KOMENTÁŘ | Fixovat ceny energií a ušetřit? Jistotu úspory už nemáte, experti radí obezřetnost

Ceny energií jsou v Česku velký problém. Ohrožují nejen domácnosti, ale s ohledem na poslední události také fungování země jako takové. Můžeme jistě diskutovat o tom, co nebo kdo za to může, proč to už někdo nezastavil, ale jednoznačné odpovědi se (určitě) hned tak nedočkáme. Jistě, viděno politologicky, celá situace je z pohledu vládních politiků tak trochu podřezáním si vlastní větve pod sebou, kterou dokázaly opoziční strany šikovně využít ve svůj prospěch a před nadcházejícími komunálními volbami to dají všem vládním stranám s vysokou pravděpodobností „sežrat“. Otázku, kterou ovšem pořád, bohužel bez ohledu na dohady politiků, řeší stále větší procento „obyčejných lidí“, je, zda je nyní správný čas při konci fixace cen energií znovu domluvit fixaci nebo dát raději přednost dynamickému kontraktu

Je jenom smutným otazníkem, proč komunikace vlády nebyla schopna dostatečně a hned při zrychlení zvyšování cen energií vysvětlit veřejnosti všechny - dle mínění vlády - trumfy, které budou vytaženy v boji proti energetické drahotě. Můžeme se ptát proč, když všem je asi zřejmé, že ani opoziční strany nevědí, co s energetickou krizí dělat tak, aby to všechno dávalo smysl a ceny začaly klesat. Není z hlavy autora tohoto komentáře, že ani jako samopal mluvící Karel Havlíček z hnutí ANO nebo Tomio Okamura z SPD vlastně při chrlení svých zaručených receptů na řešení vysokých cen energií neví kudy kam a jejich nápady už doslova odsoudila řada ekonomických autorit s odkazem na to, že by taková řešení domácí ekonomice spíše, než pomohla, tak fatálně uškodila. A to včetně prý zaručeného plánu na redukci ceny elektřiny, totiž opustit obchodování v Lipsku.

Tak si to shrňme: Vláda připravuje systém prodeje přes státního obchodníka s energiemi, na celoevropské úrovni se mluví o změně, resp. vyjmutí cenotvorby plynových elektráren při kalkulaci cen elektrické energie, nebo o způsobu zastropování cen zemního plynu, který přichází z Ruska. A tak dále. Tohle není málo, ale zase… Narážíme na neschopnost odpovědných politiků tyhle výsledky prodat. Škoda. A co se týká problémů s uzavíráním nových kontraktů na elektřinu, ani tady nenajdeme nic jednoduchého. „Na problematiku fixace cen elektřiny není úplně jednoduchá odpověď,“ řekl přímo na otázku serveru EuroZprávy.cz, zda mají lidé znovu nyní při konci smluv fixovat v nových smlouvách ceny elektřiny nebo ne, Bohumil Trampota, equity analytik Komerční banky.

Cena elektřiny je totiž podle Trampoty na velmi vysoké úrovni. Ale výhled na další roky je řekněme povzbudivý. „Očekává se, že cena by měla v dalších letech klesat. Z asi pěti set euro za MWh pro příští rok na asi sto třicet eur pro rok 2027 (jedná se o cenu elektřiny na burze, ne pro konečné spotřebitele, ale předpokládejme, že dynamika bude stejná). Za druhé, elektřinu prodávají výrobci obvykle na dva tři roky dopředu. To znamená, že elektřinu tak jak ji platíme v tomto roce, prodávali výrobci v minulých dvou letech. Tehdy ještě nebyla válka a ‚plynová‘ krize. To se na cenách projeví až – řekněme - na začátku příštího roku,“ vysvětlil serveru EuroZprávy.cz Bohumil Trampota. „Asi vám proto nedám jednoznačnou odpověď. Já bych prostě sledoval nabídku dodavatelů a vývoj ceny,“ vzkázal k dotazu ohledně postupu při uzavírání (staro)nových smluv na dodávku elektřiny analytik Komerční banky.

Ano, je řada důvodů, proč to tak je. Možná se i ptáte, co všechno může za vysoké ceny elektřiny. Podle Bohumila Trampoty cenu elektřiny ovlivňují emisní povolenky, palivo (uhlí a plyn) a v současné době taky rizikový faktor (válka). „Jednoduše můžeme říct, že pokud se vyřeší situace na Ukrajině a taky dodávek plynu (nestabilní dodávky z Ruska se podaří nahradit jinými zdroji) dojde k rychlému poklesu ceny plynu a následně začne rychle klesat také cena elektřiny. Otázka je, jak dlouho to může trvat,“ konstatoval Bohumil Trampota.

Jedno okřídlené přísloví říká, že vyzkoušet se má všechno. A zdá se, že podobně uvažují i leckteré autority. Třeba o tom, že když se cena elektřiny na energetickém trhu zbláznila a celý systém začal kolabovat, je načase co nejrychleji odstranit příčinu extrémního zdražování. Proč? Inu, aby se situace vrátila do normálu a nejrůznějším extremistům a populistům došel dech na uskutečňování jejich převratů či návratů k moci. Taky proto už i v Evropě doporučují vyjmout zmiňované plynové elektrárny z obchodování na burze, neboť tento krok by podle ekologických organizací mohl rychle srazit ceny elektřiny až o dvě třetiny. ČTK k tématice uvedla, že pro topení plynem ovšem tak elegantní řešení (jako vyjmutí plynových elektráren z cenotvorby) neexistuje, proto je potřeba, aby stát lidem pomohl a co nejvíce podporoval zateplování, energetické úspory a přechod na čisté vytápění, například na tepelná čerpadla, pokud možno poháněná i elektřinou ze solárních panelů na střechách. Je jistě smutné, že rostoucí ceny energií hodně komplikují život některým sociálním skupinám obyvatelstva, ale bohužel není jisté, že skupina politiků, která podněcuje nepokoje v zemi s odkazem na změnu vlády, je skutečně schopná s vysokými cenami energií pomoci.

Související

Ukázka moderní ukrajinské vojenské techniky Komentář

Neuvěřitelná transformace Ukrajiny: Kyjev ukázal Putinovi i celému světu, jak se ve 21. století vedou války

Ukrajinská armáda v posledních měsících zaznamenala citelné zlepšení své situace na frontové linii. Tento vývoj se bezprostředně odrazil v chování tamního politického vedení v čele s prezidentem Volodomyrem Zelenským. Kyjev začal vystupovat vůči svým zahraničním partnerům i nepřátelům s výrazně vyšší asertivitou. Celý konflikt dostává novou dynamiku, ve které Ukrajina přestává být pouze bránícím se státem.
Černobyl, ilustrační fotografie. Komentář

40 let od Černobylu. Proč jedna katastrofa nevysvětluje rozpad SSSR

Před 40 lety, 26. dubna 1986, došlo k zatím nejzávažnější havárii v historii jaderné energetiky. Série pochybení operátorů čtvrtého bloku elektrárny Černobyl na tehdy sovětské Ukrajině, ignorování bezpečnostních předpisů i nedostatky v designu tamního reaktoru vedly k jeho explozi. Masivní únik radiace následně zasáhl velkou část Evropy. Následky události byly tak dalekosáhlé, že podle některých tvrzení vedly ke kolapsu Sovětského svazu. Obstojí taková interpretace ve světle stávajících historických poznatků?

Více souvisejících

komentář Energetika Elektřina Komerční banka plyn

Aktuálně se děje

před 21 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 3 hodinami

včera

Marine Le Pen, předsedkyně Národní fronty (NF)

Le Penová odstartovala kampaň pro prezidentské volby

Lídryně francouzské krajní pravice Marine Le Penová odstartovala svou kampaň pro prezidentské volby v západní Francii s jasnou strategií, jejímž ústředním prvkem je neustálá přítomnost jejího třicetiletého chráněnce Jordana Bardelly.

včera

Karolína Muchová

Sen se stal skutečností. Wimbledon uvidí v sobotu ryze české ženské finále mezi Muchovou a Noskovou

V dobrých tradicích je dobré pokračovat a proto i letos dal český tenis výrazně světu najevo, jak moc mu dobře v legendárním All England Clubu, kde se koná veleslavný tenisový travnatý turnaj Wimbledon. V novodobé historii stačí vzpomenout na Janu Novotnou, Tomáše Berdycha, Petru Kvitovou, Karolínu Plíškovou, Markétu Vondroušovou a Barboru Krejčíkovou. Přesně tato jména se objevila ve finále tohoto grandslamu, ne-li ho dokonce vyhrála, v případě Petry Kvitové dokonce dvakrát. Nyní v roce 2026 se k nim přidávají další dvě česká jména – Karolína Muchová a Linda Nosková. Právě tyto hráčky si v sobotu zahrají velké finále.

včera

včera

U.S. Air Force, ilustrační fotografie

Útok Spojených států mířil na jadernou elektrárnu, tvrdí Teherán

Americká a íránská strana se opět střetly v rámci vzájemného ostřelování, což vedlo k opětovnému nárůstu napětí na Blízkém východě. Podle informací íránského ministerstva zdravotnictví si útoky z úterý a středy vyžádaly čtrnáct lidských životů. Úterní události představovaly nejvážnější narušení vzájemné dohody od 17. června, kdy obě země podepsaly memorandum o porozumění. Vojenské akce pokračovaly také během středeční noci a další údery byly hlášeny i během čtvrtka.

včera

včera

Policie ČR, ilustrační fotografie.

Policie si rozpočtově polepší. Peníze půjdou na investice i platy

Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) rozhodl o posílení rozpočtu Policie České republiky o téměř 544 milionů korun. Finanční prostředky budou uvolněny z rozpočtové rezervy Ministerstva vnitra a zamíří do oblastí, které mají přímý dopad na bezpečnost občanů, pracovní podmínky policistů i další rozvoj. Peníze půjdou zejména na nutné jednorázové investice a posílení platů policistů i občanských zaměstnanců. 

včera

včera

Petr Pavel

Pavel zveřejnil lékařskou zprávu. Má doporučenou dietu

Prezident Petr Pavel ve čtvrtek zveřejnil aktuální lékařskou zprávu, podle které nemá žádné zdravotní potíže. Ošetřující lékař konstatoval, že Pavel je zdravotně plně způsobilý k vykonávání jedné z nejvyšších politických funkcí v zemi. 

včera

včera

včera

Aktualizováno včera

Bonnie Tyler

Zemřela legendární zpěvačka Bonnie Tyler

Světovou popmusic zasáhla velmi smutná zpráva. Ve věku 75 let zemřela legendární velšská zpěvačka Bonnie Tyler. Naposledy vydechla v nemocnici v Portugalsku, kde byla hospitalizována kvůli zdravotním problémům, s nimiž se potýkala v závěru života. 

včera

Andy Burnham

V Británii fakticky začal výběr nového premiéra. Favorit je jasný

Ve Velké Británii právě dnes fakticky začíná výběr příštího ministerského předsedy, jenž nahradí současného premiéra Keira Starmera, jenž v červnu oznámil rezignaci. Labouristé ve čtvrtek odstartovali nominační proces pro volbu nového stranického lídra, informovala BBC. Favorit je jasný. 

včera

včera

Donald Trump

Trump tvrdí, že mu volali z Íránu. Teherán se prý chce dohodnout

Americký prezident Donald Trump po návratu domů ze summitu NATO v turecké Ankaře uvedl, že Írán opět žádá o uzavření mírové dohody. Teherán to oficiálně nepotvrdil. Nejnovější vývoj nastává poté, co Američané druhý den v řadě zasáhli desítky íránských cílů. 

včera

Babiš prozradil, co přednesl na summitu NATO. Česko hodlá navýšit obranné výdaje

Premiér Andrej Babiš (ANO) a lídři dalších 31 členských států NATO v závěrečné deklaraci summitu v Ankaře potvrdili pevný závazek ke kolektivní obraně a k transatlantické vazbě. Česko podle Babiše v příštím roce navýší rozpočet na obranu o 36 miliard korun. Informoval o tom Úřad vlády po ukončení dvoudenního jednání. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy