KOMENTÁŘ | Potraviny hned tak levnější nebudou. Proč to u nás nejde a v zahraničí ano?

Nedávno jsem při nakupování v supermarketu vyslechl dost „rozčilený“ (hodně slušně řečeno) rozhovor mezi staršími manželi. „To snad není pravda,“ čílil se on. „Ty (asi všichni, kdo jsou v tzv. dodavatelsko-obchodním řetězci) už nevědí, co by si za ten chleba měli říct.“ A ona mu odpověděla: „Vždyť v tý televizi říkali, že ceny těch komodit či co už se prý dostaly na předválečnou (rozuměj před spuštěném ruské agrese na Ukrajině) úroveň, tak proč ten chleba pořád zdražuje?“ Naposledy červencové statistiky ukázaly, že z jednotlivých potravin se ceny mouky zvýšily meziročně o téměř 70 procent. Chleba pak ve stejném čase zdražil o 28,6 procenta.

A aby to nebylo málo, ani cenovky ostatních potravin nezahálely. Tak třeba drůbeží maso podražilo meziročně o třetinu, polotučné trvanlivé mléko o 42,3 procenta, máslo o 55,8 procenta, a tak by se dalo pokračovat donekonečna. Jenže ‒ když si člověk dá tu práci a zajede si třeba nakoupit k severním sousedům Česka nebo v některých případech i k těm východním, zjistí, že i tam přes stoupající ceny energií, dokáží nabídnout chleba a pečivo v mnoha případech levěji než v tuzemsku. Tak kde je ta chyba?

Aby bylo jasno o čem je řeč. Využiju materiál zpravodajského serveru iRozhlas.cz: „Pekaři v Česku neplánují zlevňovat pečivo ani přes klesající ceny pšenice na burze. Podle Svazu pekařů a cukrářů je spíš pravděpodobné, že ceny pečiva ještě naopak porostou. Pekařům totiž zdražují vstupní suroviny, jako je máslo, kmín nebo sůl. Výrazně na ně pak doléhá zdražování elektřiny a plynu. Právě na něm jsou přitom pekaři závislí. Některým u plynu stouply náklady o víc než 300 procent.“

Je jasné, že drahé energie, které musí při výrobě chleba pekaři používat, ničí doslova vše v „normálním“ světě. Je jasné také to, že i kvůli tzv. „dominovému“ efektu, který v našich končinách kvůli drahým energiím zvyšuje ceny doslova všeho, se řada výrobců potravin dostane přímo do existenčních potíží. Jenže, co pak třeba odkazy na to, že takoví petrolejáři, jak ukázala poslední data Ministerstva financí České republiky, svoje marže právě v krizových momentech využily na to, aby se „zahojily“ ze všech ran? A opravdu není šance na levnější základní potravinu, jakou je chleba a pečivo?

Jak jsem to už i v několika komentářích na tomto webu napsal, tahle země je plná paradoxů. Co se týká pečiva, může být velkým problémem s vysokými cenami právě ta cena. Lidé totiž chleba a pečivo, jak také ukazují statistiky, přestávají kupovat kvůli vysoké inflaci. No a když sečteme menší poptávku, vysoké výrobní náklady, mezi kterými jsou právě energie, drahá hnojiva a další vstupní suroviny, dostaneme rychle výsledek. A ten se nám nebude líbit.

Česko navíc ve velkém pořád exportuje obilí za hranice. Mimochodem, taky jste si všimli, že tak nějak už před nějakým časem zmizelo ze supermarketů třeba okolo Prahy mléko od společnosti Madeta? Můžete namítnout, jak to asi tak souvisí s tím drahým chlebem. No, možná, že souvisí. Ukazuje to totiž na to, že nejen podpora zemědělců i přes snahy mnoha českých vlád (bohužel ne zcela těch, za časů vládců zemědělských mega holdingů) tenhle problém systémově řešit, není pořád sto konkurovat maloobchodním řetězcům, které navíc dominantně ovlivňují v Česku právě trh s chlebem a pečivem, ale také právě v tomto segmentu více než dominantních hráčů, nehledě na nabídky od bohatších sousedů z Rakouska či Německa…

A budete mít jistě pravdu i v tom, že přece komu je co do toho, když se každý byznysmen snaží vydělat a přečkat špatné roky. A když mu někdo zvenku nabízí lepší podmínky, tak by byl přece blázen, aby je nevyužil. Tak si to ale sečtěme: V posledních měsících cena pšenice na světové burze značně klesá. Od května zlevnila asi o 60 % a dostala se dokonce na stejnou úroveň, na jaké byla před vypuknutím ruské agrese na Ukrajině začátkem tohoto roku. Logicky by se tak dalo čekat, že by mohla klesnout i cena mouky a pečiva. A když se k tomu přidá i pozitivní výhled šéfa zemědělského resortu ve vládě, je pak záhadou, proč pořád pečivo zdražuje. Proto tedy odpověď na otázku, kdy bude líp, není příliš optimistická.

Jak můžete sami najít v citacích zpravodajské agentury ČTK, někteří zemědělští odborníci se domnívají, že když by klesly ceny energií a také ceny strategických zemědělských komodit, tak by se měl současný růst cen chleba a pečiva i jiných potravin téměř zastavit. A jedním dechem ale dodávají, že „stagnaci cen nebo jejich pokles nelze nyní spíše předpokládat.

Navíc se musí připočíst dle odborníků to, že v celkové ceně pečiva tvoří samy obiloviny jen 10 až 15 % ceny. Zbytek tvoří právě energie, mzdové náklady, ale třeba i obaly, jejichž cena z podobných důvodů, které jsou uvedeny výše, taktéž velmi rychle roste. Zdá se, že ani potravináři si nebudou schopni, mají-li prodávat v českých obchodech, a mají-li si Češi vůbec něco koupit, pomoci sami. Držme si proto palce, ať se to povede a nemáme tu za pár let jen ty mega holdingy v dominantním a monopolním postavení. To by fakt nebylo dobře. A u chleba už vůbec ne.

Související

I. světová válka Komentář

Vánoční příměří je dnes už nereálný koncept. Lidé sice potřebují klid, válčení se ale radikálně změnilo

Vánoční příměří na západní frontě v roce 1914 patří k nejznámějším výjimkám moderního válečnictví. Na několik hodin tehdy ustoupily zbraně, propaganda i disciplína a prostor získal prostý lidský instinkt. O více než sto let později však podobná epizoda působí téměř nemyslitelně. Současné konflikty, včetně války na Ukrajině, jsou vedeny nepřetržitě, centralizovaně a v těsném propojení s politikou, médii a ideologií.
Andrej Babiš Komentář

Bratrství je silné slovo, ale slabý kompas. Babiš si rozumí s Ficem a Orbánem, důležitější jsou Němci

Nynější premiéři Česka, Slovenska a Maďarska dlouhodobě vystupují v domácí politice výrazně kriticky vůči Evropské unii, zatímco na jednáních v Bruselu volí umírněnější a pragmatičtější přístup. Rozdíl mezi domácí rétorikou a evropskou praxí je patrný zejména v otázkách podpory Ukrajiny či Evropské zelené dohody. Nakonec je nutné položit si otázku, jestli jsou Slovensko a Maďarsko skutečně našimi nejbližšími státy, nebo bychom se konečně mohli začít chovat rozumně a následovat Německo a Polsko?

Více souvisejících

komentář pečivo

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 3 hodinami

Aktualizováno před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 5 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 12 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 13 hodinami

před 14 hodinami

před 15 hodinami

před 16 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy