KOMENTÁŘ | Putin invazí na Donbas porušil mezinárodní právo. Sankce EU a Západu musí mířit na ruský průmysl i banky

Situace na ukrajinsko-ruských hranicích rezonuje i v České republice. Od hranic s Ukrajinou nás dělí jen zhruba 300 kilometrů. Zároveň moc dobře víme, jaké to je, když nás ti mocní opustí. S trochou nadsázky se nám ohledně Ukrajiny nabízí reminiscence z roku 1938, když si naše území pomalu začalo nárokovat nacistické Německo. Politika appeasementu tehdejších mocností zapříčinila hladké obsazení mocichtivým sousedem. Tuto chybu svět a Evropa nesmí znovu opakovat.

Borrell opakovaně oslabuje evropskou diplomacii

Proto mě zaskočilo prohlášení šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella, který v úterý dopoledne prohlásil, že nepovažuje vstup ruských vojsk na Donbas za „plnohodnotnou invazi“. Naprosto tak nahrál na smeč všem pochybovačům, že Rusko vlastně nic vážného neudělalo. Borrell oslabil evropskou diplomacii. Z mého pohledu tak činí dlouhodobě a je na čase, aby zvážil své další setrvání v Úřadu.

Vzpomeňme na jeho rok starou cestu do Ruska, kde měl navštívit Navalného a jeho proces, což mu nakonec nebylo umožněno. Navíc během společné tiskové konference s ministrem zahraničních věcí Lavrovem vyhostilo Rusko tři diplomaty. Pro kremelskou propagandu tehdy sehrál roli užitečného „idiota“, stejně jako v poslední dnech prezident Miloš Zeman. K „vlastenecké“ SPD, která označila vstup ruských vojsk na Donbas za invazi na „pozvání“, se nechci vyjadřovat. Je to odporné bagatelizování vážné situace.

Věřit Rusku, že válečné manévry skončí vysláním armády do separatistických republik, by bylo naivní. Stačí zhlédnout pondělní propagandistickou řeč Putina, která byla plná historických nesmyslů a agresivních výlevů vůči Ukrajině, a každému dojde, že ruský vládce jen hledá záminky pro zabrání svého souseda. Přitom to bylo Rusko, které uznalo Ukrajinu po jejím vyhlášení nezávislosti jako suverénní zemi včetně jejích hranic. Zárukou bylo podepsání Budapešťského memoranda z roku 1994. To vše jen dokazuje, že Rusku se nedá věřit. Není spolehlivým partnerem, který ctí dohody a zákony.

Evropa by bez ropy a plynu nezůstala

Přestože se v posledních měsících střídaly v Moskvě návštěvy světových státníků, kteří chtěli diplomaticky zabránit možnému konfliktu, Putina však od jeho plánů neodradili. Proto musí Evropská unie spolu s ostatními mocnostmi postupovat koordinovaně a dostatečně tvrdě. Sankce musí mířit na nejbližší lidi kolem Putina, na klíčové podniky v průmyslu a pochopitelně na banky. V záloze musí mít spojenci připraveny další scénáře, ke kterým sáhnou podle vývoje situace.

Rusko sice může Evropě zastavit přísun zemního plynu a ropy do Evropy, ale to nás trápit nemusí. Evropská komise uvedla, že státy EU mají dostatek obou komodit pro letošní rok. A na příští se můžeme zásobit u spolehlivějších partnerů. Konečně to pochopilo i Německo, jež poslalo Nord Stream 2 k ledu.

Vliv Ruska v Evropě začíná postupně slábnout a chystaná zelená opatření v EU zmiňovaný trend ještě urychlí. Teď jen musíme zůstat jednotní vůči Rusku a ukázat mu sílu, se kterou dokážeme společně jednat. Na nic jiného totiž Putin a jeho věrní neslyší. Autor je europoslancem a místopředsedou KDU-ČSL i dopisovatelem webu EuroZprávy.cz