KOMENTÁŘ | Potraviny hned tak levnější nebudou. Proč to u nás nejde a v zahraničí ano?

A aby to nebylo málo, ani cenovky ostatních potravin nezahálely. Tak třeba drůbeží maso podražilo meziročně o třetinu, polotučné trvanlivé mléko o 42,3 procenta, máslo o 55,8 procenta, a tak by se dalo pokračovat donekonečna. Jenže ‒ když si člověk dá tu práci a zajede si třeba nakoupit k severním sousedům Česka nebo v některých případech i k těm východním, zjistí, že i tam přes stoupající ceny energií, dokáží nabídnout chleba a pečivo v mnoha případech levěji než v tuzemsku. Tak kde je ta chyba?

Aby bylo jasno o čem je řeč. Využiju materiál zpravodajského serveru iRozhlas.cz: „Pekaři v Česku neplánují zlevňovat pečivo ani přes klesající ceny pšenice na burze. Podle Svazu pekařů a cukrářů je spíš pravděpodobné, že ceny pečiva ještě naopak porostou. Pekařům totiž zdražují vstupní suroviny, jako je máslo, kmín nebo sůl. Výrazně na ně pak doléhá zdražování elektřiny a plynu. Právě na něm jsou přitom pekaři závislí. Některým u plynu stouply náklady o víc než 300 procent.“

Je jasné, že drahé energie, které musí při výrobě chleba pekaři používat, ničí doslova vše v „normálním“ světě. Je jasné také to, že i kvůli tzv. „dominovému“ efektu, který v našich končinách kvůli drahým energiím zvyšuje ceny doslova všeho, se řada výrobců potravin dostane přímo do existenčních potíží. Jenže, co pak třeba odkazy na to, že takoví petrolejáři, jak ukázala poslední data Ministerstva financí České republiky, svoje marže právě v krizových momentech využily na to, aby se „zahojily“ ze všech ran? A opravdu není šance na levnější základní potravinu, jakou je chleba a pečivo?

Jak jsem to už i v několika komentářích na tomto webu napsal, tahle země je plná paradoxů. Co se týká pečiva, může být velkým problémem s vysokými cenami právě ta cena. Lidé totiž chleba a pečivo, jak také ukazují statistiky, přestávají kupovat kvůli vysoké inflaci. No a když sečteme menší poptávku, vysoké výrobní náklady, mezi kterými jsou právě energie, drahá hnojiva a další vstupní suroviny, dostaneme rychle výsledek. A ten se nám nebude líbit.

Česko navíc ve velkém pořád exportuje obilí za hranice. Mimochodem, taky jste si všimli, že tak nějak už před nějakým časem zmizelo ze supermarketů třeba okolo Prahy mléko od společnosti Madeta? Můžete namítnout, jak to asi tak souvisí s tím drahým chlebem. No, možná, že souvisí. Ukazuje to totiž na to, že nejen podpora zemědělců i přes snahy mnoha českých vlád (bohužel ne zcela těch, za časů vládců zemědělských mega holdingů) tenhle problém systémově řešit, není pořád sto konkurovat maloobchodním řetězcům, které navíc dominantně ovlivňují v Česku právě trh s chlebem a pečivem, ale také právě v tomto segmentu více než dominantních hráčů, nehledě na nabídky od bohatších sousedů z Rakouska či Německa…

A budete mít jistě pravdu i v tom, že přece komu je co do toho, když se každý byznysmen snaží vydělat a přečkat špatné roky. A když mu někdo zvenku nabízí lepší podmínky, tak by byl přece blázen, aby je nevyužil. Tak si to ale sečtěme: V posledních měsících cena pšenice na světové burze značně klesá. Od května zlevnila asi o 60 % a dostala se dokonce na stejnou úroveň, na jaké byla před vypuknutím ruské agrese na Ukrajině začátkem tohoto roku. Logicky by se tak dalo čekat, že by mohla klesnout i cena mouky a pečiva. A když se k tomu přidá i pozitivní výhled šéfa zemědělského resortu ve vládě, je pak záhadou, proč pořád pečivo zdražuje. Proto tedy odpověď na otázku, kdy bude líp, není příliš optimistická.

Jak můžete sami najít v citacích zpravodajské agentury ČTK, někteří zemědělští odborníci se domnívají, že když by klesly ceny energií a také ceny strategických zemědělských komodit, tak by se měl současný růst cen chleba a pečiva i jiných potravin téměř zastavit. A jedním dechem ale dodávají, že „stagnaci cen nebo jejich pokles nelze nyní spíše předpokládat.

Navíc se musí připočíst dle odborníků to, že v celkové ceně pečiva tvoří samy obiloviny jen 10 až 15 % ceny. Zbytek tvoří právě energie, mzdové náklady, ale třeba i obaly, jejichž cena z podobných důvodů, které jsou uvedeny výše, taktéž velmi rychle roste. Zdá se, že ani potravináři si nebudou schopni, mají-li prodávat v českých obchodech, a mají-li si Češi vůbec něco koupit, pomoci sami. Držme si proto palce, ať se to povede a nemáme tu za pár let jen ty mega holdingy v dominantním a monopolním postavení. To by fakt nebylo dobře. A u chleba už vůbec ne.