Školní rok v minulosti nezačínal v září. Co se dříve děti učily?

Žákům v září začal školní rok a pravidelné vyučování. Jeho struktura a složení prošly za staletí mnohými proměnami. Jaké předměty se v minulosti na školách vyučovaly? A kdy začínal školní rok? Žáci dříve neusedali do školních lavic dne 1. září a učili se zcela jiné věci než dnešní děti.

Začátek školního roku se v průběhu času měnil

Za vlády Marie Terezie, která v našich zemích zavedla povinnou školní docházku, začínal školní rok dětem ve městech dne 3. listopadu, těm na vesnicích ještě později – prvního prosincového dne. V roce 1805 vstoupilo v platnost Politické zřízení obecních škol, a to neurčovalo konkrétní termín pro započetí školního roku, pouze ho vymezilo na dobu v měsících říjnu a listopadu. Každá škola si tak mohla sama rozhodnout, kdy v tomto období začne s výukou. Další změnu přineslo nařízení z roku 1870, kdy se začátek školního roku definoval opět nepřesně, a to od 1. září do 1. listopadu – opět záleželo na uvážení jednotlivých škol. Teprve v roce 1925 vzniklo nařízení, dle něhož začínal školní rok tak jako dnes, tedy 1. září. Od té doby také platí dvouměsíční letní prázdniny v červenci a srpnu.

Co se žáci dříve učili?

Obsah výuky prošel během staletí vývojem. Vyučované předměty byly pochopitelně poplatné vždy konkrétní době. Za časů Marie Terezie si děti ve školách nejprve osvojily čtení, psaní a počítání, oproti dnešku i navíc náboženství nebo základní znalosti z oblasti hospodaření a průmyslu, v současné době bychom to nazvali jako základy ekonomiky či finanční gramotnost. Ve vyšších třídách se žáci tehdy učili latinu, geometrii a kreslení. Obsah výuky zůstával po dlouhou dobu neměnný, později se v souvislosti s hospodářským zaměřením jednotlivých regionů zapojovaly do škol i předměty ryze praktické, jako například pěstování ovoce a zeleniny, rostlin potřebných v textilním průmyslu nebo včelařství. Děti se tak od útlého věku učily mnohdy své budoucí profese.

Výraznější změny ve vyučování neproběhly po celé 19. století. Po rozpadu rakousko-uherské monarchie a vzniku československé republiky byla roku 1922 povedena reforma školství, ovšem jenom nepatrná. Základní obsah výuky se shodoval s dřívějším rakouským, nově žákům na základních školách přibyly některé předměty – konkrétně šlo o ruční práce pro chlapce a vedení domácnosti pro dívky, dále občanskou výuku a tělesnou výchovu. Navíc se také pozměnil dějepis, v rámci něhož se přestala věnovat pozornost historii rakouské a německé, naopak se kladl důraz na téma slovanství. Dříve vládnoucí dynastie Habsburků začala být nyní (neprávem) očerňována.

Probíraná látka na školách se změnila v roce 1941 pod vlivem nacistické nadvlády. V té době existovaly školy německé a české, na nichž bylo hlavním cílem vychovat občany nakloněné německému nacionalismu. Tyto postoje se dětem vštěpovaly (stejně jako v předcházejícím období) v rámci hodin dějepisu. Ačkoliv platila během nacistické okupace povinná osmiletá školní docházka, mnohé děti do školy chodit nemohly kvůli svému nevyhovujícímu původu. Nutno také zmínit, že za první i druhé světové války se školní vyučování značně omezovalo, a to kvůli nedostatku učitelů v důsledku jejich nasazení na bitevním poli, absenci vhodných prostor ke školní výuce (školy sloužily válečným účelům, třeba jako ubytovny pro vojáky či nemocnice) nebo nedostatku finančních prostředků.

Po roce 1948 se školství dostalo pod vliv dalšího totalitního režimu, tentokrát toho komunistického, který do škol začlenil marxistickou ideologii. Tehdy se také zavedla devítiletá povinná školní docházka. Stejně jako za nacismu, i za socialismu se vyučování stalo nástrojem politické propagandy. Výklad dějin byl proto dětem opět podáván značně zkresleně. Dle tehdejších školních osnov se měli žáci již na základní škole poměrně detailně seznámit s průmyslovou výrobou a dělnickými profesemi, aby se pak ochotně a poslušně zapojili mezi „pracující lid“. Dříve povinnou němčinu nahradila ruština. Přibyly další výchovy – výtvarná a hudební. V dětech se však v tomto směru v žádném případě nerozvíjel talent. Zpívaly se totiž jen vhodné a budovatelské písně, náměty výtvarných prací souzněly se sovětským vzorem.

Moderní vyučování nastávalo postupně po sametové revoluci, kdy ho značně proměnila novela školského zákona.

Související

Petr Fiala

Revoluce ve školství: V Česku vzniknou středoškolská lycea

Česká vláda oznámila vznik nového středoškolského oboru nazvaného všeobecné lyceum, který bude spuštěn od příštího roku. Tento krok je součástí snahy modernizovat český vzdělávací systém a přizpůsobit ho potřebám společnosti ve 21. století. Novinku v úterý představil premiér Petr Fiala společně s ministrem školství Mikulášem Bekem.
Mikuláš Bek

Ministerstvo se chystá zrušit malé školy. Každá by měla mít ideálně 8000 žáků, prohlásil Bek

Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) plánuje do konce října předložit vládě návrh na slučování malých škol jako součást novely školského zákona. V diskusním pořadu Otázky Václava Moravce na České televizi uvedl, že návrh počítá s odloženou účinností minimálně o tři roky. Předseda školských odborů František Dobšík však upozornil, že ředitelé škol s tímto návrhem většinou nesouhlasí.

Více souvisejících

Školství historie děti vzdělání

Aktuálně se děje

před 1 minutou

Aktualizováno před 42 minutami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Alí Chameneí, íránský ajatolláh

Chameneí se chce za útoky Izraele pomstít USA

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí v sobotu varoval, že Izrael a Spojené státy obdrží "zničující odpověď" za své útoky namířené proti Íránu a jeho spojencům v regionu. Chameneí tak reagoval na zvýšené napětí v oblasti, které eskalovalo od vypuknutí války mezi Izraelem a Hamásem v Pásmu Gazy v říjnu loňského roku. Uvedl to server Times of Israel.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Situace v Gaze po izraelských náletech

"Katastrofa, apokalypsa..." OSN popsala, co se odehrává v Pásmu Gazy

Na severu Pásma Gazy se odehrává katastrofa, která představuje vážné nebezpečí pro všechny tamní obyvatele. Ve společném prohlášení na to upozornil Meziagenturní stálý výbor (IASC) Organizace spojených národů (OSN), který sdružuje vedoucí představitele humanitárních agentur OSN. 

před 8 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 12 hodinami

před 14 hodinami

včera

včera

Princ Harry se z USA poroučet nebude, naznačil syn Donalda Trumpa

Princ Harry si tak trochu může oddechnout, i když jej slova Erica Trumpa, syna amerického prezidentského kandidáta Donalda Trumpa, jinak moc nepotěší. Podle Erica je setrvání prince v USA zaručeno i v případě návratu jeho otce do Bílého domu. Dost jasně dal však mladý Trump najevo, že Harry je Američanům ukradený. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy