KOMENTÁŘ | Potraviny hned tak levnější nebudou. Proč to u nás nejde a v zahraničí ano?

Nedávno jsem při nakupování v supermarketu vyslechl dost „rozčilený“ (hodně slušně řečeno) rozhovor mezi staršími manželi. „To snad není pravda,“ čílil se on. „Ty (asi všichni, kdo jsou v tzv. dodavatelsko-obchodním řetězci) už nevědí, co by si za ten chleba měli říct.“ A ona mu odpověděla: „Vždyť v tý televizi říkali, že ceny těch komodit či co už se prý dostaly na předválečnou (rozuměj před spuštěném ruské agrese na Ukrajině) úroveň, tak proč ten chleba pořád zdražuje?“ Naposledy červencové statistiky ukázaly, že z jednotlivých potravin se ceny mouky zvýšily meziročně o téměř 70 procent. Chleba pak ve stejném čase zdražil o 28,6 procenta.

Deník Shopaholičky

A aby to nebylo málo, ani cenovky ostatních potravin nezahálely. Tak třeba drůbeží maso podražilo meziročně o třetinu, polotučné trvanlivé mléko o 42,3 procenta, máslo o 55,8 procenta, a tak by se dalo pokračovat donekonečna. Jenže ‒ když si člověk dá tu práci a zajede si třeba nakoupit k severním sousedům Česka nebo v některých případech i k těm východním, zjistí, že i tam přes stoupající ceny energií, dokáží nabídnout chleba a pečivo v mnoha případech levěji než v tuzemsku. Tak kde je ta chyba?

Aby bylo jasno o čem je řeč. Využiju materiál zpravodajského serveru iRozhlas.cz: „Pekaři v Česku neplánují zlevňovat pečivo ani přes klesající ceny pšenice na burze. Podle Svazu pekařů a cukrářů je spíš pravděpodobné, že ceny pečiva ještě naopak porostou. Pekařům totiž zdražují vstupní suroviny, jako je máslo, kmín nebo sůl. Výrazně na ně pak doléhá zdražování elektřiny a plynu. Právě na něm jsou přitom pekaři závislí. Některým u plynu stouply náklady o víc než 300 procent.“

Je jasné, že drahé energie, které musí při výrobě chleba pekaři používat, ničí doslova vše v „normálním“ světě. Je jasné také to, že i kvůli tzv. „dominovému“ efektu, který v našich končinách kvůli drahým energiím zvyšuje ceny doslova všeho, se řada výrobců potravin dostane přímo do existenčních potíží. Jenže, co pak třeba odkazy na to, že takoví petrolejáři, jak ukázala poslední data Ministerstva financí České republiky, svoje marže právě v krizových momentech využily na to, aby se „zahojily“ ze všech ran? A opravdu není šance na levnější základní potravinu, jakou je chleba a pečivo?

Jak jsem to už i v několika komentářích na tomto webu napsal, tahle země je plná paradoxů. Co se týká pečiva, může být velkým problémem s vysokými cenami právě ta cena. Lidé totiž chleba a pečivo, jak také ukazují statistiky, přestávají kupovat kvůli vysoké inflaci. No a když sečteme menší poptávku, vysoké výrobní náklady, mezi kterými jsou právě energie, drahá hnojiva a další vstupní suroviny, dostaneme rychle výsledek. A ten se nám nebude líbit.

Česko navíc ve velkém pořád exportuje obilí za hranice. Mimochodem, taky jste si všimli, že tak nějak už před nějakým časem zmizelo ze supermarketů třeba okolo Prahy mléko od společnosti Madeta? Můžete namítnout, jak to asi tak souvisí s tím drahým chlebem. No, možná, že souvisí. Ukazuje to totiž na to, že nejen podpora zemědělců i přes snahy mnoha českých vlád (bohužel ne zcela těch, za časů vládců zemědělských mega holdingů) tenhle problém systémově řešit, není pořád sto konkurovat maloobchodním řetězcům, které navíc dominantně ovlivňují v Česku právě trh s chlebem a pečivem, ale také právě v tomto segmentu více než dominantních hráčů, nehledě na nabídky od bohatších sousedů z Rakouska či Německa…

A budete mít jistě pravdu i v tom, že přece komu je co do toho, když se každý byznysmen snaží vydělat a přečkat špatné roky. A když mu někdo zvenku nabízí lepší podmínky, tak by byl přece blázen, aby je nevyužil. Tak si to ale sečtěme: V posledních měsících cena pšenice na světové burze značně klesá. Od května zlevnila asi o 60 % a dostala se dokonce na stejnou úroveň, na jaké byla před vypuknutím ruské agrese na Ukrajině začátkem tohoto roku. Logicky by se tak dalo čekat, že by mohla klesnout i cena mouky a pečiva. A když se k tomu přidá i pozitivní výhled šéfa zemědělského resortu ve vládě, je pak záhadou, proč pořád pečivo zdražuje. Proto tedy odpověď na otázku, kdy bude líp, není příliš optimistická.

Jak můžete sami najít v citacích zpravodajské agentury ČTK, někteří zemědělští odborníci se domnívají, že když by klesly ceny energií a také ceny strategických zemědělských komodit, tak by se měl současný růst cen chleba a pečiva i jiných potravin téměř zastavit. A jedním dechem ale dodávají, že „stagnaci cen nebo jejich pokles nelze nyní spíše předpokládat.

Navíc se musí připočíst dle odborníků to, že v celkové ceně pečiva tvoří samy obiloviny jen 10 až 15 % ceny. Zbytek tvoří právě energie, mzdové náklady, ale třeba i obaly, jejichž cena z podobných důvodů, které jsou uvedeny výše, taktéž velmi rychle roste. Zdá se, že ani potravináři si nebudou schopni, mají-li prodávat v českých obchodech, a mají-li si Češi vůbec něco koupit, pomoci sami. Držme si proto palce, ať se to povede a nemáme tu za pár let jen ty mega holdingy v dominantním a monopolním postavení. To by fakt nebylo dobře. A u chleba už vůbec ne.

Deník Shopaholičky

Související

Ilustrační foto Komentář

Chat Control zavádí nebezpečný precedens. Evropská unie může ztratit soukromí

Rada EU schválila kompromisní verzi návrhu Chat Control. Povinné plošné skenování soukromé komunikace sice zmizelo, avšak právní rámec pro masový dohled zůstal zachován. Návrh umožňuje „dobrovolné“ monitorování zpráv i šifrovaných služeb, což vyvolává vážné obavy o ochranu soukromí a respekt k základním právům. Regulace míří na marginální skupinu pachatelů, ale její dopady mohou zasáhnout stovky milionů uživatelů v celé Evropské unii.
Petr Macinka a Filip Turek Komentář

Turek, nebo Macinka? Je to vlastně jedno, Babiš riskuje národní bezpečnost

Úvahy o dosazení Filipa Turka či Petra Macinky do čela české diplomacie vyvolávají vážné pochybnosti o tom, zda ještě platí, že ministr musí mít zkušenosti, důvěryhodnost a elementární profesionální vystupování. Oba kandidáti postrádají praxi i autoritu potřebnou k řízení složitého resortu klíčového pro obraz i bezpečnost země. Nahrazovat odbornost politickou improvizací je hazard, který může poškodit reputaci státu, oslabit jeho pozici mezi spojenci a ohrozit národní bezpečnost.

Více souvisejících

komentář pečivo

Aktuálně se děje

před 7 minutami

před 40 minutami

Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost

Válka na Ukrajině nadále pokračuje, protože Moskva podmiňuje jednání požadavky ohrožujícími ukrajinskou suverenitu i západní strategické zájmy. Kreml mezitím upevňuje ideologii trvalé konfrontace a rozšiřuje svůj vliv hybridními prostředky od Pobaltí až po Kazachstán. Slábnoucí jednota Západu posiluje ruské ambice a zvyšuje riziko, že konflikt přeroste v širší bezpečnostní krizi, již už nebude možné ignorovat.

před 1 hodinou

Filip Turek

S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum

Nejenom prezident má problém s vládním angažmá poslance Filipa Turka (Motoristé), který by se po poslední rošádě měl stát ministrem životního prostředí, nikoliv šéfem diplomacie. Podle průzkumu nechce Turka v příští české vládě více než polovina lidí. 

před 2 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu

Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.

před 3 hodinami

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš

Pavel v úterý jmenuje Babiše premiérem

Prezident Petr Pavel oznámil, že v úterý 9. prosince v 9 hodin jmenuje Andreje Babiše do funkce předsedy vlády. Toto rozhodnutí učinil poté, co předseda hnutí ANO splnil prezidentovu podmínku. Pavel konkrétně ocenil jasný a srozumitelný způsob, jakým Babiš dostál jejich dohodě a veřejně oznámil, jakým způsobem vyřeší svůj střet zájmů.

včera

Vladimir Putin

Britský expert pro EZ: Globální potravinová bezpečnost bude stabilní, rizikem ale zůstává Putin

Globální potravinová bezpečnost zůstává podle britského biologa a odborníka na potravinové systémy Tima Bentona relativně stabilní, především proto, že současné geopolitické otřesy zatím nepřerostly do scénáře s přímým dopadem na širší evropský prostor. Benton exkluzivně pro EuroZprávy.cz upozornil, že zásadní hrozbu by představovala pouze výrazná eskalace války ze strany Vladimira Putina.

včera

Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025)

Babiš oznámil, že se navždy vzdá Agrofertu

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš oznámil ve čtvrtek v podvečer na sociálních sítích ve videozprávě, že se nevratně vzdá svého holdingu Agrofert. Tímto krokem hodlá natrvalo vyřešit svůj střet zájmů, aby mohl být jmenován předsedou vlády. Babiš zdůraznil, že voliči rozhodli o jeho osudu v nedávných volbách a že by si připadal jako zrádce, kdyby se po vítězství stáhl z politiky a zanechal hnutí ANO.

včera

Pete Hegseth

New York Times podává žalobu na Pentagon a Hegsetha

Deník The New York Times podává žalobu na Ministerstvo obrany USA kvůli novým, přísným omezením přístupu pro novináře, která Pentagon zavedl. Žaloba míří na Ministerstvo obrany, ministra Peta Hegsetha a hlavního mluvčího Pentagonu, Seana Parnella, a má za cíl zrušení říjnové politiky. Kvůli těmto restrikcím museli reportéři akreditovaní v Pentagonu odevzdat své novinářské průkazy.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Letadlo se Zelenským pronásledovaly záhadné vojenské drony

Letadlo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského bylo podle zpráv sledováno čtyřmi drony vojenského typu těsně před přistáním na dublinském letišti v pondělí. Zdroje deníku The Journal uvedly, že drony vzlétly z místa na severovýchodě irské metropole. Tyto bezpilotní stroje pak letěly směrem k letové trase ukrajinského prezidenta, čímž narušily bezletovou zónu, která byla zavedena irským úřadem pro civilní letectví (IAA) pro dobu jeho návštěvy.

včera

Aktualizováno včera

Jaromír Zůna Prohlédněte si galerii

Na Hrad dorazil Zůna, Šebestyán a Macinka. Jmenování Turka ministrem není pravděpodobné, řekl Pavel

Prezident Petr Pavel pokračuje v jednání s osobnostmi, které navrhl Andrej Babiš (ANO) pro obsazení pozic v nové vládě. Kabinet má vzniknout ve spolupráci hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě. Jako první ve čtvrtek na Hrad dorazil nominant SPD na ministra obrany, Jaromír Zůna, a kandidát stejné strany pro zemědělství, Martin Šebestyán. Poté se Pavel sešel s lídrem Motoristů, Petrem Macinkou.

včera

včera

Vakcína proti nemoci covid-19, ilustrační foto

Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá

Nejvyšší americký úředník pro očkování, Vinay Prasad, přišel s dlouhým a argumentačním memorandem, které zaslal zaměstnancům. V něm slíbil, že přepracuje regulaci vakcín poté, co tvrdil, že nejméně deset dětí zemřelo v důsledku očkování proti nemoci Covid-19. Pro toto závažné tvrzení však neposkytl žádné důkazy a ani minimum podrobností o tom, jak bude nový přístup k regulaci vypadat.

včera

včera

včera

včera

Eurovision Song Contest 2018 (Photo by: Thomas Hanses)

Eurovize čelí nejtěžšímu rozhodnutí v historii: Rozhodne, zda vyhodí Izrael

Soutěž Eurovision Song Contest čelí v Ženevě klíčovému "přelomovému" zasedání, které rozhodne o její budoucnosti. Organizátoři a zúčastněné země budou ve čtvrtek diskutovat o tom, zda by Izraeli měla být povolena další účast v soutěži. Důvodem jsou protesty proti způsobu, jakým izraelská vláda vede válku v Gaze, a obvinění z nekalých praktik při hlasování.

včera

Vladimir Putin

Putin nezahálí. Po neúspěšném jednání o Ukrajině míří do Indie

Ruský prezident Vladimir Putin zahajuje dvoudenní návštěvu Indie, kde se má setkat s premiérem Narendrou Modim a zúčastnit se každoročního summitu obou zemí. Očekává se, že Dillí a Moskva podepíšou řadu dohod, a to jen několik měsíců poté, co Spojené státy zvýšily tlak na Indii, aby přestala nakupovat ruskou ropu. Návštěva se koná také v době, kdy administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa vede sérii rozhovorů s Ruskem a Ukrajinou ve snaze ukončit válku. Indie a Rusko jsou si blízkými spojenci po celá desetiletí a Putin s Modim udržují vřelý vztah. 

včera

Cesta k míru na Ukrajině je nejistá, varuje Trump. Američtí vyslanci chystají setkání s kyjevským představitelem

Cesta k míru na Ukrajině zůstává podle Donalda Trumpa nejasná, a to i přes "přiměřeně dobré" rozhovory mezi americkými vyslanci a ruským prezidentem Vladimirem Putinem, které ovšem nepřinesly žádný zásadní průlom. Zvláštní vyslanec USA Steve Witkoff a Trumpův zeť Jared Kushner, kteří absolvovali dlouhé úterní jednání v Kremlu, se nyní chystají setkat s předním ukrajinským vyjednavačem Rustemem Umerovem na Floridě. Trump ve středu v Oválné pracovně prohlásil, že Putin by dohodu rád uzavřel, nicméně dodal, že nemůže říct, co z jednání vzejde, protože "k tanci jsou potřeba dva". Prezident také uvedl, že Spojené státy "měly s Ukrajinou něco docela dobře rozpracováno".

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy