KOMENTÁŘ | Zemanova kritika Ruska přišla pozdě. Lítost a odsouzení měl projevit už po anexi Krymu, tehdy se s Kremlem bratříčkoval

Nebyl přesvědčivý, v jeho rétorice se ukrýval falešný tón. Prezident Miloš Zeman sice v krátkém projevu odsoudil ruskou invazi na Ukrajinu jako akt agrese a zdůraznil, že administrativa Vladimira Putina se dopouští zločinu proti míru, přesto tato slova nebudí důvěru od člověka, který dlouhou dobu podporoval diktátorský režim Kremlu a nepokrytě se s ním bratříčkoval. Kdyby zmíněné věty česká hlava státu pronesla v roce 2014 po anexi Krymu, zasloužila by si potlesk a uznání. Nyní je už na vymezení se proti Rusku pozdě, Zeman se prostě jen přizpůsobil době a nechce vybočovat, aby se před Západem ještě více neztrapnil. Prezidentova lítost není upřímná.

Najednou se stylizuje do role odpůrce Ruské federace. Prezident Miloš Zeman po invazi Putinovy exekutivy na Ukrajinu definitivně otočil. Režim, který mu ještě nedávno byl blízký až sympatický, najednou považuje za šílený a vyzývá k jeho zastavení, izolaci. Na Den vítězství přitom často chodil na ruskou ambasádu, kde vodkou s Rusy bujaře slavil výročí konce druhé světové války. Rétorika hlavy státu nyní zní sympaticky, ale z jeho úst přišla velmi pozdě. Nenechme se Zemanovými silnými výrazy na adresu Rusů ošálit. Podobně rázný měl být před osmi lety, kdy Moskva anektovala Krym.

Zeman tehdy ruskou agresi legitimizoval. Je dobré si osvěžit paměť, kterak jako velitel vrchních ozbrojených sil v Parlamentním shromáždění Radě Evropy ruskou anexi Krymu označil za „fait accompli“, tedy hotovou záležitost. Ukrajině poradil, aby se dohodla s Kremlem na kompenzaci. Za svá slova sklidil pochvalu ruských vládních politiků, ukrajinské i většinu českých naopak rozhořčil. O tvrdých sankcích či dokonce k vybízení k činům, jako nyní, v roce 2014 vůbec nemluvil. Tehdy se s Kremlem nepokrytě bratříčkoval.

V projevu zmínil, že bez vyhlášení války vstoupila na ukrajinské území cizí armáda. Státník se zde dopustil velkého přešlapu. Ani jednostranné vyhlášení války nikoho ve vyspělém světě přece neopravňuje k tomu, aby zabral cizí území. Žádná oficialita válečnou agresi nikdy neospravedlňuje.

Místo odsouzení kauzy Vrbětice týden mlčel

Šéf Hradu náhle obrátil. Kaje se, jak se v Rusku spletl. Jeho slovům však nejde věřit, že by byla míněna upřímně. Zeman je inteligentním politikem a ví, že kdyby v době naprosté jednoty Západu se Ruska zastal, klesl by na úroveň venezuelských politiků, kteří Putinův režim adorují. Sázka na spravedlnost Zemanovi nevyšla a ještě před měsícem byl ochoten se spolčit s diktátory a podpořit zimní olympijské hry v Číně, která systematicky porušuje lidská práva. Českého velvyslance v Pekingu Vladimíra Tomšíka údajně dokonce vyzval, aby na jeho žádost Hry podpořil. Není vůbec scestné tvrdit, že kdyby Zemanovi jeho zdravotní stav umožnil letět do Pekingu, při uvítacím ceremoniálu by sportovcům mával po boku prezidenta Vladimira Putina.

Nelze zapomenout na loňské jaro, kdy Miloš Zeman jasně neodsoudil možné zapojení ruské tajné služby GRU, která může stát za výbuchem muničních skladů ve Vrběticích na Zlínsku z roku 2014. Při explozi tehdy přišli o život dva čeští občané. Bezprostředně po oznámení závažného podezření si český prezident vzal týden na rozmyšlenou, než k národu promluvil. Jako by tehdy vyčkával na instrukce z Kremlu, jak se k celé kauze postavit. Zeman se měl okamžitě  postavit za své občany a požadovat omluvu i odškodnění. Místo toho taktizoval, aby si snad východního medvěda nerozhněval.

Dnešní Zemanův projev přišel pozdě. Rok před ukončením jeho působení v úřadu se dočkal možná největší porážky za období desetiletého prezidentování. Chameleonskému přístupu opravdu nejde tleskat. Ráznost je v současné době falešná. Abychom mohli být na hlavu státu hrdí, musel by takto mluvit po anexi Krymu. Jeho prozření teď působí nejen trapně, ale hlavně amatérsky a přitom si Miloš Zeman vždy zakládal na své profesionalitě.

Související

Ukázka moderní ukrajinské vojenské techniky Komentář

Neuvěřitelná transformace Ukrajiny: Kyjev ukázal Putinovi i celému světu, jak se ve 21. století vedou války

Ukrajinská armáda v posledních měsících zaznamenala citelné zlepšení své situace na frontové linii. Tento vývoj se bezprostředně odrazil v chování tamního politického vedení v čele s prezidentem Volodomyrem Zelenským. Kyjev začal vystupovat vůči svým zahraničním partnerům i nepřátelům s výrazně vyšší asertivitou. Celý konflikt dostává novou dynamiku, ve které Ukrajina přestává být pouze bránícím se státem.
Černobyl, ilustrační fotografie. Komentář

40 let od Černobylu. Proč jedna katastrofa nevysvětluje rozpad SSSR

Před 40 lety, 26. dubna 1986, došlo k zatím nejzávažnější havárii v historii jaderné energetiky. Série pochybení operátorů čtvrtého bloku elektrárny Černobyl na tehdy sovětské Ukrajině, ignorování bezpečnostních předpisů i nedostatky v designu tamního reaktoru vedly k jeho explozi. Masivní únik radiace následně zasáhl velkou část Evropy. Následky události byly tak dalekosáhlé, že podle některých tvrzení vedly ke kolapsu Sovětského svazu. Obstojí taková interpretace ve světle stávajících historických poznatků?

Více souvisejících

komentář Miloš Zeman válka na Ukrajině Rusko Ukrajina výbuch ve Vrběticích na Zlínsku Vladimír Putin

Aktuálně se děje

před 6 minutami

před 35 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Francie vypíná jaderné elektrárny, Londýn představil krizový plán. Vlna extrémního počasí má už stovky mrtvých

Hlavní francouzský dodavatel energie, společnost EDF, musel přistoupit k dočasnému odstavení dvou jaderných reaktorů. Tento krok byl vynucen jako preventivní ekologické opatření v reakci na vlnu extrémních veder. Cílem je zabránit tomu, aby do koryt řek, jejichž teplota již tak dosahuje rekordních hodnot, byla vypouštěna příliš horká voda. Jaderné elektrárny totiž využívají říční vodu k nezbytnému chlazení reaktorů, což vede k jejímu ohřívání před následným návratem zpět do vodního toku.

před 2 hodinami

Ilustrační foto

Ropa už je levnější než před válkou. Trump obvinil čerpadláře z umělého zdražování, v Česku ceny zůstávají vysoké

Světové ceny ropy zaznamenaly zásadní zlom, když v reakci na postupné obnovování námořní dopravy v Hormuzském průlivu klesly na úroveň před vypuknutím íránského konfliktu. Globální benchmark pro ropu Brent krátce sestoupil pod hranici 72,48 dolaru za barel, což představuje cenu z období těsně předtím, než Spojené státy a Izrael zahájily 28. února raketové útoky na Írán. Po tomto krátkém poklesu se cena mírně stabilizovala na hodnotě 72,63 dolaru za barel.

před 3 hodinami

Zemětřesení, ilustrační foto

Počet mrtvých po zemětřesení ve Venezuele dramaticky roste

Počet obětí ničivého dvojitého zemětřesení ve Venezuele dramaticky vzrostl. Úřadující prezidentka Delcy Rodríguezová oznámila, že katastrofa si vyžádala nejméně 164 mrtvých a 971 zraněných. Tyto bilance znamenají prudký nárůst oproti předchozím zprávám, které hovořily o 32 obětech. Úřady navíc vyjadřují vážné obavy, že počty porostou s tím, jak pokračují záchranné práce v sutinách. Otřesy o síle 7,2 a 7,5 stupně patří k nejsilnějším, jaké zemi zasáhly za poslední více než století.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Hormuzský průliv

Lodě našly novou cestu Hormuzským průlivem. Nepřijatelné, bez našeho svolení už nikdo nepropluje, zuří Írán

Íránské revoluční gardy ve čtvrtek oznámily, že podniknou odpovídající opatření proti všem plavidlům, která se pokusí proplout Hormuzským průlivem bez povolení Teheránu. Podle prohlášení gard je bezpečný průjezd touto strategickou trasou možný pouze po trasách určených Íránem. Nově ohlášenou trasu, která nebyla s Teheránem zkoordinována, označily íránské síly za nepřijatelnou a za bezpečnostní riziko s tím, že zasáhnou proti lodím, které nesplní jejich požadavky.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Zemětřesení, ilustrační foto

Nejsou to otřesy, co zabíjí. Experti vysvětlili, proč bylo zemětřesení ve Venezuele tak ničivé

Středeční zemětřesení se podle údajů americké geologické služby USGS zapsalo jako nejsilnější ve Venezuele za více než jedno století. Dosud největší zaznamenané otřesy postihly zemi v roce 1900, kdy severní pobřeží nedaleko Caracasu zasáhlo zemětřesení o síle 7,7 stupně. Epicentrum nynější katastrofy se přitom nacházelo jen několik set kilometrů od tohoto historického místa.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Andrej Babiš

Macinka akredituje Pavla na summit NATO, potvrdil Babiš

Premiér Andrej Babiš potvrdil, že šéf diplomacie Petr Macinka odešle požadavek na doplnění české delegace pro alianční summit v Ankaře o prezidenta Petra Pavla. Hlava státu se akce zúčastní společně se svým doprovodem. Babiš tato slova pronesl před svým odletem do Polska, kde se koná konference zaměřená na obnovu Ukrajiny. Záležitostmi technického rázu, které s přítomností prezidenta souvisejí, se bude kabinet zabývat během svého pondělního zasedání.

před 9 hodinami

Venezuela

Venezuelu zasáhla nejsilnější zemětřesení za posledních sto let. Obětí může být přes 100 000

Severní pobřeží Venezuely zasáhla dvojice mimořádně silných zemětřesení, která po sobě následovala v rozmezí pouhých čtyřiceti sekund. První otřes dosáhl síly 7,2 magnitudy, přičemž vzápětí následoval ještě silnější hlavní otřes o síle 7,5 magnitudy. Podle dostupných seismických záznamů se jedná o nejničivější živelnou pohromu tohoto druhu v zemi za více než jedno století. BBC s odkazem na seismology uvádí, že existuje třicetiprocentní šance, že by ztráty na životech mohly překročit hranici sta tisíc lidí.

před 10 hodinami

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Rusku se na bojišti nedaří. Rusko ve svých prohlášeních přehání

Ruská armáda pokračuje v pomalém postupu v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, kde soustředila většinu svých sil se záměrem obklíčit klíčová města Kosťantynivka a Lyman. Podle nezávislých odborníků oslovených webem CNN i samotných ukrajinských vojáků jsou však prohlášení Moskvy o zásadních úspěších přehnaná. 

včera

včera

Petr Macinka

Pokus o ústavní puč, Pavel vyhlásil vládě válku, komentuje Macinka rozhodnutí soudu

Rozhodnutí Ústavního soudu ohledně cesty prezidenta Petra Pavla na summit NATO vyvolalo mimořádně ostrou reakci ze strany šéfa diplomacie. Ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé) na tiskové konferenci označil podání kompetenční žaloby i samotný středeční verdikt soudu za pokus o ústavní puč. Podle jeho slov se tato akce rozehrála na Pražském hradě a následně pokračovala v Brně, kde sídlí Ústavní soud.

včera

Předseda vlády Andrej Babiš

Babiš bude rozhodnutí Ústavního soudu respektovat. Turek zuří

Premiér Andrej Babiš (ANO) reagoval na předběžné opatření Ústavního soudu, kterým bylo vládě nařízeno zajistit účast prezidenta Petra Pavla na červencovém summitu NATO v Ankaře. Předseda vlády stručně na sociální síti X uvedl, že toto "nezvykle rychlé" rozhodnutí soudců respektuje. 

včera

Koupání - ilustrační fotka

Koupaliště čelí ostré kritice. Zakázalo vstup návštěvníkům, kteří nemluví německy

Přírodní koupaliště Heidesee v západní části východoněmeckého města Halle čelí ostré kritice a hrozbě právních kroků poté, co zavedlo zákaz vstupu pro návštěvníky, kteří nemluví německy. Provozovatel tohoto lida, které vzniklo v zatopeném lomu po povrchové těžbě, u vstupu zavedl kontroly, jejichž účelem je odfiltrovat lidi s nedostatečnou znalostí němčiny pro pochopení bezpečnostních pokynů.

včera

Bezodkladně zajistěte účast Pavla na summitu NATO, nařídil vládě Ústavní soud

Ústavní soud ve středu na svém plenárním zasedání přednostně rozhodl o vydání předběžného opatření, kterým uložil vládnímu kabinetu povinnost zajistit účast prezidenta Petra Pavla na červencovém summitu NATO v Turecku.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy