KOMENTÁŘ | Neštěstí pro státní finance, inflaci a lidi v Česku. Alena Schillerová a spol.

Někdo s oblibou říká, že lidé jsou v Česku na politiky naštvaní proto, že jim lžou. Nebo v lepším případě, že jim řeknou pravdu až tehdy, když už jim, slovy lidového rčení řečeno, teče pořádně do bot. Smutné je, že stávající česká vláda, věřme, že už rychle dosluhující, je toho ještě smutnějším dokladem. Arogance a bohorovnost, se kterou, spoléhejme se na to, že už opravdu velmi brzo exministryně financí Alena Schillerová z hnutí ANO, představila vývoj klíčového a pro lidi nadmíru důležitého ekonomického makro ukazatele, totiž inflace, je vskutku do nebes volající.

V diskusním pořadu ČT24 Otázky Václava Moravce totiž dosluhující šéfka státní kasy neváhala s ledovým klidem říct, že instituce, kterou ona vede, odhaduje v nové prognóze, že průměrná inflace bude příští rok šest procent. A to ještě v říjnu letošního roku, kdy už Česká národní banka zvyšovala úrokové sazby s výtkou o špatném hospodaření státu s dopadem právě na inflaci, ministerstvo financí počítalo s odhadem jejího růstu na příští rok ve výši 3,5 procenta.

Jste překvapeni? Chtělo by se říct, že ani ne. Je totiž opravdu smutným faktem, že osoba, která vedla ministerstvo financí, se na sociálních sítích chlubila v tomto roce výroky o tom, že inflace snižuje ceny, když přitom spotřebitelské ceny rostly, což bylo dohledatelné nejen na Twitteru, než to Schillerová opravila, ale naštěstí i v médiích, která o tom psala, neváhá kritizovat plánovaná opatření ke zmírnění inflace. Populismus? Záměrná neznalost? Neschopnost? Není divu, že státu nedochází, jak chováním dosluhující vlády ničí pro všechny v této zemi lepší vyhlídky.

Vždyť i kvůli tomu, že na celý letošní rok je schválen schodek státního rozpočtu ve výši 500 miliard korun a vloni, kdy byl výsledek hospodaření státu ovlivněn dopady pandemie, skončil státní rozpočet ve schodku 367,4 miliardy korun, centrální banka, která odpovídá za měnovou a cenovou stabilitu neustále vládě vytýká, možná jednoduše řečeno, neschopnost šetřit a vyhazovat peníze oknem. Výsledkem je tak už několikáté zvýšení úrokových sazeb na rekordní úroveň. A to Schillerová na příští rok navrhuje státní sekeru ve výši 376,6 miliardy korun.

Ekonomická teorie říká, že v nynějším světě má nejvíc nástrojů k „ukočírováni“ inflace centrální banka. Ale neznamená to, že regulátor trhu může při nezodpovědném chování vlády a státu zachránit úplně všechno. Centrální banka sice může ovlivnit vývoj inflace ve významné míře hlavně změnou v nastavení výše úrokových sazeb, ale nutné je to, aby na její kroky odpovídajícím způsobem reagovaly vládní instituce.

A to se v Česku neděje. Funguje to takhle: Když centrální banka vidí, že stát šetří, hospodaří uměřeně dané ekonomické situaci, nemusí mít za každou cenu tendenci zvyšovat úrokové sazby a tím se snažit snižovat inflaci. Pokud to tak není, jak to dosud předvádělo hnutí ANO s ČSSD a komunisty, pak je zle.

Můžete se sice vymlouvat na nejrůznější tlaky zvenčí, které zvyšují u vás doma inflaci, a budete mít možná i pravdu, můžete v médiích vymýšlet nejrůznější důvody, proč musíte bezhlavě utrácet ze státní kasy, nad rámec svých možností, ale nakonec je tu (snad vždy!) instituce, která musí říct: „Tak holky a kluci, běžte se fotit před Penam (ne, omlouvám se, to bylo z jiné kauzy), protože my vám to nesmyslné utrácení zarazíme!“ Otázka ale pořád je, muselo to skončit takhle? A hrozí Česku hyperinflace?

Bojím se, že kdyby mohla být Alena Schillerová Heathem Ledgerem v jeho ikonické roli Jokera, jistě by se všem nastupujícím ministrům nové vlády zcela vědomě při odpovědích na výše uvedené otázky chechtala, až by se za břicho popadala. Ví totiž moc dobře, i s dalšími populisty, že nový političtí reprezentanti budou muset rychle a „zběsile“ postavit inflaci stopku, aby se ceny nevymkly úplně kontrole. A že to bude bolet. Hodně bolet. A že to naštve masu lidí, kterou pak Schillerová a její prohnaní populističtí kamarádíčci s otevřenou náručí a s chutí přijmou zpátky.

Nemá smysl zastírat, že růst spotřebitelských cen ovlivňuje i globální vývoj ve světě. To ano. Vždyť rychle rostou ceny komodit, energií a nejrůznějších surovin. Jenže ‒ nejeden renomovaný ekonom říká a ví, že nebýt covidu, patřili bychom i tak k zemím s nejvyšší inflací v Evropě. Takže jsme nejen „Best in covid“, ale i „Best in inflation“. Přejme si teď ale jedno: Aby se kvůli nesmyslnému chování levicových populistů a neschopnosti dosavadních vládců země (anebo cílené schopnosti) nenaplnily, ještě před několika týdny odmítané úvahy o tom, že by inflace mohla být větší jak deset procent, tedy už hyperinflace.

Pokud by k tomu totiž došlo a ekonomové jsou v tom stále spíše optimisty, nepřineslo by to Česku vůbec nic dobrého. Je to tak jasné poselství pro novou vládu: Ministerstvo financí musí řídit někdo, kdo Schillerové a spol. ukáže, zač je toho loket. Naprosto v dobrém! A že tam musí vydržet co nejdéle, aby se lidé jako je šéfka poslaneckého klubu ANO zpátky ke státním financím už nedostali.

Související

Antonín Novotný, třetí komunistický prezident Komentář

Antonín Novotný se chopil moci před 70 lety. Neváhal potlačovat oponenty, diktaturu KSČ ale proměnil

Před sedmdesáti lety, 20. března 1953, členové nejužšího vedení KSČ rozhodli, že výkonem do té doby neexistující funkce stranického prvního tajemníka bude po smrti Klementa Gottwalda pověřen do té doby nepříliš výrazný Antonín Novotný. Patrně netušili, že se rychle a nadlouho stane dominantní postavou mocenské hierarchie státně-socialistického Československa. Jaká byla životní dráha muže, který pevně držel pomyslné otěže diktatury KSČ téměř patnáct let a v tomto směru jej předčil pouze hlavní představitel normalizačního bezčasí Gustáv Husák?    
Vladimir Putin Komentář

Putin je válečný zločinec. Už oficiálně

Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu vydal zatykač na ruského prezidenta Vladimira Putina a zmocněnkyni Kremlu pro práva dětí Marii Lvovou-Bělovou a obvinil je z válečných zločinů spáchaných na Ukrajině, konkrétně z únosů ukrajinských dětí z okupovaných území do Ruska. Psali jsme o tom zde. Co to znamená pro ruského vůdce a jaký signál to světu vysílá?

Více souvisejících

komentář Alena Schillerová

Aktuálně se děje

před 6 minutami

ČEZ, ilustrační foto

Zisk ČEZu loni stoupl na rekordních 80 miliard, na energetické krizi vydělal osminásobek

Čistý zisk energetické skupiny ČEZ loni stoupl na rekordních 80,7 miliardy z předloňských 9,9 miliardy korun. Významný nárůst podle firmy odráží enormní růst cen v důsledku ruské invaze na Ukrajinu, rekordní zisk z obchodování s komoditami na zahraničních trzích a vysokou provozní spolehlivost elektráren ČEZ. Provozní výnosy byly meziročně vyšší o 27 procent, dosáhly 288,5 miliardy korun. 

před 23 minutami

Ruská armáda, ilustrační foto

Ruské síly se snaží dosáhnout alespoň okrajových zisků na Donbasu

Ruské síly se snaží dosáhnout alespoň okrajových zisků na ukrajinském Donbasu dřív, než při své jarní ofenzivě přijdou o iniciativu, uvedli v novém hodnocení situace na ukrajinském bojišti analytici z amerického Institutu pro studium války (ISW). Rusové podle ISW v uplynulém dni zaznamenali malé úspěchy v Bachmutu a jeho okolí. Za cenu vysokých ztrát také zesilují útoky na Avdijivku.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

European Sleeper plánuje rozšířit své spojení z Berlína do Prahy.

Proč se v celé Evropě vrací lůžkové vlaky

Není pochyb, že Julia Senningerová je milovnicí vlaků. Třiatřicetiletá žena, která žije ve švédském hlavním městě Stockholmu, pravidelně cestuje po železnici nejen za svou rodinou do Lucemburska, ale také do prázdninových destinací. Cestování tímto způsobem dává přednost před létáním především z ekologických důvodů. Dodává však, že vlaky jsou prostě příjemnější, zejména lůžkové spoje. Má štěstí, protože noční vlaky zažívají v kontinentální Evropě comeback a od loňského léta je v nabídce řada nových služeb a další přibudou ještě letos nebo v roce 2024, napsal server BBC News.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

včera

Jevgenij Prigožin

Prigožin varoval ruské ministerstvo před ukrajinským protiútokem

Šéf ruské žoldnéřské Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin v otevřeném dopise varoval ministerstvo obrany v Moskvě, že ukrajinská armáda plánuje protiofenzivu s cílem odříznout jeho jednotky od zbytku ruských sil na východě Ukrajiny. Uvedl také, že asi 70 procent města Bachmut je nyní v rukou jeho bojovníků.

Aktualizováno včera

Do záchranných prací se zapojili i čeští hasiči.

Počet mrtvých po zemětřesení v Turecku podle úřadů překročil 50 tisíc

Počet mrtvých po zemětřesení ze začátku února v Turecku překročil 50.000, oznámily dnes turecké úřady. V Sýrii, jejíž severní část otřesy také silně zasáhly, zemřelo podle odhadů nejméně 6000 lidí. Podle tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana zemětřesení v jeho zemi způsobilo škody za více než 100 miliard dolarů (2,2 bilionu Kč), informovala agentura AFP.

včera

Rupert Murdoch

Mediální magnát Murdoch se v 92 letech znovu zasnoubil

Zakladatel mediálního impéria News Corp Rupert Murdoch se chce v 92 letech popáté ženit. Americký podnikatel australského původu v dnes zveřejněném rozhovoru uvedl, že se o víkendu zasnoubil se 66letou Ann Lesley Smithovou. Svatba je prý plánována na léto.

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Česko poskytne ICC policejní a ministerské experty k šetření ruské agrese na Ukrajině

Česko poskytne Mezinárodnímu trestnímu soudu (ICC) v Haagu až 15 forenzních expertů ministerstva obrany a dva forenzní experty Policie ČR. Oznámil to dnes náměstek ministra spravedlnosti Karel Dvořák na konferenci v Londýně, která se týkala možností potrestání válečných zločinů na Ukrajině. Předmětem diskuse bylo také zřízení zvláštního tribunálu pro stíhání zločinů ruské agrese. ČTK o tom v tiskovém prohlášení informovalo ministerstvo spravedlnosti.

Aktualizováno včera

včera

včera

Aktualizováno včera

EU a další země přislíbily sedm miliard eur na obnovu Turecka a Sýrie

Sedm miliard eur (168 miliard korun) na obnovu po ničivém zemětřesení, které minulý měsíc zasáhlo Turecko a Sýrii, přislíbili účastníci dnešní dárcovské konference pořádané Evropskou unií v Bruselu. Oznámil to švédský premiér Ulf Kristerson, jehož země nyní Radě EU předsedá. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová uvedla, že unijní exekutiva poskytne Turecku z rozpočtu EU miliardu eur.

Zdroj: ČTK

Další zprávy