KOMENTÁŘ | Ropná krize může doprovázet tu energetickou. Rostoucí cena černého zlata komplikuje lidem život

V ekonomických a finančních kuloárech se s oblibou říká, že všechno souvisí se vším. A vývoj ceny ropy je toho důkazem. Růst ceny elektřiny a zemního plynu, označovaný jako „energetická krize“ je totiž zmiňován jako hlavní důvod, proč cena ropy přidává na hodnotě. Zpravodajský server britské BBC citoval analýzu americké investiční banky Goldman Sachs, podle které cena ropy Brent do konce roku zřejmě vystoupá až na devadesát amerických dolarů za barel. A i když zdražování ropy nepřichází zrovna v ten správný čas, není ničím novým. Třeba už letos na jaře média přinášela zprávy o tom, že benzín zdražuje nejvíce za dekádu.

Kromě již zcela známých důvodů příčin rostoucí ceny ropy mi přišlo jako velmi zajímavé i vysvětlení analytiků o tom, proč Brent a další značky ropy zvyšují cenu. Mohou za to prý také dopady omezení těžby v amerických břidlicových ropných ložiscích, způsobené vlnou hurikánů a povětrnostních vlivů, především v Mexickém zálivu, ale také to, že vlastně nikdo na světě nebyl schopen si po covidové pauze udělat jednoduše zásoby. A to nejen ropy, ale i plynu. Třeba Američani vyčerpali ty své hluboko pod pětiletý průměr. Sakra lidi, to neumíte natankovat prázdný zásobník?

Potíž je i v tom, že rostoucí cena ropy přinese nejen další zvyšování cen snad ve všem, co lidé dělají, kupují nebo potřebují, ale zřejmě omezí i ekonomický vývoj ve světě a ziskovost firem. Faktem totiž je, že zdražování ropy se promítá do růstu inflace. A má to jak přímý dopad na inflaci, když se zvyšují ceny energií, tak i „nepřímý“, když totiž kvůli vyšší ceně ropy musejí zdražovat všichni v ekonomice. Již zmiňovaná investiční banka Goldman Sachs navíc upozornila na další problém, a to mnohem vážnější: Varování je v tom, že růst vstupních nákladů, vyšší ceny plynu a slabší ekonomický růst některých ekonomik (naposledy třeba Mezinárodní měnový fond snížil tuzemské ekonomice odhad vývoje HDP. Zatímco jeho jarní prognóza odhadovala letošní růst na 4,2 procenta, nynější odhad byl snížen na 3,8 procenta a pro příští rok na 4,5 procenta.) pravděpodobně vysoce ovlivní ziskovost firem v příštím roce.

Nechtějte ani vědět, co si myslí analytici o tom, jak se bude cena energií a ropy vyvíjet, když dojde na scénář totálně chladné zimy. Ale vážně. O hloubce problému svědčí třeba i to, že americká administrativa prezidenta Joea Bidena pověřila poradce pro národní bezpečnost Jakea Sullivana, aby se sešel osobně se saúdskoarabským korunním princem Mohammedem bin Salmanem. (Saúdové se totiž pravidelně střídají v posledních letech s Američany na předních pozicích žebříčku největších producentů ropy.) A i když žádný oficiální výstup ze schůzky nikdo nezveřejnil, není proto těžké uhodnout, o čem oba muži zřejmě hodně dlouho mluvili. Možná ale jsme v případě vývoje ceny ropy až moc zaujatí vývojem cen jiných komodit. Americká vládní energetická agentura EIA totiž v dlouhodobém odhadu vývoje ceny ropy předpovídá, že cena ropy Brent by se měla v roce 2022 pohybovat okolo 66 amerických dolarů za barel. Stejná instituce uvedla, že jí k tomu vede mimo jiné i fakt, že Sdružení zemí vyvážejících ropu (OPEC) zvyšuje kontinuálně těžbu ropy poté, co jí omezil kvůli snížené poptávce po ropě během covidové pandemie. Jistě, možná to zní příliš stručně, ale někdy prostě není čas na zbytečná slova. Nezbývá proto než věřit, že se tento scénář naplní.