Dejte mi třicet tisíc korun, manželce taky a můžou za nás „makat“ další. Tak nějak by měl dle podporovatelů nápadu platit lidem tzv. zaručený příjem, nástroj k vyřešení nezaměstnanosti. Jenže ‒ nápad je jedna věc (a nechme stranou to, kdo a proč s ním přišel) a druhá věc je skutečnost, zda pomáhá nebo ne. Jak totiž ukázala řada experimentů s touto sociální státní platbou v různých zemích, zaručený příjem je spíše ke škodě fungování pracovního trhu. Je proto otázkou, proč se v Česku objevují tendence (volby?) se jej pokusit zavést.
Není to tak dávno, co se světem přelila velmi silná vlna tzv. zaručených příjmů. Šlo o reakci na stále více se prohlubující dlouhodobou nezaměstnanost, se kterou se potýká celá Evropská unie a na druhé straně hledání potřebných zaměstnanců, kterých se nikde nedostává. Nyní se ukazuje, že podobné úvahy se kvůli následkům koronavirových omezení, mohou znovu rychle dostat na pořad dne. Velkým otazníkem ale je, zda jde opravdu o smysluplné řešení sociálních potíží ekonomik nebo jen o nástroj čirého populismu v rukách mocichtivých politiků.
Koncept tzv. základního nepodmíněného příjmu (označovaného často také jako všeobecný základní příjem, univerzální základní příjem, občanský či garantovaný příjem) se ještě nedávno zdál být jedním z hlavních nástrojů řešení palčivých problémů pracovního trhu v Evropě. Jde totiž o systém sociálního zabezpečení v podobě pravidelné peněžní dávky vyplácené státem ve stejné výši všem lidem, a to bez jakýchkoliv podmínek. Jeho příznivci tak dávají jako hlavní důvod pro jeho zavedení to, že jde o nutné doplnění a vylepšení současného sociálního státu a zjednodušení složitého systému sociálního zabezpečení. Navíc údajně s pozitivními dopady na pracovní trh, která má velký vliv třeba na ještě lepší srovnání postavení mužů a žen v pracovním procesu nebo lepší plánování rodičovství.
Za velké plus je také dáváno to, že smyslem této dávky je poskytnout základní zajištění živobytí každému, bez ohledu na věk, pohlaví, rodinné zázemí a příjmy ze zaměstnání nebo jiných zdrojů. Jenže, jak ukázaly výsledky zkoumání toho, jak tento experiment funguje, ne všechny shora uvedené argumenty se podařilo prokázat a potvrdit. Skutečnost byla spíše opačná. Otázka proto zní. Mají podobné nástroje, včetně třeba snižování počtu pracovních dnů v týdnu vskutku vliv na to, že řeší skutečnou změnu ve fungování trhu práce nebo jde jen o lákadla politiků, která mají voliče přesvědčit o tom, že jejich volbou bude svět fungovat lépe?
Nechám na posouzení laskavého čtenáře, o jakou variantu jde v tuzemsku před nacházejícími parlamentními volbami. Snad jen na okraj doplním, že zvažovaná suma pro tuzemské obyvatele tzv. zajištěného příjmu, která se objevila jen několik týdnů před domácími volbami, by mohla činit až patnáct tisíc korun měsíčně. Možná si tak se mnou čtenář klade stejnou otázku, zda jde jen o slib, když platí lidové rčení o tom, že: Když ptáčka lapají, pěkně mu zpívají? Ptal jsem se sám proto několik majitelů českých firem, a to ne zcela malých na to, zda je reálné, aby se v případě, že po volbách bude znovu v sedle hnutí Ano s Andrejem Babišem stal zaručený příjem v tuzemsku reálným.
Většinou mi shodně odpověděli, že ani náhodou. „Když by lidem chodili peníze jen tak, nedávalo by to žádný smysl,“ zněla často odpověď. Navíc nijak by to prý nedostatek zaměstnanců neřešilo. Faktem je taky to, že pokud by došlo na výplatu tzv. zaručeného příjmu třeba i v dalších zemích světa, český národ by zřejmě dostal jen další položku, kvůli které by záviděl a nadával. Proč? Protože třeba ve srovnání se státem Aljaška, který tento nástroj pracovního trhu aktuálně testuje na skupině lidí, co to s nimi udělá, vyplácí dva tisíce dolarů, tedy v přepočtu aktuálním kurzem čtyřicet čtyři tisíc korun.
Ve Finsku, kde experiment zřejmě v Evropě dosáhl na nejvyšší mety, vypláceli organizátoři experimentu 560 eur měsíčně, tedy v přepočtu na koruny zhruba tolik, kolik by chtěl možná vyplácet český stát. No jo, jenže to má svá ale. A to pořádně velká. Výsledek se totiž dá popsat výstižným názvem, který jsem si vypůjčil z jednoho kultovního filmu minulého století: Vyšetřování skončilo, zapomeňte. Sociální pokus ve Finsku má podle Institutu pro ekonomický výzkum VATT, který výsledky fungování výplaty zaručeného příjmu zveřejnil, podobnou rétoriku. Pokus to byl dobrý, ale nic příznivého nepřinesl. Byl by totiž tak drahý, že by to pro zemi nebylo dlouhodobě udržitelné, navíc by muselo dojít k výrazné úpravě daní ve všech ohledech. Ve Finsku také nebyla experimentem výplaty zaručeného příjmu prokázána spojitost s reálným vyřešením nejpalčivějších potíží pracovního trhu.
A tím je v Evropě dlouhodobá nezaměstnanost. V průměru se nedaří najít práci více než dvanáct měsíců mladým lidem do dvaceti pěti let a těm nad padesát let. Jak se jejich frustrace a zklamání s fungováním ekonomiky kvůli tomu projevuje v životě, není nutné dlouze rozebírat. Není proto divu, že zavedení takzvaného univerzálního základního příjmu, který by lidé dostávali pravidelně od státu bez jakýchkoliv podmínek, by si v Evropě přálo dost vysoké číslo. Pohybuje se hodně nad šedesáti procenty evropské populace. Na druhou stranu ovšem nutné daňové změny, projevující se v růstu odvodů z výplat lidí státu nebo rychlý a nekontrolovatelný nárůst zadlužení země by nikomu nic dobrého nepřinesly. Možná máte pocit, že tenhle spor nemá řešení. Tím může být ale to, že zaručený příjem není cestou, po které bychom se měli vydat. Dovolím si tvrdit, že i to je velký výsledek.
Související
Moskva bližší než Praha. Mění se Slovensko na proruský satelit?
Ukrajinské migranty Česko potřebuje. Vyplácí se nám
Aktuálně se děje
před 52 minutami
Medvěd Wojtek. Zvíře, které před 80 lety pomohlo vybojovat vítězství v bitvě o Monte Cassino
před 1 hodinou
Počasí: Na Ústecku se možná vyskytlo tornádo, upozornil ČHMÚ
před 1 hodinou
Válka na Ukrajině: Rusové tvrdí, že dobyli další obec u Charkova
před 2 hodinami
Dosud neporažené Švýcarsko si smlslo na neškodném Dánsku, Švédové rozhodli třemi góly během 26 vteřin
před 3 hodinami
Předání Gazy palestinské samosprávě paradoxně zhoršilo kvalitu života Palestinců, uvádí Záhora
před 3 hodinami
Nečas myslel na přílet do Prahy hned po skončení v play-off NHL. Pohmožděná žebra vyloučil
před 3 hodinami
Francie navrhla olympijský mír. Zelenskyj řekl Macronovi, co si o tom myslí
před 3 hodinami
Po Ficovi je v ohrožení další evropský premiér. Tuskovi vyhrožovali smrtí
Aktualizováno před 4 hodinami
Na Slovensku se začalo rozhodovat o osudu atentátníka na Fica
před 5 hodinami
Problémy lodi Starliner pokračují. Start k ISS se znovu odkládá
před 5 hodinami
Příjezd Pastrňáka se Zachou by národní tým přivítal. Chystá se telefonát
před 6 hodinami
Ficův stav se zásadně nemění. Kaliňák ale zmínil pozitivní prognózu
před 6 hodinami
V sobotu národní tým posílí ze zámoří Nečas. Do Prahy by mohli přijet také Pastrňák se Zachou
před 7 hodinami
Ukrajinci prchají z Charkovské oblasti před ruskou armádou. Jsou jich tisíce
před 8 hodinami
Aktuální počasí: Bouřková předpověď na víkend. Hrozí dnes i zítra
před 9 hodinami
Putin předstírá zájem o mírová jednání. Jde mu o jediné, tvrdí analytici z ISW
před 9 hodinami
Britové i po vyrovnaném duelu s Dánskem stále bez bodu. Němci opět nastříleli osm branek
před 10 hodinami
Fiala ocenil reakci odborů. Vyhlíží návrat k jednacímu stolu
před 10 hodinami
Západ se bojí, říká Zelenskyj s ohledem na válku na Ukrajině
před 11 hodinami
MS v ledním hokeji: Češi nepovolili Rakušanům další překvapení. Porazili je 4:0 a čtvrtfinále mají jisté
Poté, co nejprve Rakušané potrápili Švýcary (4:5) i Kanaďany (6:7 po prodloužení) a posléze dokázali porazit Finsko 3:2, se naši jižní sousedé v pátek večer v pražské O2 Areně představili proti svěřencům kouče Radima Rulíka. Ten své mužstvo na nevyzpytatelného soupeře připravil, a i když především druhá třetině herně nebyla podle českých představ, výsledkově k žádnému překvapení tentokráte naštěstí nedošlo. Utkání dospělo k české výhře 4:0.
Zdroj: David Holub