Rok 1958 se může opakovat. Tající ledovce na Aljašce mohou způsobit megatsunami

Kolaps svahu v Zátoce Prince Wiliama může způsobit největší mega-tsunami moderní doby. Jeho energie může až jedenáctkrát překonat doposud nejvyšší zdokumentovaná mega-tsunami z roku 1958, která měla výšku 524 m a odehrála ve fjordu Lituya Bay, jež se rovněž nachází v Aljašském zálivu.

Horké léto na Aljašce potvrdilo obavy vědců, kteří počátkem roku varovali před možným kolapsem svahu v Zátoce Prince Williama. Kritický svah se nachází ve fjordu Barry Arm, do něhož ústí stejnojmenný ledovec. Odtávání ledové masy spojené s ústupem ledovce hlouběji do vnitrozemí destabilizuje okolní svahy, na čemž se významnou měrou podepisuje také prohřívání půdy během letního období.

Na jihovýchodních svazích fjordu při ústí Barryho ledovce jsou již patrné dva sesuvy, které se zatím pomalu sesouvají dolů. Pozvolný sesuv není nebezpečný, ale pokud by došlo k zemětřesení nebo k silným přívalovým dešťům, mohl by se celý svah utrhnout a sesunout se do vod Barry Arm fjordu. Ke kolapsu však může dojít také z jiných příčin, jejichž spouštěcí mechanismus dosud vědci nerozluštili.

Na kritickou oblast upozornil ke konci minulého roku Bretwood Higman, geolog, jenž se zabývá několik dekád studiem sesuvů a následných tsunami. Na správnou stoupu jej však přivedla sestra, Valisa Higman, která se v červnu loňského roku plavila fjordem na kajaku a zaujal ji podivný reliéf svahu. Valisa pořídila několik fotografií, které mu poslal.

Bretwood na jejich základě začal, studovat terén pomocí Google Maps. Na maximální možné zvětšení, na které se můžete rovněž podívat, nalezl stopy sesuvu a také několik trhlin. Nenaleznul však nic, co by svědčilo o velkém sesuvu, který Valisa zmiňovala. Ale jak sám přiznává, udělal školáckou geologickou chybu. „Neoddálil jsem si dostatečně snímek, takže mi unikl celkový obraz.“

Posun svahu je však zřetelně vidět při pohledu na větší oblast, s níž pracují například snímky ve zprávě Earth Observatory (NASA). V květnu letošního roku vztyčilo výstražný prst čtrnáct geologů, kteří se domnívají, že ke kolapsu úbočí velmi pravděpodobně dojde do dvaceti let. Zároveň však nevylučují, že se tak může stát již během roku.

„Na základě umístění sesuvu vysoko nad hladinou vody, objemu pohybující se hmoty a sklonu svahu, jsme spočítali, že kolaps svahu bude šestnáctkrát větší než ten z Aljašského fjordu Lituya Bay z roku 1958 a bude mít jedenáctkrát více energie,“ uvedla Chunli Dai, geofyzička Státní univerzity v Ohiu.

Takto masivní sesuv může způsobit výrazné vzedmutí hladiny, které může ohrozit zejména obydlenou oblast Passage Canal, jež je od místa potenciálního sesuvu vzdálena zhruba padesát kilometrů. Podle modelu, jež vědci vypracovali, by Passage Canal zasáhly vlny o výšce až devíti metrů.

Opatrnost je tedy na místě. Otevřený dopis čtrnácti vědců urychlil rozvoj nového monitorovacího projektu, jehož cílem sledovat pohyb svahu. Další tým rozmístil bóje, které budou detekovat případnou přívalovou vlnu. Jiní výzkumníci mají v plánu zmapovat dno fjordu, aby bylo možné vytvořit přesnější model případné katastrofy.

Ústup Aljašských ledovců včetně Barryho ledovce je jasně patrný ze snímků aplikace Google Earth Engine. Přestože je aktuálně v hledáčku vědců tato kritická oblast, obecně přiznávají, že se musejí více zaměřit na sledování okolí ustupujících ledovců, protože riziko mohutných sesuvů roste s jejich ústupem. Jedná se o poměrně nový a neobvyklý fenomén, o němž neexistuje mnoho informací.

Související

Ministerstvo životního prostředí

Česko připravilo plán obnovy přírody. Návrh posoudí v EU

Jak bude v České republice vypadat krajina, do které se vrací polní ptáci nebo opylovači, přirozené propojení řek a území, kde se může rozlévat voda, stejně jako zemědělská půda i lesy, které lépe zadržují vodu a odolávají suchu nebo území měst a obcí s vyšším podílem zeleně, to všechno přináší první návrh Národního plánu na obnovu přírody.
Severní bílý nosorožec

Do roku 2050 téměř vymře třetina známých druhů zvířat, varují vědci. Vytváří obří biotrezor

Lidstvo se jako živočišný druh zatím o svou budoucnost bát nemusí. Na sedmi kontinentech nás žije 8,2 miliardy a očekává se, že do roku 2050 tento počet vzroste na téměř 10 miliard. Ostatní obyvatelé planety jsou na tom však podstatně hůře. Podle Střediska pro biologickou rozmanitost se předpokládá, že do stejného roku 2050 překročí hranici vyhynutí přibližně 30 % známých druhů. Nyní se však objevuje způsob, jak je chránit – nebo alespoň uchovat jejich genomy, aby se v budoucnu mohli na Zemi znovu vrátit.

Více souvisejících

Příroda ,  Ekologie ,  globální oteplování ,  Ledovec ,  USA (Spojené státy americké) ,  Oceán ,  Tsunami ,  Vlny / tsunami ,  katastrofy

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Donald Trump

USA před kongresovými volbami nepodniknou žádný úder proti Íránu, oznámil Trump

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek oznámil, že Spojené státy neplánují provést žádný vojenský úder proti Íránu před nadcházejícími kongresovými volbami. Volby jsou naplánovány na třetího listopadu a prezidentovo vyjádření přichází v reakci na nedávné zprávy médií, které informovaly o přípravě Bílého domu na případné nové útoky. Trump své stanovisko zveřejnil na sociální síti Truth Social s tím, že jeho administrativa v současnosti vede s Teheránem produktivní rozhovory.

před 5 hodinami

Volby, ilustrační fotografie.

MANUÁL: Komunální volby 2026 se blíží. Jak, kdy a kde volit?

V České republice se v pátek otevřou volební místnosti, ve kterých občané v řádném termínu rozhodnou o složení obecních zastupitelstev a obsazení třetiny křesel v Horní komoře Parlamentu České republiky. Letošní komunální a senátní volby představují pro voliče klíčovou příležitost, jak ovlivnit směřování svých obcí i celostátní politiku. Volební akt tradičně probíhá ve dvou dnech, během nichž mají lidé možnost odevzdat své hlasy v tisících volebních okrsků po celé zemi.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Vyhlašování laureátů Nobelovy ceny za literaturu

Nobelovu cenu za literaturu získala kanadská básnířka a esejistka Anne Carsonová

Prestižní Nobelovu cenu za literaturu pro rok 2026 získala kanadská básnířka a esejistka Anne Carsonová. Oznámila to Švédská akademie ve Stockholmu s tím, že autorku oceňuje za její odvážné a vynalézavé dílo, které v hravém dialogu s antickou tradicí vytváří nové formy současné literatury. Šestasedmdesátiletá autorka známá žánrově nezařaditelnými texty se tak stala teprve devatenáctou ženou v historii, která toto nejvýznamnější světové literární ocenění získala.

před 8 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Při nejničivějším letošním ruském úderu zemřelo na Ukrajině nejméně 33 lidí

Při nejničivějším ruském úderu letošního roku zahynulo na východě Ukrajiny nejméně 33 lidí. Útok v průmyslovém městě Kramatorsk v Doněcké oblasti zasáhl dva městské autobusy plné cestujících, které po zásahu vzplanuly. Dalších osmnáct lidí utrpělo těžká či středně těžká zranění. Místní úřady v reakci na tragédii okamžitě pozastavily provoz městské hromadné dopravy a zintenzivnily výzvy k evakuaci civilního obyvatelstva do bezpečnějších částí země.

před 9 hodinami

Lodní doprava, ilustrační foto

Z Jižní Koreje byly v létě vyvezeny do ruských přístavů tisíce tun nafty.

Analýza přístavních záznamů a dat o pohybu plavidel odhalila, že z Jižní Koreje bylo v průběhu července a srpna vyvezeno do ruských přístavů na Dálném východě více než 176 tisíc tun paliva, převážně motorové nafty. Ke přepravě ropných produktů byla využita i plavidla podléhající mezinárodním sankcím. Tento rozsáhlý obchod přichází v době, kdy se Moskva potýká s vážným nedostatkem pohonných hmot v důsledku pokračujícího válečného konfliktu na Ukrajině a ukrajinských útoků na ruské rafinérie.

před 10 hodinami

Brexit

Francie vyzvala Británii k návratu do EU

Francouzský ministr financí Roland Lescure veřejně vyzval Spojené království k návratu do Evropské unie. Reagoval tak na nedávná prohlášení britského premiéra Andyho Burnhama, který otevřel možnost přehodnocení dosavadních vztahů s evropským blokem včetně vypsání nového referenda. 

před 11 hodinami

Bakterie, ilustrační foto

Plicní mor v minulosti vyvolal tři zničující pandemie, lidé na něj umírají dodnes

Úmrtí osmadvacetileté výzkumnice Darji Šipilovové z protimorového ústavu v sibiřském Irkutsku a zprávy o dalším nemocném zaměstnanci vyvolaly mezinárodní obavy z možného výskytu plicního moru. Mladá žena vyhledala lékařskou péči v nedalekém Šelechovu, kde po třídenní hospitalizaci zemřela. Světová zdravotnická organizace vyzvala ruské úřady ke kompletní transparentnosti a k poskytnutí podrobných informací o celé události. Ve stejné oblasti zároveň úřady zavedly preventivní opatření u stovek lidí, kteří s pracovištěm přišli do styku.

před 12 hodinami

Christa Pikeová

Pikeová nemůže po neúspěšné popravě ovládat ruce. Probrala se krátce předtím, než ji odpojili od přístrojů

Padesátiletá Christa Pikeová, jediná žena odsouzená k trestu smrti ve státě Tennessee, se v nemocnici probudila naštvaná a zmatená poté, co minulý týden přežila dvě neúspěšné dávky smrtící injekce. Její právní tým potvrdil, že odsouzená začala komunikovat s okolím právě ve chvíli, kdy se zdravotníci chystali k jejímu odpojení od přístrojů zajišťujících životní funkce. Pikeová byla totiž v pondělí po selhání popravy prohlášena za mozkově mrtvou. V reakci na nečekaný zvrat nařídila soudkyně v Nashvillu státním orgánům okamžité zajištění a uchování veškerých Důkazů z exekuční komory.

před 13 hodinami

Světová zdravotnická organizace (WHO)

WHO stále nemá informace o záhadném úmrtí ruské vědkyně

Světová zdravotnická organizace upozornila, že nemá kompletní informace o úmrtí osmadvacetileté pracovnice výzkumného ústavu v sibiřském Irkutsku, u níž existuje podezření na nákazu moru. Generální ředitel organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus vyzval moskevské úřady k plné transparentnosti a včasnému sdílení dat, bez nichž není možné vyhodnotit případná zdravotní rizika pro veřejnost. Ruské orgány spojitost se smrtelnou infekcí odmítají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic neznámého původu.

před 13 hodinami

krimi

V USA popravili muže za vraždu, poprvé po neúspěšném pokusu o smrtící injekci

Ve věznici v texaském Huntsville byl ve středu večer popraven šestašedesátiletý Jamaal Howard, který byl odsouzen k trestu smrti za vraždu prodavačky při loupežném přepadení v roce 2000. Jedná se o první vykonanou popravu ve Spojených státech od neúspěšného pokusu o smrtící injekci v Tennessee z minulého týdne. Howard byl prohlášen za mrtvého v 20:03 místního času po podání smrtelné dávky pentobarbitalu.

před 14 hodinami

Maduro, Nicolas

Americká prokuratura se chystá vznést nová obvinění proti Madurovi za mučení Američanů

Americká federální prokuratura v New Yorku se chystá vznést nová obvinění proti bývalému venezuelskému prezidentovi Nicolási Madurovi a jeho manželce Cilii Floresové. Rozšíření obžaloby se týká údajného týrání a mučení více než desítky amerických občanů, kteří byli v minulých letech protiprávně zadržováni ve venezuelských věznicích jako političtí rukojmí.

před 15 hodinami

Prezident Trump

Trump zmírnil své kontroverzní výroky o íránském útoku na americká města

Americký prezident Donald Trump se na středečním předvolebním mítinku v texaském San Antoniu pokusil mírnit své dřívější kontroverzní výroky ohledně možného íránského útoku na americká města. Zatímco začátkem týdne na shromáždění v Nebrasce prohlásil, že by Írán v případě získání jaderné zbraně mohl zničit města jako Los Angeles nebo San Diego, tentokrát zdůraznil, že Spojené státy své obyvatele i města za všech okolností ochrání.

před 16 hodinami

včera

včera

včera

včera

Smrt muže ve Dvoře Králové nad Labem. Kauzu si převzali kriminalisté

Kriminalisté z Královéhradeckého kraje od noci z úterý na středu vyšetřují násilný trestný čin. Bodné poranění vedlo ke smrti třicetiletého muže. Policisté zadrželi jednu osobu, nikomu by tak nemělo hrozit nebezpečí. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy