KOMENTÁŘ | Fixovat ceny energií a ušetřit? Jistotu úspory už nemáte, experti radí obezřetnost

Ceny energií jsou v Česku velký problém. Ohrožují nejen domácnosti, ale s ohledem na poslední události také fungování země jako takové. Můžeme jistě diskutovat o tom, co nebo kdo za to může, proč to už někdo nezastavil, ale jednoznačné odpovědi se (určitě) hned tak nedočkáme. Jistě, viděno politologicky, celá situace je z pohledu vládních politiků tak trochu podřezáním si vlastní větve pod sebou, kterou dokázaly opoziční strany šikovně využít ve svůj prospěch a před nadcházejícími komunálními volbami to dají všem vládním stranám s vysokou pravděpodobností „sežrat“. Otázku, kterou ovšem pořád, bohužel bez ohledu na dohady politiků, řeší stále větší procento „obyčejných lidí“, je, zda je nyní správný čas při konci fixace cen energií znovu domluvit fixaci nebo dát raději přednost dynamickému kontraktu

Je jenom smutným otazníkem, proč komunikace vlády nebyla schopna dostatečně a hned při zrychlení zvyšování cen energií vysvětlit veřejnosti všechny - dle mínění vlády - trumfy, které budou vytaženy v boji proti energetické drahotě. Můžeme se ptát proč, když všem je asi zřejmé, že ani opoziční strany nevědí, co s energetickou krizí dělat tak, aby to všechno dávalo smysl a ceny začaly klesat. Není z hlavy autora tohoto komentáře, že ani jako samopal mluvící Karel Havlíček z hnutí ANO nebo Tomio Okamura z SPD vlastně při chrlení svých zaručených receptů na řešení vysokých cen energií neví kudy kam a jejich nápady už doslova odsoudila řada ekonomických autorit s odkazem na to, že by taková řešení domácí ekonomice spíše, než pomohla, tak fatálně uškodila. A to včetně prý zaručeného plánu na redukci ceny elektřiny, totiž opustit obchodování v Lipsku.

Tak si to shrňme: Vláda připravuje systém prodeje přes státního obchodníka s energiemi, na celoevropské úrovni se mluví o změně, resp. vyjmutí cenotvorby plynových elektráren při kalkulaci cen elektrické energie, nebo o způsobu zastropování cen zemního plynu, který přichází z Ruska. A tak dále. Tohle není málo, ale zase… Narážíme na neschopnost odpovědných politiků tyhle výsledky prodat. Škoda. A co se týká problémů s uzavíráním nových kontraktů na elektřinu, ani tady nenajdeme nic jednoduchého. „Na problematiku fixace cen elektřiny není úplně jednoduchá odpověď,“ řekl přímo na otázku serveru EuroZprávy.cz, zda mají lidé znovu nyní při konci smluv fixovat v nových smlouvách ceny elektřiny nebo ne, Bohumil Trampota, equity analytik Komerční banky.

Cena elektřiny je totiž podle Trampoty na velmi vysoké úrovni. Ale výhled na další roky je řekněme povzbudivý. „Očekává se, že cena by měla v dalších letech klesat. Z asi pěti set euro za MWh pro příští rok na asi sto třicet eur pro rok 2027 (jedná se o cenu elektřiny na burze, ne pro konečné spotřebitele, ale předpokládejme, že dynamika bude stejná). Za druhé, elektřinu prodávají výrobci obvykle na dva tři roky dopředu. To znamená, že elektřinu tak jak ji platíme v tomto roce, prodávali výrobci v minulých dvou letech. Tehdy ještě nebyla válka a ‚plynová‘ krize. To se na cenách projeví až – řekněme - na začátku příštího roku,“ vysvětlil serveru EuroZprávy.cz Bohumil Trampota. „Asi vám proto nedám jednoznačnou odpověď. Já bych prostě sledoval nabídku dodavatelů a vývoj ceny,“ vzkázal k dotazu ohledně postupu při uzavírání (staro)nových smluv na dodávku elektřiny analytik Komerční banky.

Ano, je řada důvodů, proč to tak je. Možná se i ptáte, co všechno může za vysoké ceny elektřiny. Podle Bohumila Trampoty cenu elektřiny ovlivňují emisní povolenky, palivo (uhlí a plyn) a v současné době taky rizikový faktor (válka). „Jednoduše můžeme říct, že pokud se vyřeší situace na Ukrajině a taky dodávek plynu (nestabilní dodávky z Ruska se podaří nahradit jinými zdroji) dojde k rychlému poklesu ceny plynu a následně začne rychle klesat také cena elektřiny. Otázka je, jak dlouho to může trvat,“ konstatoval Bohumil Trampota.

Jedno okřídlené přísloví říká, že vyzkoušet se má všechno. A zdá se, že podobně uvažují i leckteré autority. Třeba o tom, že když se cena elektřiny na energetickém trhu zbláznila a celý systém začal kolabovat, je načase co nejrychleji odstranit příčinu extrémního zdražování. Proč? Inu, aby se situace vrátila do normálu a nejrůznějším extremistům a populistům došel dech na uskutečňování jejich převratů či návratů k moci. Taky proto už i v Evropě doporučují vyjmout zmiňované plynové elektrárny z obchodování na burze, neboť tento krok by podle ekologických organizací mohl rychle srazit ceny elektřiny až o dvě třetiny. ČTK k tématice uvedla, že pro topení plynem ovšem tak elegantní řešení (jako vyjmutí plynových elektráren z cenotvorby) neexistuje, proto je potřeba, aby stát lidem pomohl a co nejvíce podporoval zateplování, energetické úspory a přechod na čisté vytápění, například na tepelná čerpadla, pokud možno poháněná i elektřinou ze solárních panelů na střechách. Je jistě smutné, že rostoucí ceny energií hodně komplikují život některým sociálním skupinám obyvatelstva, ale bohužel není jisté, že skupina politiků, která podněcuje nepokoje v zemi s odkazem na změnu vlády, je skutečně schopná s vysokými cenami energií pomoci.

Související

Ukázka moderní ukrajinské vojenské techniky Komentář

Neuvěřitelná transformace Ukrajiny: Kyjev ukázal Putinovi i celému světu, jak se ve 21. století vedou války

Ukrajinská armáda v posledních měsících zaznamenala citelné zlepšení své situace na frontové linii. Tento vývoj se bezprostředně odrazil v chování tamního politického vedení v čele s prezidentem Volodomyrem Zelenským. Kyjev začal vystupovat vůči svým zahraničním partnerům i nepřátelům s výrazně vyšší asertivitou. Celý konflikt dostává novou dynamiku, ve které Ukrajina přestává být pouze bránícím se státem.
Černobyl, ilustrační fotografie. Komentář

40 let od Černobylu. Proč jedna katastrofa nevysvětluje rozpad SSSR

Před 40 lety, 26. dubna 1986, došlo k zatím nejzávažnější havárii v historii jaderné energetiky. Série pochybení operátorů čtvrtého bloku elektrárny Černobyl na tehdy sovětské Ukrajině, ignorování bezpečnostních předpisů i nedostatky v designu tamního reaktoru vedly k jeho explozi. Masivní únik radiace následně zasáhl velkou část Evropy. Následky události byly tak dalekosáhlé, že podle některých tvrzení vedly ke kolapsu Sovětského svazu. Obstojí taková interpretace ve světle stávajících historických poznatků?

Více souvisejících

komentář Energetika Elektřina Komerční banka plyn

Aktuálně se děje

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Andy Burnham

Princ Andrew může mít problém. Burnham nevylučuje nové vyšetřování

Bývalému princi Andrewovi mohou po nástupu nového britského premiéra Andyho Burnhama do Downing Street hrozit další problémy. Burnham by totiž podle zástupkyně obětí sexuálního násilí mohl souhlasit s veřejným vyšetřováním aktivit amerického finančníka Jeffreyho Epsteina ve Velké Británii. 

před 4 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Vlaky

České dráhy přepravily nejvíce cestujících od roku 2019

České dráhy přepravily v první polovině roku 2026 nejvíc cestujících od předcovidového roku 2019. Rostoucí zájem o cestování táhne vnitrostátní přeprava. Největší přírůstky cestujících zaznamenal dopravce v rámci regionálních dopravních systémů a na vybraných dálkových linkách s velkým konkurenčním potenciálem, především v porovnání s individuálním motorismem.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 13 hodinami

Ilustrační fotografie.

Kyjev čelil dalšímu ničivému útoku. Zemřelo i dítě

Nejméně tři lidé včetně dítěte přišli o život při nočním ruském útoku na ukrajinskou metropoli Kyjev. Informovala o tom britská stanice BBC. Moskva tak pokračuje v sérii ničivých a smrtících útoků na hlavní město sousední země.

před 14 hodinami

včera

Volodymyr Zelenskyj a Valerij Zalužnyj

Zalužnyj: Schopnosti Ukrajiny překonávají NATO. Do aliance zřejmě nikdy nevstoupíme

Ukrajinský velvyslanec ve Spojeném království a bývalý vrchní velitel ozbrojených sil Valerij Zalužnyj otevřeně prohlásil, že jeho země pravděpodobně nikdy nevstoupí do NATO. Na setkání s evropskými velvyslanci uvedl, že se v otázce členství pohyboval celá léta, avšak současná realita ukazuje, že alianční standardy jsou pro Kyjev v současné podobě nedosažitelné.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Proč Írán nechce dohodu s USA? Doufá, že Trump v USA na podzim prohraje

Teherán podle webu The Guardian usiluje o to, aby diplomatická jednání s USA schválně protáhl a udržel tak amerického prezidenta Donalda Trumpa v probíhajícím konfliktu až do podzimních voleb do Kongresu. Cílem íránské strany je uštědřit americkému prezidentovi politickou ránu, která by se mohla vyrovnat krizi s americkými teheránskými rukojmími za prezidenta Jimmyho Cartera.

včera

Policie ČR

V Tanvaldu došlo k útoku nožem. Tři lidé jsou zranění

V pátek odpoledne došlo v Tanvaldu v ulici Horská k vážnému incidentu, při kterém útočník napadl lidi nožem. Zásah záchranářů a policie si vyžádal ošetření čtyř zraněných osob, přičemž tři z nich utrpěly těžká poranění.

včera

Bílý dům, Washington D.C., USA

Soud nařídil zastavit stavbu Trumpova tanečního sálu

Federální odvolací soud v USA nařídil zastavení stavby kontroverzního tanečního sálu v hodnotě 400 milionů dolarů, který v Bílém domě prosazuje prezident Donald Trump. Páteční rozhodnutí představuje vážnou překážku pro administrativu a otevírá cestu k právní bitvě před Nejvyšším soudem.

včera

včera

včera

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump se opět pokouší omezit novorozencům práva na občanství

Americký prezident Donald Trump se vrací k snahám o omezení práva na občanství získané narozením na půdě Spojených států. Stává se tak jen několik týdnů poté, co Nejvyšší soud Spojených států odmítl jeho předchozí plošší pokus o zrušení této dlouholeté praxe. 

včera

Dovoz a vývoz zboží

Trump podepsal zavedení nových cel

Americký prezident Donald Trump podepsal nové nařízení, kterým zavádí patnáctiprocentní clo na dovážené produkty obsahující polysilikon. Toto opatření má začít platit čtvrtého prosince a jeho hlavním úkolem je podpořit domácí dodavatelské řetězce v oblasti mikročipů i solárních panelů.

včera

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

WSJ: Putin může podle amerických tajných služeb zaútočit na NATO už za několik měsíců

Americké zpravodajské služby varují, že ruský prezident Vladimir Putin by mohl v období mezi letošním podzimem a rokem 2029 vyzkoušet odhodlání aliance prostřednictvím omezeného útoku. Cílem takových kroků by nebylo zabrání území, ale snaha otestovat, zda členské státy dodrží své závazky o kolektivní obraně. Tyto znepokojivé scénáře přicházejí v době, kdy Moskva čelí rostoucímu tlaku kvůli situaci na ukrajinské frontě. Masivní škody, které ukrajinské drony způsobují ruskému zázemí, totiž Kreml zahnaly do kouta.

včera

Kyjev provedl útok na logistické centrum Wildberries vzdálené 2000 km od ukrajinských hranic

Ukrajinské drony provedly v pátek brzy ráno útok na logistické centrum společnosti Wildberries v ruském Jekatěrinburgu. Tento zásah vyvolal v rozlehlém areálu silný požár a potvrdil rostoucí dosah ukrajinských bezpilotních systémů hluboko v ruském vnitrozemí. Společnost posléze potvrdila, že zasažené zařízení spravuje společný podnik RWB, který řídí veškeré logistické operace.  

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy