ROZHOVOR: Černobyl přispěl ke zhroucení komunistického režimu a mně změnil profesní život, říká Drábová

Havárie jaderné elektrárny v Černobylu, od níž právě dnes uplynulo pětatřicet let, podle předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dany Drábové přispěla ke zhroucení komunistického režimu ve východním bloku. „Dlouhé mlčení tehdejšího systému o pravdě zaselo velkou nedůvěru. Černobylská havárie nebyla výsledkem neschopnosti vědců a techniků. Způsobily ji spíše byrokratická nadutost a omezenost sovětského režimu, které ovlivňovaly všechna rozhodnutí v zemi,“ říká v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz Dana Drábová, která přiznává, že havárie jí zcela změnila profesní život.

Do hluboké noci se ozval ohlušují výbuch. Moskevský čas ukazoval 1:23 hodin, když 26. dubna 1986 explodoval čtvrtý reaktor jaderné elektrárny v Černobylu na tehdejším území bývalého Sovětského svazu. Předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová tvrdí, že ve chvíli, kdy začal výkon reaktoru nekontrolovatelně růst, bylo už na jakýkoliv zásah pozdě. Často si klade otázku, co by dělala na místě inženýrů. „Věřím, že bych dokázala odolat obavám z neuposlechnutí příkazu nadřízeného a nechala ochranné systémy reaktoru dělat, co měly. Jednou z chyb rovněž bylo, že posádka blokové dozorny nechala výkon reaktoru spadnout pod třicet megawattů, reaktor v té chvíli měl být bezpodmínečně odstaven, jenže směnový inženýr Ďatlov trval na tom, že test musí být dokončen,“ praví rodačka z Pyšel a přiznává, že nebýt Černobylu, nejspíš by hledala jiné zaměstnání. „Měření a hodnocení dopadů černobylské havárie mne však natolik chytlo, že se od té doby zabývám regulací rizik jaderných technologií. Neštěstí mně změnilo profesní život.“

Sovětští komunisté jadernou katastrofu tajili celé dva dny, než švédská elektrárna Forsmark zaznamenala zvýšené hodnoty. Zpětné trasování však ukázalo na Černobyl. Kreml pak už musel přiznat, že došlo k havárii. O neštěstí informovalo vysílání Hlasu Ameriky i Svobodné Evropy, a tak i posluchači v totalitní ČSSR záhy věděli, co se stalo. Bývalá ředitelka Státního ústavu radiační ochrany tvrdí, že občané bývalého Československa, kam první várka kontaminovaných vzdušných mas doputovala 30. dubna, dodnes šíří dezinformace o tom, jak země byla zasažena radiací. „Že se tehdejší straně a vládě o velkém sovětském průšvihu informovat nechtělo, je holý fakt. Nicméně z hlediska ochrany zdraví lidí nic nezanedbali. Hodnoty radiace nebyly takové, aby někoho poškodily. Překvapivě nízké je i číslo ohledně počtu zemřelých na přímé ozáření. Dlouhé mlčení však zaselo nedůvěru k režimu.“

Expertka, která vystudovala Fakultu jadernou a fyzikálně inženýrskou ČVUT, otevřeně přiznává, že by Rusy jako partnera do tendru na dostavbu jaderné elektrárny Dukovany nepřizvala, a to bez ohledu na vrbětickou kauzu, ani černobylskou havárii. „Co současnému Rusku zůstalo, je rozpínavost i bezohlednost při ochraně a prosazování jeho zájmů a malá úcta k lidem. Takového partnera pro strategickou investici bychom si podle mě přát neměli,“ je přesvědčená Dana Drábová.

HLAS AMERIKY I SVOBODNÁ EVROPA PROZRADILY HAVÁRII

Co se vám vybaví, když si vzpomenete na jadernou havárii v Černobylu z 26. dubna 1986? A kdy jste prvně zaznamenala, co se vlastně stalo?

Pokud slyším o Černobylu, okamžitě v mysli vidím fotky Igora Kostina (fotograf – jeho snímky byly vůbec prvními, které dokumentovaly ničivou sílu exploze jen pár hodin po výbuchu – pozn. red.), totálně zničený reaktor a stoupající dým, který s sebou nesl i radiaci. I když pořízené fotografie jsem měla možnost vidět až za nějaký čas po havárii, stejně jsou Kostinovy snímky tím prvním, co se mně vybaví. Zprávy o tom, že Sovětský svaz má problém s jednou ze svých jaderných elektráren na Ukrajině se na Hlasu Ameriky a Svobodné Evropě začaly objevovat už 28. anebo 29. dubna 1986, řada kolegů signál těchto stanic chytala, a tak jsme pochopitelně zbystřili. A 30. dubna 1986, kdy jsme zaznamenali odchylky z běžných měření a začali jsme s mými spolupracovníky a vedoucími sbírat zprávy a informace, začalo nám docházet, že se odehrála velká havárie.

Jak moc vám tragédie u ukrajinského města Pripjať, které tehdy bylo součástí Sovětského svazu, změnila vaši profesionální kariéru? Jen připomenu, že tenkrát jste jako téměř pětadvacetiletá pracovala v bývalém Institutu hygieny a epidemiologie v Centru záření, kam vás přijali s čerstvým diplomem. Ale údajně jste se tam nudila a postrádala jste akci…

Černobylskou havárii pokládám za událost, která mi změnila profesní život. Nebo spíš určila jeho další směr. Nebýt Černobylu, nejspíš bych se opravdu vydala hledat nějaké jiné zaměstnání. Měření a hodnocení dopadů černobylské havárie mne však natolik chytlo, že se od té doby zabývám regulací rizik jaderných technologií a spolu s mnoha kolegy se snažím o to, aby jaderná energie vždycky byla dobrým sluhou člověka.

Kdybyste měla naprostému laikovi vysvětlit, co výbuch čtvrtého reaktoru způsobilo, jakou rétoriku byste volila?

Celé neštěstí začalo dobrým úmyslem. Bylo třeba dokončit jeden z testů, které se nestihly provést před uvedením čtvrtého černobylského bloku do provozu. Test byl tedy naplánován, když blok šel do první velké odstávky. Cílem bylo vyzkoušet, jestli při výpadku proudu v elektrárně, než naskočí záložní diesel agregátu, je možné aspoň základní bezpečnostní systémy zásobovat z doběhu turbíny. Test byl naplánován poměrně dobře. Operátoři začali snižovat výkon reaktoru, když se dostali zhruba na poloviční výkon, volal jim dispečer kyjevské přenosové soustavy, že výkon reaktoru ještě několik hodin potřebuje. Tak test přerušili. Na tom nebylo nic špatného, jenže pauza trvalo tak dlouho, že se mezitím vystřídala směna. Lidi v nové směně už jen rámcově věděli, co se po nich chce, ale s konkrétními detaily seznámeni nebyli. A pak udělal operátor reaktoru chybu, která by sama o sobě nebyla závažná. Nechal výkon reaktoru spadnout pod třicet megawattů, reaktor v té chvíli měl být bezpodmínečně odstaven, jenže směnový inženýr Anatolij Ďatlov trval na tom, že test musí být dokončen. A tak se operátoři snažili výkon opět zvýšit. Nedařilo se však udržet správné hodnoty tlaku a obsahu páry v reaktoru. Za normálních okolností by zapůsobil systém havarijní ochrany, ale operátor předchozí směny ji zablokoval. Než výkon reaktoru stabilizovali na zhruba 200 megawattech, udělali ještě několik chyb, které nakonec vedly k exponenciálnímu nárůstu výkonu. V tom momentu se už nedalo prakticky nic dělat a došlo ke dvěma výbuchům páry a vodíku. Výbuchy reaktor zcela zničily.

Vy jste v rozhovoru pro server Aktualne.cz před pěti lety řekla, že reaktor v Černobylu se do poslední minuty bránil, ale zlomily ho socialistické závazky. Můžete vaše neobvyklé přirovnání objasnit?

Reaktor zničila úporná snaha dokončit test, jak bylo požadováno. A obavy z postihu, když se úkol nepodaří splnit. Kvůli tomu operátoři dlouho udržovali reaktor na nízkém výkonu, posléze s xenonovou otravou. Při snaze výkon zvýšit, vysunuli z aktivní zóny reaktoru příliš mnoho regulačních tyčí a ztratili možnost výkon účinně řídit, nedodrželi předepsanou teplotu a tlak chladiva, zablokovali automatické ochrany. Reaktor měl snahu se odstavit sám, ale nedovolili mu to. A když se konečně odhodlali použít tlačítko havarijního odstavení, bylo příliš pozdě.

Fatálních chyb a nedostatků bylo velké množství. Nebylo ale největším malérem, že plánované snižování výkonu reaktoru bylo pozastaveno, protože Kyjev potřeboval proud, jak už jste uvedla? Lze právě za klíčovou příčinu exploze hledat fakt, že kvůli prodloužené pauze původní směna odešla a vystřídala se druhá, jež neměla experiment tolik nacvičený?

Víte, katastrofy podobného rozsahu nemají nikdy jednu příčinu. Vystřídání směn jistě situaci zkomplikovalo, samo o sobě však havárii nezpůsobilo. K neštěstí vedly kromě nedopatření směny také chyby v projektu, nedostatečné provozní předpisy, nízká úroveň legislativy a státního dozoru. Z významných chyb projektu lze zmínit absenci bariér bránících uniku radiace z reaktoru, kladný teplotní dutinový koeficient reaktivity, nestabilitu při nízkém výkonu, nerovnoměrné rozložení výkonu v aktivní zóně, možnost vypnutí ochranných systémů reaktoru při provozu, nedostatečnou rychlost zasouvání řídících tyčí při havarijním odstavení a jejich celkově chybnou konstrukci.

Kdy personálu došlo, že se neodvratitelně blíží katastrofa? A kdybyste tehdy mohla být v Černobylu, co byste osobně udělala jinak?

Až ve chvíli, kdy začal výkon rektoru nekontrolovatelně růst, bylo už na jakýkoliv zásah pozdě. Život si nehraje na „co by kdyby“, věřím však, že bych dokázala odolat obavám z neuposlechnutí příkazu nadřízeného a nechala ochranné systémy reaktoru dělat, co měly.

HASIČI PŘIVOLANÍ K ZÁSAHU NETUŠILI, DO ČEHO JDOU

Kterak vnímáte osobu vědce Valerije Legasova, který se snažil zmírnit následky havárie. Dokonce bývá prezentován jako hrdina, ale je nutné zmínit, že byl  nomenklaturním bolševikem. V čem ale jeho role tehdy spočívala, že si vysloužil zmíněné uznání? Nakonec dva roky po explozi spáchal sebevraždu, před ní ještě stihl nahrát zvukový záznam obsahující podrobnosti ke katastrofě v Černobylu.

Profesor Legasov měl při zmírňování následků havárie rozhodně významnou roli. Mohl ji však sehrát, protože kromě toho, že byl vynikající fyzik a inženýr, byl i komunistický nomenklaturní kádr s „bezchybným rodokmenem“. Věhlas si vysloužil zejména jako vedoucí sovětské delegace, která v srpnu 1986 představila ve Vídni první zprávu o technických detailech havárie. Zmíněná zpráva byla velmi dobře připravená, poctivá a otevřená. Jednalo se o Legasovovu zásluhu, že tuto otevřenost prosadil. Poté ale chtěl uplatnit změny, které by vedly k výraznému zlepšení bezpečnosti a kultury provozu jaderných elektráren v Sovětském svazu. Ale narazil na nezájem a rigidnost systému, což ho zlomilo.

Co se přesně dělo v prvních minutách po explozi a jakých hodnot radiace dosahovala v okolí?

Aktivní zóna reaktoru byla zcela zničena, stejně tak i reaktorová budova. Grafitový moderátor i úlomky jaderného paliva byly rozprášeny do okolí bloku. Grafit, který zůstal v reaktoru, začal hořet. Únik radiace byl obrovský, celkem asi pět procent inventáře radionuklidů v reaktoru. Stejně obrovské byly i dávky v blízkosti reaktoru, dosahovaly jednotek až desítek greyů za hodinu.

Hasičům, kteří byli přivolání ke zlikvidování požárů, si i přes obrovské napětí museli uvědomovat, že schytali tak velkou dávku radiace, že nemohou přežít. Přesto šli do akce.

Zpočátku nevěděli, jaká zkáza je čeká a do čeho jdou. Byli totiž povoláni k hašení požáru bez bližšího popisu radiační situace. Že jde o radiaci, zjišťovali, až když se některým začalo dělat špatně. Přesto v zásahu pokračovali. A myslím, že by šli hasit, i kdyby věděli, jaké hodnoty záření vykazuje. Takoví už hasiči jsou. Řada z nich přežila, i když obdrželi vysoké dávky a utrpěli akutní nemoc z ozáření.

Kolik lidí podle vás zemřelo bezprostředně na ozáření?

Uvedené číslo může vypadat překvapivě nízké. Akutní nemoc z ozáření byla diagnostikována u 134 pracovníků z elektrárny a hasičů, kteří tam v noci 26. dubna pomáhali. Z nich zemřelo 29 v prvních dnech a týdnech, v následujících letech pak skonalo dalších dvacet.

Sověti se snažili havárii tajit celé dva dny, a to až do doby než švédská jaderná elektrárna ve Forsmarku zachytila zvýšenou radioaktivitu. Údajně se tak stalo úplnou náhodou, když se jeden z pracovníků vracel pro zapomenuté klíče a čidla na podrážkách zaregistrovala radioaktivitu. Jak se Skandinávci zachovali?

Napřed se ujistili, že elektrárna Forsmark není sama zdrojem zvýšené radiace. Poté začalo Švédsko pomocí meteorologických modelů zjišťovat, odkud radiace pochází. Pak už byly zvýšené hodnoty zaznamenány i ve Finsku a jinde v severozápadní Evropě. Zpětné trasování ukázalo na Černobyl a Kremlu nezbylo, než havárii přiznat.

DLOUHÉ MLČENÍ O PRAVDĚ ZASELO NEDŮVĚRU K REŽIMU

Kdy na území tehdejšího Československa doputovala první várka kontaminovaných vzdušných mas?

Zvýšené hodnoty byly na území tehdejšího Československa měřeny od 30. dubna.

Když jste zaznamenali zvýšené hodnoty, nefrustrovalo vás, že nemůžete veřejnost informovat, když československé úřady stále mlčely a pravdu tajily?

Hodnoty byly zajímavé, ale nikoli nebezpečné. Což jsme věděli nejen my v laboratořích, ale i Vládní havarijní komise a hlavní hygienička Dana Zusková. Takže mě vlastně nemělo co frustrovat. Přijímala se adekvátní opatření, například bylo z konzumace vyloučeno mléko s aktivitou jódu 131 vyšší než 1 000 Bq/l (Světová zdravotnická organizace WHO doporučovala vyřadit mléko s aktivitou větší než 2 000 Bq/l), do spotřeby byly uvolněny zásoby sušeného a kondenzovaného mléka, pokud to šlo realizovat, ponechali se dojnice ve stájích na suchém krmení, bylo doporučeno zvýšené kropení silnic ve městech.

Řada lidí ale poslouchala tehdy zakázané vysílání Hlasu Ameriky či Svobodné Evropy, kde se o tragédii otevřeně hovořilo. Kontaktoval vás tenkrát na základě získaných zpráv ze Západu někdo, aby zjistil, jak je situace vážná?

Na mě se nikdo neobrátil, to by si spíš vybavili moji tehdejší šéfové, mojí úlohou bylo odebírat vzorky a pomáhat při měření. Už 4. května ale odjel tehdejší vedoucí Centra hygieny záření na mimořádné zasedání Světové zdravotnická organizace WHO do Kodaně. Tam o situaci v Československu informoval a přivezl informace z dalších zemí.

Československá vláda se k Černobylu vyjádřila až v den oslav prvního máje, kdy už radioaktivní mrak opouštěl republiku. "Není třeba přijímat zvláštní opatření," hlásal podtitulek. Co říkáte snaze bývalých komunistických vládců v čele s premiérem Lubomírem Štrougalem, kteří explozi bagatelizovali? Je zřejmé, že na následky mlčení a nedostatečné ochrany mohli v dalších letech zemřít lidé či onkologicky onemocnět. Jenže se 23. května 1986 blížily volby, které vyhrála Národní fronta, a tak bylo zapotřebí vše zamlčet, aby lidé měli pocit, že mohou dále nerušeně budovat socialistický ráj?

Že se tehdejší straně a vládě o velkém sovětském průšvihu informovat nechtělo, je holý fakt. Nicméně z hlediska ochrany zdraví lidí nic nezanedbali. Hodnoty radiace nebyly takové, aby někoho poškodily. Jenže dlouhé mlčení tehdejšího systému o pravdě zaselo velkou nedůvěru, stále bojujeme s mýty, jak strašná situace tady po Černobylu panovala. Nic dramatického se zde neodehrávalo.

Co jako odbornice, která začínala na hygieně a epidemiologii, říkáte postoji tehdejší hlavní hygieničky doktorky Dany Zuskové, která říkala, že není důvod k obavám o zdraví? Historik Miroslav Vaněk při dvacetiletém výročí tragédie na webu Aktualne.cz připomněl, že hygienička mluvila o západní hysterii s omýváním ovoce a zeleniny a nakonec připomněla, že se lidem nic nestane, pokud budou dodržovat základní hygienické normy a mýt ovoce a zeleninu. Nakonec dodala, že lidé musejí věřit odborníkům. Jak si vlastně lékařka, byť byla totalita, mohla vzít na svědomí, že svou lží ohrozila veřejnost?

Paní doktorka Zusková nikoho neohrozila. A ani nelhala. Když jí konečně 6. května bylo dovoleno vystoupit, popsala situaci s využitím všech informací, které jsme do té doby získali. Popsala jí střízlivě a správně. Jedinou chybou bylo, že prohlášení směla učinit pozdě.

KONÁNÍ ZÁVODU MÍRU V KYJEVĚ BYLO ZCELA ZBYTEČNÉ

Dobře, ale nebylo zločinem, že už 6. května 1986 v Kyjevě, sto kilometrů od Černobylu, odstartoval pod radioaktivním mrakem cyklistický Závod míru? Záření muselo být přece velmi silné… Socialistický blok ale musel dokázat, že navzdory tvrzení Západu, je situace stabilizovaná a nic se neděje.

Spíše než o zločin se jednalo o hloupost a nabubřelost sovětského režimu. Konání cyklistického závodu v okolí Kyjeva nebylo nebezpečné, ale zcela  zbytečné.

Tehdejší československý reprezentant a pozdější senátor Jozef Regec etapu v okolí Kyjeva vyhrál, ale o devatenáct let mu lékaři diagnostikovali nádor a přišel o levou ledvinu. Sám tvrdí, že doktoři mu nepotvrdili, že by nádor mohl s Černobylem souviset, ale jeho podezření mu ani nevyvrátili. Regec je ale přesvědčen, že start v Kyjevě se podepsal na jeho zdraví. Co o tom soudíte?

U onkologického onemocnění prakticky nikdy nelze zjistit, co bylo jeho spouštěčem. Záření je jedním z mnoha faktorů, které jej způsobit mohou. Ale zdůrazňuji, jedním z mnoha faktorů.

V poslední době na jihu Čech stoupl počet onkologicky nemocných, může zvýšený počet souviset s Černobylem?

S Černobylem jistě ne. Mnohem lepší vysvětlení může spočívat ve zdokonalení diagnostických metod a v  celkově stále nezdravějším životním stylu.

V roce 1987 jste osobně navštívila Černobyl, jaké jste měla pocity? Co jste cítila po odborné i lidské stránce a neměla jste obavy, že vaší misí ohrozíte své zdraví?

Pro mne je srdeční záležitostí ukrajinská Pripjať. Jedná se vlastně o dost nepůvabný shluk betonových věžáků postavených v sedmdesátých letech minulého století pro stavitele a provozovatele jaderné elektrárny. Město se čtyřiceti tisíci obyvatel bylo narychlo a natrvalo opuštěno a působilo už tehdy jako veliké memento. A o své zdraví jsem se nebála. Něco o záření a o tom, jakým hodnotám už je třeba se vyhnout, jsem už tehdy věděla, takže jsem strach neměla.

Rozumíte lidem, kteří se po více jak třiceti letech od tragédie vracejí do města Pripjať? Vždyť tam stále nemůže být bezpečno?

Dnes je velmi módní navštěvovat „města duchů“, pozůstatky po lidské činnosti, která místní přírodní zdroje zcela vyčerpala, a lidé šli jinam. Pripjať je jedno z takových míst. Je to možná i výchovné vidět, jak vypadá svět, který lidem patřil a najednou si ho příroda bere zpět.

Přijde vám vkusné, že okolí Černobylu se stalo vyhledávanou turistickou atrakcí?

Nevadí mně to. Koneckonců turistika alespoň velmi chudému ukrajinskému Polesí přinese nějaký ekonomický prospěch.

Jak moc je Černobyl stále zamořen a kdy předpokládáte, že následky zcela zmizí? Anebo kdy budeme moci říci, že jaderná havárie je minulostí?

Areál elektrárny je prakticky vyčištěn, probíhají práce na rozebrání bloků 1, 2 a 3. V okolí elektrárny se stále vyskytují místa s vysokou úrovní kontaminace, zejména cesiem 137. Za pětatřicet let od havárie klesla jeho aktivita na polovinu, za dalších třicet let to bude čtvrtina. A tak dále. Dá se tedy říci, že havárie bude minulostí za nějakých dvě stě let.

Co se vůbec nyní ve čtvrtém reaktoru po pětatřiceti letech odehrává?

V roztaveném palivu dále pokračuje rozpad radionuklidů s delšími poločasy, s tím klesá i zbytkové teplo. Palivo už se chladí pouze vzduchem. Celý blok je pod novým sarkofágem, který by měl vydržet dalších sto let. Pak už bude jednodušší palivo a kontaminované části odstranit a někde definitivně uložit.

Existují ještě nějaké nejasnosti, která jako expert máte ohledně výbuchu čtvrtého reaktoru?

O žádných nevím.

RUSOVÉ JSOU ROZPÍNAVÍ A PROJEVUJÍ MALOU ÚCTU K LIDEM

Objevují si i po tolika letech ohledně Černobylu nějaké nebezpečné dezinformace ze strany Ruska?

Na dezinformace o Černobylu si bohatě vystačíme sami. Pořád se objevují zejména mýty a fámy o zdravotních následcích.

Jak hodnotíte seriál Černobyl, který vznikl v koprodukci americké HBO a britské Sky? Jednalo se o pětidílnou minisérii, která mapovala havárii. Obsahovala série, jejíž první díl měl premiéru 6. května 2019 nějaké nepřesnosti, které vás iritovaly?

Seriál je výborný, každému jej doporučuji. Není to dokument, vypráví příběhy lidí, kteří tam tehdy byli. Ale na to, že to není dokument, je obdivuhodně technicky přesný. Přesnější než některé dokumenty. Drobné nepřesnosti jako třeba zřícení vrtulníku, ke kterému došlo až v říjnu 1986 při stavbě prvního sarkofágu, mu na kvalitě neubírají. Je to výborný vhled do hloupého a nadutého režimu, který se na havárii významně podepsal.

Mimochodem na Velikonoční pondělí zemřel britský herec Paul Ritter, představitel Anatolije Ďatlova, technika a zástupce hlavního inženýra Nikolaje Fomina. Co jste jeho postavě říkala?

Řekla bych, že postava pana Ďatlova byla podána velmi přesvědčivě.

Můžete stručně říci, jaký je rozdíl mezi jadernou havárii v Černobylu a katastrofou v japonské Fukušimě, od jejíž zkázy v březnu uplynulo deset let?

Havárii v Černobylu způsobila celá řada chyb od projektu, přes chabé bezpečnostní analýzy, nízkou kulturu provozu až po chyby personálu. Fukušima doplatila na podcenění možných extrémních přírodních jevů. Zemětřesení o magnitudu 9 ještě vydržela, záplavovou vlnu o výšce čtrnácti metrů už ne. Přesto, že se po ztrátě všech zdrojů elektřiny roztavilo palivo ve třech fukušimských reaktorech, byl celkový únik radiace jen asi pětinový ve srovnání s Černobylem.

V minulosti jste uvedla, že byť to zní cynicky, havárie v Černobylu a Fukušimě posouvají pokrok dopředu. Jak jste svůj výrok myslela?

Každá havárie je pro průmysl a nejen jaderný velkým zdrojem poučení. Odhalí slabá místa, která byla přehlédnuta a umožní je napravit.

Je možné říci, že Černobyl přispěl ke zhroucení komunistického režimu ve východním bloku? Například jaderná havárie v tehdejším Československu zvedla velkou vlnu zájmu o Chartu 77, Greenpeace a západní média, která se dostala do podvědomí lidí žijících v totalitě.

Můžeme klidně takovou rétoriku užít. Černobylská havárie nebyla výsledkem neschopnosti vědců a techniků. Způsobily ji spíše byrokratická nadutost a omezenost sovětského režimu, které ovlivňovaly všechna rozhodnutí v zemi. I ta s přímým dopadem na bezpečnost.

Může být Černobyl i určitým varováním ohledně tendru na dostavbu Dukovan ruskou společností Rosatom, i když o jejím definitivním nezapojení rozhodla kauza Vrbětice, ve které se měly ruské tajné služby GRU podílet na vyhození muničních skladů do povětří? Nedávno jste ohledně tendru prohlásila, že byste si Ruskou federaci vzhledem k tomu, jak se chová, za partnera jistě nevybrala.

Na Černobyl bych v této souvislosti nepoukazovala. Alespoň ne kvůli jaderné bezpečnosti, jednalo se o  úplně jiný typ reaktoru, který už se nikde nestaví a stavět nebude. Co však možná současnému Rusku zůstalo, je rozpínavost i bezohlednost při ochraně a prosazování svých zájmů a malá úcta k lidem. Takového partnera pro strategickou investici bychom si podle mě přát neměli.

DANA DRÁBOVÁ (1961)

Vystudovala Fakultu jadernou a fyzikálně inženýrskou ČVUT, obor Dozimetrie a aplikace ionizujícího záření, promovala v roce 1985, v roce 2002 získala doktorát.

Deset let pracovala v Centru hygieny záření SZÚ.

V letech 1996 až 1999 byla ředitelkou Státního ústavu radiační ochrany .

Od roku 1999 je předsedkyní Státního úřadu pro jadernou bezpečnost.

Od roku 1998 je městskou zastupitelkou v Pyšelích, od roku 2010 neuvolněnou místostarostkou. V roce 2016 uspěla ve volbách do středočeského krajského zastupitelstva, na tento post posléze rezignovala.

Související

Záporožská jaderná elektrárna Komentář

Šest hřebíků do rakve. Rusové bojují o Záporožskou elektrárnu, mnohdy ani neznají pravdu o Černobylu

Neinformovanost, lži, záměrné utajování zásadních událostí. Ruské techniky se nijak neliší od těch, které Sovětský svaz v čele s Ústředním výborem Komunistické strany sovětského svazu (KSSS) hojně používal. Tento přístup pak vede ke smrti alespoň zdánlivě nevinných lidí. Okupanti nejdříve obsazovali oblast bývalé jaderné elektrárny v Černobylu, nyní se snaží bojovat o Záporožskou jadernou elektrárnu.
Černobylská jaderná elektrárna

Ruský úspěch v Černobylu byl součástí dlouhodobé operace tajných agentů Kremlu

Když odpoledne 24. února první ozbrojená vozidla ruské invazní armády vjela do areálu bývalé jaderné elektrárny v Černobylu, narazila na ukrajinskou jednotku, jež měla na starosti jeho obranu. Za méně než dvě hodiny 169 příslušníků ukrajinské Národní gardy bez boje složilo zbraně. Rusko ovládlo Černobyl, kde jsou uloženy tuny jaderného odpadu a který je klíčovým místem pro postup na Kyjev.

Více souvisejících

Černobyl Dana Drábová

Aktuálně se děje

Aktualizováno včera

Při silném zemětřesení, které zasáhlo Turecko a Sýrii, zemřelo přes 200 lidí (6. února 2023).

Mimořádná zpráva Turecko zasáhlo druhé zemětřesení. Ničivé otřesy způsobily katastrofální škody, počet mrtvých raketově roste

Počet mrtvých po ničivém zemětřesení, které dnes ráno zasáhlo Turecko a Sýrii, přesáhl 3600. V Turecku zemřelo 2316 lidí, uvedl tamní úřad pro řešení katastrof a mimořádných situací (AFAD). Otřesy byly cítit v jedenácti tureckých provinciích, zraněných je přes 13.000. Podle prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana jde o největší zemětřesení od roku 1939. V reakci na zemětřesení vyhlásil prezident sedmidenní státní smutek. V Sýrii si katastrofa vyžádala nejméně 1300 lidských životů, uvedly agentury. Druhé zemětřesení o síle 7,6 stupně zasáhlo podle úřadů jihovýchod Turecka před polednem SEČ.

včera

včera

Aktualizováno včera

Olympijské hry, ilustrační fotografie.

Čeští olympionici nepodporují účast Rusů a Bělorusů na olympijských hrách v Paříži

Český olympijský výbor (ČOV) nepodporuje účast Rusů a Bělorusů na hrách 2024 v Paříži. Je pro zachování platných sankcí, které by sportovce z těchto zemí o olympiádu připravily. Zdůraznil to na svém webu v dalším vyjádření k aktuální snaze Mezinárodního olympijského výboru (MOV), který hledá cesty, jak by se někteří jednotlivci z těchto zemí mohli jako neutrální olympijských soutěží zúčastnit. 

včera

Ilustrační fotografie.

Rusové ovládli východní část Bachmutu, připouští Ukrajinci

Ruští vojáci ovládli část Bachmutu, kontrolují hlavní zásobovací trasy a situace je "objektivně těžká", řekl televizi Nastojaščeje vremja velitel jedné z ukrajinských jednotek, bránící toto město v Donbasu na východě země. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek prohlásil, že Ukrajina bude bránit Bachmut tak dlouho, jak jen to půjde.

včera

Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina)

Zelenskyj možná opět opustí Ukrajinu, mluví se o jeho účasti na summitu EU

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj by ve čtvrtek mohl přicestovat do Bruselu na jednání lídrů zemí Evropské unie. Píše o tom dnes řada evropských médií s odkazem na dobře informované zdroje. Z bezpečnostních důvodů však žádný unijní představitel první Zelenského evropskou cestu mimo Ukrajinu za téměř rok války oficiálně nepotvrdil. 

Aktualizováno včera

Francie, ilustrační fotografie.

Francouzská důchodová reforma se dostala na bouřlivé plénum Národního shromáždění

Ve francouzském parlamentu se dnes naplno rozhořela bitva o důchodovou reformu prosazovanou prezidentem Emmanuelem Macronem, když kontroverzní návrh začalo projednávat plénum Národního shromáždění. Vláda, která nemá v dolní komoře parlamentu jistou většinu, čelí snahám opozičních stran plán zablokovat nebo alespoň změnit. Rozprava by mohla zabrat dva týdny, během nichž se čekají další protesty odpůrců reformy.

včera

Miloš Zeman se na Slovensku sešel s prezidentkou Zuzanou Čapputovou. (6.2.2023)

Zeman je na Slovensku, ve Vysokých Tatrách se sešel s Čaputovou

Neformální večeří se slovenskou kolegyní Zuzanou Čaputovou ve Vysokých Tatrách zahájil dnes prezident Miloš Zeman návštěvu Slovenska, kam zavítal zhruba měsíc před skončením svého druhého prezidentského mandátu. ČTK to řekl mluvčí slovenské hlavy státu Martin Strižinec.

včera

Očkování, ilustrační fotografie.

Očkování z dětství proti záškrtu nechrání celoživotně, upozornili odborníci

Očkování z dětství proti záškrtu nechrání podle odborníků ze Státního zdravotního ústavu (SZÚ) celoživotně. Nemoc se v Česku dlouho nevyskytovala, loni ale lékaři nahlásili pět případů. Ústav o tom dnes informoval v tiskové zprávě k doporučenému postupuministerstva zdravotnictví. Odborníci Světové zdravotnické organizace (WHO) doporučují od 25 let věku po deseti letech pravidelné přeočkování, zdravotní pojišťovny ho ale nehradí.

včera

Miloš Zeman

Zeman potvrdil, že už nejmenuje nového předsedu Ústavního soudu

Prezident Miloš Zeman potvrdil, že do konce svého mandátu už nejmenuje nového předsedu Ústavního soudu (ÚS). Nadále však trvá na tom, že by takové rozhodnutí bylo legální. Nejmenování nového předsedy považuje končící hlava státu za vstřícné gesto na rozloučenou. Zeman to dnes řekl při dnešní návštěvě Slovenska televizi CNN Prima News.

včera

Jan Lipavský

Lipavský chce v Severní Makedonii potvrdit evropskou perspektivu země

Významnou součástí cesty do Severní Makedonie bude opětovné potvrzení evropské perspektivy země, řekl novinářům před odletem do Skopje ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Setká se se svým protějškem Bujarem Osmanim a dalšími představiteli, jednat budou mimo jiné také o rozvoji vzájemných vztahů.

Aktualizováno včera

Lubomír Štrougal

Zemřel komunistický premiér a ministr Lubomír Štrougal, bylo mu 98 let

Zemřel komunistický premiér a ministr vnitra a zemědělství Lubomír Štrougal, bylo mu 98 let. ČTK to potvrdil zdroj blízký rodině. Jeden ze symbolů normalizace byl více než 30 let členem vedení vládnoucí komunistické strany. Téměř po celou dobu normalizace, skoro 19 let, stál v čele federální vlády.

včera

včera

včera

Letadla, ilustrační fotografie.

Světová letecká doprava už se zotavila na 68,5 procenta úrovně před pandemií

Světová letecká doprava se loni zotavila na 68,5 procenta úrovně před pandemií. Ve srovnání s rokem 2021 vzrostla o 64,4 procenta. V dnes zveřejněné zprávě to uvedlo Mezinárodní sdružení pro leteckou dopravu (IATA). Letecké společnosti přišly v letech 2020 a 2021 o desítky miliard dolarů kvůli omezením zavedeným ve snaze omezit šíření nemoci covid-19. Situace se začala lepšit v roce 2022 s obnovou leteckého cestování, zejména v letních měsících, připomíná agentura Reuters.

včera

Marian Jurečka (KDU-ČSL)

Důchody jinak: Navyšování věku odchodu do penze v EU? Česko by nebylo výjimkou

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka už loni uvedl, že navýšení věku odchodu do důchodu je v ČR nevyhnutelné, a to nejpozději kolem roku 2030. Nyní téma vrací na stůl další vrcholní politici vládní pětikoalice, například šéfka sněmovny Markéta Adamová Pekarová, která ovšem krok podmiňuje širší reformou penzí. Komentuje ekonom Kovanda.

Aktualizováno včera

Petr Fiala

Fiala: Ambasáda v Ankaře nyní pomáhá skupině asi šesti Čechů

Velvyslanectví v Ankaře pomáhá skupině asi šesti Čechů, kteří byli v oblasti zasažené zemětřesením, aby se dostali do bezpečí, nebo do České republiky. Na dnešní tiskové konferenci při návštěvě ministerstva zahraničí to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Česko podle něj bude organizovat i další pomoc. Připomněl, že do Turecka odletí 68členný tým českých hasičů.

včera

průmyslový hliník, ilustrační fotografie

USA chystají clo 200 procent na ruský hliník, píše Bloomberg

Spojené státy se chystají uvalit clo až 200 procent na ruský hliník. Washington tak plánuje zvýšit tlak na Moskvu kvůli její invazi na Ukrajinu. Uvedla to agentura Bloomberg s odvoláním na informované zdroje. Rozhodnutí o clech by mělo být oznámeno již tento týden.

včera

včera

Čína se přiznala i k balónu nad Latinskou Amerikou

Čína dnes přiznala, že balón, který byl pozorován nad Latinskou Amerikou a Karibikem, je její - stejně jako balón sestřelený v sobotu Spojenými státy. Peking dodal, že se balón do oblasti dostal nedopatřením a jeho využití je civilní, informovala britská stanice BBC. Létající objekt podobný balónu objevila ve svém vzdušném prostoru v pátek Kolumbie.

Zdroj: ČTK

Další zprávy