ROZHOVOR | Může Zeman na ARO vykonávat prezidentský úřad? Většina pacientů je zde ve svých aktivitách omezena, říká lékař

Stávající lidovecký místopředseda výboru pro zdravotnictví a lékař Vít Kaňkovský nedokáže jednoznačně říci, zda je prezident Miloš Zeman, který je od neděle hospitalizovaný na Anesteziologicko-resuscitačním oddělení (ARO) v pražské Ústřední vojenské nemocnici, schopen pracovat a vykonávat svůj úřad. Jako odborník vyvrací chiméru, podle níž musí být každý pacient zde v bezvědomí a bez schopnosti komunikovat. „Obecně ale platí, že na ARO jsou hospitalizování pacienti v kritickém či velmi závažném stavu, v naprosté většině případů je výrazně omezena jejich fyzická a psychická aktivita,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Vít Kaňkovský.

Jakou diagnózou prezident Miloš Zeman trpí, tuší, ale svůj názor nechce Vít Kaňkovský na veřejnosti prezentovat. „Nepovažuji za profesionální ani lidsky vhodné, abych bez konkrétní znalosti zdravotního stavu Miloše Zemana svůj názor veřejně šířil.“ Poslanec za KDU-ČSL, který v nedávných volbách obhájil mandát v Kraji Vysočina, tvrdí, že národ má právo alespoň vědět, zda je prezident schopen ohledně zdravotního stavu vykonávat svůj úřad či nikoli. „Zásadním problémem je, že tiskový mluvčí pana prezidenta (Jiří Ovčáček) kolem stavu hlavy státu mlží či dokonce vysílá velmi nedůvěryhodné informace. A čím dál více lidí pak logicky pochybuje o tom, že může pan prezident nyní cokoliv rozhodovat.“ Primář Centrálních operačních sálů v havlíčkobrodské nemocnici, kde v minulosti i řediteloval, se odmítá detailněji vyjadřovat k prohlášení mluvčího Ovčáčka, podle něhož si prezident Zeman na ARO objednal vinnou klobásu a jako diabetik i meruňkové buchty. „Pokud chtěl tímto způsobem uklidnit veřejnost, tak nelze než konstatovat, že pan Ovčáček zřejmě žije na jiné planetě.“

Místopředseda výboru pro zdravotnictví  zpochybňuje, že by Miloš Zeman krátce před nedělním transportem do nemocnice pověřil dosavadního premiéra Andreje Babiše povolebním vyjednáváním o nové vládě, jak ministerský předseda tvrdí. Kaňkovský upozorňuje, že Andrej Babiš již několikrát během tří dnů změnil své vyjádření, co mu vlastně Miloš Zeman v neděli 10. října řekl. „A tak beru jeho slova s velkou rezervou. Při převozu do nemocnice dle televizních závěrů bylo zřejmé, že pan prezident je ve velmi závažném stavu, kdy si lze těžko představit, že by o čemkoliv, natož o pověření k sestavení vlády, s kýmkoliv jednal.“ Zákonodárce se neodváží predikovat, jak dopadne úterní jednání Ústavní komise Senátu, jež chce aktivovat článek 66 Ústavy, který umožňuje prezidenta zbavit výkonu funkce. Nechce ani spekulovat, jak by se zachovala nová Poslanecká sněmovna. „Jistě by záleželo na síle argumentů, které by tento závažný ústavní krok provázely. Odstoupení z úřadu prezidenta není totiž projevem slabosti, ale jedná se o známku úcty k úřadu samotnému,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Vít Kaňkovský.

OVČÁČKŮV VZKAZ O BUCHTĚ A KLOBÁSE JE JAK Z JINÉ PLANETY

Pane doktore Kaňkovský, čeho je podle vás schopen pacient, který je hospitalizovaný na Anesteziologicko-resuscitačním oddělení (ARO)? Může vykonávat nějaké aktivity?

Obecně platí, že na ARO jsou hospitalizování pacienti v kritickém či velmi závažném stavu, v naprosté většině případů je výrazně omezena jejich fyzická a psychická aktivita. Neznamená to ale automaticky, že všichni pacienti jsou po celou dobu pobytu na ARO v bezvědomí a že v určité fázi hospitalizace nemohou komunikovat s okolím.

Na stejné jednotce v pražské Ústřední vojenské nemocnici nyní leží prezident Miloš Zeman. Jeho tiskový mluvčí Jiří Ovčáček tvrdí, že z lůžka pečlivě monitoruje politickou situaci o tvorbě nové vlády a o všem je informovaný. Je podle Vašich zkušeností možné, aby takový pacient plně vnímal a byl orientovaný? Rovněž připomenu, že v úterý jmenoval Milana Čečotku předsedou brněnského krajského soudu.

Zásadním problémem je, že tiskový mluvčí pana prezidenta kolem stavu hlavy státu mlží či dokonce vysílá velmi nedůvěryhodné informace. Tím pak vzniká seriál dohadů a spekulací, přičemž kromě ošetřujícího personálu, nejbližších členů rodiny a spolupracovníků vlastně nikdo neví, jak na tom skutečně v současné době Miloš Zeman je. A čím dál více lidí pak logicky pochybuje o tom, že může pan prezident nyní cokoliv rozhodovat.

Ředitel Odboru tiskového Jiří Ovčáček rovněž tvrdí, že hlava státu si objednala k jídlu vinnou klobásu, anebo meruňkové buchty. I laikům se zdá nemožné, aby si nemocný z ARO mohl objednávat pokrmy. Jaký režim na oddělení vlastně panuje? Předpokládám, že objednávat si jídlo na ARO není standardní.

Jedná se o další z velmi nepovedených eskapád Jiřího Ovčáčka, raději to nebudu více komentovat. Pokud chtěl tímto způsobem uklidnit veřejnost, tak nelze než konstatovat, že pan Ovčáček zřejmě žije na jiné planetě.

Premiér Andrej Babiš říká, že jej Miloš Zeman v neděli před převozem do nemocnice v Lánech pověřil vyjednáváním o nové vládě. Nepochybujete o těchto slovech, a to v kontextu se záběry o hodinu později, na nichž bylo Zemanovo tělo naprosto bezvládné a zdravotnický personál mu musel držet hlavu?

V první řadě je dobré si připomenout, že Andrej Babiš již několikrát během tří dnů změnil své vyjádření, co mu vlastně Miloš Zeman v neděli 10. října řekl. A tak beru jeho slova s velkou rezervou. Při převozu do nemocnice dle televizních závěrů bylo zřejmé, že pan prezident je ve velmi závažném stavu, kdy si lze těžko představit, že by o čemkoliv, natož o pověření k sestavení vlády, s kýmkoliv jednal.

Jakou diagnózou může trpět nejvyšší ústavní činitel? Psychiatrička i exministryně pro lidská práva a národnostní menšiny v ČR Džamila Stehlíková mluví o údajném metabolickém rozvratu v rámci alkoholické jaterní cirhózy, což napsala nedávno na svém blogu. Souhlasíte s ní?

Víte, samozřejmě jako lékař mám představu, co je příčinou současného závažného zdravotního stavu pana prezidenta. Nepovažuji ale za profesionální ani lidsky vhodné, abych bez konkrétní znalosti zdravotního stavu Miloše Zemana svůj názor veřejně šířil. Paní kolegyně Stehlíková se do toho pustila, nezlobte se, já tak činit nechci. 

Dobře, plně vás respektuji. Přesto se ještě zkusím dotázat na jedno její vyjádření. Paní doktorka Stehlíková je také přesvědčena, že Zemanovo okolí nedopřávalo v Lánech prezidentovi odpovídající péči. Co o jejích slovech soudíte?

Myslet si o tom samozřejmě mohu jako lékař i člověk cokoliv, ale nedovolím si kohokoliv soudit, protože skutečně nevíme, co se za zdmi lánského zámku v posledních měsících dělo. Například vůbec netušíme, zda Miloš Zeman dobře vnímal svůj zhoršující se zdravotní stav a zda potřebnou zdravotní pomoc vůbec chtěl přijmout. Ačkoliv jsem velmi kritický k dlouhodobému chování a jednání některých spolupracovníků pana prezidenta, bylo by nesolidní bez důkazů kohokoliv obviňovat ze zanedbání péče o Miloše Zemana, ať už nás k tomu může napadnout cokoliv. Doufám, že se v čase dozvíme, co vše se kolem výrazného zhoršení zdravotního stavu Miloše Zemana událo.

Kterak o něj nyní lékaři a zdravotní personál v Ústřední vojenské nemocnici mohou pečovat?

Jsem přesvědčen, že Miloš Zeman dostává tu nejlepší zdravotní péči, kterou jeho zdravotní stav vyžaduje.  Ústřední vojenská nemocnice patří k nejlepším zdravotnickým zařízením v České republice, zdravotní personál zcela dělá maximum pro zlepšení jeho zdravotního stavu.

AKTIVACE ČLÁNKU 66 ZÁVISÍ NA SÍLE ARGUMENTŮ OBOU KOMOR

V minulosti samotný Miloš Zeman říkal, že národ má právo znát informace o prezidentově zdravotním stavu. Ovšem už v září při úvodní hospitalizaci Hrad mlčel a v neděli Zemanův ošetřující lékař a ředitel Ústřední vojenské nemocnice Miroslav Zavoral prohlásil, že nemá od pacienta souhlas, aby prozradil diagnózu. Zeptám se vás jako lékaře i jako politika, zda mají občané právo znát, jak se daří hlavě státu? A jak je možné, že když byl v úřadu Václav Havel a později Václav Klaus, tak lidé měli dostatečný přehled a nic se netajilo? Místo jakékoli relevantní informace si můžeme nyní číst Ovčáčkovy modlitby a žalmy, které zveřejňuje na svých platformách.

Můj názor je takový, že občané mají právo znát informaci o tom, zda je prezident schopen z hlediska svého zdravotního stavu vykonávat prezidentský úřad či nikoliv. A pokud ne, tak zda jde o přechodný stav nebo již trvalý. Na druhé straně jsem jako lékař přesvědčen, že i prezident je člověk jako kdokoliv jiný a má právo na ochranu citlivých údajů. Tedy i prezident má právo rozhodnout, jak podrobné informace o svém zdravotním stavu chce zveřejnit a jaké nikoliv. Jistě je lepší, když prezident v tomto ohledu tají co nejméně, ale není automatické, že musí zveřejňovat o svém zdraví úplně vše. Zásadní problém ale je, že aparát Hradu si s veřejností pohrává jako kočka s myší, a informace, které o prezidentově zdravotním stavu zveřejňuje, čím dál více občany znejišťují.

Ústavní komise Senátu chce aktivovat článek 66 Ústavy, který umožňuje prezidenta zbavit výkonu funkce. O svém kroku chtějí rokovat příští úterý. Šéf Ústavní komise a senátor Zdeněk Hraba ze STAN hovoří, že si nemůžeme dovolit paralýzu ústavních institucí právě v důsledku možných komplikací hlavy státu. Dokážete predikovat, jak se Horní komora zachová?

Je velmi těžké odhadnout, co Senát učiní. Dostávali bychom se do roviny dohadů, a to nechci.

Pokud by senátoři dospěli k názoru, že Miloš Zeman není schopen ve výkonu funkce pokračovat, jak by se zareagovala budoucí Poslanecká sněmovna, která by v kauze rovněž hlasovala?

V tomto ohledu rovněž nechci spekulovat. Jistě by záleželo na síle argumentů, které by tento závažný ústavní krok provázely. A to se týká, jak Horní, tak i Dolní komory.

Měl by se Miloš Zeman ze zdravotních důvodů vzdát prezidentského úřadu?

Opět narážíme na to, že oficiálně vlastně nevíme, jak na tom zdravotně pan prezident skutečně je. Z těch kusých oficiálních informací, které máme, včetně velmi smutných fotografií a televizních záběrů z převozu pana prezidenta do Ústřední vojenské nemocnice se domnívám, že v současné době pan prezident není schopen naplno vykonávat svůj úřad. Není ale možné korektně posoudit, zda jde o stav přechodný či již trvalý. Je o mně známo, že dlouhodobě nesouhlasím s politickým stylem Miloše Zemana, ale to nic nemění na tom, že mu z lidského hlediska přeji brzké a v co největší míře možné uzdravení. A až mu bude lépe, tak poté i dostatek moudrosti, aby se rozhodl, zda ještě je schopen prezidentský úřad vykonávat. Odstoupení z úřadu prezidenta není totiž projevem slabosti, ale jedná se o známku úcty k úřadu samotnému.

Související

Kateřina Kolouchová Rozhovor

Česko by mohlo v boji o záchranu klimatu dělat víc. EU vytváří vyšší a ambiciózní cíle, říká analytička pro EZ

Evropská unie je v boji proti změně klimatu ambiciózní a dokáže udávat trendy pro svět. Analytička organizace Fakta o klimatu Kateřina Kolouchová v rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsala, jak se nejen EU, ale také České republice daří v globální snaze o záchranu klimatu. „Myslím si, že by Česku pomohlo myslet na dva, tři kroky dopředu, zkrátka uvažovat v delších časových horizontech,“ říká.
Romana Jungwirth Březovská Rozhovor

Obyvatelům Pacifiku už jde o přežití, svět si na klimatických konferencích nastavuje zrcadlo, říká analytička pro EZ

Romana Jungwirth Březovská, analytička Asociace pro mezinárodní otázky a Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd České republiky, pro EuroZprávy.cz poskytla rozsáhlý rozhovor o klimatických konferencích, z nichž jednou je aktuálně probíhající COP29. „Na globálních konferencích je rolí Evropské unie tedy mimo jiné i to, že si může dovolit nastavovat různá tržní pravidla a může si dovolit vytvářet inovativní přístupy, které jiné regiony světa můžou postupem času přebírat a kopírovat,“ říká.

Více souvisejících

rozhovor Vít Kaňkovský Miloš Zeman lékaři Zdravotnictví Jiří Ovčáček Ústřední vojenská nemocnice Praha Poslanecká sněmovna Senát ČR

Aktuálně se děje

před 3 hodinami

před 5 hodinami

V Praze proběhla pieta za oběti loňské střelby na FF UK. (21.12.2024) Prohlédněte si galerii

Rok od tragédie, která změnila život mnoha lidem. Česko si připomíná nejhorší masovou střelbu v historii

Rok uplynul v sobotu od nejtragičtějšího útoku střelce v historii České republiky na půdě Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Na den přesně před dvanácti měsíci, tedy 22. prosince 2023, předstoupili policisté před veřejnost a potvrdili, že střelba si vyžádala čtrnáct obětí, přičemž pachatel, který byl v okruhu podezřelých z dvojnásobné vraždy v Klánovickém lese, spáchal sebevraždu. 

Aktualizováno před 12 hodinami

V Praze proběhla pieta za oběti loňské střelby na FF UK. (21.12.2024) Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Česko si připomnělo oběti tragédie na FF UK. Naší společností otřásla, říká Fiala

Česko si v sobotu připomíná loňskou tragickou střelbu v budově Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, ke které došlo na den přesně před rokem. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) otřásl útok celou českou společností. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) konstatoval, že v posledních měsících se udělala řada opatření, aby už k podobnému činu nedošlo.  

včera

včera

Česká republika

Česká hymna poprvé zazněla před 190 lety. V Tylově Fidlovačce

Krátce před Vánoci, dne 21. prosince 1834, byla veřejnosti poprvé představena divadelní hra Fidlovačka z pera Josefa Kajetána Tyla. Právě zde před rovnými 190 lety poprvé zazněla i píseň Kde domov můj, která se ihned stala velice oblíbenou a později dokonce státní hymnou.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Volby, ilustrační fotografie.

Volby by jasně vyhrálo hnutí ANO. Poslance by měli komunisté či Motoristé

Sněmovní volby by v listopadu vyhrálo nejsilnější opoziční hnutí ANO, přičemž mandáty by získalo dalších šest politických stran či hnutí, vyplývá z nejnovějšího volebního modelu agentury Median. Pod pětiprocentní hranicí by samostatně skončily vládní strany TOP 09 a KDU-ČSL, které však mají v příštím roce kandidovat s ODS pod hlavičkou koalice Spolu.

včera

včera

včera

Aktualizováno 20. prosince 2024 22:35

Do davu lidí na trzích v Magdeburgu najelo auto

Mimořádná zpráva Teroristický útok v Magdeburgu: Do davu lidí najelo auto, 2 mrtví a až 80 zraněných. Incident zachytila kamera

V německém Magdeburgu, hlavním městě spolkové země Sasko-Anhaltsko, došlo k tragické události, když auto najelo do davu lidí na vánočním trhu. Podle serveru CNN si incident vyžádal minimálně 2 oběti (původní informace hovořily o 11) a desítky dalších osob utrpěly zranění. Server Bild s odvoláním na úřady uvedl, že šlo o záměrný teroristický útok.

20. prosince 2024 22:32

20. prosince 2024 21:43

Prezident Pavel telefonicky hovořil se Zelenským

Prezident Petr Pavel uskutečnil telefonický hovor s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, během kterého se zaměřili na klíčová témata spojená s vojenskou podporou Ukrajiny. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy