KOMENTÁŘ | Česko chce energetickou nezávislost na Rusku, pomoci mohou nové plynovody. Má to ale háček

Možná to ještě není všem lidem v Čechách jasné, že i kvůli neschopnosti lidí, jako jsou Andrej Babiš či Karel Havlíček z ANO, kteří „zaručeně“ rozumí energetice, má Česká republika v právě probíhající energetické krizi velký problém. Nejen s cenami, ale s tím, že už mohla mít v zemi položené potřebné plynové potrubí k zemím s mořskými přístavy, jako třeba do Polska (viz slovenská úspěšně otevřená plynová stavba), z něhož mohl proudit nejen plyn z LNG terminálů, ale nemá. Navíc osm let vlády populistů a socialistů nevedlo ani k obnově dodávek třeba od norských dodavatelů plynu (proč, vždyť přece ruský plyn byl levnější) nebo jiných.

Dáte mi jistě za pravdu, milí čtenáři, že když by tohle bylo, s velkou pravděpodobností by mohla být i cena zmíněné suroviny na domácím trhu jiná. Ale máte pravdu, na kdyby se nehraje. Jenže o to víc je vyřvávání o neschopnosti současné vlády s bojem proti energetické krizi kopáním si do vlastních kotníků. Na druhou stranu, víme jaké jsou v tuzemsku stavební předpisy, všemožné lhůty a schvalovací procesy. Máme tedy šanci na nové plynovody v brzké době?

Energetičtí odborníci tvrdí, že před Českem stojí tři náročné zimy, než se prý podaří zásobování energiemi stabilizovat. Řeknete si, no tak co, proč tu psát o tom, že jsme neschopní postavit potrubí, když bude za tři roky klid. A to se přece dá nějak přežít, ne? Možná se vám to nebude líbit, milí čtenáři, ale energetičtí odborníci mluví o tom, že nejen pokládat nové potrubí na plyn je nutné, ale ještě lepší je začít pořádně s energiemi šetřit, být s palivy více účinní a hledat nové energetické zdroje. Kromě případné stavby nových plynovodů, spojující terminály na LNG plyn (ty jsou většinou v mořských přístavech), je tak třeba podle Václava Bartušky, zvláštního velvyslance České republiky pro otázky energetické bezpečnosti, také jasné, což uvedl v pořadu České televize Otázky Václava Moravce, že se nedá očekávat rychlé uzavření dlouhodobých smluv na dodávky zkapalněného zemního plynu (LNG) s hlavními dodavateli, tedy Spojenými státy a Katarem, neboť podobné smlouvy se dojednávají několik let.

Možná si řeknete, že se sice mluví o potřebě nových plynovodů, které mají eliminovat závislost na ruském agresorovi a jeho nevypočitatelných dodávkách paliv, ale vlastně proč? Když třeba prý postačí dohoda s Němci o spoluúčasti na výstavbě LNG terminálu v Baltu a pak plyn dopravit už stávajícími rourami domů. Přesto se objevuje i otázka, kterou jsem našel v jednom diskusním fóru k danému tématu. Tedy: Proč se česká vláda nesnaží v této krizové situaci (tak jak to udělali třeba už Nizozemci nebo Němci) upravit stavební regule tak, aby se výrazně zkrátila doba výstavby pro kritickou infrastrukturu, jakou třeba můžou být právě plynovody. Zdá se, že by volání po tom, aby se zbytečná byrokracie, spojené v tuzemsku s výstavbou silnic, železnic, ale i dalších položek kritické infrastruktury, výrazně zkrátila tak, aby celý schvalovací proces netrval desítky let, ale jen měsíce, může začít být silným argumentem pro změny. Že je takový směr uvažování správný, potvrdila serveru EuroZprávy.cz i ekonomka Danuše Nerudová: „Díky tomu budeme moci pružně zajišťovat dodávky energií a zrychlíme výrobu novými větrnými elektrárnami nebo bioplynovými stanicemi.“

Tak co s tím? Vždyť řada energetických expertů upozorňuje na to, že každé řešení k energetické nezávislosti na Rusku, které by počítalo s výstavbou nových plynovodů, se protáhne o roky. Na vině jsou zmiňované povolovací lhůty v různých posuzovacích řízeních. Ideální je prý tak nejen začít s přípravou těchto staveb, ale mezitím spíše využít již do země položené plynové trubky. Je nutno také říci, že na začátku června letošního roku se česká a polská vláda dohodly na oživení dříve zastaveného miliardového projektu plynovodu Stork II propojujícího obě země. Díky němu by se mohl do Česka vozit plyn odjinud než z Ruska, a to právě z polských terminálů na tekutý plyn LNG. Snad pomohou nejen letos, ale i v dalších letech, vládou domluvené dodávky plynu z LNG terminálů, byť za vyšší, tedy spotové ceny.

Ptal jsem se lidí od fochu, jak dlouho může trvat postavit nový plynovod. Sice se neshodli na přesné době termínu (snad s ohledem právě na ty české lhůty a časy), ale pomohl mi kamarád Google a zkušenosti zahraničních stavebních firem. Ty říkají, jak se tak dalo už čekat, že nové potrubí se asi hned tak rychle, třeba přes noc, nepostaví a celý proces výstavby může trvat až několik měsíců. Záleží prý na projektu, vzdálenosti a dalších parametrech, takže doba se může prodloužit o řadu dalších měsíců. Doufejme proto, že i v tuzemsku se nejen pro výstavbu plynovodů k podobným lhůtám brzy dostaneme.

Související

Donald Trump Komentář

Jakému clu teď bude podléhat Česko? U vývozu z EU může klesnout i vzrůst, rozhodne Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa včera během několika hodin zareagovala na zneplatnění takzvaných recipročních cel ze strany Nejvyššího soudu USA. Reakce spočívá v zavedení desetiprocentní celosvětové plošné celní sazby. Zavedení této sazby je přechodným opatřením – zákon jej umožňuje maximálně na 150 dní – a stojí na jiném právním základě, než na jakém stála zmíněná cla reciproční.
Tomio Okamura Komentář

Okamura označuje své voliče za „naše občany“. Jde jen o malou a specifickou část českého národa

Výroky Tomia Okamury k ukrajinské vlajce na Karlově mostě znovu otevírají otázku, kde končí legitimní politický názor a začíná zneužívání ústavní funkce k polarizaci společnosti. Předseda Poslanecké sněmovny se stylizuje do role mluvčího „našich občanů“, ačkoli reprezentuje jen úzký segment voličů. Kritika symbolických projevů solidarity s napadenou Ukrajinou tak neslouží ochraně veřejného zájmu, ale udržování konfliktu jako základního politického nástroje.

Více souvisejících

komentář Plynovod plyn Energetika Polsko Rusko

Aktuálně se děje

před 43 minutami

Izraelská armáda, ilustrační fotografie

Izrael zahájil rozsáhlé údery na Teherán a Bejrút. Munici máme neomezenou, válčit můžeme navěky, vzkázal Trump

Izraelská armáda během čtvrtého dne konfliktu s Íránem zahájila další vlnu rozsáhlých úderů zaměřených na Teherán a Bejrút. Podle prohlášení Izraelských obranných sil jsou tyto současně probíhající operace cíleny na vojenské objekty v obou metropolích. Mluvčí armády Avichay Adraee potvrdil, že útoky směřují proti velitelským centrům a skladovacím prostorám.

před 2 hodinami

Jaro, ilustrační fotografie

Výhled počasí do konce března. Meteorologové řekli, co máme čekat

Březen je prvním měsícem meteorologického jara a počasí by tomu mělo v následujících dnech a týdnech odpovídat. Na horách se očekává obleva, v nížinách už bude přes den většinou přes 10 stupňů. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

včera

včera

Donald Trump

Velká vlna útoků na Írán teprve přijde, prohlásil Trump

Velká vlna útoků v rámci probíhající vojenské operace proti Íránu teprve přijde, řekl americký prezident Donald Trump. Přiznal, že jej překvapily íránské útoky na jiné země v arabském regionu. Podle Trumpa nebylo možné se s Íránci dohodnout. 

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Po íránské párty Trumpa s Netanjahuem může přijít zničující kocovina

Fyzická likvidace vybraných politických špiček Íránu v čele s duchovním vůdcem Alím Chameneím a rozsáhlé vzdušné údery proti vojenským kapacitám této země jsou demonstrací enormní síly Spojených států a Izraele. Historická zkušenost posledního čtvrtstoletí nedává příliš důvodů k optimismu ohledně dalšího vývoje v blízkovýchodním regionu. Nepříjemné důsledky mohou být citelné také daleko za jeho hranicemi.

včera

raketový systém Patriot

EU se chystá na citelný nárůst cen energií. Válka v Íránu znervózňuje i Ukrajinu

Válka amerického prezidenta Donalda Trumpa proti Íránu by mohla vážně ohrozit obranyschopnost Ukrajiny. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že intenzivní konflikt na Blízkém východě hrozí vyčerpáním zásob střel pro systémy protivzdušné obrany Patriot. Tyto americké interceptory jsou přitom pro Ukrajinu zcela zásadní při ochraně před ruskými raketovými útoky, kterým země čelí již čtvrtým rokem.

včera

Úřad vlády

Vláda se vyslovila pro zrušení nominačního zákona, chce přísnější postihy za neplacení výživného

Pondělní zasedání kabinetu Andreje Babiše se neslo ve znamení řešení krizové situace na Blízkém východě, která vyvstala po vojenských střetech mezi Íránem a spojeneckými silami USA a Izraele. Hlavním bodem vládní agendy byla organizace návratu českých občanů, kteří v zasažené oblasti uvízli. Kromě těchto naléhavých mezinárodních otázek se však ministři věnovali i standardnímu legislativnímu programu, který zahrnoval několik významných poslaneckých návrhů.

včera

Policie ČR

Kvůli situaci v Íránu pošle vláda do ulic policisty s dlouhými zbraněmi

Vláda premiéra Andreje Babiše se od pondělního rána intenzivně zabývá vyhrocenou situací na Blízkém východě. Hlavním impulsem pro sérii mimořádných jednání se staly víkendové údery Spojených států a Izraele na íránské cíle, které vyvolaly následnou odvetu Teheránu směřovanou na několik států v oblasti Perského zálivu. Průběh událostí donutil český kabinet k okamžité aktivitě, která začala brzkým zasedáním Bezpečnostní rady státu.

včera

Íránské útočné drony Arash

Írán patří mezi nejsilnější státy Blízkého východu. Proč je proti Izraeli zcela bezbranný?

Spojené státy a Izrael získaly nad íránským územím naprostou vzdušnou převahu. Většina íránských obranných systémů, které pocházely z Ruska, byla zničena již při předchozích izraelských úderech v uplynulém roce. Americké a izraelské letouny se nyní mohou v oblasti pohybovat s minimálním rizikem po celou dobu trvání konfliktu. Ačkoliv se odhaduje, že Írán má k dispozici masivní armádu, čítající podle některých odhadů v kombinaci se záložáky a islámskými revolučními gardami až tři čtvrtě milionu mužů, vůči leteckým útokům zůstal zcela bezbranný.

včera

Stíhací letoun F-15 Eagle, ilustrační fotografie

Kuvajt sestřelil tři americké stíhačky F-15

Americké centrální velitelství Centcom potvrdilo, že nad územím Kuvajtu došlo k sestřelení tří amerických stíhaček F-15. Podle oficiálního prohlášení byly stroje zasaženy kuvajtskou protivzdušnou obranou během operací souvisejících s íránskými aktivitami. Incident je prozatím klasifikován jako nechtěná střelba do vlastních řad, ke které došlo v rámci probíhajícího ozbrojeného konfliktu.

včera

Dron LUCAS

Írán ochutnal vlastní medicínu. Američané jim okopírovali Šáhidy, teď s nimi vybombardovali Teherán

Americké centrální velitelství (CENTCOM) potvrdilo, že sobotní nálety na Írán v rámci operace „Epic Fury“ přinesly historicky první bojové nasazení nového autonomního kamikadze dronu. Tento systém, označovaný jako LUCAS (Low-cost Unmanned Combat Attack System), byl vyslán k likvidaci klíčových cílů, mezi které patřila velitelská stanoviště Islámských revolučních gard, íránská protivzdušná obrana a odpalovací základny raket a bezpilotních prostředků.

včera

Hormuzský průliv

Trhy panikaří. Írán zastavil dopravu Hormuzským průlivem, ceny ropy prudce rostou

Světové ceny ropy zaznamenaly prudký nárůst poté, co v blízkosti strategického Hormuzského průlivu došlo k útokům na nejméně tři plavidla. Tato eskalace přichází v době, kdy Írán pokračuje v odvetných úderech napříč Blízkým východem v reakci na operace Spojených států a Izraele. Britské středisko pro námořní obchodní operace (UKMTO) potvrdilo, že dvě lodi byly přímo zasaženy a u třetí došlo k explozi neznámého projektilu v těsné blízkosti trupu.

včera

Izraelská armáda

Izraelská armáda zvažuje pozemní invazi do Libanonu

Izraelská armáda ústy svého mluvčího potvrdila, že v souvislosti s nově otevřenou frontou v Libanonu jsou ve hře „všechny možnosti“, a to včetně potenciální pozemní operace. Toto prohlášení následuje po eskalaci napětí v pondělních branných hodinách, kdy hnutí Hizballáh odpálilo na severní Izrael šest projektilů. Izrael na tento útok odpověděl masivní vlnou náletů cílících na Bejrút a jižní části Libanonu.

včera

Zbraně Hizballáhu

Útok Hizballáhu na Izrael považuje Libanon za „pokus o sebevraždu“ celé země

Kyperský prezident Nikos Christodoulides oficiálně potvrdil, že za nočním útokem na britskou vojenskou základnu RAF Akrotiri stojí íránský bezpilotní letoun typu Šahíd. Stroj dopadl do areálu krátce po půlnoci a způsobil menší materiální škody. Prezident zdůraznil, že je v neustálém kontaktu s evropskými lídry, a rezolutně prohlásil, že Kypr se nehodlá stát součástí žádné vojenské operace v regionu. Tento incident přiměl britské ministerstvo obrany k preventivní evakuaci rodinných příslušníků personálu ze základny.

včera

Izrael zahájil nálety v Libanonu. Kypr terčem útoku Íránu, v Kuvajtu se zřítily americké stíhačky

Válečný konflikt na Blízkém východě se v posledních hodinách dramaticky rozšířil na novou frontu v Libanonu. Izraelské nálety na hlavní město Bejrút a jižní části země si podle předběžných zpráv libanonského ministerstva zdravotnictví vyžádaly nejméně 31 mrtvých. Dalších 149 osob utrpělo při těchto úderech zranění, přičemž úřady varují, že bilance obětí pravděpodobně ještě poroste s tím, jak záchranáři prohledávají zasažené oblasti.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy