KOMENTÁŘ | Krach levice v Česku. Uplácení důchody nestačí, voliči dali košem komunistickým manýrům

Nejstarší levicová strana v tuzemsku, ČSSD, se poprvé v novodobé historii České republiky nedostala do parlamentu. Znamená to, že ideály levicové politiky jsou vyčpělé nebo je jen její političtí zástupci nebyli kvůli vlastní neschopnosti a aroganci při osmiletém vládnutí s komunisty a populisty prosadit a uplatnit? Možná je ale pravdou to, jak už mediálním světem zaznělo, že levicoví voliči, kteří nechtěli být spojováni s komunistickou mašinérií, měli zkrátka už dost stále intenzivnějšího a užšího propojování „socdem“ se stranou, která tu zabíjela lidi, kradla jejich majetky a oslavovala masové vrahy, a to jenom kvůli třídním rozdílům.

Tradiční bašty české levice, či lépe řečeno sociální demokracie, už v Česku neexistují. Moravskoslezský region, ve kterém vždy tuzemská nejstarší politická strana čerpala jistotu hlasů, jí tentokrát ve volbách svěřil ledva šest procent hlasů. I další „tradiční“ levicový region (ale proč vlastně?) sociální demokracie ‒ Ústecký kraj pak ani ne necelá čtyři procenta. Proč? Je důvodem opuštění sociální demokracie voliči jen opravdová naštvanost lidí na tzv. levicovou politiku nebo za to mohou spíše obskurní počiny členů strany?

Snad nejkřiklavějším příkladem naprostého dna volební kampaně byla aktivita tzv. „Husté dvojky“, tedy ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové a jejího, pro voliče levice snad ještě více falešného a obskurního Matěje Stropnického. Anebo má pravdu Jan Hamáček, odstupující šéf partaje, když říká, že hlasů od lidí se jim nedostalo kvůli vládnímu angažmá s populisty z ANO?

Odpověď není jednoduchá a politologové a sociologové budou jistě dlouhé týdny bádat nad tím, proč to tak dopadlo. Myslím si ale, že levicová politika není mrtvá, jen tu bohužel ztratila po osmi letech dominance tří, dá se říct vskutku levicově orientovaných stran, opravdovou podstatu. Nutno ale také konstatovat, že Česko není jediná země, která se s tím potýká. Jistě, tuzemští sociální demokraté by se jistě mohli poučit třeba v Německu, jak se dělá vítězná kampaň. Ale i výkon českých sociálních demokratů při volební kampani a ve vládě ukazuje na to, že není levice jako levice.

Debakl uskupení je podle mého názoru kvůli tomu, že současné vedení levicových stran v Česku, dá se říct „odstupující“, totiž přestalo kvůli vlastnímu pohodlí a vládní jistotě vnímat to, co jim politologové a odborníci na politiku vzkazovali už pěkně dlouho nejen přes média, ale možná i v nějakých doporučeních a zprávách přímo pro vedení: „Moderní levicová politika nemůže být jenom o tom, že budete zlepšovat finanční situaci seniorů nepravidelným přidáváním nominálních částek na důchodech, ale o tom, že se budete systémově snažit zlepšit blahobyt všech občanů.“ No a uznejte, to se opravdu nestalo.

Moderní levice pro 21. století musí být přece, a to nejde o můj názor, ale o mínění nejrůznějších ekonomických fór a institucí, které se tím zabývají, v souladu s rozvojem světové ekonomiky, ale ano, mělo by zlepšit situaci především nejchudších obyvatel v zemi. Stávajícím vládním stranám se vůbec nepovedlo to, co řekl ekonom Tomáš Sedláček v nedělním pořadu Václava Moravce, totiž, dovolím si parafrázovat, využít synergii o tom, že když zbohatnou bohatí, vydělají na tom i chudí.

Stát tak měl myslet nejen na důchodce, ale na to, jak posunout zemi k lepší konkurenci, lepším výdělkům a lepšímu fungování státu. Rétorika zesměšňování pravicových ideálů a postupů řešení krizových situací v Česku (především v podobě nezastavitelného ohromného růstu státního zadlužení, neřešené finanční trable, které trápí nejvíce regiony bývalých Sudet, neřešení penzí a sociálního systému, digitalizace a další) mohly naštvat právě levicové voliče, kteří pak ani možná nechtěli vhodit svůj hlas do volební urny.

Laskavý čtenář si snad také vzpomene na to, že kromě výkřiků odborářských bossů, kteří mají v popisu práce ječet a ukazovat rukama se vztyčeným ukazovákem na majitele firem, jak ožebračují své zaměstnance, přitom jim na rukách visí hodinky za statisíce korun, vládní uskupení nepřineslo v podpoře zaměstnanců celkem nic nového (jistě, zvýšila se minimální mzda…). Ale třeba zajištění lidí v důchodu, nové pracovní podmínky nebo systémy najímání lidí a další záležitosti trhu práce moc úprav, které by vyhovovaly nejen státu, ale i firmám a lidem, vláda se sociálními demokraty v čele odpovědného ministerstva nepřinesla.

Nejen tohle je ale paradoxně, jak upozornil i ekonom Jan Švejnar v diskusi v České televizi u Václava Moravce, velká příležitost a výzva (oslovit i levicové voliče) pro politiky, kteří se chystají převzít otěže moci. Věřím proto, že politická uskupení, byť by se dala s jistým zjednodušením označit opravdu jako duhová, budou chytřejší a poučí se právě z výkonu předchozí garnitury. Ale třeba i z toho, jak se dá promarnit nejen étos, ale i podpora lidí při ztrátě vlastní soudnosti.

Ideálním příkladem je proto Slovensko. Původně Matovičovo hnutí totiž ztratilo obskurními aktivitami, počiny a chováním jeho vlastního šéfa většinovou podporu veřejnosti a vláda sestavená ze čtyřech subjektů se nyní potácí s podporou lidí u dna. Uskupení se hádá jak psi ve veřejném prostoru a lidé se vlastně ptají, proč jsme je volili. K moci se tak derou znovu politici, kteří plenili nejen demokratické postupy, ale i dotace z EU a nezastavili se ani před spoluprací s mafiánskými strukturami, které nechali zabít novináře, o nich píšícím.

Možná si tak i tuzemský volič a čtenář uvědomí několik pro politický život nutných věcí. Třeba to, že při příští volbě osoby do nejvyšší ústavní pozice není dobré do ní poslat třeba člověka, který sice zdánlivě sprostou mluvou oslovuje ty lidi „dole“ (rozuměj především levicové voliče), přitom ale neváhá darovat totalitnímu vůdci v Rusku maketu samopalu se slovy: „To je na novináře“ a paktovat se a obdivovat segregační a totalitní praktiky v Číně. Snad se proto již brzo otevřou i v Česku dveře lepší a slušnější politice.

Související

Danuše Nerudová měla být podle průzkumů Petru Pavlovi a Andreji Babišovi mnohem vyrovnanějším soupeřem. Komentář

Výsledky voleb se oproti průzkumům opět liší. Déjà vu, z něhož plyne poučení

Říká se, že po bitvě je každý generál. Nemyslím teď vítěze prvního kola Petra Pavla, u prezidentských voleb a jejich výsledků se ale chvíli pozastavme. Oproti průzkumům se totiž v jedné věci hodně liší, takže prostor pro kritiku se nabízí. Daleko lepší ale bude, když zdůrazníme, v čem jsou průzkumy přínosem. 
Volby, ilustrační foto

Hlavním tématem loňských sněmovních voleb byl podle CVVM koronavirus

Hlavním tématem loňských sněmovních voleb byl podle Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) koronavirus, lidé se ale při výběru strany orientovali více na sociální jistoty, ekonomiku a důchody. Koalice Spolu ve volbách podle agentury STEM bodovala v regionech s vyšší nadějí na dožití a větším podílem živnostníků, hnutí ANO a SPD tam naopak ztratily.

Více souvisejících

volby 2021 komentář ČSSD KSČM

Aktuálně se děje

před 44 minutami

před 1 hodinou

Petr Fiala

Čeští politici nevěří, že Putin nenapadne Česko

Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek prohlásil, že nemá zájem napadnout Polsko či Česko. Čeští politici ale jeho slovům nevěří a připomínají osud Ukrajiny či někdejšího šéfa wagnerovců Jevgenije Prigožina, který zemřel za záhadných okolností při pádu letadla.

před 2 hodinami

včera

Medvěd, ilustrační fotografie.

Fico chce ulehčit odstřel medvědů, kteří se přiblíží k lidem

Slovensko po odstřelu medvěda, který v březnu napadl několik lidí v Liptovském Mikuláši, plánuje další kroky ohledně této problematiky. Ficova vláda na středečním zasedání schválila návrh ústavního zákona, který má řešit zvýšený výskyt medvědů v blízkosti lidských obydlí. 

včera

Bohumil Hrabal. Foto: Hana Haplová

Legendární spisovatel Bohumil Hrabal se narodil před 110 lety

Kdo by neznal krásnou Maryšku a ukřičeného Pepina z Postřižin nebo díla jako Ostře sledované vlaky, Slavnosti sněženek či Obsluhoval jsem anglického krále. Filmovou podobu jim dal režisér Jiří Menzel, autorem knižních předloh je Bohumil Hrabal, od jehož narození uplynulo přesně 110 let. Ten pro psaní povídek a novel čerpal inspiraci ve svém vlastním životě.

včera

včera

včera

včera

FK Dukla Praha

Rada se na lavičce Dukly může objevovat ještě minimálně tři týdny. Osmiměsíční trest je nepravomocný

Hojně diskutovaný rekordní trest za rasismus pro trenéra fotbalové pražské Dukly není definitivní, protože odvolací komise Fotbalové asociace ČR (FAČR) si vyžádala od disciplinární komise písemné odůvodnění toho, proč právě k tomuto trestu přistoupila. Protože se o Radově případu bude jednat až za tři týdny, do té doby se bude moct Petr Rada nadále objevovat na lavičce během druholigových zápasů.

včera

včera

Vladimir Putin

Putin konečně řekl pravdu. Rusko by proti NATO nemělo velkou šanci

Souhlasit se slovy ruského prezidenta Vladimira Putina se dá jen zřídka. Platí to především v posledních letech, kdy jeho vnitřní politika dramaticky prohlubuje autoritářství a stále více spoléhá na represivní nástroje, zatímco politika zahraniční přerostla v otevřenou vojenskou agresi vůči sousednímu státu a ignorování mezinárodních smluv, kterých je Moskva signatářem. Ve světle tradičního chvástání nad silou Ruska a jeho armády pak včerejší Putinův výrok, že Rusko je ve srovnání se Západem víceméně vojenským trpaslíkem, a proto válka s NATO nedává z jeho pohledu smysl, působí jako výjimečný záblesk smyslu pro realitu.

včera

Hokej, ilustrační fotografie.

Hokejisty Karlových Varů budou trénovat zlatí hoši z přelomu tisíciletí Patera a Moravec

Krátce po nedávném vyřazení Karlových Varů z předkola letošního extraligového play-off, v němž nestačily na České Budějovice, se potvrdila jména nových trenérů. Dosavadního kouče Energetiků Václava Eismanna, jenž působil na tamní lavičce od února, nahradí olympijský vítěz z Nagana Pavel Patera. Jeho asistentem pak bude další olympijský vítěz z roku 1998 a taktéž mistr světa z roku 2001 David Moravec. Dvouletou smlouvu s karlovarským klubovým vedením podepsal kromě nich i nový trenér brankářů Lukáš Mensator.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Putin se i týden po útoku odmítá setkat s rodinami obětí střelby

Vypadá to, že ruský prezident Vladimir Putin nemá v úmyslu setkat se s rodinami obětí nedávného teroristického útoku na předměstí Moskvy, při kterém přišlo o život 143 lidí. Kreml ve čtvrtek nejevil žádné náznaky ohledně takového setkání.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy