KOMENTÁŘ | Neštěstí pro státní finance, inflaci a lidi v Česku. Alena Schillerová a spol.

Někdo s oblibou říká, že lidé jsou v Česku na politiky naštvaní proto, že jim lžou. Nebo v lepším případě, že jim řeknou pravdu až tehdy, když už jim, slovy lidového rčení řečeno, teče pořádně do bot. Smutné je, že stávající česká vláda, věřme, že už rychle dosluhující, je toho ještě smutnějším dokladem. Arogance a bohorovnost, se kterou, spoléhejme se na to, že už opravdu velmi brzo exministryně financí Alena Schillerová z hnutí ANO, představila vývoj klíčového a pro lidi nadmíru důležitého ekonomického makro ukazatele, totiž inflace, je vskutku do nebes volající.

V diskusním pořadu ČT24 Otázky Václava Moravce totiž dosluhující šéfka státní kasy neváhala s ledovým klidem říct, že instituce, kterou ona vede, odhaduje v nové prognóze, že průměrná inflace bude příští rok šest procent. A to ještě v říjnu letošního roku, kdy už Česká národní banka zvyšovala úrokové sazby s výtkou o špatném hospodaření státu s dopadem právě na inflaci, ministerstvo financí počítalo s odhadem jejího růstu na příští rok ve výši 3,5 procenta.

Jste překvapeni? Chtělo by se říct, že ani ne. Je totiž opravdu smutným faktem, že osoba, která vedla ministerstvo financí, se na sociálních sítích chlubila v tomto roce výroky o tom, že inflace snižuje ceny, když přitom spotřebitelské ceny rostly, což bylo dohledatelné nejen na Twitteru, než to Schillerová opravila, ale naštěstí i v médiích, která o tom psala, neváhá kritizovat plánovaná opatření ke zmírnění inflace. Populismus? Záměrná neznalost? Neschopnost? Není divu, že státu nedochází, jak chováním dosluhující vlády ničí pro všechny v této zemi lepší vyhlídky.

Vždyť i kvůli tomu, že na celý letošní rok je schválen schodek státního rozpočtu ve výši 500 miliard korun a vloni, kdy byl výsledek hospodaření státu ovlivněn dopady pandemie, skončil státní rozpočet ve schodku 367,4 miliardy korun, centrální banka, která odpovídá za měnovou a cenovou stabilitu neustále vládě vytýká, možná jednoduše řečeno, neschopnost šetřit a vyhazovat peníze oknem. Výsledkem je tak už několikáté zvýšení úrokových sazeb na rekordní úroveň. A to Schillerová na příští rok navrhuje státní sekeru ve výši 376,6 miliardy korun.

Ekonomická teorie říká, že v nynějším světě má nejvíc nástrojů k „ukočírováni“ inflace centrální banka. Ale neznamená to, že regulátor trhu může při nezodpovědném chování vlády a státu zachránit úplně všechno. Centrální banka sice může ovlivnit vývoj inflace ve významné míře hlavně změnou v nastavení výše úrokových sazeb, ale nutné je to, aby na její kroky odpovídajícím způsobem reagovaly vládní instituce.

A to se v Česku neděje. Funguje to takhle: Když centrální banka vidí, že stát šetří, hospodaří uměřeně dané ekonomické situaci, nemusí mít za každou cenu tendenci zvyšovat úrokové sazby a tím se snažit snižovat inflaci. Pokud to tak není, jak to dosud předvádělo hnutí ANO s ČSSD a komunisty, pak je zle.

Můžete se sice vymlouvat na nejrůznější tlaky zvenčí, které zvyšují u vás doma inflaci, a budete mít možná i pravdu, můžete v médiích vymýšlet nejrůznější důvody, proč musíte bezhlavě utrácet ze státní kasy, nad rámec svých možností, ale nakonec je tu (snad vždy!) instituce, která musí říct: „Tak holky a kluci, běžte se fotit před Penam (ne, omlouvám se, to bylo z jiné kauzy), protože my vám to nesmyslné utrácení zarazíme!“ Otázka ale pořád je, muselo to skončit takhle? A hrozí Česku hyperinflace?

Bojím se, že kdyby mohla být Alena Schillerová Heathem Ledgerem v jeho ikonické roli Jokera, jistě by se všem nastupujícím ministrům nové vlády zcela vědomě při odpovědích na výše uvedené otázky chechtala, až by se za břicho popadala. Ví totiž moc dobře, i s dalšími populisty, že nový političtí reprezentanti budou muset rychle a „zběsile“ postavit inflaci stopku, aby se ceny nevymkly úplně kontrole. A že to bude bolet. Hodně bolet. A že to naštve masu lidí, kterou pak Schillerová a její prohnaní populističtí kamarádíčci s otevřenou náručí a s chutí přijmou zpátky.

Nemá smysl zastírat, že růst spotřebitelských cen ovlivňuje i globální vývoj ve světě. To ano. Vždyť rychle rostou ceny komodit, energií a nejrůznějších surovin. Jenže ‒ nejeden renomovaný ekonom říká a ví, že nebýt covidu, patřili bychom i tak k zemím s nejvyšší inflací v Evropě. Takže jsme nejen „Best in covid“, ale i „Best in inflation“. Přejme si teď ale jedno: Aby se kvůli nesmyslnému chování levicových populistů a neschopnosti dosavadních vládců země (anebo cílené schopnosti) nenaplnily, ještě před několika týdny odmítané úvahy o tom, že by inflace mohla být větší jak deset procent, tedy už hyperinflace.

Pokud by k tomu totiž došlo a ekonomové jsou v tom stále spíše optimisty, nepřineslo by to Česku vůbec nic dobrého. Je to tak jasné poselství pro novou vládu: Ministerstvo financí musí řídit někdo, kdo Schillerové a spol. ukáže, zač je toho loket. Naprosto v dobrém! A že tam musí vydržet co nejdéle, aby se lidé jako je šéfka poslaneckého klubu ANO zpátky ke státním financím už nedostali.

Související

Vladimir Putin Komentář

Putin vládnoucí dalších šest let je nebezpečím pro Rusko i svět. I Češi se na to musí připravit

Současný ruský prezident Vladimir Putin může po víkendových volbách setrvat na svém postu dalších šest let. Pokud bude kandidovat i v roce 2030, tak jeho panování potrvá až do 2036. Je to scénář, jenž si málokterý jiný politik na světě může dovolit jen přehrát v hlavě. Co ale jedno, případně dvě další funkční období Putina jako prezidenta mohou přinést?
NATO Komentář

25 let Česka v NATO. Členství nebylo samozřejmostí, umožnil jej vývoj v Rusku

Česká republika je rovné čtvrtstoletí součástí NATO. Výročí našeho vstupu je pravidelně oslavováno, zařadilo se mezi tradičně připomínaná výročí. Pro mnohé šlo o první skutečně hmatatelný krok na cestě „zpět do Evropy“, jak bývala eufemisticky nazývána transformace společensko-politického zřízení a zahraniční politiky po pádu diktatury KSČ. Členství v alianci mělo symbolickou i praktickou rovinu. Česko – spolu s Polskem a Maďarskem – se zařadilo do pomyslného elitního klubu západních zemí, institucionalizovalo svou polistopadovou mezinárodní orientaci. Zároveň získalo kýžené bezpečnostní garance ze strany tehdy jediné supervelmoci, Spojených států. Neměli bychom ale zapomínat, že takový výsledek nebyl předem daný.

Více souvisejících

komentář Alena Schillerová

Aktuálně se děje

před 49 minutami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko podniklo masivní útok na ukrajinskou energetickou infrastrukturu

Ukrajina v noci na pátek čelila masivnímu vzdušnému útoku, při kterém protivzdušná obrana sestřelila 84 z 99 řízených střel a dronů vypálených z Ruska, uvedla ukrajinská armáda. Ze střední a západní části země hlásily poškození tepelných a vodních elektráren. Uvedl to server Ukrajinska pravda.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Petr Fiala

Čeští politici nevěří, že Putin nenapadne Česko

Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek prohlásil, že nemá zájem napadnout Polsko či Česko. Čeští politici ale jeho slovům nevěří a připomínají osud Ukrajiny či někdejšího šéfa wagnerovců Jevgenije Prigožina, který zemřel za záhadných okolností při pádu letadla.

před 4 hodinami

včera

Medvěd, ilustrační fotografie.

Fico chce ulehčit odstřel medvědů, kteří se přiblíží k lidem

Slovensko po odstřelu medvěda, který v březnu napadl několik lidí v Liptovském Mikuláši, plánuje další kroky ohledně této problematiky. Ficova vláda na středečním zasedání schválila návrh ústavního zákona, který má řešit zvýšený výskyt medvědů v blízkosti lidských obydlí. 

včera

Bohumil Hrabal. Foto: Hana Haplová

Legendární spisovatel Bohumil Hrabal se narodil před 110 lety

Kdo by neznal krásnou Maryšku a ukřičeného Pepina z Postřižin nebo díla jako Ostře sledované vlaky, Slavnosti sněženek či Obsluhoval jsem anglického krále. Filmovou podobu jim dal režisér Jiří Menzel, autorem knižních předloh je Bohumil Hrabal, od jehož narození uplynulo přesně 110 let. Ten pro psaní povídek a novel čerpal inspiraci ve svém vlastním životě.

včera

včera

včera

včera

FK Dukla Praha

Rada se na lavičce Dukly může objevovat ještě minimálně tři týdny. Osmiměsíční trest je nepravomocný

Hojně diskutovaný rekordní trest za rasismus pro trenéra fotbalové pražské Dukly není definitivní, protože odvolací komise Fotbalové asociace ČR (FAČR) si vyžádala od disciplinární komise písemné odůvodnění toho, proč právě k tomuto trestu přistoupila. Protože se o Radově případu bude jednat až za tři týdny, do té doby se bude moct Petr Rada nadále objevovat na lavičce během druholigových zápasů.

včera

včera

Vladimir Putin

Putin konečně řekl pravdu. Rusko by proti NATO nemělo velkou šanci

Souhlasit se slovy ruského prezidenta Vladimira Putina se dá jen zřídka. Platí to především v posledních letech, kdy jeho vnitřní politika dramaticky prohlubuje autoritářství a stále více spoléhá na represivní nástroje, zatímco politika zahraniční přerostla v otevřenou vojenskou agresi vůči sousednímu státu a ignorování mezinárodních smluv, kterých je Moskva signatářem. Ve světle tradičního chvástání nad silou Ruska a jeho armády pak včerejší Putinův výrok, že Rusko je ve srovnání se Západem víceméně vojenským trpaslíkem, a proto válka s NATO nedává z jeho pohledu smysl, působí jako výjimečný záblesk smyslu pro realitu.

včera

Hokej, ilustrační fotografie.

Hokejisty Karlových Varů budou trénovat zlatí hoši z přelomu tisíciletí Patera a Moravec

Krátce po nedávném vyřazení Karlových Varů z předkola letošního extraligového play-off, v němž nestačily na České Budějovice, se potvrdila jména nových trenérů. Dosavadního kouče Energetiků Václava Eismanna, jenž působil na tamní lavičce od února, nahradí olympijský vítěz z Nagana Pavel Patera. Jeho asistentem pak bude další olympijský vítěz z roku 1998 a taktéž mistr světa z roku 2001 David Moravec. Dvouletou smlouvu s karlovarským klubovým vedením podepsal kromě nich i nový trenér brankářů Lukáš Mensator.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Benzin a nafta pokračují ve zdražování. V dubnu může stát litr přes 40 korun

Vývoj cen pohonných hmot v Česku se v březnu obrátil, zlevňování vzalo zasvé. Benzin za posledních sedm dní zdražil o 24 haléřů na 38,64 koruny za litr. Cena nafty stoupla méně, konkrétně o 12 haléřů na 38,53 koruny za litr.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy