KOMENTÁŘ | Zemanova kritika Ruska přišla pozdě. Lítost a odsouzení měl projevit už po anexi Krymu, tehdy se s Kremlem bratříčkoval

Nebyl přesvědčivý, v jeho rétorice se ukrýval falešný tón. Prezident Miloš Zeman sice v krátkém projevu odsoudil ruskou invazi na Ukrajinu jako akt agrese a zdůraznil, že administrativa Vladimira Putina se dopouští zločinu proti míru, přesto tato slova nebudí důvěru od člověka, který dlouhou dobu podporoval diktátorský režim Kremlu a nepokrytě se s ním bratříčkoval. Kdyby zmíněné věty česká hlava státu pronesla v roce 2014 po anexi Krymu, zasloužila by si potlesk a uznání. Nyní je už na vymezení se proti Rusku pozdě, Zeman se prostě jen přizpůsobil době a nechce vybočovat, aby se před Západem ještě více neztrapnil. Prezidentova lítost není upřímná.

Najednou se stylizuje do role odpůrce Ruské federace. Prezident Miloš Zeman po invazi Putinovy exekutivy na Ukrajinu definitivně otočil. Režim, který mu ještě nedávno byl blízký až sympatický, najednou považuje za šílený a vyzývá k jeho zastavení, izolaci. Na Den vítězství přitom často chodil na ruskou ambasádu, kde vodkou s Rusy bujaře slavil výročí konce druhé světové války. Rétorika hlavy státu nyní zní sympaticky, ale z jeho úst přišla velmi pozdě. Nenechme se Zemanovými silnými výrazy na adresu Rusů ošálit. Podobně rázný měl být před osmi lety, kdy Moskva anektovala Krym.

Zeman tehdy ruskou agresi legitimizoval. Je dobré si osvěžit paměť, kterak jako velitel vrchních ozbrojených sil v Parlamentním shromáždění Radě Evropy ruskou anexi Krymu označil za „fait accompli“, tedy hotovou záležitost. Ukrajině poradil, aby se dohodla s Kremlem na kompenzaci. Za svá slova sklidil pochvalu ruských vládních politiků, ukrajinské i většinu českých naopak rozhořčil. O tvrdých sankcích či dokonce k vybízení k činům, jako nyní, v roce 2014 vůbec nemluvil. Tehdy se s Kremlem nepokrytě bratříčkoval.

V projevu zmínil, že bez vyhlášení války vstoupila na ukrajinské území cizí armáda. Státník se zde dopustil velkého přešlapu. Ani jednostranné vyhlášení války nikoho ve vyspělém světě přece neopravňuje k tomu, aby zabral cizí území. Žádná oficialita válečnou agresi nikdy neospravedlňuje.

Místo odsouzení kauzy Vrbětice týden mlčel

Šéf Hradu náhle obrátil. Kaje se, jak se v Rusku spletl. Jeho slovům však nejde věřit, že by byla míněna upřímně. Zeman je inteligentním politikem a ví, že kdyby v době naprosté jednoty Západu se Ruska zastal, klesl by na úroveň venezuelských politiků, kteří Putinův režim adorují. Sázka na spravedlnost Zemanovi nevyšla a ještě před měsícem byl ochoten se spolčit s diktátory a podpořit zimní olympijské hry v Číně, která systematicky porušuje lidská práva. Českého velvyslance v Pekingu Vladimíra Tomšíka údajně dokonce vyzval, aby na jeho žádost Hry podpořil. Není vůbec scestné tvrdit, že kdyby Zemanovi jeho zdravotní stav umožnil letět do Pekingu, při uvítacím ceremoniálu by sportovcům mával po boku prezidenta Vladimira Putina.

Nelze zapomenout na loňské jaro, kdy Miloš Zeman jasně neodsoudil možné zapojení ruské tajné služby GRU, která může stát za výbuchem muničních skladů ve Vrběticích na Zlínsku z roku 2014. Při explozi tehdy přišli o život dva čeští občané. Bezprostředně po oznámení závažného podezření si český prezident vzal týden na rozmyšlenou, než k národu promluvil. Jako by tehdy vyčkával na instrukce z Kremlu, jak se k celé kauze postavit. Zeman se měl okamžitě  postavit za své občany a požadovat omluvu i odškodnění. Místo toho taktizoval, aby si snad východního medvěda nerozhněval.

Dnešní Zemanův projev přišel pozdě. Rok před ukončením jeho působení v úřadu se dočkal možná největší porážky za období desetiletého prezidentování. Chameleonskému přístupu opravdu nejde tleskat. Ráznost je v současné době falešná. Abychom mohli být na hlavu státu hrdí, musel by takto mluvit po anexi Krymu. Jeho prozření teď působí nejen trapně, ale hlavně amatérsky a přitom si Miloš Zeman vždy zakládal na své profesionalitě.

Související

Summit NATO 2024 ve Washingtonu Komentář

Vzájemně zaručené zničení se musí připomínat. Ruská snaha o aktivaci článku 5 může mít děsivé důsledky

Existuje riziko, že se Rusové snaží donutit Severoatlantickou alianci k aktivaci článku 5 Smlouvy o NATO. Tento vývoj ale bude mít zásadní dopady na celosvětovou bezpečnost, neboť západní spojenci mají dostatečné prostředky na zasažení většiny velkých ruských měst – a totéž platí pro Rusko, které dokáže zlikvidovat západní hlavní města bez mrknutí oka.

Více souvisejících

komentář Miloš Zeman válka na Ukrajině Rusko Ukrajina výbuch ve Vrběticích na Zlínsku Vladimír Putin

Aktuálně se děje

před 7 minutami

Adventní věnec, ilustrační fotografie.

Svatá Barbora a tradice adventního času

Adventní období zahrnuje několik dnů, na které připadají památky světců. S nimi si pak naši předci spojovali některé zvyky nebo třeba pranostiky. K nejoblíbenějším světicím patřila svatá Barbora, jejíž svátek je čtvrtého prosincového dne. Jaké tradice se váží ke svaté Barboře?

před 35 minutami

Aktualizováno před 1 hodinou

Policie zasahuje kvůli hlášené střelbě na ZČU v Plzni. (4.12.2024)

Na univerzitě v Plzni se měly ozvat výstřely. Policie prověřuje oznámení

Policie od pozdních odpoledních hodin zasahuje v areálu Západočeské univerzity v Plzni, protože přijala oznámení o údajných výstřelech v areálu. Strážci zákona krátce po půl šesté odpoledne sdělili, že do této chvíle nemají potvrzenou informaci o střelbě či zraněných osobách. Evakuováno bylo zhruba tisíc lidí.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Recep Tayyip Erdogan

Pádem Aleppa to nekončí. Erdogan rozehrál v Sýrii nebezpečnou hru, o hlavu Asada mu ale nejde

Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan se aktuálně pouští do riskantní geopolitické hry v Sýrii, která by mohla mít dalekosáhlé důsledky pro celý region. Pád Aleppa, který ovládla koalice vedená islamistickou skupinou Hayat Tahrir al-Šám (HTS), znovu rozdmýchal dlouhotrvající syrskou občanskou válku a výrazně oslabil syrského prezidenta Bašára Asada i jeho klíčové spojence – Írán a Rusko.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Tucker Carlson

Ukrajina nás přibližuje jaderné válce víc než Kuba, tvrdí Putinův propagandista. Historik vysvětlil, jak to skutečně je

Tucker Carlson, známý americký konzervativní komentátor, se znovu objevuje v Rusku, tentokrát kvůli rozhovoru s ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem. Carlson tvrdí, že americké zapojení do konfliktu na Ukrajině nás přibližuje k jaderné válce více než kdykoli předtím, dokonce i více než během kubánské raketové krize. Na jeho odvážná prohlášení reagoval historik Sergey Radchenko, který se specializuje na sovětskou studenou válku a psychologii jaderného vyjednávání.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Podřezal si ICC pod sebou větev? Zatykač na Netanjahua nemá v historii obdoby

Mezinárodní trestní soud (ICC) čelí v posledních měsících nebývalému oslabení své autority. Rozhodnutí soudu vydat zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, jeho bývalého ministra obrany Yoava Gallanta a vysokého představitele Hamásu vyvolalo kontroverze a otázky o spravedlivém uplatňování mezinárodního práva.

před 7 hodinami

Jun Sok-jol

Jun Sok-jol dal v sázku jihokorejskou demokracii potřísněnou krví. Ta ho zřejmě přežije

Jihokorejský prezident Jun Sok-jol vyhlášením stanného práva ohrozil křehkou demokracii, která v zemi existuje. Historický vývoj jihokorejského režimu od konce Korejské války v roce 1953 se nese ve jménu autoritářství, vojenských převratů a studentských protestů. Snaha o ukončení násilností a diktatur vedla k tomu, že se Jihokorejcům podařilo vybudovat zemi fungující na principu právního státu a občanských svobod – což Jun Sok-jol v úterý bezprostředně ohrozil.

před 8 hodinami

před 10 hodinami

Jižní Korea, ilustrační foto

Rána geopolitické stabilitě. Noc politického chaosu v Jižní Koreji sleduje Rusko, Čína i KLDR

Noc politického chaosu v Jižní Koreji způsobila podle CNN otřesy u jednoho z klíčových demokratických spojenců Spojených států. Prezident Jun Sok-jol nečekaně vyhlásil stanné právo, které bylo po silném odporu během několika hodin zrušeno. Tento krok, který Jun označil za nezbytný k ochraně země před „protistátními silami“, vyvolal protesty, výzvy k rezignaci a znepokojení v USA i mezi regionálními hráči, jako je Čína, Rusko a Severní Korea.

před 10 hodinami

Jun Sok-jol

Nejskloňovanější jméno týdne. Kdo je Jun Sok-jol?

Jun Sok-jol, celým jménem Yoon Suk-yeol, je jednou z nejvýznamnějších postav současné jihokorejské politiky. Tento právník a politik, narozený 18. prosince 1960 ve městě Soul, se v roce 2022 stal prezidentem Jižní Koreje. Jeho kariéra, názory i rozhodnutí však vyvolávají jak obdiv, tak kontroverze.

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Zimní mrazy, ilustrační foto

Počasí o víkendu nebude tak teplé, jak se čekalo. Naopak

Ačkoliv původně meteorologové z ČHMÚ.cz předpovídali na nadcházející neděli teploty místy až kolem 10 stupňů, aktualizovaná předpověď ukazuje, že takové teplo nebude. Teploty sice v sobotu vyrostou až k osmi stupňům, v neděli se ale citelně ochladí.

včera

Jun Sok-jol

Prezident Jižní Koreje Sok-jol zrušil stanné právo

Prezident Jižní Koreje Jun Sok-jol oznámil, že na základě hlasování parlamentu zruší vyhlášené stanné právo. Rozhodnutí přišlo po jednomyslném odmítnutí tohoto kroku Národním shromážděním, které hlasovalo v poměru 190:0 proti dekretu, uvedl server CNN.

včera

jihokorejský prezident Jun Sok-jol

Krize v Jižní Koreji se stupňuje. Parlament stanné právo zrušil, na Sok-jola tlačí i vlastní strana

Politická krize v Jižní Koreji se prohlubuje. prezident Jun Suk-jol čelí nejen silnému odporu opozice, ale i tlaku z vlastní strany, aby stáhl své rozhodnutí o vyhlášení stanného práva. Vládnoucí strana People’s Power Party (PPP) se během mimořádného zasedání usnesla, že prezident by měl respektovat rozhodnutí parlamentu, který stanné právo označil za neplatné, a okamžitě jej zrušit. 

včera

jihokorejský prezident Jun Sok-jol

Sok-jol se potácí na hranici politického kolapsu. Proč Jižní Korea vyhlásila stanné právo?

Jižní Korea zažila jeden z nejdramatičtějších politických okamžiků za poslední desetiletí, když prezident Jun Sok-jol nečekaně vyhlásil stanné právo. Tento krok, první svého druhu za více než 50 let, byl oznámen v úterý večer v přímém televizním vysílání, kde prezident argumentoval ochranou národní bezpečnosti a hrozbou ze Severní Koreje. Avšak skutečné důvody tohoto rozhodnutí byly spíše politické než vojenské.

včera

EU sleduje s obavami dění ve Francii. Barnierova vláda se rozpadá

Rozpad vlády Michela Barniera, který je na postu francouzského premiéra jen velmi krátce, se zdá nevyhnutelný. Jeho kabinet se blíží k hlasování o vyslovení nedůvěry, které pravděpodobně prohraje již tento týden. Tento vývoj by mohl vést k finanční krizi v druhé největší ekonomice eurozóny a vyvolat obavy v celé Evropské unii, uvedl server Politico.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy