ROZHOVOR | Může Zeman na ARO vykonávat prezidentský úřad? Většina pacientů je zde ve svých aktivitách omezena, říká lékař

Stávající lidovecký místopředseda výboru pro zdravotnictví a lékař Vít Kaňkovský nedokáže jednoznačně říci, zda je prezident Miloš Zeman, který je od neděle hospitalizovaný na Anesteziologicko-resuscitačním oddělení (ARO) v pražské Ústřední vojenské nemocnici, schopen pracovat a vykonávat svůj úřad. Jako odborník vyvrací chiméru, podle níž musí být každý pacient zde v bezvědomí a bez schopnosti komunikovat. „Obecně ale platí, že na ARO jsou hospitalizování pacienti v kritickém či velmi závažném stavu, v naprosté většině případů je výrazně omezena jejich fyzická a psychická aktivita,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Vít Kaňkovský.

Jakou diagnózou prezident Miloš Zeman trpí, tuší, ale svůj názor nechce Vít Kaňkovský na veřejnosti prezentovat. „Nepovažuji za profesionální ani lidsky vhodné, abych bez konkrétní znalosti zdravotního stavu Miloše Zemana svůj názor veřejně šířil.“ Poslanec za KDU-ČSL, který v nedávných volbách obhájil mandát v Kraji Vysočina, tvrdí, že národ má právo alespoň vědět, zda je prezident schopen ohledně zdravotního stavu vykonávat svůj úřad či nikoli. „Zásadním problémem je, že tiskový mluvčí pana prezidenta (Jiří Ovčáček) kolem stavu hlavy státu mlží či dokonce vysílá velmi nedůvěryhodné informace. A čím dál více lidí pak logicky pochybuje o tom, že může pan prezident nyní cokoliv rozhodovat.“ Primář Centrálních operačních sálů v havlíčkobrodské nemocnici, kde v minulosti i řediteloval, se odmítá detailněji vyjadřovat k prohlášení mluvčího Ovčáčka, podle něhož si prezident Zeman na ARO objednal vinnou klobásu a jako diabetik i meruňkové buchty. „Pokud chtěl tímto způsobem uklidnit veřejnost, tak nelze než konstatovat, že pan Ovčáček zřejmě žije na jiné planetě.“

Místopředseda výboru pro zdravotnictví  zpochybňuje, že by Miloš Zeman krátce před nedělním transportem do nemocnice pověřil dosavadního premiéra Andreje Babiše povolebním vyjednáváním o nové vládě, jak ministerský předseda tvrdí. Kaňkovský upozorňuje, že Andrej Babiš již několikrát během tří dnů změnil své vyjádření, co mu vlastně Miloš Zeman v neděli 10. října řekl. „A tak beru jeho slova s velkou rezervou. Při převozu do nemocnice dle televizních závěrů bylo zřejmé, že pan prezident je ve velmi závažném stavu, kdy si lze těžko představit, že by o čemkoliv, natož o pověření k sestavení vlády, s kýmkoliv jednal.“ Zákonodárce se neodváží predikovat, jak dopadne úterní jednání Ústavní komise Senátu, jež chce aktivovat článek 66 Ústavy, který umožňuje prezidenta zbavit výkonu funkce. Nechce ani spekulovat, jak by se zachovala nová Poslanecká sněmovna. „Jistě by záleželo na síle argumentů, které by tento závažný ústavní krok provázely. Odstoupení z úřadu prezidenta není totiž projevem slabosti, ale jedná se o známku úcty k úřadu samotnému,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Vít Kaňkovský.

OVČÁČKŮV VZKAZ O BUCHTĚ A KLOBÁSE JE JAK Z JINÉ PLANETY

Pane doktore Kaňkovský, čeho je podle vás schopen pacient, který je hospitalizovaný na Anesteziologicko-resuscitačním oddělení (ARO)? Může vykonávat nějaké aktivity?

Obecně platí, že na ARO jsou hospitalizování pacienti v kritickém či velmi závažném stavu, v naprosté většině případů je výrazně omezena jejich fyzická a psychická aktivita. Neznamená to ale automaticky, že všichni pacienti jsou po celou dobu pobytu na ARO v bezvědomí a že v určité fázi hospitalizace nemohou komunikovat s okolím.

Na stejné jednotce v pražské Ústřední vojenské nemocnici nyní leží prezident Miloš Zeman. Jeho tiskový mluvčí Jiří Ovčáček tvrdí, že z lůžka pečlivě monitoruje politickou situaci o tvorbě nové vlády a o všem je informovaný. Je podle Vašich zkušeností možné, aby takový pacient plně vnímal a byl orientovaný? Rovněž připomenu, že v úterý jmenoval Milana Čečotku předsedou brněnského krajského soudu.

Zásadním problémem je, že tiskový mluvčí pana prezidenta kolem stavu hlavy státu mlží či dokonce vysílá velmi nedůvěryhodné informace. Tím pak vzniká seriál dohadů a spekulací, přičemž kromě ošetřujícího personálu, nejbližších členů rodiny a spolupracovníků vlastně nikdo neví, jak na tom skutečně v současné době Miloš Zeman je. A čím dál více lidí pak logicky pochybuje o tom, že může pan prezident nyní cokoliv rozhodovat.

Ředitel Odboru tiskového Jiří Ovčáček rovněž tvrdí, že hlava státu si objednala k jídlu vinnou klobásu, anebo meruňkové buchty. I laikům se zdá nemožné, aby si nemocný z ARO mohl objednávat pokrmy. Jaký režim na oddělení vlastně panuje? Předpokládám, že objednávat si jídlo na ARO není standardní.

Jedná se o další z velmi nepovedených eskapád Jiřího Ovčáčka, raději to nebudu více komentovat. Pokud chtěl tímto způsobem uklidnit veřejnost, tak nelze než konstatovat, že pan Ovčáček zřejmě žije na jiné planetě.

Premiér Andrej Babiš říká, že jej Miloš Zeman v neděli před převozem do nemocnice v Lánech pověřil vyjednáváním o nové vládě. Nepochybujete o těchto slovech, a to v kontextu se záběry o hodinu později, na nichž bylo Zemanovo tělo naprosto bezvládné a zdravotnický personál mu musel držet hlavu?

V první řadě je dobré si připomenout, že Andrej Babiš již několikrát během tří dnů změnil své vyjádření, co mu vlastně Miloš Zeman v neděli 10. října řekl. A tak beru jeho slova s velkou rezervou. Při převozu do nemocnice dle televizních závěrů bylo zřejmé, že pan prezident je ve velmi závažném stavu, kdy si lze těžko představit, že by o čemkoliv, natož o pověření k sestavení vlády, s kýmkoliv jednal.

Jakou diagnózou může trpět nejvyšší ústavní činitel? Psychiatrička i exministryně pro lidská práva a národnostní menšiny v ČR Džamila Stehlíková mluví o údajném metabolickém rozvratu v rámci alkoholické jaterní cirhózy, což napsala nedávno na svém blogu. Souhlasíte s ní?

Víte, samozřejmě jako lékař mám představu, co je příčinou současného závažného zdravotního stavu pana prezidenta. Nepovažuji ale za profesionální ani lidsky vhodné, abych bez konkrétní znalosti zdravotního stavu Miloše Zemana svůj názor veřejně šířil. Paní kolegyně Stehlíková se do toho pustila, nezlobte se, já tak činit nechci. 

Dobře, plně vás respektuji. Přesto se ještě zkusím dotázat na jedno její vyjádření. Paní doktorka Stehlíková je také přesvědčena, že Zemanovo okolí nedopřávalo v Lánech prezidentovi odpovídající péči. Co o jejích slovech soudíte?

Myslet si o tom samozřejmě mohu jako lékař i člověk cokoliv, ale nedovolím si kohokoliv soudit, protože skutečně nevíme, co se za zdmi lánského zámku v posledních měsících dělo. Například vůbec netušíme, zda Miloš Zeman dobře vnímal svůj zhoršující se zdravotní stav a zda potřebnou zdravotní pomoc vůbec chtěl přijmout. Ačkoliv jsem velmi kritický k dlouhodobému chování a jednání některých spolupracovníků pana prezidenta, bylo by nesolidní bez důkazů kohokoliv obviňovat ze zanedbání péče o Miloše Zemana, ať už nás k tomu může napadnout cokoliv. Doufám, že se v čase dozvíme, co vše se kolem výrazného zhoršení zdravotního stavu Miloše Zemana událo.

Kterak o něj nyní lékaři a zdravotní personál v Ústřední vojenské nemocnici mohou pečovat?

Jsem přesvědčen, že Miloš Zeman dostává tu nejlepší zdravotní péči, kterou jeho zdravotní stav vyžaduje.  Ústřední vojenská nemocnice patří k nejlepším zdravotnickým zařízením v České republice, zdravotní personál zcela dělá maximum pro zlepšení jeho zdravotního stavu.

AKTIVACE ČLÁNKU 66 ZÁVISÍ NA SÍLE ARGUMENTŮ OBOU KOMOR

V minulosti samotný Miloš Zeman říkal, že národ má právo znát informace o prezidentově zdravotním stavu. Ovšem už v září při úvodní hospitalizaci Hrad mlčel a v neděli Zemanův ošetřující lékař a ředitel Ústřední vojenské nemocnice Miroslav Zavoral prohlásil, že nemá od pacienta souhlas, aby prozradil diagnózu. Zeptám se vás jako lékaře i jako politika, zda mají občané právo znát, jak se daří hlavě státu? A jak je možné, že když byl v úřadu Václav Havel a později Václav Klaus, tak lidé měli dostatečný přehled a nic se netajilo? Místo jakékoli relevantní informace si můžeme nyní číst Ovčáčkovy modlitby a žalmy, které zveřejňuje na svých platformách.

Můj názor je takový, že občané mají právo znát informaci o tom, zda je prezident schopen z hlediska svého zdravotního stavu vykonávat prezidentský úřad či nikoliv. A pokud ne, tak zda jde o přechodný stav nebo již trvalý. Na druhé straně jsem jako lékař přesvědčen, že i prezident je člověk jako kdokoliv jiný a má právo na ochranu citlivých údajů. Tedy i prezident má právo rozhodnout, jak podrobné informace o svém zdravotním stavu chce zveřejnit a jaké nikoliv. Jistě je lepší, když prezident v tomto ohledu tají co nejméně, ale není automatické, že musí zveřejňovat o svém zdraví úplně vše. Zásadní problém ale je, že aparát Hradu si s veřejností pohrává jako kočka s myší, a informace, které o prezidentově zdravotním stavu zveřejňuje, čím dál více občany znejišťují.

Ústavní komise Senátu chce aktivovat článek 66 Ústavy, který umožňuje prezidenta zbavit výkonu funkce. O svém kroku chtějí rokovat příští úterý. Šéf Ústavní komise a senátor Zdeněk Hraba ze STAN hovoří, že si nemůžeme dovolit paralýzu ústavních institucí právě v důsledku možných komplikací hlavy státu. Dokážete predikovat, jak se Horní komora zachová?

Je velmi těžké odhadnout, co Senát učiní. Dostávali bychom se do roviny dohadů, a to nechci.

Pokud by senátoři dospěli k názoru, že Miloš Zeman není schopen ve výkonu funkce pokračovat, jak by se zareagovala budoucí Poslanecká sněmovna, která by v kauze rovněž hlasovala?

V tomto ohledu rovněž nechci spekulovat. Jistě by záleželo na síle argumentů, které by tento závažný ústavní krok provázely. A to se týká, jak Horní, tak i Dolní komory.

Měl by se Miloš Zeman ze zdravotních důvodů vzdát prezidentského úřadu?

Opět narážíme na to, že oficiálně vlastně nevíme, jak na tom zdravotně pan prezident skutečně je. Z těch kusých oficiálních informací, které máme, včetně velmi smutných fotografií a televizních záběrů z převozu pana prezidenta do Ústřední vojenské nemocnice se domnívám, že v současné době pan prezident není schopen naplno vykonávat svůj úřad. Není ale možné korektně posoudit, zda jde o stav přechodný či již trvalý. Je o mně známo, že dlouhodobě nesouhlasím s politickým stylem Miloše Zemana, ale to nic nemění na tom, že mu z lidského hlediska přeji brzké a v co největší míře možné uzdravení. A až mu bude lépe, tak poté i dostatek moudrosti, aby se rozhodl, zda ještě je schopen prezidentský úřad vykonávat. Odstoupení z úřadu prezidenta není totiž projevem slabosti, ale jedná se o známku úcty k úřadu samotnému.

Související

Petr Macinka na zasedání nové vlády Rozhovor

Macinka není kompetentní pro funkci šéfa diplomacie, Babiš je teď ve složité situaci, míní politoložka

Politoložka Daniela Ostrá z olomoucké Univerzity Palackého exkluzivně pro EuroZprávy.cz promluvila o SMS zprávách ministra zahraničních věcí Petra Macinky prezidentu Petru Pavlovi, které Hrad označil za vydírání. „I pokud se jedná o akt učiněný v rámci akutního zamlžení mysli nebo pod vlivem uvolněné atmosféry v nějakém restauračním zařízení, poukazuje to minimálně na to, že pan Macinka není kompetentní a způsobilý zastávat funkci šéfa české diplomacie,“ zdůraznila.
Tomáš Řepa Rozhovor

USA dávají najevo, že jsou ochotny jednat tvrdě. Zásah v Latinské Americe ale může povzbudit Čínu a Rusko, říká Řepa

Bezpečnostní analytik Tomáš Řepa v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsal, co hodnotí jako reálné cíle americké intervence ve Venezuele a co očekává od budoucího vývoje. „Nejpravděpodobnější scénář je spjatý s alespoň částečnou energetickou obnovou. USA a partnerské firmy přinesou kapitál, servis a technologie, postupně zvednou produkci a exporty,“ říká. Scénář konsolidace venezuelské ekonomiky ale není jediný – existují i horší, které zahrnují drastické zhoršení bezpečnostní situace v Latinské Americe nebo zamrznutí konfliktu, sabotáže ropných zařízení či rozkvět černého trhu.

Více souvisejících

rozhovor ,  Vít Kaňkovský ,  Miloš Zeman ,  lékaři ,  Zdravotnictví ,  Jiří Ovčáček ,  Ústřední vojenská nemocnice Praha ,  Poslanecká sněmovna ,  Senát ČR

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Velké vlny

Evropské vlády se začínají připravovat na možný kolaps oceánských proudů

Evropské vlády se začínají připravovat na možný výrazný pokles výkonu nebo úplný kolaps Atlantické poledníkové zpětné cirkulace, známé pod zkratkou AMOC. Tento rozsáhlý systém oceánských proudů transportuje teplou vodu z tropických oblastí směrem na sever a brání tomu, aby evropský kontinent zamrzl. Vědci i politici podle webu Politico varují, že oslabení tohoto mořského tepelného čerpadla by mělo pro evropské zemědělství, infrastrukturu i celou ekonomiku katastrofální následky. Situace, která byla dříve považována za vzdálenou hrozbu, se tak stává předmětem konkrétních bezpečnostních analýz.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Prezident Trump

Trump projevil zájem o setkání s Kim Čong-unem. Ten druhý den představil raketu schopnou zasáhnout USA

Severokorejský vůdce Kim Čong-un navštívil nově otevřené muzeum obranného průmyslu, kde státní média představila mezikontinentální balistickou raketu schopnou zasáhnout území Spojených států. K této události došlo pouhý den poté, co americký prezident Donald Trump naznačil možnost, že by se s ním mohl během své plánované cesty do Asie v polovině listopadu setkat. Trump má v úmyslu navštívit summit Rady pro asijsko-pacifickou hospodářskou spolupráci (APEC) v Číně.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko od vyhlášení Trumpova "příměří" šestkrát zaútočilo na energetickou infrastrukturu. Bílý dům mlčí

Americký prezident Donald Trump oznámil o víkendu překvapivé příměří v energetické oblasti mezi Ruskem a Ukrajinou. Podle jeho vyjádření na sociálních sítích vstoupila dohoda v platnost okamžitě a obě strany s ní měly souhlasit. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však uvedl, že o tomto návrhu předem nevěděl a celá zpráva pro něj byla novinkou. Moskva se k celému oznámení v prvních hodinách odmítala blíže vyjadřovat, navíc jej ani nedodržuje.

před 5 hodinami

včera

včera

Cristiano Ronaldo

Veletoče kolem Ronalda. Vypadalo to na konec v reprezentaci, nakonec hodlá pokračovat

Rekordně dlouhá reprezentační přestávka je za námi a v některých případech by se chtělo říct, že „konečně“. Třeba portugalská hvězda Cristiano Ronaldo je určitě ráda, že přijde na jiné myšlenky, než na to, jak to bude s jeho budoucností v portugalském národním týmu. Ronaldo totiž po údajných neshodách s trenérem Jorgem Jesusem během nedávného srazu reprezentaci opustil. Nelíbilo se mu konkrétně, že ho kouč nenasadil do zápasu v Norsku. Proto následně sraz opustil a vypadalo to, že si zavřel dveře do národního týmu. Sám Ronaldo ale nakonec uvedl, že je připraven přijmout trest za své jednání. 

včera

včera

včera

Heinrich Schliemann

Bájná Trója existovala. Archeologové začali mít jasno před 155 lety

Přesně před 155 lety, dne 11. října roku 1871, začal amatérský archeolog jménem Heinrich Schliemann kopat na území dnešního Turecka na místě, kde se měla ve starověku rozkládat bájná Trója. Tu nakonec skutečně objevil, i když tak trochu podvodem, a kromě významných nálezů jeho práce přinesla řadu nenahraditelných škod.

včera

Andrej Babiš

Je to nesmysl, udeřil Babiš ohledně emisních povolenek

Posílit ochranu práv dětí a vyjasnit některé výkladové nejasnosti v legislativě spojené s řízením péče soudu o nezletilé je hlavním cílem novely občanského zákoníku a souvisejících zákonů, jejíž návrh schválila Babišova vláda na pondělním zasedání. Zabývala se také například plněním Národního plánu obnovy nebo návrhem na další rozvoj Registru zastupování. 

včera

včera

Christa Pikeová

Pokusí se Pikeovou popravit znovu? Amerika se chystá na vleklý právní boj

Případ padesátileté Christy Pikeové, která v americkém státě Tennessee nedávno jako jediná v novodobé historii přežila nezdařený pokus o popravu smrtící injekcí, zaměstnává tamní justici a vyvolává v zemi hluboké etické debaty. Vedení státu nyní čelí zásadní otázce, zda se o vykonání trestu smrti pokusí znovu, zatímco její právní zástupci zahájili v nashvillském soudu právní boj s cílem jakémukoli dalšímu pokusu zabránit a zajistit řádné uchování důkazních materiálů.

včera

Prezident Trump promluvil na společném zasedání Kongresu

Trump na klimatické změny nevěří, jeho válka ale činí svět zelenějším

Válka v Íránu, která měla podle původních předpokladů představovat pouze krátký a rychlý úder směřující k pádu tamního režimu, přerostla v táhnoucí se konflikt hluboce otřesikující globální energetický systém. Současný stav vyvolává zcela paradoxní otázku, zda by tento ozbrojený konflikt mohl amerického prezidenta Donalda Trumpa – známého odpůrce klimatických opatření – na mezinárodní scéně nechtěně pasovat do role „klimatického prezidenta“.

včera

včera

Elektromobil, ilustrační fotografie.

Pouze 350 tisíc. EU stanovila limit na dovoz hybridních vozidel z Číny, zbytek zavře ve skladech

Evropská unie se v rámci významné obchodní dohody uzavřené v Pekingu dohodla na zavedení přísných ročních kvót na dovoz hybridních a plug-in hybridních vozidel z Číny, čímž reaguje na prudký nárůst asijských dovozů a sílící obavy z deindustrializace evropského kontinentu. Podle nového opatření, které má vstoupit v platnost v prosinci letošního roku, bude roční limit pro dovoz těchto vozidel stanoven na 350 tisíc kusů, což by mělo snížit současný podíl čínských automobilů na evropském trhu přibližně na polovinu.

včera

Francouzské letectvo se stroji Mirage 2000

Francie se učí z války na Ukrajině, cvičí jaderný útok proti Rusku

Francouzské letectvo intenzivně využívá poznatky z ozbrojených konfliktů na Ukrajině a na Blízkém východě k úpravě svého výcviku jaderných úderů, přičemž se v rámci odstrašování Ruska stále otevřeněji hlásí ke své jaderné síle. Pravidelná cvičení označovaná jako Operace Poker přivádějí čtyřikrát do roka do vzduchu přibližně padesát letounů, které nacvičují simulovaný útok na nepřátelské území s cílem udržet maximální kredibilitu francouzského jaderného arzenálu.

včera

Kreml podpořil Trumpovu myšlenku na výměnu Zelenského. 60 dní Ukrajině nedá a příměří nekomentoval

Moskevský Kreml v pondělí oficiálně odmítl návrh ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského na zavedení šedesátidenního příměří, které mělo v napadené zemi vytvořit nezbytné podmínky pro uspořádání řádných prezidentských voleb. Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov novinářům sdělil, že Moskva nemá zájem o žádná dočasná zastavení palby, nýbrž usiluje o dosažení dlouhodobého a komplexního mírového urovnání konfliktu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy