KOMENTÁŘ | Jak říct Rusům, co se na Ukrajině děje? Efektivní nástroje máme všichni před očima

Chtělo by se říct, že celý svět s hrůzou sleduje šílené aktivity Vladimira Putina na Ukrajině. Ve skutečnosti by to ale bylo poměrně zavádějící tvrzení, propaganda totiž v některých zemích úřaduje, a tak se k tamním lidem skutečné informace o porušování mezinárodního práva, útoku na svrchovaný stát či o válečných zločinech nedostanou. Jednou z těch zemí je právě Rusko, kde cenzura jede na plné obrátky a stát nařizuje médiím, co smí a nesmí psát. Jde s tím něco udělat? Ano, a relativně lehce.

V úterý ruské úřady zastavily vysílání liberální rozhlasové stanice Echo Moskvy. Pravděpodobně jde o první zásah proti médiu poté, co ruský cenzurní úřad Roskomnadzor nařídil novinářům odstranit zmínky, které popisují vojenský útok Ruska na Ukrajinu jako "invazi", "útok" nebo "vyhlášení války". To, že se Rusko snaží lhát vlastním občanům, není nijak překvapivé, stejně jako by nebyl překvapivý ani zamítavý rozsudek soudu, ke kterému se chce Echo Moskvy nyní obrátit. O to více to ale vyvolává otázku ohledně informovanosti obyvatel v zemi.

Ta je totiž žalostně nízká. Ze všech stran zaznívají ověření i neověřené informace, které tvrdí, že Rusové nevědí, co se na Ukrajině skutečně děje, ruští vojáci nevědí, za co a kam jedou bojovat, a jejich matky nevědí, za co a proč umírají. V ruské vládě jistě panují vážné obavy, že kdyby pravda vylezla na povrch, projevy nesouhlasu by mohly být mohutné. A pravda na povrch vylézt musí.

To zřejmě nikdo nebude zpochybňovat, otázkou tedy zůstává, jak toho docílit. Pravděpodobně vždy bude existovat skupina lidí, kterou se přesvědčit nepodaří. Ostatně historik a filozof Petr Hlaváček v úterý podle ČTK uvedl, že „Rusko má 140 milionů obyvatel a dvě třetiny lidí jsou závislí na sledování státní televize“. Pokud je to jejich jediný zdroj informací, o to více v méně rozvinutých oblastech Ruska dál na východě, je těžké předpokládat, že se k nim informace o invazi mohou nějakou jinou formou dostat.

Na druhé straně ale máme nezanedbatelný počet lidí, který má přístup k internetu, sociálním sítím, mobilním telefonům, a to vše jsou nástroje, na nichž lze „lusknutím prstu“ ukázat, jak Rusové pod velením Vladimira Putina zabíjejí ukrajinské civilisty. Mobilní telefony mají možnost zasílat notifikace. Sociální sítě upozornění. Jedna informace rozeslána do milionů mobilních a počítačových zařízení po celém Rusku by mohla otevřít nejedno propagandou zastřené oko.

Proč se tak neděje je otázkou. Jde snad o strach z ruské reakce? Putin už válku rozpoutal, a kde se zastaví nikdo neví. Nebo jde o ekonomické obavy? Svět Rusko uzavírá do takové izolace, že s ním stejně nebude brzy prakticky možný jakýkoliv obchod. Nebo jsou na vině zásady společností? Pochybuji, jak ukazují poslední kroky, i IT korporáty si závažnost situace uvědomují.

Ostatně Twitter už ohlásil, že tweety s odkazy na ruská provládní média budou mít nově speciální označení a bude snížen dosah těchto příspěvků. Společnost Meta Platforms, majitel Facebooku, a Google, provozovatel YouTube, pro změnu zakázaly ruským státním médiím a dalším ruským kanálům získávat peníze z reklamy na jejich platformách. To vše je samozřejmě záslužné a chvályhodné, navzdory tomu to ale ruskému lidu stále neodhalí pravdu o bezdůvodně rozpoutané válce. A obě společnosti, jak už bylo zmíněno výše, prostředky k proražení ruské cenzury a propagandy k dispozici mají.

Zatím se ale iniciativy v otázce informovanosti běžných Rusů musela chopit široká veřejnost. Ta například skrze Google mapy sdílí údaje o tom, k čemu na Ukrajině dochází, což je chytrý a efektivní krok, který sice nespadá do podmínek recenzí na Googlu, zatím je ale tiše tolerován. Ostatně ono ohýbání pravidel je patrné i v jiné sféře, EuroZprávy.cz už několikrát v posledních dnech informovaly o aktivitách hackerů z hnutí Anonymous, kteří prorážejí bariéru ruské cenzury a snaží se všemožnými prostředky Rusy upozornit na skutečné dění ve světě.

Jistě, stále žijeme ve světě, v němž platí zákony, a tak jde pořád o protiprávní jednání, jehož legitimizování není veřejně přípustné. Jak ale vidno na sociálních sítích, podporu si hackeři těmito kroky získali skutečně masovou. A není se čemu divit. Rusko překročilo všechny myslitelné hranice, a tak se hackeři podobně jako evropské a zaoceánské úřady snaží zastavit válku tou nejlepší nesmrtící zbraní, jakou mají. Rozkladem Ruska zevnitř.

A jelikož gigantické technologické společnosti až na výjimky (čest českému Jablotronu, potažmo i Applu) k radikálním řezům nesáhnou, nezbývá než kvitovat veřejnou podporu hackerům bojujícím za spravedlnost. Ostatně soustavné shazování ruských vládních webů, hackování televizního vysílání, zveřejňování utajovaných osobních údajů, firemních dat nebo vojenské komunikace či nejnověji vyřazování špionážních satelitů musí lézt Putinovi pěkně na nervy. A komu z nás neleze na nervy Putin…

Související

Vladimir Putin Komentář

Putin se vyžívá v ponižování státníků. Kteří světoví lídři jsou další na řadě?

Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva ve středu přiletěl do Moskvy, aby osobně přesvědčil ruského vůdce Vladimira Putina k účasti na mírovém jednání s Volodymyrem Zelenským. Místo diplomatického průlomu však přišla pouhá ignorace. Žádné setkání, jen krátký telefonát z letiště. Kreml tím ponížil nejen Lulovu iniciativu, ale i samotnou soudržnost uskupení BRICS.
Snímek ze setkání státníků zemí Varšavské smlouvy v roce 1987. Komentář

70 let od vzniku Varšavské smlouvy. Místo kolektivní bezpečnosti přinesla hegemonii Moskvy

Před sedmdesáti lety, 14. května 1955, zástupci osmi evropských zemí ovládaných komunisty uzavřeli pod sovětskou taktovkou Smlouvu o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Pro nově založenou vojensko-politickou alianci se podle místa podpisu vžil název Varšavská smlouva. V dobové propagandě byla prezentována jako organizace chránící „mír a socialismus“ a protipól západního NATO. V praxi se na více než tři desetiletí stala jedním z důležitých nástrojů Moskvy pro ovlivňování zahraniční a bezpečnostní politiky ostatní členských zemí.

Více souvisejících

komentář válka na Ukrajině Rusko Google Facebook mobily sociální sítě

Aktuálně se děje

včera

EU

Může Evropa ze strachu z Ruska profitovat? Jen pokud totálně změní pravidla hry

Evropský kontinent v posledních měsících zažívá výrazný obrat v přístupu k obraně. Zatímco po desetiletí podceňoval své vojenské kapacity a spoléhal se především na Spojené státy, dnes plánuje rekordní investice do obrany. Vzniká tak otázka, zda by tato nutná militarizace nemohla zároveň oživit chřadnoucí evropskou ekonomiku. Pokud se podaří efektivně propojit vojenský vývoj s civilním využitím, mohla by se obrana stát motorem inovací a růstu. Ale tento plán s sebou nese rizika a je vše jiné než jistý.

Aktualizováno včera

Vladimír Putin a Donald Trump

Mimořádná zpráva Trump hovořil se Zelenským i Putinem. Šéf Kremlu příměří odmítnul, podle USA o něm ihned začne jednat

Telefonický rozhovor mezi prezidentem Spojených států Donaldem Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem trval přes dvě hodiny a podle obou stran byl velmi přínosný. Ruské státní agentury RIA Novosti a TASS přinesly první informace, podle nichž Putin po skončení hovoru prohlásil, že „jsme obecně na správné cestě“ a že jednání s Trumpem bylo „velmi informativní a užitečné“. Navrhované 30denní bezpodmínečné příměří ale šéf Kremlu odmítnul, naopak Trump po hovoru uvedl, že Rusko a Ukrajina „okamžitě zahájí jednání o příměří“.

včera

Joe Biden

Biden děkuje za vlnu solidarity: Rakovina se dotýká každého z nás, prohlásil

Bývalý americký prezident Joe Biden v pondělí poděkoval za vlnu podpory, která se na něj a jeho rodinu snesla poté, co v neděli oznámil svou diagnózu agresivní formy rakoviny prostaty s metastázami do kostí. Podle jeho slov se rakovina dotýká každého z nás a v takových chvílích je nejdůležitější držet se naděje a vzájemné solidarity.

včera

Češi na MS v hokeji

Češi na MS v hokeji zdemolovali Němce 5:0

Česká hokejová reprezentace pokračuje v parádních výkonech na mistrovství světa v Dánsku. V zápase proti Německu předvedli svěřenci Radima Rulíka další dominantní představení, které završili jednoznačným vítězstvím 5:0. Češi si zajistili klíčové body do tabulky a znovu ukázali, že to s útokem na medaile myslí vážně.

včera

Volodymyr Zelenskyj a Donald Trump (21. února 2025).

Trump před Putinem telefonicky mluvil se Zelenským

Americký prezident Donald Trump dnes krátce telefonicky hovořil s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským těsně před plánovaným rozhovorem s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Informaci přinesla agentura Reuters s odvoláním na zdroj obeznámený s průběhem událostí.

včera

Brexit, ilustrační foto

Od rybolovu po Erasmus: Co přinese nová dohoda Spojeného království s EU

Spojené království a Evropská unie v pondělí uzavřely dlouho připravovanou dohodu, která má potenciál výrazně změnit vztahy mezi oběma stranami. Premiér Keir Starmer označil dohodu za „hat-trick“ po podobných úspěších s Indií a USA a předseda Evropské rady António Costa ji uvítal jako „novou kapitolu“ vzájemných vztahů. Navzdory tomuto optimistickému tónu přináší dohoda především přísliby budoucích změn, nikoli okamžité revoluční kroky.

včera

Evropská velkoměsta denně čelí nadměrné dopravě

Kolony v Evropě: 10 nejvíce ucpaných měst za rok 2024

Nekonečné čekání v koloně někdy zažil snad každý řidič. Určitě tedy znáte ten pocit, kdy se za běžných okolností dvacetiminutová cesta změní v hodinové popojíždění po metrech. V takové situaci si možná říkáte, jestli by nebylo rychlejší jít pěšky. Zejména ve velkoměstech se dopravní zácpy staly každodenní realitou. Zjistěte, ve kterých evropských městech stráví řidiči v kolonách nejvíce času.

včera

včera

Vladimír Putin a Donald Trump

Telefonát Trumpa s Putinem zahájen. USA věří v produktivní den, Evropa má obavy

Dlouho očekávaný telefonický rozhovor mezi prezidentem Spojených států Donaldem Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem byl podle Bílého domu oficiálně zahájen. Trump se tímto krokem opět snaží přispět k ukončení války na Ukrajině, která trvá už přes dva roky a dál destabilizuje východní Evropu i mezinárodní vztahy.

včera

včera

J.D. Vance, Marco Rubio

Místo do Izraele jel za papežem. Proč Vance zrušil plánovanou návštěvu? Důvody jsou jiné, než se oficiálně uvádí

Americký viceprezident JD Vance se nakonec rozhodl neuskutečnit plánovanou návštěvu Izraele. Dle informací serveru Axios důvodem nebyly oficiálně uváděné „logistické potíže“, ale obavy z toho, že by cesta mohla být vnímána jako podpora aktuálně rozšiřované izraelské vojenské operace v pásmu Gazy. USA se přitom v posledních dnech snaží o prosazení příměří a dojednání dohody o propuštění rukojmích.

včera

Donald Tusk

Tusk: Následující dva týdny budou rozhodující pro budoucnost Polska

Polský premiér Donald Tusk v pondělí varoval, že následující dva týdny budou rozhodující pro budoucnost Polska. Jeho slova zazněla krátce poté, co byly zveřejněny výsledky těsného prvního kola prezidentských voleb, které zemi směřují k rozhodujícímu druhému kolu, jež proběhne 1. června.

včera

Donald Trump

Trump ztrácí trpělivost. Rusko už za velmoc nepovažuje, připravuje se "drtivý" balík sankcí

Donald Trump, současný prezident Spojených států, ztrácí trpělivost s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, uvedl finský prezident Alexander Stubb po dlouhém rozhovoru s americkým lídrem. Stubb zároveň varoval, že rozhodování o budoucnosti Ukrajiny nesmí probíhat bez účasti prezidenta Volodymyra Zelenského, a naznačil, že v americkém Kongresu může být brzy představen balík sankcí, který by zásadně podkopal ruské hospodářství.

včera

Donald Trump

Trump dnes plánuje telefonát s Putinem i Zelenským kvůli příměří na Ukrajině, zazněl první čas

Americký prezident Donald Trump se chystá v pondělí vést důležité rozhovory s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v rámci nového pokusu o ukončení války na Ukrajině. Očekávaný telefonát s Putinem, který potvrdil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, má podle informací státní agentury RIA Novosti proběhnout v 17 hodin moskevského času, u nás bude o hodinu dříve.

včera

včera

Ilustrační fotografie

Konec hamburgerů za pár korun? Jestli chce Evropa přežít, musí přijít zásadní změny

Evropská závislost na intenzivním modelu živočišné výroby, známém jako velkochov, přináší nejen hospodářské výzvy, ale i vážné důsledky pro životní prostředí, společnost i veřejné zdraví. Autoři Lourenzo Fernández-Prieto a Daniel Lanero Táboas z Univerzity v Santiagu de Compostela v nedávno zveřejněné analýze upozorňují, že Evropa musí přehodnotit svůj přístup ke živočišné výrobě, pokud chce zabránit dalším krizím a zajistit udržitelnou budoucnost.

včera

včera

Joe Biden

Rakovina prostaty Joea Bidena: Co znamená agresivní forma, jaké jsou příznaky a jaké existují možnosti léčby?

Po oznámení, že bývalý americký prezident Joe Biden trpí agresivní formou rakoviny prostaty, se znovu dostává do popředí zájmu téma tohoto onemocnění. Rakovina prostaty je u mužů velmi rozšířená, často však zůstává bez příznaků až do pokročilé fáze. Bidenovi byl přitom přisouzen Gleasonův stupeň 9, což značí jednu z nejnebezpečnějších forem této nemoci. Tady je přehled toho, co je o této diagnóze potřeba vědět.

včera

Houby pod mikroskopem

Nečekaný dopad změn počasí: Nebezpečné houby ohrožují miliony lidí, varují vědci

S globálním oteplováním se nešíří jen sucho, záplavy nebo tropické nemoci, ale nově také houby, které mohou být pro lidské zdraví smrtelně nebezpečné. Britští vědci nyní varují, že změny klimatu zásadně mění geografii výskytu tří druhů hub rodu Aspergillus, které způsobují těžké infekce zejména u lidí s oslabenou imunitou. Ačkoliv nás tyto houby nepromění v zombie jako v populární sérii The Last of Us, důsledky jejich rozšíření mohou být zcela reálné a fatální.

včera

Izrael zahájil rozsáhlou pozemní ofenzivu v Pásmu Gazy

Izrael v neděli zahájil masivní pozemní operaci v severní a jižní části Pásma Gazy, zatímco letecké útoky izraelské armády v noci zabily podle palestinského ministerstva zdravotnictví přes sto lidí. Mezi zasaženými cíli byl i poslední fungující nemocniční komplex v severní části Gazy, což dále prohloubilo humanitární krizi.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy