KOMENTÁŘ | Fixovat ceny energií a ušetřit? Jistotu úspory už nemáte, experti radí obezřetnost

Ceny energií jsou v Česku velký problém. Ohrožují nejen domácnosti, ale s ohledem na poslední události také fungování země jako takové. Můžeme jistě diskutovat o tom, co nebo kdo za to může, proč to už někdo nezastavil, ale jednoznačné odpovědi se (určitě) hned tak nedočkáme. Jistě, viděno politologicky, celá situace je z pohledu vládních politiků tak trochu podřezáním si vlastní větve pod sebou, kterou dokázaly opoziční strany šikovně využít ve svůj prospěch a před nadcházejícími komunálními volbami to dají všem vládním stranám s vysokou pravděpodobností „sežrat“. Otázku, kterou ovšem pořád, bohužel bez ohledu na dohady politiků, řeší stále větší procento „obyčejných lidí“, je, zda je nyní správný čas při konci fixace cen energií znovu domluvit fixaci nebo dát raději přednost dynamickému kontraktu

Je jenom smutným otazníkem, proč komunikace vlády nebyla schopna dostatečně a hned při zrychlení zvyšování cen energií vysvětlit veřejnosti všechny - dle mínění vlády - trumfy, které budou vytaženy v boji proti energetické drahotě. Můžeme se ptát proč, když všem je asi zřejmé, že ani opoziční strany nevědí, co s energetickou krizí dělat tak, aby to všechno dávalo smysl a ceny začaly klesat. Není z hlavy autora tohoto komentáře, že ani jako samopal mluvící Karel Havlíček z hnutí ANO nebo Tomio Okamura z SPD vlastně při chrlení svých zaručených receptů na řešení vysokých cen energií neví kudy kam a jejich nápady už doslova odsoudila řada ekonomických autorit s odkazem na to, že by taková řešení domácí ekonomice spíše, než pomohla, tak fatálně uškodila. A to včetně prý zaručeného plánu na redukci ceny elektřiny, totiž opustit obchodování v Lipsku.

Tak si to shrňme: Vláda připravuje systém prodeje přes státního obchodníka s energiemi, na celoevropské úrovni se mluví o změně, resp. vyjmutí cenotvorby plynových elektráren při kalkulaci cen elektrické energie, nebo o způsobu zastropování cen zemního plynu, který přichází z Ruska. A tak dále. Tohle není málo, ale zase… Narážíme na neschopnost odpovědných politiků tyhle výsledky prodat. Škoda. A co se týká problémů s uzavíráním nových kontraktů na elektřinu, ani tady nenajdeme nic jednoduchého. „Na problematiku fixace cen elektřiny není úplně jednoduchá odpověď,“ řekl přímo na otázku serveru EuroZprávy.cz, zda mají lidé znovu nyní při konci smluv fixovat v nových smlouvách ceny elektřiny nebo ne, Bohumil Trampota, equity analytik Komerční banky.

Cena elektřiny je totiž podle Trampoty na velmi vysoké úrovni. Ale výhled na další roky je řekněme povzbudivý. „Očekává se, že cena by měla v dalších letech klesat. Z asi pěti set euro za MWh pro příští rok na asi sto třicet eur pro rok 2027 (jedná se o cenu elektřiny na burze, ne pro konečné spotřebitele, ale předpokládejme, že dynamika bude stejná). Za druhé, elektřinu prodávají výrobci obvykle na dva tři roky dopředu. To znamená, že elektřinu tak jak ji platíme v tomto roce, prodávali výrobci v minulých dvou letech. Tehdy ještě nebyla válka a ‚plynová‘ krize. To se na cenách projeví až – řekněme - na začátku příštího roku,“ vysvětlil serveru EuroZprávy.cz Bohumil Trampota. „Asi vám proto nedám jednoznačnou odpověď. Já bych prostě sledoval nabídku dodavatelů a vývoj ceny,“ vzkázal k dotazu ohledně postupu při uzavírání (staro)nových smluv na dodávku elektřiny analytik Komerční banky.

Ano, je řada důvodů, proč to tak je. Možná se i ptáte, co všechno může za vysoké ceny elektřiny. Podle Bohumila Trampoty cenu elektřiny ovlivňují emisní povolenky, palivo (uhlí a plyn) a v současné době taky rizikový faktor (válka). „Jednoduše můžeme říct, že pokud se vyřeší situace na Ukrajině a taky dodávek plynu (nestabilní dodávky z Ruska se podaří nahradit jinými zdroji) dojde k rychlému poklesu ceny plynu a následně začne rychle klesat také cena elektřiny. Otázka je, jak dlouho to může trvat,“ konstatoval Bohumil Trampota.

Jedno okřídlené přísloví říká, že vyzkoušet se má všechno. A zdá se, že podobně uvažují i leckteré autority. Třeba o tom, že když se cena elektřiny na energetickém trhu zbláznila a celý systém začal kolabovat, je načase co nejrychleji odstranit příčinu extrémního zdražování. Proč? Inu, aby se situace vrátila do normálu a nejrůznějším extremistům a populistům došel dech na uskutečňování jejich převratů či návratů k moci. Taky proto už i v Evropě doporučují vyjmout zmiňované plynové elektrárny z obchodování na burze, neboť tento krok by podle ekologických organizací mohl rychle srazit ceny elektřiny až o dvě třetiny. ČTK k tématice uvedla, že pro topení plynem ovšem tak elegantní řešení (jako vyjmutí plynových elektráren z cenotvorby) neexistuje, proto je potřeba, aby stát lidem pomohl a co nejvíce podporoval zateplování, energetické úspory a přechod na čisté vytápění, například na tepelná čerpadla, pokud možno poháněná i elektřinou ze solárních panelů na střechách. Je jistě smutné, že rostoucí ceny energií hodně komplikují život některým sociálním skupinám obyvatelstva, ale bohužel není jisté, že skupina politiků, která podněcuje nepokoje v zemi s odkazem na změnu vlády, je skutečně schopná s vysokými cenami energií pomoci.

Související

Donald Trump Komentář

Jakému clu teď bude podléhat Česko? U vývozu z EU může klesnout i vzrůst, rozhodne Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa včera během několika hodin zareagovala na zneplatnění takzvaných recipročních cel ze strany Nejvyššího soudu USA. Reakce spočívá v zavedení desetiprocentní celosvětové plošné celní sazby. Zavedení této sazby je přechodným opatřením – zákon jej umožňuje maximálně na 150 dní – a stojí na jiném právním základě, než na jakém stála zmíněná cla reciproční.
Tomio Okamura Komentář

Okamura označuje své voliče za „naše občany“. Jde jen o malou a specifickou část českého národa

Výroky Tomia Okamury k ukrajinské vlajce na Karlově mostě znovu otevírají otázku, kde končí legitimní politický názor a začíná zneužívání ústavní funkce k polarizaci společnosti. Předseda Poslanecké sněmovny se stylizuje do role mluvčího „našich občanů“, ačkoli reprezentuje jen úzký segment voličů. Kritika symbolických projevů solidarity s napadenou Ukrajinou tak neslouží ochraně veřejného zájmu, ale udržování konfliktu jako základního politického nástroje.

Více souvisejících

komentář Energetika Elektřina Komerční banka plyn

Aktuálně se děje

před 19 minutami

Izraelská armáda, ilustrační fotografie

Izrael zahájil rozsáhlé údery na Teherán a Bejrút. Munici máme neomezenou, válčit můžeme navěky, vzkázal Trump

Izraelská armáda během čtvrtého dne konfliktu s Íránem zahájila další vlnu rozsáhlých úderů zaměřených na Teherán a Bejrút. Podle prohlášení Izraelských obranných sil jsou tyto současně probíhající operace cíleny na vojenské objekty v obou metropolích. Mluvčí armády Avichay Adraee potvrdil, že útoky směřují proti velitelským centrům a skladovacím prostorám.

před 1 hodinou

Jaro, ilustrační fotografie

Výhled počasí do konce března. Meteorologové řekli, co máme čekat

Březen je prvním měsícem meteorologického jara a počasí by tomu mělo v následujících dnech a týdnech odpovídat. Na horách se očekává obleva, v nížinách už bude přes den většinou přes 10 stupňů. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

včera

včera

Donald Trump

Velká vlna útoků na Írán teprve přijde, prohlásil Trump

Velká vlna útoků v rámci probíhající vojenské operace proti Íránu teprve přijde, řekl americký prezident Donald Trump. Přiznal, že jej překvapily íránské útoky na jiné země v arabském regionu. Podle Trumpa nebylo možné se s Íránci dohodnout. 

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Po íránské párty Trumpa s Netanjahuem může přijít zničující kocovina

Fyzická likvidace vybraných politických špiček Íránu v čele s duchovním vůdcem Alím Chameneím a rozsáhlé vzdušné údery proti vojenským kapacitám této země jsou demonstrací enormní síly Spojených států a Izraele. Historická zkušenost posledního čtvrtstoletí nedává příliš důvodů k optimismu ohledně dalšího vývoje v blízkovýchodním regionu. Nepříjemné důsledky mohou být citelné také daleko za jeho hranicemi.

včera

raketový systém Patriot

EU se chystá na citelný nárůst cen energií. Válka v Íránu znervózňuje i Ukrajinu

Válka amerického prezidenta Donalda Trumpa proti Íránu by mohla vážně ohrozit obranyschopnost Ukrajiny. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že intenzivní konflikt na Blízkém východě hrozí vyčerpáním zásob střel pro systémy protivzdušné obrany Patriot. Tyto americké interceptory jsou přitom pro Ukrajinu zcela zásadní při ochraně před ruskými raketovými útoky, kterým země čelí již čtvrtým rokem.

včera

Úřad vlády

Vláda se vyslovila pro zrušení nominačního zákona, chce přísnější postihy za neplacení výživného

Pondělní zasedání kabinetu Andreje Babiše se neslo ve znamení řešení krizové situace na Blízkém východě, která vyvstala po vojenských střetech mezi Íránem a spojeneckými silami USA a Izraele. Hlavním bodem vládní agendy byla organizace návratu českých občanů, kteří v zasažené oblasti uvízli. Kromě těchto naléhavých mezinárodních otázek se však ministři věnovali i standardnímu legislativnímu programu, který zahrnoval několik významných poslaneckých návrhů.

včera

Policie ČR

Kvůli situaci v Íránu pošle vláda do ulic policisty s dlouhými zbraněmi

Vláda premiéra Andreje Babiše se od pondělního rána intenzivně zabývá vyhrocenou situací na Blízkém východě. Hlavním impulsem pro sérii mimořádných jednání se staly víkendové údery Spojených států a Izraele na íránské cíle, které vyvolaly následnou odvetu Teheránu směřovanou na několik států v oblasti Perského zálivu. Průběh událostí donutil český kabinet k okamžité aktivitě, která začala brzkým zasedáním Bezpečnostní rady státu.

včera

Íránské útočné drony Arash

Írán patří mezi nejsilnější státy Blízkého východu. Proč je proti Izraeli zcela bezbranný?

Spojené státy a Izrael získaly nad íránským územím naprostou vzdušnou převahu. Většina íránských obranných systémů, které pocházely z Ruska, byla zničena již při předchozích izraelských úderech v uplynulém roce. Americké a izraelské letouny se nyní mohou v oblasti pohybovat s minimálním rizikem po celou dobu trvání konfliktu. Ačkoliv se odhaduje, že Írán má k dispozici masivní armádu, čítající podle některých odhadů v kombinaci se záložáky a islámskými revolučními gardami až tři čtvrtě milionu mužů, vůči leteckým útokům zůstal zcela bezbranný.

včera

Stíhací letoun F-15 Eagle, ilustrační fotografie

Kuvajt sestřelil tři americké stíhačky F-15

Americké centrální velitelství Centcom potvrdilo, že nad územím Kuvajtu došlo k sestřelení tří amerických stíhaček F-15. Podle oficiálního prohlášení byly stroje zasaženy kuvajtskou protivzdušnou obranou během operací souvisejících s íránskými aktivitami. Incident je prozatím klasifikován jako nechtěná střelba do vlastních řad, ke které došlo v rámci probíhajícího ozbrojeného konfliktu.

včera

Dron LUCAS

Írán ochutnal vlastní medicínu. Američané jim okopírovali Šáhidy, teď s nimi vybombardovali Teherán

Americké centrální velitelství (CENTCOM) potvrdilo, že sobotní nálety na Írán v rámci operace „Epic Fury“ přinesly historicky první bojové nasazení nového autonomního kamikadze dronu. Tento systém, označovaný jako LUCAS (Low-cost Unmanned Combat Attack System), byl vyslán k likvidaci klíčových cílů, mezi které patřila velitelská stanoviště Islámských revolučních gard, íránská protivzdušná obrana a odpalovací základny raket a bezpilotních prostředků.

včera

Hormuzský průliv

Trhy panikaří. Írán zastavil dopravu Hormuzským průlivem, ceny ropy prudce rostou

Světové ceny ropy zaznamenaly prudký nárůst poté, co v blízkosti strategického Hormuzského průlivu došlo k útokům na nejméně tři plavidla. Tato eskalace přichází v době, kdy Írán pokračuje v odvetných úderech napříč Blízkým východem v reakci na operace Spojených států a Izraele. Britské středisko pro námořní obchodní operace (UKMTO) potvrdilo, že dvě lodi byly přímo zasaženy a u třetí došlo k explozi neznámého projektilu v těsné blízkosti trupu.

včera

Izraelská armáda

Izraelská armáda zvažuje pozemní invazi do Libanonu

Izraelská armáda ústy svého mluvčího potvrdila, že v souvislosti s nově otevřenou frontou v Libanonu jsou ve hře „všechny možnosti“, a to včetně potenciální pozemní operace. Toto prohlášení následuje po eskalaci napětí v pondělních branných hodinách, kdy hnutí Hizballáh odpálilo na severní Izrael šest projektilů. Izrael na tento útok odpověděl masivní vlnou náletů cílících na Bejrút a jižní části Libanonu.

včera

Zbraně Hizballáhu

Útok Hizballáhu na Izrael považuje Libanon za „pokus o sebevraždu“ celé země

Kyperský prezident Nikos Christodoulides oficiálně potvrdil, že za nočním útokem na britskou vojenskou základnu RAF Akrotiri stojí íránský bezpilotní letoun typu Šahíd. Stroj dopadl do areálu krátce po půlnoci a způsobil menší materiální škody. Prezident zdůraznil, že je v neustálém kontaktu s evropskými lídry, a rezolutně prohlásil, že Kypr se nehodlá stát součástí žádné vojenské operace v regionu. Tento incident přiměl britské ministerstvo obrany k preventivní evakuaci rodinných příslušníků personálu ze základny.

včera

Izrael zahájil nálety v Libanonu. Kypr terčem útoku Íránu, v Kuvajtu se zřítily americké stíhačky

Válečný konflikt na Blízkém východě se v posledních hodinách dramaticky rozšířil na novou frontu v Libanonu. Izraelské nálety na hlavní město Bejrút a jižní části země si podle předběžných zpráv libanonského ministerstva zdravotnictví vyžádaly nejméně 31 mrtvých. Dalších 149 osob utrpělo při těchto úderech zranění, přičemž úřady varují, že bilance obětí pravděpodobně ještě poroste s tím, jak záchranáři prohledávají zasažené oblasti.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy