovídá dvěma litrům pro ženy na dietě o obsahu 2 000 kalorií a dvou a půl litrům pro muže, kteří jí jídlo o obsahu 2 500 kalorií. Do tohoto množství tekutin nepatřila však pouze voda, ale i ovoce a zelenina, které mohou obsahovat až 98% vody.

Druhým nesprávný výklad se týkal doporučení, představeného v knize amerických odborníků na výživu Margaret McWilliamsové a Fredericka Stareho, Výživa pro dobré zdraví (Nutrition for Good Health) vydané v roce 1974. Podle ní by měl průměrný dospělý za den zkonzumovat šest až osm sklenic vody. Opětovně však autoři psali, že to může zahrnovat ovoce a zeleninu a dokonce i kofeinové nápoje a pivo.

Vědci sice doporučují, aby lidé pravidelně pili a byli dehydrováni, avšak varují před tím, dělat z denního pití dogma. Upozorňují, že tělo si samo řekne o to, když je potřeba pít. Pocit žízně by proto neměl být démonizován, jak se tomu děje u mnohých zastánců pitného režimu, podle kterých je to znakem toho, že jedinec selhal ve svých výživových povinnostech. Měl by být vnímán pouze jako signál těla, že je potřeba mu dát výživu.

Podle odborníků je potřeba v případech, kdy člověk ztrácí tekutiny, např. při sportu či během teplých dní, kdy se silně potí, pít více. Nemají však žádný jasný návod. Pokud např. člověk pije šest sklenic vody denně, pak stačí, když je zvýší o dvě. Znamená to však jen nahradit tekutiny, nikoliv je násilně cpát do těla. 

Vědci totiž varují, že přílišné pití může mít i negativní důsledky. Důvodem je to, že příliš mnoho tekutiny může vést k zředění sodíku, což má vliv na zástavy mozku a plic. Jsou známy případy, kdy sportovci během maratónu pili tak moc, že se jim zastavilo srdce a ztratili vědomí. Někteří kvůli přílišné hydrataci dokonce zemřeli.

K těmto nešťastným případům došlo, protože daní sportovci měli oslabený pocit žízně. Odborníci upozorňují, že po 60. roku života též dochází k snižování pocitu žízně. Nižší pocit žízně mívají často také ženy.