Školní rok v minulosti nezačínal v září. Co se dříve děti učily?

Žákům v září začal školní rok a pravidelné vyučování. Jeho struktura a složení prošly za staletí mnohými proměnami. Jaké předměty se v minulosti na školách vyučovaly? A kdy začínal školní rok? Žáci dříve neusedali do školních lavic dne 1. září a učili se zcela jiné věci než dnešní děti.

Začátek školního roku se v průběhu času měnil

Za vlády Marie Terezie, která v našich zemích zavedla povinnou školní docházku, začínal školní rok dětem ve městech dne 3. listopadu, těm na vesnicích ještě později – prvního prosincového dne. V roce 1805 vstoupilo v platnost Politické zřízení obecních škol, a to neurčovalo konkrétní termín pro započetí školního roku, pouze ho vymezilo na dobu v měsících říjnu a listopadu. Každá škola si tak mohla sama rozhodnout, kdy v tomto období začne s výukou. Další změnu přineslo nařízení z roku 1870, kdy se začátek školního roku definoval opět nepřesně, a to od 1. září do 1. listopadu – opět záleželo na uvážení jednotlivých škol. Teprve v roce 1925 vzniklo nařízení, dle něhož začínal školní rok tak jako dnes, tedy 1. září. Od té doby také platí dvouměsíční letní prázdniny v červenci a srpnu.

Co se žáci dříve učili?

Obsah výuky prošel během staletí vývojem. Vyučované předměty byly pochopitelně poplatné vždy konkrétní době. Za časů Marie Terezie si děti ve školách nejprve osvojily čtení, psaní a počítání, oproti dnešku i navíc náboženství nebo základní znalosti z oblasti hospodaření a průmyslu, v současné době bychom to nazvali jako základy ekonomiky či finanční gramotnost. Ve vyšších třídách se žáci tehdy učili latinu, geometrii a kreslení. Obsah výuky zůstával po dlouhou dobu neměnný, později se v souvislosti s hospodářským zaměřením jednotlivých regionů zapojovaly do škol i předměty ryze praktické, jako například pěstování ovoce a zeleniny, rostlin potřebných v textilním průmyslu nebo včelařství. Děti se tak od útlého věku učily mnohdy své budoucí profese.

Výraznější změny ve vyučování neproběhly po celé 19. století. Po rozpadu rakousko-uherské monarchie a vzniku československé republiky byla roku 1922 povedena reforma školství, ovšem jenom nepatrná. Základní obsah výuky se shodoval s dřívějším rakouským, nově žákům na základních školách přibyly některé předměty – konkrétně šlo o ruční práce pro chlapce a vedení domácnosti pro dívky, dále občanskou výuku a tělesnou výchovu. Navíc se také pozměnil dějepis, v rámci něhož se přestala věnovat pozornost historii rakouské a německé, naopak se kladl důraz na téma slovanství. Dříve vládnoucí dynastie Habsburků začala být nyní (neprávem) očerňována.

Probíraná látka na školách se změnila v roce 1941 pod vlivem nacistické nadvlády. V té době existovaly školy německé a české, na nichž bylo hlavním cílem vychovat občany nakloněné německému nacionalismu. Tyto postoje se dětem vštěpovaly (stejně jako v předcházejícím období) v rámci hodin dějepisu. Ačkoliv platila během nacistické okupace povinná osmiletá školní docházka, mnohé děti do školy chodit nemohly kvůli svému nevyhovujícímu původu. Nutno také zmínit, že za první i druhé světové války se školní vyučování značně omezovalo, a to kvůli nedostatku učitelů v důsledku jejich nasazení na bitevním poli, absenci vhodných prostor ke školní výuce (školy sloužily válečným účelům, třeba jako ubytovny pro vojáky či nemocnice) nebo nedostatku finančních prostředků.

Po roce 1948 se školství dostalo pod vliv dalšího totalitního režimu, tentokrát toho komunistického, který do škol začlenil marxistickou ideologii. Tehdy se také zavedla devítiletá povinná školní docházka. Stejně jako za nacismu, i za socialismu se vyučování stalo nástrojem politické propagandy. Výklad dějin byl proto dětem opět podáván značně zkresleně. Dle tehdejších školních osnov se měli žáci již na základní škole poměrně detailně seznámit s průmyslovou výrobou a dělnickými profesemi, aby se pak ochotně a poslušně zapojili mezi „pracující lid“. Dříve povinnou němčinu nahradila ruština. Přibyly další výchovy – výtvarná a hudební. V dětech se však v tomto směru v žádném případě nerozvíjel talent. Zpívaly se totiž jen vhodné a budovatelské písně, náměty výtvarných prací souzněly se sovětským vzorem.

Moderní vyučování nastávalo postupně po sametové revoluci, kdy ho značně proměnila novela školského zákona.

Související

Petr Fiala

Revoluce ve školství: V Česku vzniknou středoškolská lycea

Česká vláda oznámila vznik nového středoškolského oboru nazvaného všeobecné lyceum, který bude spuštěn od příštího roku. Tento krok je součástí snahy modernizovat český vzdělávací systém a přizpůsobit ho potřebám společnosti ve 21. století. Novinku v úterý představil premiér Petr Fiala společně s ministrem školství Mikulášem Bekem.

Více souvisejících

Školství historie děti vzdělání

Aktuálně se děje

před 39 minutami

před 1 hodinou

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

před 3 hodinami

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

před 3 hodinami

Itálie, ilustrační foto

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Tedros Adhanom Ghebreyesus

Generální ředitel WHO skončil v nemocnici

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus byl propuštěn z nemocnice Samaritano Barra da Tijuca v Rio de Janeiru, kde strávil noc pod lékařským dohledem.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

ICC vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Počasí, ilustrační fotografie.

Nové varování meteorologů. Sněhu bude až 15 centimetrů, zesílí i vítr

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

před 9 hodinami

Hamás obvinil USA z genocidy v Pásmu Gazy. Izraeli vzkázal, kdy propustí rukojmí

Představitel Hamásu Chalíl al-Hajjá prohlásil, že dokud bude pokračovat válka v Pásmu Gazy, nedojde k žádné výměně rukojmích mezi Izraelem a Hamásem. Podle al-Hajjá není důvod, aby Hamás vrátil rukojmí, dokud Izrael nezastaví vojenské operace. Tato prohlášení přicházejí uprostřed zablokovaných rozhovorů, za jejichž stagnaci obě strany vzájemně obviňují.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy