KOMENTÁŘ | Česko chce energetickou nezávislost na Rusku, pomoci mohou nové plynovody. Má to ale háček

Možná to ještě není všem lidem v Čechách jasné, že i kvůli neschopnosti lidí, jako jsou Andrej Babiš či Karel Havlíček z ANO, kteří „zaručeně“ rozumí energetice, má Česká republika v právě probíhající energetické krizi velký problém. Nejen s cenami, ale s tím, že už mohla mít v zemi položené potřebné plynové potrubí k zemím s mořskými přístavy, jako třeba do Polska (viz slovenská úspěšně otevřená plynová stavba), z něhož mohl proudit nejen plyn z LNG terminálů, ale nemá. Navíc osm let vlády populistů a socialistů nevedlo ani k obnově dodávek třeba od norských dodavatelů plynu (proč, vždyť přece ruský plyn byl levnější) nebo jiných.

Dáte mi jistě za pravdu, milí čtenáři, že když by tohle bylo, s velkou pravděpodobností by mohla být i cena zmíněné suroviny na domácím trhu jiná. Ale máte pravdu, na kdyby se nehraje. Jenže o to víc je vyřvávání o neschopnosti současné vlády s bojem proti energetické krizi kopáním si do vlastních kotníků. Na druhou stranu, víme jaké jsou v tuzemsku stavební předpisy, všemožné lhůty a schvalovací procesy. Máme tedy šanci na nové plynovody v brzké době?

Energetičtí odborníci tvrdí, že před Českem stojí tři náročné zimy, než se prý podaří zásobování energiemi stabilizovat. Řeknete si, no tak co, proč tu psát o tom, že jsme neschopní postavit potrubí, když bude za tři roky klid. A to se přece dá nějak přežít, ne? Možná se vám to nebude líbit, milí čtenáři, ale energetičtí odborníci mluví o tom, že nejen pokládat nové potrubí na plyn je nutné, ale ještě lepší je začít pořádně s energiemi šetřit, být s palivy více účinní a hledat nové energetické zdroje. Kromě případné stavby nových plynovodů, spojující terminály na LNG plyn (ty jsou většinou v mořských přístavech), je tak třeba podle Václava Bartušky, zvláštního velvyslance České republiky pro otázky energetické bezpečnosti, také jasné, což uvedl v pořadu České televize Otázky Václava Moravce, že se nedá očekávat rychlé uzavření dlouhodobých smluv na dodávky zkapalněného zemního plynu (LNG) s hlavními dodavateli, tedy Spojenými státy a Katarem, neboť podobné smlouvy se dojednávají několik let.

Možná si řeknete, že se sice mluví o potřebě nových plynovodů, které mají eliminovat závislost na ruském agresorovi a jeho nevypočitatelných dodávkách paliv, ale vlastně proč? Když třeba prý postačí dohoda s Němci o spoluúčasti na výstavbě LNG terminálu v Baltu a pak plyn dopravit už stávajícími rourami domů. Přesto se objevuje i otázka, kterou jsem našel v jednom diskusním fóru k danému tématu. Tedy: Proč se česká vláda nesnaží v této krizové situaci (tak jak to udělali třeba už Nizozemci nebo Němci) upravit stavební regule tak, aby se výrazně zkrátila doba výstavby pro kritickou infrastrukturu, jakou třeba můžou být právě plynovody. Zdá se, že by volání po tom, aby se zbytečná byrokracie, spojené v tuzemsku s výstavbou silnic, železnic, ale i dalších položek kritické infrastruktury, výrazně zkrátila tak, aby celý schvalovací proces netrval desítky let, ale jen měsíce, může začít být silným argumentem pro změny. Že je takový směr uvažování správný, potvrdila serveru EuroZprávy.cz i ekonomka Danuše Nerudová: „Díky tomu budeme moci pružně zajišťovat dodávky energií a zrychlíme výrobu novými větrnými elektrárnami nebo bioplynovými stanicemi.“

Tak co s tím? Vždyť řada energetických expertů upozorňuje na to, že každé řešení k energetické nezávislosti na Rusku, které by počítalo s výstavbou nových plynovodů, se protáhne o roky. Na vině jsou zmiňované povolovací lhůty v různých posuzovacích řízeních. Ideální je prý tak nejen začít s přípravou těchto staveb, ale mezitím spíše využít již do země položené plynové trubky. Je nutno také říci, že na začátku června letošního roku se česká a polská vláda dohodly na oživení dříve zastaveného miliardového projektu plynovodu Stork II propojujícího obě země. Díky němu by se mohl do Česka vozit plyn odjinud než z Ruska, a to právě z polských terminálů na tekutý plyn LNG. Snad pomohou nejen letos, ale i v dalších letech, vládou domluvené dodávky plynu z LNG terminálů, byť za vyšší, tedy spotové ceny.

Ptal jsem se lidí od fochu, jak dlouho může trvat postavit nový plynovod. Sice se neshodli na přesné době termínu (snad s ohledem právě na ty české lhůty a časy), ale pomohl mi kamarád Google a zkušenosti zahraničních stavebních firem. Ty říkají, jak se tak dalo už čekat, že nové potrubí se asi hned tak rychle, třeba přes noc, nepostaví a celý proces výstavby může trvat až několik měsíců. Záleží prý na projektu, vzdálenosti a dalších parametrech, takže doba se může prodloužit o řadu dalších měsíců. Doufejme proto, že i v tuzemsku se nejen pro výstavbu plynovodů k podobným lhůtám brzy dostaneme.

Související

Ruský útok na ukrajinskou Oděsu Komentář

Tisíc dnů bezohledné agrese. Nová eskalace má jadernou pachuť

Válka na Ukrajině trvá už tisíc dnů. Ukázala, jak moc se změnila podoba moderní válka a způsobila, že zapomínáme na těžce vybojovanou svobodu a demokracii. Rusko pokračuje ve svém studenoválečném trendu, který začíná mít pachuť hrozící jaderné katastrofy.

Více souvisejících

komentář Plynovod plyn Energetika Polsko Rusko

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 4 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 4 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Kvůli ruskému útoku balistickou raketou se Kyjev sejde se zástupci NATO

Zástupci NATO a Ukrajiny se příští úterý setkají v Bruselu na jednání o ruském použití experimentální hypersonické rakety středního doletu. Uvedl to server The Guardian.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy