Nebyl přesvědčivý, v jeho rétorice se ukrýval falešný tón. Prezident Miloš Zeman sice v krátkém projevu odsoudil ruskou invazi na Ukrajinu jako akt agrese a zdůraznil, že administrativa Vladimira Putina se dopouští zločinu proti míru, přesto tato slova nebudí důvěru od člověka, který dlouhou dobu podporoval diktátorský režim Kremlu a nepokrytě se s ním bratříčkoval. Kdyby zmíněné věty česká hlava státu pronesla v roce 2014 po anexi Krymu, zasloužila by si potlesk a uznání. Nyní je už na vymezení se proti Rusku pozdě, Zeman se prostě jen přizpůsobil době a nechce vybočovat, aby se před Západem ještě více neztrapnil. Prezidentova lítost není upřímná.
Najednou se stylizuje do role odpůrce Ruské federace. Prezident Miloš Zeman po invazi Putinovy exekutivy na Ukrajinu definitivně otočil. Režim, který mu ještě nedávno byl blízký až sympatický, najednou považuje za šílený a vyzývá k jeho zastavení, izolaci. Na Den vítězství přitom často chodil na ruskou ambasádu, kde vodkou s Rusy bujaře slavil výročí konce druhé světové války. Rétorika hlavy státu nyní zní sympaticky, ale z jeho úst přišla velmi pozdě. Nenechme se Zemanovými silnými výrazy na adresu Rusů ošálit. Podobně rázný měl být před osmi lety, kdy Moskva anektovala Krym.
Zeman tehdy ruskou agresi legitimizoval. Je dobré si osvěžit paměť, kterak jako velitel vrchních ozbrojených sil v Parlamentním shromáždění Radě Evropy ruskou anexi Krymu označil za „fait accompli“, tedy hotovou záležitost. Ukrajině poradil, aby se dohodla s Kremlem na kompenzaci. Za svá slova sklidil pochvalu ruských vládních politiků, ukrajinské i většinu českých naopak rozhořčil. O tvrdých sankcích či dokonce k vybízení k činům, jako nyní, v roce 2014 vůbec nemluvil. Tehdy se s Kremlem nepokrytě bratříčkoval.
V projevu zmínil, že bez vyhlášení války vstoupila na ukrajinské území cizí armáda. Státník se zde dopustil velkého přešlapu. Ani jednostranné vyhlášení války nikoho ve vyspělém světě přece neopravňuje k tomu, aby zabral cizí území. Žádná oficialita válečnou agresi nikdy neospravedlňuje.
Místo odsouzení kauzy Vrbětice týden mlčel
Šéf Hradu náhle obrátil. Kaje se, jak se v Rusku spletl. Jeho slovům však nejde věřit, že by byla míněna upřímně. Zeman je inteligentním politikem a ví, že kdyby v době naprosté jednoty Západu se Ruska zastal, klesl by na úroveň venezuelských politiků, kteří Putinův režim adorují. Sázka na spravedlnost Zemanovi nevyšla a ještě před měsícem byl ochoten se spolčit s diktátory a podpořit zimní olympijské hry v Číně, která systematicky porušuje lidská práva. Českého velvyslance v Pekingu Vladimíra Tomšíka údajně dokonce vyzval, aby na jeho žádost Hry podpořil. Není vůbec scestné tvrdit, že kdyby Zemanovi jeho zdravotní stav umožnil letět do Pekingu, při uvítacím ceremoniálu by sportovcům mával po boku prezidenta Vladimira Putina.
Nelze zapomenout na loňské jaro, kdy Miloš Zeman jasně neodsoudil možné zapojení ruské tajné služby GRU, která může stát za výbuchem muničních skladů ve Vrběticích na Zlínsku z roku 2014. Při explozi tehdy přišli o život dva čeští občané. Bezprostředně po oznámení závažného podezření si český prezident vzal týden na rozmyšlenou, než k národu promluvil. Jako by tehdy vyčkával na instrukce z Kremlu, jak se k celé kauze postavit. Zeman se měl okamžitě postavit za své občany a požadovat omluvu i odškodnění. Místo toho taktizoval, aby si snad východního medvěda nerozhněval.
Dnešní Zemanův projev přišel pozdě. Rok před ukončením jeho působení v úřadu se dočkal možná největší porážky za období desetiletého prezidentování. Chameleonskému přístupu opravdu nejde tleskat. Ráznost je v současné době falešná. Abychom mohli být na hlavu státu hrdí, musel by takto mluvit po anexi Krymu. Jeho prozření teď působí nejen trapně, ale hlavně amatérsky a přitom si Miloš Zeman vždy zakládal na své profesionalitě.
Související
Vzájemně zaručené zničení se musí připomínat. Ruská snaha o aktivaci článku 5 může mít děsivé důsledky
Kreml ví, že je Západ daleko silnější. NATO a EU musí jednat z pozice síly
komentář , Miloš Zeman , válka na Ukrajině , Rusko , Ukrajina , výbuch ve Vrběticích na Zlínsku , Vladimír Putin
Aktuálně se děje
před 7 minutami
Svatá Barbora a tradice adventního času
před 35 minutami
Policie našla u rodičky obviněné z vraždy další mrtvé dítě
Aktualizováno před 1 hodinou
Na univerzitě v Plzni se měly ozvat výstřely. Policie prověřuje oznámení
před 1 hodinou
EU není připravená na obchodní válku s USA. Macron varoval před bolestivou prohrou
před 2 hodinami
Pádem Aleppa to nekončí. Erdogan rozehrál v Sýrii nebezpečnou hru, o hlavu Asada mu ale nejde
před 3 hodinami
Jižní Korea se zmítá v politické krizi. Jun Sok-jol otevřel stanným právem bolestivé rány
před 4 hodinami
V Česku se poprvé objevil domácí případ onemocnění difylobotriózou
před 4 hodinami
Ukrajina nás přibližuje jaderné válce víc než Kuba, tvrdí Putinův propagandista. Historik vysvětlil, jak to skutečně je
před 5 hodinami
NATO odradí Putina od celoevropské války. K ústupkům ho ale nedonutí ani Trump, míní expert
před 6 hodinami
Podřezal si ICC pod sebou větev? Zatykač na Netanjahua nemá v historii obdoby
před 7 hodinami
Jun Sok-jol dal v sázku jihokorejskou demokracii potřísněnou krví. Ta ho zřejmě přežije
před 8 hodinami
Patová situace prolomena. Ukrajina čelí nejhorším ztrátám za poslední dva roky
před 10 hodinami
Rána geopolitické stabilitě. Noc politického chaosu v Jižní Koreji sleduje Rusko, Čína i KLDR
před 10 hodinami
Nejskloňovanější jméno týdne. Kdo je Jun Sok-jol?
před 11 hodinami
Jižní Korea na nohou. Politici i veřejnost chtějí prezidentovu hlavu, Sok-jol čelí impeachmentu
před 12 hodinami
Počasí o víkendu nebude tak teplé, jak se čekalo. Naopak
včera
Prezident Jižní Koreje Sok-jol zrušil stanné právo
včera
Krize v Jižní Koreji se stupňuje. Parlament stanné právo zrušil, na Sok-jola tlačí i vlastní strana
včera
Sok-jol se potácí na hranici politického kolapsu. Proč Jižní Korea vyhlásila stanné právo?
včera
EU sleduje s obavami dění ve Francii. Barnierova vláda se rozpadá
Rozpad vlády Michela Barniera, který je na postu francouzského premiéra jen velmi krátce, se zdá nevyhnutelný. Jeho kabinet se blíží k hlasování o vyslovení nedůvěry, které pravděpodobně prohraje již tento týden. Tento vývoj by mohl vést k finanční krizi v druhé největší ekonomice eurozóny a vyvolat obavy v celé Evropské unii, uvedl server Politico.
Zdroj: Libor Novák