ROZHOVOR | Může Zeman na ARO vykonávat prezidentský úřad? Většina pacientů je zde ve svých aktivitách omezena, říká lékař

Stávající lidovecký místopředseda výboru pro zdravotnictví a lékař Vít Kaňkovský nedokáže jednoznačně říci, zda je prezident Miloš Zeman, který je od neděle hospitalizovaný na Anesteziologicko-resuscitačním oddělení (ARO) v pražské Ústřední vojenské nemocnici, schopen pracovat a vykonávat svůj úřad. Jako odborník vyvrací chiméru, podle níž musí být každý pacient zde v bezvědomí a bez schopnosti komunikovat. „Obecně ale platí, že na ARO jsou hospitalizování pacienti v kritickém či velmi závažném stavu, v naprosté většině případů je výrazně omezena jejich fyzická a psychická aktivita,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Vít Kaňkovský.

Jakou diagnózou prezident Miloš Zeman trpí, tuší, ale svůj názor nechce Vít Kaňkovský na veřejnosti prezentovat. „Nepovažuji za profesionální ani lidsky vhodné, abych bez konkrétní znalosti zdravotního stavu Miloše Zemana svůj názor veřejně šířil.“ Poslanec za KDU-ČSL, který v nedávných volbách obhájil mandát v Kraji Vysočina, tvrdí, že národ má právo alespoň vědět, zda je prezident schopen ohledně zdravotního stavu vykonávat svůj úřad či nikoli. „Zásadním problémem je, že tiskový mluvčí pana prezidenta (Jiří Ovčáček) kolem stavu hlavy státu mlží či dokonce vysílá velmi nedůvěryhodné informace. A čím dál více lidí pak logicky pochybuje o tom, že může pan prezident nyní cokoliv rozhodovat.“ Primář Centrálních operačních sálů v havlíčkobrodské nemocnici, kde v minulosti i řediteloval, se odmítá detailněji vyjadřovat k prohlášení mluvčího Ovčáčka, podle něhož si prezident Zeman na ARO objednal vinnou klobásu a jako diabetik i meruňkové buchty. „Pokud chtěl tímto způsobem uklidnit veřejnost, tak nelze než konstatovat, že pan Ovčáček zřejmě žije na jiné planetě.“

Místopředseda výboru pro zdravotnictví  zpochybňuje, že by Miloš Zeman krátce před nedělním transportem do nemocnice pověřil dosavadního premiéra Andreje Babiše povolebním vyjednáváním o nové vládě, jak ministerský předseda tvrdí. Kaňkovský upozorňuje, že Andrej Babiš již několikrát během tří dnů změnil své vyjádření, co mu vlastně Miloš Zeman v neděli 10. října řekl. „A tak beru jeho slova s velkou rezervou. Při převozu do nemocnice dle televizních závěrů bylo zřejmé, že pan prezident je ve velmi závažném stavu, kdy si lze těžko představit, že by o čemkoliv, natož o pověření k sestavení vlády, s kýmkoliv jednal.“ Zákonodárce se neodváží predikovat, jak dopadne úterní jednání Ústavní komise Senátu, jež chce aktivovat článek 66 Ústavy, který umožňuje prezidenta zbavit výkonu funkce. Nechce ani spekulovat, jak by se zachovala nová Poslanecká sněmovna. „Jistě by záleželo na síle argumentů, které by tento závažný ústavní krok provázely. Odstoupení z úřadu prezidenta není totiž projevem slabosti, ale jedná se o známku úcty k úřadu samotnému,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Vít Kaňkovský.

OVČÁČKŮV VZKAZ O BUCHTĚ A KLOBÁSE JE JAK Z JINÉ PLANETY

Pane doktore Kaňkovský, čeho je podle vás schopen pacient, který je hospitalizovaný na Anesteziologicko-resuscitačním oddělení (ARO)? Může vykonávat nějaké aktivity?

Obecně platí, že na ARO jsou hospitalizování pacienti v kritickém či velmi závažném stavu, v naprosté většině případů je výrazně omezena jejich fyzická a psychická aktivita. Neznamená to ale automaticky, že všichni pacienti jsou po celou dobu pobytu na ARO v bezvědomí a že v určité fázi hospitalizace nemohou komunikovat s okolím.

Na stejné jednotce v pražské Ústřední vojenské nemocnici nyní leží prezident Miloš Zeman. Jeho tiskový mluvčí Jiří Ovčáček tvrdí, že z lůžka pečlivě monitoruje politickou situaci o tvorbě nové vlády a o všem je informovaný. Je podle Vašich zkušeností možné, aby takový pacient plně vnímal a byl orientovaný? Rovněž připomenu, že v úterý jmenoval Milana Čečotku předsedou brněnského krajského soudu.

Zásadním problémem je, že tiskový mluvčí pana prezidenta kolem stavu hlavy státu mlží či dokonce vysílá velmi nedůvěryhodné informace. Tím pak vzniká seriál dohadů a spekulací, přičemž kromě ošetřujícího personálu, nejbližších členů rodiny a spolupracovníků vlastně nikdo neví, jak na tom skutečně v současné době Miloš Zeman je. A čím dál více lidí pak logicky pochybuje o tom, že může pan prezident nyní cokoliv rozhodovat.

Ředitel Odboru tiskového Jiří Ovčáček rovněž tvrdí, že hlava státu si objednala k jídlu vinnou klobásu, anebo meruňkové buchty. I laikům se zdá nemožné, aby si nemocný z ARO mohl objednávat pokrmy. Jaký režim na oddělení vlastně panuje? Předpokládám, že objednávat si jídlo na ARO není standardní.

Jedná se o další z velmi nepovedených eskapád Jiřího Ovčáčka, raději to nebudu více komentovat. Pokud chtěl tímto způsobem uklidnit veřejnost, tak nelze než konstatovat, že pan Ovčáček zřejmě žije na jiné planetě.

Premiér Andrej Babiš říká, že jej Miloš Zeman v neděli před převozem do nemocnice v Lánech pověřil vyjednáváním o nové vládě. Nepochybujete o těchto slovech, a to v kontextu se záběry o hodinu později, na nichž bylo Zemanovo tělo naprosto bezvládné a zdravotnický personál mu musel držet hlavu?

V první řadě je dobré si připomenout, že Andrej Babiš již několikrát během tří dnů změnil své vyjádření, co mu vlastně Miloš Zeman v neděli 10. října řekl. A tak beru jeho slova s velkou rezervou. Při převozu do nemocnice dle televizních závěrů bylo zřejmé, že pan prezident je ve velmi závažném stavu, kdy si lze těžko představit, že by o čemkoliv, natož o pověření k sestavení vlády, s kýmkoliv jednal.

Jakou diagnózou může trpět nejvyšší ústavní činitel? Psychiatrička i exministryně pro lidská práva a národnostní menšiny v ČR Džamila Stehlíková mluví o údajném metabolickém rozvratu v rámci alkoholické jaterní cirhózy, což napsala nedávno na svém blogu. Souhlasíte s ní?

Víte, samozřejmě jako lékař mám představu, co je příčinou současného závažného zdravotního stavu pana prezidenta. Nepovažuji ale za profesionální ani lidsky vhodné, abych bez konkrétní znalosti zdravotního stavu Miloše Zemana svůj názor veřejně šířil. Paní kolegyně Stehlíková se do toho pustila, nezlobte se, já tak činit nechci. 

Dobře, plně vás respektuji. Přesto se ještě zkusím dotázat na jedno její vyjádření. Paní doktorka Stehlíková je také přesvědčena, že Zemanovo okolí nedopřávalo v Lánech prezidentovi odpovídající péči. Co o jejích slovech soudíte?

Myslet si o tom samozřejmě mohu jako lékař i člověk cokoliv, ale nedovolím si kohokoliv soudit, protože skutečně nevíme, co se za zdmi lánského zámku v posledních měsících dělo. Například vůbec netušíme, zda Miloš Zeman dobře vnímal svůj zhoršující se zdravotní stav a zda potřebnou zdravotní pomoc vůbec chtěl přijmout. Ačkoliv jsem velmi kritický k dlouhodobému chování a jednání některých spolupracovníků pana prezidenta, bylo by nesolidní bez důkazů kohokoliv obviňovat ze zanedbání péče o Miloše Zemana, ať už nás k tomu může napadnout cokoliv. Doufám, že se v čase dozvíme, co vše se kolem výrazného zhoršení zdravotního stavu Miloše Zemana událo.

Kterak o něj nyní lékaři a zdravotní personál v Ústřední vojenské nemocnici mohou pečovat?

Jsem přesvědčen, že Miloš Zeman dostává tu nejlepší zdravotní péči, kterou jeho zdravotní stav vyžaduje.  Ústřední vojenská nemocnice patří k nejlepším zdravotnickým zařízením v České republice, zdravotní personál zcela dělá maximum pro zlepšení jeho zdravotního stavu.

AKTIVACE ČLÁNKU 66 ZÁVISÍ NA SÍLE ARGUMENTŮ OBOU KOMOR

V minulosti samotný Miloš Zeman říkal, že národ má právo znát informace o prezidentově zdravotním stavu. Ovšem už v září při úvodní hospitalizaci Hrad mlčel a v neděli Zemanův ošetřující lékař a ředitel Ústřední vojenské nemocnice Miroslav Zavoral prohlásil, že nemá od pacienta souhlas, aby prozradil diagnózu. Zeptám se vás jako lékaře i jako politika, zda mají občané právo znát, jak se daří hlavě státu? A jak je možné, že když byl v úřadu Václav Havel a později Václav Klaus, tak lidé měli dostatečný přehled a nic se netajilo? Místo jakékoli relevantní informace si můžeme nyní číst Ovčáčkovy modlitby a žalmy, které zveřejňuje na svých platformách.

Můj názor je takový, že občané mají právo znát informaci o tom, zda je prezident schopen z hlediska svého zdravotního stavu vykonávat prezidentský úřad či nikoliv. A pokud ne, tak zda jde o přechodný stav nebo již trvalý. Na druhé straně jsem jako lékař přesvědčen, že i prezident je člověk jako kdokoliv jiný a má právo na ochranu citlivých údajů. Tedy i prezident má právo rozhodnout, jak podrobné informace o svém zdravotním stavu chce zveřejnit a jaké nikoliv. Jistě je lepší, když prezident v tomto ohledu tají co nejméně, ale není automatické, že musí zveřejňovat o svém zdraví úplně vše. Zásadní problém ale je, že aparát Hradu si s veřejností pohrává jako kočka s myší, a informace, které o prezidentově zdravotním stavu zveřejňuje, čím dál více občany znejišťují.

Ústavní komise Senátu chce aktivovat článek 66 Ústavy, který umožňuje prezidenta zbavit výkonu funkce. O svém kroku chtějí rokovat příští úterý. Šéf Ústavní komise a senátor Zdeněk Hraba ze STAN hovoří, že si nemůžeme dovolit paralýzu ústavních institucí právě v důsledku možných komplikací hlavy státu. Dokážete predikovat, jak se Horní komora zachová?

Je velmi těžké odhadnout, co Senát učiní. Dostávali bychom se do roviny dohadů, a to nechci.

Pokud by senátoři dospěli k názoru, že Miloš Zeman není schopen ve výkonu funkce pokračovat, jak by se zareagovala budoucí Poslanecká sněmovna, která by v kauze rovněž hlasovala?

V tomto ohledu rovněž nechci spekulovat. Jistě by záleželo na síle argumentů, které by tento závažný ústavní krok provázely. A to se týká, jak Horní, tak i Dolní komory.

Měl by se Miloš Zeman ze zdravotních důvodů vzdát prezidentského úřadu?

Opět narážíme na to, že oficiálně vlastně nevíme, jak na tom zdravotně pan prezident skutečně je. Z těch kusých oficiálních informací, které máme, včetně velmi smutných fotografií a televizních záběrů z převozu pana prezidenta do Ústřední vojenské nemocnice se domnívám, že v současné době pan prezident není schopen naplno vykonávat svůj úřad. Není ale možné korektně posoudit, zda jde o stav přechodný či již trvalý. Je o mně známo, že dlouhodobě nesouhlasím s politickým stylem Miloše Zemana, ale to nic nemění na tom, že mu z lidského hlediska přeji brzké a v co největší míře možné uzdravení. A až mu bude lépe, tak poté i dostatek moudrosti, aby se rozhodl, zda ještě je schopen prezidentský úřad vykonávat. Odstoupení z úřadu prezidenta není totiž projevem slabosti, ale jedná se o známku úcty k úřadu samotnému.

Související

Petr Macinka na zasedání nové vlády Rozhovor

Macinka není kompetentní pro funkci šéfa diplomacie, Babiš je teď ve složité situaci, míní politoložka

Politoložka Daniela Ostrá z olomoucké Univerzity Palackého exkluzivně pro EuroZprávy.cz promluvila o SMS zprávách ministra zahraničních věcí Petra Macinky prezidentu Petru Pavlovi, které Hrad označil za vydírání. „I pokud se jedná o akt učiněný v rámci akutního zamlžení mysli nebo pod vlivem uvolněné atmosféry v nějakém restauračním zařízení, poukazuje to minimálně na to, že pan Macinka není kompetentní a způsobilý zastávat funkci šéfa české diplomacie,“ zdůraznila.
Tomáš Řepa Rozhovor

USA dávají najevo, že jsou ochotny jednat tvrdě. Zásah v Latinské Americe ale může povzbudit Čínu a Rusko, říká Řepa

Bezpečnostní analytik Tomáš Řepa v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsal, co hodnotí jako reálné cíle americké intervence ve Venezuele a co očekává od budoucího vývoje. „Nejpravděpodobnější scénář je spjatý s alespoň částečnou energetickou obnovou. USA a partnerské firmy přinesou kapitál, servis a technologie, postupně zvednou produkci a exporty,“ říká. Scénář konsolidace venezuelské ekonomiky ale není jediný – existují i horší, které zahrnují drastické zhoršení bezpečnostní situace v Latinské Americe nebo zamrznutí konfliktu, sabotáže ropných zařízení či rozkvět černého trhu.

Více souvisejících

rozhovor Vít Kaňkovský Miloš Zeman lékaři Zdravotnictví Jiří Ovčáček Ústřední vojenská nemocnice Praha Poslanecká sněmovna Senát ČR

Aktuálně se děje

před 41 minutami

Izraelská armáda

Izraelská armáda zvažuje pozemní invazi do Libanonu

Izraelská armáda ústy svého mluvčího potvrdila, že v souvislosti s nově otevřenou frontou v Libanonu jsou ve hře „všechny možnosti“, a to včetně potenciální pozemní operace. Toto prohlášení následuje po eskalaci napětí v pondělních branných hodinách, kdy hnutí Hizballáh odpálilo na severní Izrael šest projektilů. Izrael na tento útok odpověděl masivní vlnou náletů cílících na Bejrút a jižní části Libanonu.

před 1 hodinou

Zbraně Hizballáhu

Útok Hizballáhu na Izrael považuje Libanon za „pokus o sebevraždu“ celé země

Kyperský prezident Nikos Christodoulides oficiálně potvrdil, že za nočním útokem na britskou vojenskou základnu RAF Akrotiri stojí íránský bezpilotní letoun typu Šahíd. Stroj dopadl do areálu krátce po půlnoci a způsobil menší materiální škody. Prezident zdůraznil, že je v neustálém kontaktu s evropskými lídry, a rezolutně prohlásil, že Kypr se nehodlá stát součástí žádné vojenské operace v regionu. Tento incident přiměl britské ministerstvo obrany k preventivní evakuaci rodinných příslušníků personálu ze základny.

před 2 hodinami

Dvě F-15I Ra'am izraelských vzdušných sil (Israel Defense Forces)

Izrael zahájil nálety v Libanonu. Kypr terčem útoku Íránu, v Kuvajtu se zřítily americké stíhačky

Válečný konflikt na Blízkém východě se v posledních hodinách dramaticky rozšířil na novou frontu v Libanonu. Izraelské nálety na hlavní město Bejrút a jižní části země si podle předběžných zpráv libanonského ministerstva zdravotnictví vyžádaly nejméně 31 mrtvých. Dalších 149 osob utrpělo při těchto úderech zranění, přičemž úřady varují, že bilance obětí pravděpodobně ještě poroste s tím, jak záchranáři prohledávají zasažené oblasti.

před 2 hodinami

Andrej Babiš

Zasedla Bezpečnostní rada státu. Pro Čechy poletí do Ománu čtyři letadla

V reakci na vyhrocenou situaci v oblasti Blízkého východu se sešlo krizové jednání Bezpečnostní rady státu. Toto mimořádné zasedání nechal svolat premiér Andrej Babiš, aby se klíčoví ministři a experti mohli podrobně zabývat možnými dopady aktuálního stavu na Českou republiku. Hlavním tématem diskuse bude nejen bezpečnostní připravenost státu na další vývoj, ale především konkrétní kroky vedoucí k repatriaci českých občanů zasažených konfliktem.

před 4 hodinami

včera

Izraelská armáda, ilustrační fotografie

Izraelská armáda povolala do služby 100 000 rezervistů. V dalších zvýší intenzitu útoků na Írán

Izraelská armáda v reakci na probíhající vojenské operace a eskalaci konfliktu s Íránem povolala do služby 100 000 rezervistů. Oficiální zástupci ozbrojených sil potvrdili, že tato rozsáhlá mobilizace má za cíl posílit strategické pozice země. Povolaní vojáci budou nasazeni především v jednotkách protivzdušné obrany, při zajišťování bezpečnosti hranic a v dalších klíčových sektorech, které jsou pro obranu státu nezbytné.

včera

Izrael a Spojené státy zaútočily na Írán

Při nové vlně útoků bylo zasaženo ústředí íránské státní televize. Internet v zemi prakticky nefunguje

Íránská státní televize oznámila, že části jejího ústředí zasáhla nová vlna útoků, které připsala „americko-sionistickému nepříteli“. Informaci přinesla moderátorka ve vysílání zpravodajského kanálu IRINN v neděli večer s tím, že k úderu na komplex IRIB došlo před malou chvílí. Navzdory útoku vysílání prozatím pokračuje v běžném režimu a technici aktuálně prověřují rozsah způsobených škod.

včera

B-2 Spirit

Izrael shodil na Írán za 30 hodin 2000 bomb. Americká armáda nasadila stealth bombardéry B-2

Izraelské letectvo (IAF) během prvních 30 hodin rozsáhlého konfliktu s Íránem shodilo více než 2 000 bomb. Podle oficiálního prohlášení izraelské armády (IDF) byly tyto údery zaměřeny na stovky cílů spojených s íránským režimem a jeho vojenskou infrastrukturou. Toto množství munice představuje přibližně polovinu objemu, který Izrael využil během celé dvanáctidenní války v červnu 2025, což svědčí o mimořádné intenzitě současné operace.

včera

Sergej Lavrov na summitu Rusko Afrika 2023

Politico: Írán po začátku útoku zoufale hledal pomoc v Moskvě. Dostal jen slovní podporu

Zatímco se v sobotu ráno nad Teheránem ozývaly exploze amerických a izraelských bomb, íránská diplomacie se zoufale snažila dovolat do Moskvy. Podle webu Politico se však tamnímu ministru zahraničí od Sergeje Lavrova dostalo pouze slovní podpory a vyjádření soustrasti. Írán se tak stal další zemí v pořadí, která na vlastní kůži pocítila, že ruské spojenectví má své velmi úzké limity, jakmile dojde na skutečný vojenský střet s globální velmocí.

včera

Prezident Trump

Při jediném úderu zemřelo 48 íránských lídrů, prohlásil Trump. Co bude dál ale nikdo neví, varuje exšéf CIA

Americký prezident Donald Trump v telefonickém rozhovoru pro stanici CNBC uvedl, že vojenská operace Spojených států v Íránu postupuje „rychleji, než se plánovalo“. Podle jeho slov se jedná o jeden z nejnásilnějších režimů v historii a zásah proti němu je úkolem, který USA provádějí nejen pro sebe, ale pro celý svět. Trump zdůraznil, že se věci v současné chvíli vyvíjejí velmi pozitivním způsobem.

včera

Reza Pahlaví

Írán chce vybrat nového vůdce do dvou dní. Svrhněte islámskou republiku, dokud můžete, vyzval Íránce Pahlaví

Smrt íránského nejvyššího duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího vyvolala bouřlivé reakce jak v exilu, tak přímo v ulicích íránských měst. Rezá Pahlaví, syn posledního íránského šáha a bývalý korunní princ, který žije v exilu od revoluce v roce 1979, na sociální síti X prohlásil, že Chameneího smrt není „koncem“, ale začátkem nové éry. Vyzval Íránce, aby využili této historické příležitosti a dokud mohou, aby definitivně svrhli islámskou republiku.

včera

USS Abraham Lincoln

Írán zaútočil na americkou letadlovou loď USS Abraham Lincoln. Rakety k ní ale nedoletěly

Íránské islámské revoluční gardy (IRGC) v oficiálním prohlášení uvedly, že zaútočily na americkou letadlovou loď USS Abraham Lincoln. Podle íránských státních médií měly být k úderu použity čtyři balistické rakety. USS Abraham Lincoln představuje pátou jednotku třídy Nimitz a ve své výzbroji nese mimo jiné nejmodernější neviditelné letouny F-35, které jsou schopny unikat nepřátelským radarům.

včera

Alíréza Aráfí

Írán bude po zabití Chameneího řídit tříčlenná rada, povede ji ajatolláh Alíréza Aráfí

Írán oficiálně oznámil zřízení tříčlenné přechodné rady, která převzala správu státních záležitostí po zabití nejvyššího duchovního vůdce, ajatolláha Alího Chameneího. V neděli byl do tohoto dočasného orgánu jmenován ajatolláh Alíréza Aráfí, vlivný člen ústavního dozorčího orgánu. Spolu s ním radu tvoří úřadující prezident Masúd Pezeškiján a šéf soudní moci Gholám-Hosejn Mohsení-Edžeí.

včera

Petr Macinka na zasedání nové vlády

Konflikt v Íránu má tři scénáře vývoje, tvrdí Macinka. Kvůli Čechům v zahraničí svolal krizový štáb

Bezpečnost českých občanů na Blízkém východě je v tuto chvíli absolutní prioritou české diplomacie. Ministr zahraničí Petr Macinka v nedělním diskusním pořadu Otázky Václava Moravce zdůraznil, že otázka pomoci lidem v regionu stojí vysoko nad analýzami vojenského vývoje. Podle jeho slov je nejdůležitější zajistit bezpečný návrat všech Čechů, kteří v oblasti uvízli kvůli eskalaci konfliktu mezi Íránem, Izraelem a USA.

včera

Kypr

Írán vypálil rakety směrem ke Kypru, varuje Británie

Britský ministr obrany John Healey uvedl, že dvě íránské rakety byly vypáleny směrem ke Kypru, kde má Velká Británie své strategické vojenské základny. Přestože se vláda nedomnívá, že by tyto střely mířily na základny úmyslně, podle Healeyho to jasně ukazuje na „naprostou bezhlavost“ íránské odvety. Ministr situaci popsal jako velmi vážnou a neustále se zhoršující, s rostoucím rizikem dalších nekontrolovaných útoků ze strany Teheránu.

včera

včera

Abú Dhabí pod útokem

Írán zahájil další vlnu raketových útoků. Nad Abú Dhabí se ozývají silné exploze

Íránské islámské revoluční gardy (IRGC) oznámily, že zahájily další, sedmou vlnu raketových útoků a náletů bezpilotních letounů na země v regionu. Nad městem Abú Dhabí byly slyšet silné exploze a následně byly spatřeny sloupy kouře stoupající z oblasti poblíž místního přístavu. Zatím není zcela jasné, co přesně dané místo zasáhlo, nicméně svědci z okolí hlásili, že nad svými hlavami slyšeli přelétající letadla.

včera

včera

Írán, ilustrační foto

Co teď čeká Írán? Zemi povede vytvořená rada, čeká ji boj o přežití režimu

Probíhá druhý den společných útoků Spojených států a Izraele na Írán, které v první fázi vedly k zabití nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího v jeho teheránské rezidenci. Tato událost představuje určující moment v sedmačtyřicetileté historii islámské republiky. Operace odhalila rozsáhlé zpravodajské informace, kterými Američané a Izraelci o íránském aparátu disponují, a zároveň neschopnost tamní armády ochránit své nejdůležitější postavy.

včera

„Nezapomeneme na 7. říjen.“ Izraelská armáda opět udeřila v srdci Teheránu, Írán slibuje pomstu

Izraelská armáda (IDF) po společných úderech Spojených států a Izraele na Írán vydala prohlášení, ve kterém zdůraznila, že nikdy nezapomene na tragické události ze 7. října 2023. Mluvčí ozbrojených sil Effie Defrin na sociální síti X jasně deklaroval, že Izrael bude i nadále pronásledovat své nepřátele. Cílem armády jsou podle jeho slov jak samotní strůjci tehdejších útoků, tak teroristé, kteří se přímo podíleli na masakru civilistů.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy