Srpnem letošního roku skončily nejen prázdniny, ale také desítky let dlouhá doba, kdy se celková průměrná inflace nedostala nad čtyři procenta. Zdražování, jak se také lidově inflaci přezdívá, v srpnu přineslo zvýšení cen v průměru o 4,1 procenta. Jde sice o „dramatické“ číslo, ale nejeden ekonom vyzývá k tomu, abych z růstu inflace nebyli hysteričtí. Na druhou stranu by nám však nemělo být jedno, jak si s nastalou situací poradí nebo by chtěli poradit odpovědní vládní činitelé.
Kdysi se s oblibou říkalo, že Evropou obchází strašidlo. Strašidlo komunismu. Tohle okřídlené pořekadlo v jistě velké oblibě nejednoho zavilého levičáka by se v těchto dnech mohlo upravit nejen geograficky. Nově by totiž se stejnou naléhavostí mohlo znít takhle: Světem obchází strašidlo. Strašidlo inflace.
A i když sami rádi dětem říkáme, že žádná strašidla přece neexistují, tohle bychom zas tak podceňovat neměli. Určitě, inflace není nic nepřirozeného, a možná, že za několik týdnů či měsíců se čísla znehodnocování peněz, jak se často s oblibou inflaci říká, zase posunou místo vyšších čísel zpět někam k nule. To ale dneska nevíme. A i když přicházejí od některých renomovaných ekonomů uklidňující poselství, většina z ekonomických odborníků nad rychle rostoucími cenami jen zvedá varovně obočí. Jistou obranou proti špatné náladě z inflace snad může být jen to, že ve světě není inflační dění vůbec podceňováno.
O tom, že poslední vývoj s inflací není globálně zcela v pořádku, může svědčit i to, že si inflačních trendů všimla Světová banka. Ta inflaci věnovala srpnovou zprávu. Upozorňuje v ní na to, že pro řadu zemí může mít dost nepříznivý vliv to, že za poslední týdny velmi rychle stoupá tempo inflace, a tak ty ekonomiky, které se spoléhají na expanzivní podporu, v podobě nízkých úrokových sazeb) za účelem zajištění růstu, mohou tvrdě narazit. A to z jednoduchého důvodu. Totiž, že stávající a zatím nijak výrazně neřešená rekordní míra zadlužení, a to nejen v rozvojových a rozvíjejících se ekonomikách, ale i v řadě vyspělých států, může právě kvůli zvýšeným inflačním tlakům (a tedy reálně i zdražení peněz), a teď volně přeloženo: nadělat v řadě státních kas paseku.
Aby bylo jasno o čem je řeč: ceny v Česku v srpnu meziročně vyskočily dle Českého statistického úřadu na 4,1 procenta. Nad hranici čtyř procent se dostala tuzemská inflace poprvé od listopadu roku 2008. Pro ty, co neradi počítají, je to nové maximum za třináct let. A ceny průmyslových výrobců letos v srpnu byly dokonce nejvyšší za 28 let. „Meziroční růst (inflace) se nachází výrazně nad prognózou České národní banky, která pro srpen očekávala růst o 3,1 procenta,“ konstatovala k vývoji Česká národní banka A zdá se, že do konce roku i přes sliby nejednoho politického lídra o tom, že bude zase líp, líp nebude.
Dle letní prognózy ČNB se má totiž inflace ve druhé polovině letošního roku zvýšit výrazně nad horní hranici tzv. tolerančního pásma dvouprocentního inflačního cíle. Dle mínění centrální banky k tomu povede hlavně zrychlení růstu cen potravin a cen pohonných hmot. Následně se má dle ČNB přidat i růst regulovaných cen (v tuzemsku se regulují např. ceny energií nebo léčiv). Některé odhady ekonomů dokonce hovoří o tom, že celoroční inflace by se mohla udržet kolem čtyř procent.
A i když jen několik hodin po vydání znepokojivých čísel přispěchal s uklidňující výzvou člen bankovní rady ČNB Aleš Michl, který deníku Mf Dnes řekl, že se bát inflace nemáme, protože půjde zase dolů, faktem ale je, že mezi negativní dopady inflace patří nejen snížení reálné hodnoty peněz, ale zvyšuje se i nejistota ohledně budoucího vývoje cen. Ekonomická teorie navíc varuje před tím, že vysoká inflace, mezi jejíž typické znaky patří to, že úrokové sazby v zemi rostou, kupní síla populace klesá, poskytuje se třeba méně bankovních půjček s pevnou sazbou a celková výroba klesá, může vést až k nedostatku zboží, pokud je spotřebitelé začnou hromadit z obavy, že ceny se v budoucnu dál zvýší. A to už nemluvíme o hyperinflaci (typickým znakem je vykazované až padesáti procentní úroveň navýšení cen). Věřím ale, že tak daleko nejsme.
Možná jsme ale kvůli tomu, že jsme přestali věřit sami v sebe, víc věříme dezinformačním webům a lidem kteří by jindy naši důvěru vůbec neměli, opravdu přecitlivělí. Americký časopis Forbes své čtenáře povzbudil konstatováním, že poslední inflační období, které způsobilo vážné ekonomické potíže, byla sedmdesátá léta minulého století. V letech 1973 a 1974 se ceny potravin zvýšily téměř o 35 procent v důsledku špatného počasí v USA a ve zbytku světa. U nás se ceny potravin v srpnu zvýšili o 7 procent. A to byly, spolu s nealkoholickými nápoji položkou, u které rostly ceny nejvíc.
Takže ‒ poslechněme jednou výzvy z mainstreamových médií a nekývejme souhlasně hlavou nad všemi těmi zprávami z obskurních dezinformačních webů o tom, že máme strkat peníze do „štrozoku“ kvůli tomu, že Čechy nejvíce oblíbený investiční nástroj, totiž spořící účty kvůli inflaci vůbec nic nepřinese. Možná ne, ale rezignovat na to, abychom předcházeli rychlému zvyšování cen hlavně doma, bychom neměli. Třeba tím, že se budeme více zajímat o to, jak a proč utrácí čeští vládní politici peníze nás daňových poplatníků, nebo tím, že nebudeme podporovat viditelné a snadno rozeznatelné kroky vlády zvyšující zadlužení a neřešení společenských a ekonomických problémů, jakým může být odkládaná penzijní nebo daňová reforma, na které upozorňují dlouhodobě světové ekonomické instituce. Možná ale, že jen nyní opravdu slyšíme trávu růst a problém se vyřeší časem sám. Vždyť i sama ČNB nám možná nechtěně slíbila hezký vánoční dárek, když v letním výhledu inflace konstatovala, že v příštím roce se inflace bude vracet směrem ke dvouprocentnímu cíli, a to s přispěním zpřísňování měnových podmínek.
Související
Moskva bližší než Praha. Mění se Slovensko na proruský satelit?
Ukrajinské migranty Česko potřebuje. Vyplácí se nám
komentář , inflace , Ekonomika
Aktuálně se děje
před 55 minutami
Netanjahu dostal nůž na krk. Ganz chce nový plán pro Gazu, pohrozil demisí
před 1 hodinou
Tornádo na Ústecku se potvrdilo. Pohybovalo se i přes tok Labe
před 2 hodinami
Předpověď počasí na neděli. Pozor na jevy, pro které platí výstraha
včera
Češi především díky čtyřem bodům kapitána Červenky jasně přehráli Brity 4:1
včera
Karel III. vezme do Francie další dva zástupce monarchie. Kate zůstane doma
včera
Polsko se opevní před Ruskem a Běloruskem. Tusk oznámil obří investici
včera
Drtivý úder střelami ATACMS proti Rusům. Ukrajinci zničili stíhačky a palivová zařízení, dokládají satelitní snímky
včera
Trump opět vystoupí na zasedání NRA, asociace držitelů zbraní v USA
včera
Medvěd Wojtek. Zvíře, které před 80 lety pomohlo vybojovat vítězství v bitvě o Monte Cassino
včera
Počasí: Na Ústecku se možná vyskytlo tornádo, upozornil ČHMÚ
včera
Válka na Ukrajině: Rusové tvrdí, že dobyli další obec u Charkova
včera
Dosud neporažené Švýcarsko si smlslo na neškodném Dánsku, Švédové rozhodli třemi góly během 26 vteřin
včera
Předání Gazy palestinské samosprávě paradoxně zhoršilo kvalitu života Palestinců, uvádí Záhora
včera
Nečas myslel na přílet do Prahy hned po skončení v play-off NHL. Pohmožděná žebra vyloučil
včera
Francie navrhla olympijský mír. Zelenskyj řekl Macronovi, co si o tom myslí
včera
Po Ficovi je v ohrožení další evropský premiér. Tuskovi vyhrožovali smrtí
Aktualizováno včera
Na Slovensku se začalo rozhodovat o osudu atentátníka na Fica
včera
Problémy lodi Starliner pokračují. Start k ISS se znovu odkládá
včera
Příjezd Pastrňáka se Zachou by národní tým přivítal. Chystá se telefonát
včera
Ficův stav se zásadně nemění. Kaliňák ale zmínil pozitivní prognózu
Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica (Smer-SD) je nadále vážný, nicméně stabilizovaný, uvedla ministryně zdravotnictví Zuzana Dolinková. Fico, jehož po středečním výjezdním zasedání vlády v Handlové několikrát postřelil atentátník, zůstává pro tuto chvíli v nemocnici v Banské Bystrici.
Zdroj: Lucie Podzimková