KOMENTÁŘ | Češi se hrdě označují jako Švejkové, jejich povaha ale nepřináší nic příznivého

Tak posuďte sami: Když si u internetového kamaráda Google uděláte rychlou vlastní analýzu o tom, jak a kde v Česku mají třeba největší potíže s předlužením fyzických osob, rychle zjistíte, proč je kritický tón zpočátku tohoto komentáře na místě. Tzv. „headlines“, tedy titulky článků, vás totiž utvrdí v tom, že Češi jsou nepoučitelní. A to zvlášť ve vypjatých situacích, jako je třeba právě zadlužení nebo aktuálně znovu po roce nastupující (proč asi?) vlna covidové nákazy s cestami a způsoby, jak jí předcházet. A musím říct, že se to nečte zrovna s úsměvem na rtech.

Tak třeba: „Češi si více půjčují peníze, i když je nepotřebují“ nebo „Kvůli nedostatečným příjmům je v půjčkách riziková už desetina Čechů,“ a tak se dá pokračovat do nekonečna. Pohled na tzv. „exekuční mapu“ pak jen dokresluje míru celkové nálady nad uvažováním domácí populace. Její výsledky se v řadě regionů téměř propisují s aktuálně nejvíce zasaženými kraji kvůli covidové nákaze. Možná je to náhoda, možná ale ne. Btw: Ty covidové titulky tu proto ani nebudu zmiňovat, i když taky stojí za to.

Moje oblíbené Vox populi k tomuto problému nedávno v nějaké lince hromadné dopravy, jak jsem zaslechl, hlasem staršího muže konstatovalo, že: „Není se co divit, když právě v „těch nejpostiženějších regionech žije nejvíc „odpíračů“ a „ignorantů“ všeho a všech“. Ale i když třeba nebudete s některými výrazy a označeními souhlasit, faktem je, že i dle statistik Ministerstva zdravotnictví České republiky se dá rychle dohledat, které kraje mají nejméně proočkovaných lidí.

A pak se s pohledem do dat s největším předlužením lidí vryje do mozku všetečná otázka: „Je to vskutku náhoda, že nejen kvůli covidu, ale i kvůli zadlužení se většinou vždycky v nějakých negativních žebříčcích mluví více či méně stále o těch stejných regionech?“ Proč? Žijí tam jiní lidé? Mají jiné informace nebo si vysvětlují většině světa srozumitelná fakta jinak než zbytek populace? Nebo tam prostě vysílá jen Rádio Jerevan?

Jistě, můžeme mluvit o důvodech, proč se v různých krajích země rychle dostávají lidé kvůli exekucím či nemocem nejen do finančních potíží, můžeme tu rozebírat důvody často kritizovaných exekucí, můžeme tu mluvit o lidech z politiky, kteří si na řešení exekučních potíží obyvatel ČR postavili dost výnosný vlastní byznys a neřešili dlouho záležitost ku prospěchu obyvatel, ale pro vlastní prospěch, a nutno poznamenat, že se rekrutovali v hojné míře ze všech politických stran a směrů.

Jenže, uspokojivá odpověď nejen na ty dluhy pořád chybí.  Ti, co ale stále považují předlužení Čechů za malicherný problém, by měli vědět, že počátkem listopadu letošního roku vydala zpravodajská agentura ČTK tuto zprávu: „Členské společnosti České leasingové a finanční asociace (ČLFA) poskytly za tři čtvrtletí 2021 klientům prostřednictvím leasingu, úvěrů a factoringu 113,6 miliardy korun, meziročně o pětinu více.“

Z dat ČLFA dále vychází, že během zmiňované doby stouplo o téměř čtyři procenta financování domácností úvěry či leasingem, o 23 procent vzrostlo financování podnikatelských investic a o čtvrtinu se zvýšilo financování provozu firem factoringem, tedy odkupem pohledávek. Když si to člověk pročítá, jistě napadne i vás, zda je potom nutné mít na nejrůznějších místech pořady o tom, proč se nezadlužovat, proč si dávat pozor na braní půjček, zvlášť u nebankovních subjektů a tak dále.

Nemluvme tu o těch, co se třeba vinou okolností nebo jiných lidí dostali do vážných finančních komplikací, těch rozhodně není ona dříve zmiňovaná desetina. Ale musí nás napadnout i protivná otázka: „Jsme opravdu tak chamtiví, že si neodkážeme kvůli „nutnosti“ kupovat jednoduše spočítat, kolik je jedna a jedna a pak se dostaneme kvůli tomu do potíží? Jsme opravdu spíše k smíchu než obdivu kvůli „švejkovské“ povaze a spoléhání se na to, že „my problém nemáme“, ale že problémy vyřeší někdo jiný? Takže můžu ignorovat všechno a všechny, vždyť je to nakonec ta svoboda, ne?

Nelze se divit, že české domácnosti jsou pod stále větším finančním tlakem, když podle dat České bankovní asociace si vůbec nejčastěji půjčujeme peníze (odhlédnuto od bydlení) na auta a motorky nebo na spotřební elektroniku. A to přitom podle stejného zdroje téměř tři čtvrtiny Čechů tvrdí, že by si nikdy nepůjčily na dovolenou, na sportovní vybavení nebo na splátku jiné půjčky. No jo, jenže ve výsledku se v souvislosti se zadlužováním chová rizikově každý desátý Čech. Někde jsme asi udělali chybu, nemyslíte?