KOMENTÁŘ | Neštěstí pro státní finance, inflaci a lidi v Česku. Alena Schillerová a spol.

V diskusním pořadu ČT24 Otázky Václava Moravce totiž dosluhující šéfka státní kasy neváhala s ledovým klidem říct, že instituce, kterou ona vede, odhaduje v nové prognóze, že průměrná inflace bude příští rok šest procent. A to ještě v říjnu letošního roku, kdy už Česká národní banka zvyšovala úrokové sazby s výtkou o špatném hospodaření státu s dopadem právě na inflaci, ministerstvo financí počítalo s odhadem jejího růstu na příští rok ve výši 3,5 procenta.

Jste překvapeni? Chtělo by se říct, že ani ne. Je totiž opravdu smutným faktem, že osoba, která vedla ministerstvo financí, se na sociálních sítích chlubila v tomto roce výroky o tom, že inflace snižuje ceny, když přitom spotřebitelské ceny rostly, což bylo dohledatelné nejen na Twitteru, než to Schillerová opravila, ale naštěstí i v médiích, která o tom psala, neváhá kritizovat plánovaná opatření ke zmírnění inflace. Populismus? Záměrná neznalost? Neschopnost? Není divu, že státu nedochází, jak chováním dosluhující vlády ničí pro všechny v této zemi lepší vyhlídky.

Vždyť i kvůli tomu, že na celý letošní rok je schválen schodek státního rozpočtu ve výši 500 miliard korun a vloni, kdy byl výsledek hospodaření státu ovlivněn dopady pandemie, skončil státní rozpočet ve schodku 367,4 miliardy korun, centrální banka, která odpovídá za měnovou a cenovou stabilitu neustále vládě vytýká, možná jednoduše řečeno, neschopnost šetřit a vyhazovat peníze oknem. Výsledkem je tak už několikáté zvýšení úrokových sazeb na rekordní úroveň. A to Schillerová na příští rok navrhuje státní sekeru ve výši 376,6 miliardy korun.

Ekonomická teorie říká, že v nynějším světě má nejvíc nástrojů k „ukočírováni“ inflace centrální banka. Ale neznamená to, že regulátor trhu může při nezodpovědném chování vlády a státu zachránit úplně všechno. Centrální banka sice může ovlivnit vývoj inflace ve významné míře hlavně změnou v nastavení výše úrokových sazeb, ale nutné je to, aby na její kroky odpovídajícím způsobem reagovaly vládní instituce.

A to se v Česku neděje. Funguje to takhle: Když centrální banka vidí, že stát šetří, hospodaří uměřeně dané ekonomické situaci, nemusí mít za každou cenu tendenci zvyšovat úrokové sazby a tím se snažit snižovat inflaci. Pokud to tak není, jak to dosud předvádělo hnutí ANO s ČSSD a komunisty, pak je zle.

Můžete se sice vymlouvat na nejrůznější tlaky zvenčí, které zvyšují u vás doma inflaci, a budete mít možná i pravdu, můžete v médiích vymýšlet nejrůznější důvody, proč musíte bezhlavě utrácet ze státní kasy, nad rámec svých možností, ale nakonec je tu (snad vždy!) instituce, která musí říct: „Tak holky a kluci, běžte se fotit před Penam (ne, omlouvám se, to bylo z jiné kauzy), protože my vám to nesmyslné utrácení zarazíme!“ Otázka ale pořád je, muselo to skončit takhle? A hrozí Česku hyperinflace?

Bojím se, že kdyby mohla být Alena Schillerová Heathem Ledgerem v jeho ikonické roli Jokera, jistě by se všem nastupujícím ministrům nové vlády zcela vědomě při odpovědích na výše uvedené otázky chechtala, až by se za břicho popadala. Ví totiž moc dobře, i s dalšími populisty, že nový političtí reprezentanti budou muset rychle a „zběsile“ postavit inflaci stopku, aby se ceny nevymkly úplně kontrole. A že to bude bolet. Hodně bolet. A že to naštve masu lidí, kterou pak Schillerová a její prohnaní populističtí kamarádíčci s otevřenou náručí a s chutí přijmou zpátky.

Nemá smysl zastírat, že růst spotřebitelských cen ovlivňuje i globální vývoj ve světě. To ano. Vždyť rychle rostou ceny komodit, energií a nejrůznějších surovin. Jenže ‒ nejeden renomovaný ekonom říká a ví, že nebýt covidu, patřili bychom i tak k zemím s nejvyšší inflací v Evropě. Takže jsme nejen „Best in covid“, ale i „Best in inflation“. Přejme si teď ale jedno: Aby se kvůli nesmyslnému chování levicových populistů a neschopnosti dosavadních vládců země (anebo cílené schopnosti) nenaplnily, ještě před několika týdny odmítané úvahy o tom, že by inflace mohla být větší jak deset procent, tedy už hyperinflace.

Pokud by k tomu totiž došlo a ekonomové jsou v tom stále spíše optimisty, nepřineslo by to Česku vůbec nic dobrého. Je to tak jasné poselství pro novou vládu: Ministerstvo financí musí řídit někdo, kdo Schillerové a spol. ukáže, zač je toho loket. Naprosto v dobrém! A že tam musí vydržet co nejdéle, aby se lidé jako je šéfka poslaneckého klubu ANO zpátky ke státním financím už nedostali.