ROZHOVOR | Může Zeman na ARO vykonávat prezidentský úřad? Většina pacientů je zde ve svých aktivitách omezena, říká lékař

Stávající lidovecký místopředseda výboru pro zdravotnictví a lékař Vít Kaňkovský nedokáže jednoznačně říci, zda je prezident Miloš Zeman, který je od neděle hospitalizovaný na Anesteziologicko-resuscitačním oddělení (ARO) v pražské Ústřední vojenské nemocnici, schopen pracovat a vykonávat svůj úřad. Jako odborník vyvrací chiméru, podle níž musí být každý pacient zde v bezvědomí a bez schopnosti komunikovat. „Obecně ale platí, že na ARO jsou hospitalizování pacienti v kritickém či velmi závažném stavu, v naprosté většině případů je výrazně omezena jejich fyzická a psychická aktivita,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Vít Kaňkovský.

Jakou diagnózou prezident Miloš Zeman trpí, tuší, ale svůj názor nechce Vít Kaňkovský na veřejnosti prezentovat. „Nepovažuji za profesionální ani lidsky vhodné, abych bez konkrétní znalosti zdravotního stavu Miloše Zemana svůj názor veřejně šířil.“ Poslanec za KDU-ČSL, který v nedávných volbách obhájil mandát v Kraji Vysočina, tvrdí, že národ má právo alespoň vědět, zda je prezident schopen ohledně zdravotního stavu vykonávat svůj úřad či nikoli. „Zásadním problémem je, že tiskový mluvčí pana prezidenta (Jiří Ovčáček) kolem stavu hlavy státu mlží či dokonce vysílá velmi nedůvěryhodné informace. A čím dál více lidí pak logicky pochybuje o tom, že může pan prezident nyní cokoliv rozhodovat.“ Primář Centrálních operačních sálů v havlíčkobrodské nemocnici, kde v minulosti i řediteloval, se odmítá detailněji vyjadřovat k prohlášení mluvčího Ovčáčka, podle něhož si prezident Zeman na ARO objednal vinnou klobásu a jako diabetik i meruňkové buchty. „Pokud chtěl tímto způsobem uklidnit veřejnost, tak nelze než konstatovat, že pan Ovčáček zřejmě žije na jiné planetě.“

Místopředseda výboru pro zdravotnictví  zpochybňuje, že by Miloš Zeman krátce před nedělním transportem do nemocnice pověřil dosavadního premiéra Andreje Babiše povolebním vyjednáváním o nové vládě, jak ministerský předseda tvrdí. Kaňkovský upozorňuje, že Andrej Babiš již několikrát během tří dnů změnil své vyjádření, co mu vlastně Miloš Zeman v neděli 10. října řekl. „A tak beru jeho slova s velkou rezervou. Při převozu do nemocnice dle televizních závěrů bylo zřejmé, že pan prezident je ve velmi závažném stavu, kdy si lze těžko představit, že by o čemkoliv, natož o pověření k sestavení vlády, s kýmkoliv jednal.“ Zákonodárce se neodváží predikovat, jak dopadne úterní jednání Ústavní komise Senátu, jež chce aktivovat článek 66 Ústavy, který umožňuje prezidenta zbavit výkonu funkce. Nechce ani spekulovat, jak by se zachovala nová Poslanecká sněmovna. „Jistě by záleželo na síle argumentů, které by tento závažný ústavní krok provázely. Odstoupení z úřadu prezidenta není totiž projevem slabosti, ale jedná se o známku úcty k úřadu samotnému,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Vít Kaňkovský.

OVČÁČKŮV VZKAZ O BUCHTĚ A KLOBÁSE JE JAK Z JINÉ PLANETY

Pane doktore Kaňkovský, čeho je podle vás schopen pacient, který je hospitalizovaný na Anesteziologicko-resuscitačním oddělení (ARO)? Může vykonávat nějaké aktivity?

Obecně platí, že na ARO jsou hospitalizování pacienti v kritickém či velmi závažném stavu, v naprosté většině případů je výrazně omezena jejich fyzická a psychická aktivita. Neznamená to ale automaticky, že všichni pacienti jsou po celou dobu pobytu na ARO v bezvědomí a že v určité fázi hospitalizace nemohou komunikovat s okolím.

Na stejné jednotce v pražské Ústřední vojenské nemocnici nyní leží prezident Miloš Zeman. Jeho tiskový mluvčí Jiří Ovčáček tvrdí, že z lůžka pečlivě monitoruje politickou situaci o tvorbě nové vlády a o všem je informovaný. Je podle Vašich zkušeností možné, aby takový pacient plně vnímal a byl orientovaný? Rovněž připomenu, že v úterý jmenoval Milana Čečotku předsedou brněnského krajského soudu.

Zásadním problémem je, že tiskový mluvčí pana prezidenta kolem stavu hlavy státu mlží či dokonce vysílá velmi nedůvěryhodné informace. Tím pak vzniká seriál dohadů a spekulací, přičemž kromě ošetřujícího personálu, nejbližších členů rodiny a spolupracovníků vlastně nikdo neví, jak na tom skutečně v současné době Miloš Zeman je. A čím dál více lidí pak logicky pochybuje o tom, že může pan prezident nyní cokoliv rozhodovat.

Ředitel Odboru tiskového Jiří Ovčáček rovněž tvrdí, že hlava státu si objednala k jídlu vinnou klobásu, anebo meruňkové buchty. I laikům se zdá nemožné, aby si nemocný z ARO mohl objednávat pokrmy. Jaký režim na oddělení vlastně panuje? Předpokládám, že objednávat si jídlo na ARO není standardní.

Jedná se o další z velmi nepovedených eskapád Jiřího Ovčáčka, raději to nebudu více komentovat. Pokud chtěl tímto způsobem uklidnit veřejnost, tak nelze než konstatovat, že pan Ovčáček zřejmě žije na jiné planetě.

Premiér Andrej Babiš říká, že jej Miloš Zeman v neděli před převozem do nemocnice v Lánech pověřil vyjednáváním o nové vládě. Nepochybujete o těchto slovech, a to v kontextu se záběry o hodinu později, na nichž bylo Zemanovo tělo naprosto bezvládné a zdravotnický personál mu musel držet hlavu?

V první řadě je dobré si připomenout, že Andrej Babiš již několikrát během tří dnů změnil své vyjádření, co mu vlastně Miloš Zeman v neděli 10. října řekl. A tak beru jeho slova s velkou rezervou. Při převozu do nemocnice dle televizních závěrů bylo zřejmé, že pan prezident je ve velmi závažném stavu, kdy si lze těžko představit, že by o čemkoliv, natož o pověření k sestavení vlády, s kýmkoliv jednal.

Jakou diagnózou může trpět nejvyšší ústavní činitel? Psychiatrička i exministryně pro lidská práva a národnostní menšiny v ČR Džamila Stehlíková mluví o údajném metabolickém rozvratu v rámci alkoholické jaterní cirhózy, což napsala nedávno na svém blogu. Souhlasíte s ní?

Víte, samozřejmě jako lékař mám představu, co je příčinou současného závažného zdravotního stavu pana prezidenta. Nepovažuji ale za profesionální ani lidsky vhodné, abych bez konkrétní znalosti zdravotního stavu Miloše Zemana svůj názor veřejně šířil. Paní kolegyně Stehlíková se do toho pustila, nezlobte se, já tak činit nechci. 

Dobře, plně vás respektuji. Přesto se ještě zkusím dotázat na jedno její vyjádření. Paní doktorka Stehlíková je také přesvědčena, že Zemanovo okolí nedopřávalo v Lánech prezidentovi odpovídající péči. Co o jejích slovech soudíte?

Myslet si o tom samozřejmě mohu jako lékař i člověk cokoliv, ale nedovolím si kohokoliv soudit, protože skutečně nevíme, co se za zdmi lánského zámku v posledních měsících dělo. Například vůbec netušíme, zda Miloš Zeman dobře vnímal svůj zhoršující se zdravotní stav a zda potřebnou zdravotní pomoc vůbec chtěl přijmout. Ačkoliv jsem velmi kritický k dlouhodobému chování a jednání některých spolupracovníků pana prezidenta, bylo by nesolidní bez důkazů kohokoliv obviňovat ze zanedbání péče o Miloše Zemana, ať už nás k tomu může napadnout cokoliv. Doufám, že se v čase dozvíme, co vše se kolem výrazného zhoršení zdravotního stavu Miloše Zemana událo.

Kterak o něj nyní lékaři a zdravotní personál v Ústřední vojenské nemocnici mohou pečovat?

Jsem přesvědčen, že Miloš Zeman dostává tu nejlepší zdravotní péči, kterou jeho zdravotní stav vyžaduje.  Ústřední vojenská nemocnice patří k nejlepším zdravotnickým zařízením v České republice, zdravotní personál zcela dělá maximum pro zlepšení jeho zdravotního stavu.

AKTIVACE ČLÁNKU 66 ZÁVISÍ NA SÍLE ARGUMENTŮ OBOU KOMOR

V minulosti samotný Miloš Zeman říkal, že národ má právo znát informace o prezidentově zdravotním stavu. Ovšem už v září při úvodní hospitalizaci Hrad mlčel a v neděli Zemanův ošetřující lékař a ředitel Ústřední vojenské nemocnice Miroslav Zavoral prohlásil, že nemá od pacienta souhlas, aby prozradil diagnózu. Zeptám se vás jako lékaře i jako politika, zda mají občané právo znát, jak se daří hlavě státu? A jak je možné, že když byl v úřadu Václav Havel a později Václav Klaus, tak lidé měli dostatečný přehled a nic se netajilo? Místo jakékoli relevantní informace si můžeme nyní číst Ovčáčkovy modlitby a žalmy, které zveřejňuje na svých platformách.

Můj názor je takový, že občané mají právo znát informaci o tom, zda je prezident schopen z hlediska svého zdravotního stavu vykonávat prezidentský úřad či nikoliv. A pokud ne, tak zda jde o přechodný stav nebo již trvalý. Na druhé straně jsem jako lékař přesvědčen, že i prezident je člověk jako kdokoliv jiný a má právo na ochranu citlivých údajů. Tedy i prezident má právo rozhodnout, jak podrobné informace o svém zdravotním stavu chce zveřejnit a jaké nikoliv. Jistě je lepší, když prezident v tomto ohledu tají co nejméně, ale není automatické, že musí zveřejňovat o svém zdraví úplně vše. Zásadní problém ale je, že aparát Hradu si s veřejností pohrává jako kočka s myší, a informace, které o prezidentově zdravotním stavu zveřejňuje, čím dál více občany znejišťují.

Ústavní komise Senátu chce aktivovat článek 66 Ústavy, který umožňuje prezidenta zbavit výkonu funkce. O svém kroku chtějí rokovat příští úterý. Šéf Ústavní komise a senátor Zdeněk Hraba ze STAN hovoří, že si nemůžeme dovolit paralýzu ústavních institucí právě v důsledku možných komplikací hlavy státu. Dokážete predikovat, jak se Horní komora zachová?

Je velmi těžké odhadnout, co Senát učiní. Dostávali bychom se do roviny dohadů, a to nechci.

Pokud by senátoři dospěli k názoru, že Miloš Zeman není schopen ve výkonu funkce pokračovat, jak by se zareagovala budoucí Poslanecká sněmovna, která by v kauze rovněž hlasovala?

V tomto ohledu rovněž nechci spekulovat. Jistě by záleželo na síle argumentů, které by tento závažný ústavní krok provázely. A to se týká, jak Horní, tak i Dolní komory.

Měl by se Miloš Zeman ze zdravotních důvodů vzdát prezidentského úřadu?

Opět narážíme na to, že oficiálně vlastně nevíme, jak na tom zdravotně pan prezident skutečně je. Z těch kusých oficiálních informací, které máme, včetně velmi smutných fotografií a televizních záběrů z převozu pana prezidenta do Ústřední vojenské nemocnice se domnívám, že v současné době pan prezident není schopen naplno vykonávat svůj úřad. Není ale možné korektně posoudit, zda jde o stav přechodný či již trvalý. Je o mně známo, že dlouhodobě nesouhlasím s politickým stylem Miloše Zemana, ale to nic nemění na tom, že mu z lidského hlediska přeji brzké a v co největší míře možné uzdravení. A až mu bude lépe, tak poté i dostatek moudrosti, aby se rozhodl, zda ještě je schopen prezidentský úřad vykonávat. Odstoupení z úřadu prezidenta není totiž projevem slabosti, ale jedná se o známku úcty k úřadu samotnému.

Související

Petr Macinka na zasedání nové vlády Rozhovor

Macinka není kompetentní pro funkci šéfa diplomacie, Babiš je teď ve složité situaci, míní politoložka

Politoložka Daniela Ostrá z olomoucké Univerzity Palackého exkluzivně pro EuroZprávy.cz promluvila o SMS zprávách ministra zahraničních věcí Petra Macinky prezidentu Petru Pavlovi, které Hrad označil za vydírání. „I pokud se jedná o akt učiněný v rámci akutního zamlžení mysli nebo pod vlivem uvolněné atmosféry v nějakém restauračním zařízení, poukazuje to minimálně na to, že pan Macinka není kompetentní a způsobilý zastávat funkci šéfa české diplomacie,“ zdůraznila.
Tomáš Řepa Rozhovor

USA dávají najevo, že jsou ochotny jednat tvrdě. Zásah v Latinské Americe ale může povzbudit Čínu a Rusko, říká Řepa

Bezpečnostní analytik Tomáš Řepa v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsal, co hodnotí jako reálné cíle americké intervence ve Venezuele a co očekává od budoucího vývoje. „Nejpravděpodobnější scénář je spjatý s alespoň částečnou energetickou obnovou. USA a partnerské firmy přinesou kapitál, servis a technologie, postupně zvednou produkci a exporty,“ říká. Scénář konsolidace venezuelské ekonomiky ale není jediný – existují i horší, které zahrnují drastické zhoršení bezpečnostní situace v Latinské Americe nebo zamrznutí konfliktu, sabotáže ropných zařízení či rozkvět černého trhu.

Více souvisejících

rozhovor Vít Kaňkovský Miloš Zeman lékaři Zdravotnictví Jiří Ovčáček Ústřední vojenská nemocnice Praha Poslanecká sněmovna Senát ČR

Aktuálně se děje

před 36 minutami

Bílý dům, Washington D.C., USA

Přestáváme pokrývat Trumpovy akce, oznámila přední americká média. Bílý dům si založil vlastní televizi

Hlavní americké televizní stanice se dohodly na pozastavení společného televizního pokrývání akcí prezidenta Donalda Trumpa. Tento krok představuje reakci na rozhodnutí Bílého domu, který zakázal vstup do svého areálu novinářům ze společností CNN, MS Now a Politico. Televizní sítě ABC, CBS, Fox News a NBC tímto způsobem vyjádřily solidaritu s vyloučenými médii, kterým bezpečnostní služba zabavila tiskové akreditace. Společný televizní fond, známý v USA jako pool, tak dočasně přestal poskytovat živé záběry ze zpravodajství o prezidentských událostech.

před 1 hodinou

Volby, ilustrační fotografie.

STAN je nejsilnější opoziční stranou, potvrzuje průzkum. Motoristé by se nedostali do Sněmovny

V hypotetických srpnových volbách do Poslanecké sněmovny by s přehledem zvítězilo hnutí ANO se ziskem 34 procent hlasů. Na druhém místě skončilo hnutí STAN, kterému vyjádřilo podporu 12 procent dotázaných. Třetí příčku obsadila ODS s 11 procenty, následovaná hnutím SPD se devíti procenty a Piráty se 7,5 procenta hlasů. Vyplývá to ze srpnového volebního modelu výzkumné agentury Median.

před 2 hodinami

Velká Británie, ilustrační foto

Británie se začala chystat na válku. Vláda vyzvala k přípravě na konflikt a rozsáhlá omezení života

Britové čelí výzvám vlády k přípravě na možný válečný konflikt a s ním spojená rozsáhlá omezení běžného života. Kabinet po desetiletích přistoupil k aktualizaci dokumentů pro případ války a občanům doporučuje vytváření zásob potravin či vody. Náčelník britského štábu obrany Richard Knighton varoval, že hrozba ze strany Ruska činí ze současnosti nejnebezpečnější období jeho pětatřicetileté kariéry v ozbrojených silách. Historici i vojenské autority však zdůrazňují, že moderní hrozba nespočívá v příjezdu tanků, ale v hybridních a kybernetických útocích.

před 2 hodinami

Kanada

Debaty o "připojení" k EU rezonují Kanadou. Mladí se těší na studium, starší na dovolenou

Návrh kanadského premiéra Marka Carneyho na vytvoření nového typu partnerství s Evropskou unií vyvolal podle BBC mezi obyvateli Kanady vlnu zájmu a nadšení. Předseda vlády ve svém projevu před Evropským parlamentem ve Štrasburku podpořil myšlenku takzvaného přidruženého členství a vyzval k hlubší spolupráci v oblasti obrany či energetiky. Součástí jeho vize je také možnost, aby mladí lidé z obou stran Atlantiku mohli volně žít, pracovat a studovat na druhém kontinentu. Carney zároveň nadhodil možnost zapojení Kanady do evropského stipendijního programu Erasmus+.

před 4 hodinami

Počasí

Počasí na nadcházející měsíc: Do Česka dorazí babí léto, výrazně se oteplí

Měsíční výhled počasí slibuje jako celek teplotně nadprůměrné období, které zpočátku přeruší jen krátké ochlazení. Po přechodném poklesu teplot k jedenácti stupňům se však rychle vrátí babí léto s odpoledními maximy přesahujícími dvacet stupňů a ojedinělými letními dny. Z hlediska dešťových srážek bude nadcházející čtyřtýdenní úsek spíše sušší, přičemž občasné deště se vrátí až v jeho druhé polovině.

včera

Donald Trump a Volodymyr Zelenskyj

Trump se v OSN sejde se Zelenským. Bude tlačit na ukončení útoků na energetickou infrastrukturu

Americký prezident Donald Trump chystá osobní jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským na okraji týdne vysoké úrovně Valného shromáždění OSN v New Yorku. Hlavním tématem rozhovorů má být uzavření příměří v oblasti energetické infrastruktury, na které americký lídr důrazně naléhá. Nadcházející schůzka přichází v době, kdy Ukrajina stupňuje své údery na ruský energetický sektor a svět čelí výraznému růstu cen motorové nafty.

včera

OSN, ilustrační foto

Skupina 22 zemí přijala v OSN deklaraci o regulaci umělé inteligence

Skupina dvaadvaceti zemí přijala na okraji Valného shromáždění OSN v New Yorku společnou deklaraci zaměřenou na regulaci umělé inteligence. Signatářské státy v dokumentu zdůrazňují, že rozvoj této technologie musí zůstat pod přímým lidským dohledem, řízením a kontrolou. Zástupci zúčastněných národů zároveň navrhují vytvoření globálního dohledu, který by dohlížel na bezpečnostní rizika. Reagují tak na překotný vývoj takzvaných hraničních modelů umělé inteligence, které mohou představovat hrozbu pro globální bezpečnost.

včera

António Guterres (Foto: Eskinder Debebe)

Guterres končí. Hledání nového šéfa OSN probíhá pod tlakem Trumpa

Tlak amerického prezidenta Donalda Trumpa nutí Organizaci spojených národů k zásadní revizi jejího fungování pod hrozbou výrazného omezení vlivu či rozpočtu. Tato situace se promítá do probíhajícího výběru nového generálního tajemníka, o jehož křeslo zatím soupeří sedm uchazečů. Snaha získat přízeň Bílého domu je u kandidátů patrná v jejich veřejných prohlášeních i programech. Současná hlava organizace António Guterres opustí svůj úřad po skončení druhého pětiletého funkčního období.

včera

Bílý dům (The White House), Wahsington D.C., USA

Trump zakázal vybraným novinářům vstup do Bílého domu. CNN a Politico podávají žalobu

Mediální společnosti CNN, MS NOW a Politico podaly žalobu na administrativu amerického prezidenta Donalda Trumpa poté, co jim byl zamezen přístup do Bílého domu. Prezident své rozhodnutí zdůvodnil tvrzením, že tyto organizace publikují smyšlené a nepravdivé zprávy. V reakci na zákaz hlavních médií významné televizní stanice pozastavily společné pokrývání prezidentských událostí.

včera

Ilustrační foto

Počasí: Svět zažil nejteplejší srpen v historii. Hranice k odvrácení nejhorších dopadů klimatické krize padla

Evropská služba pro sledování změny klimatu Copernicus zaznamenala nejteplejší srpen v historii měření, které vyrovnalo dosavadní globální teplotní rekord. Průměrná teplota během tohoto období překročila předindustriální úroveň o 1,65 stupně Celsia, čímž byla pokořena kritická hranice určená k odvrácení nejhorších dopadů klimatické krize. Jediné období s takto vysokými teplotami sice neznamená trvalé překročení stanoveného limitu, ukazuje však jasný trend směrem k jeho narušení. Tento vývoj zároveň završil nejteplejší léto v západní Evropě, které svými teplotami překonalo i dosavadní extrémní vlny veder.

včera

Tesla, Photo by Bram Van Oost

Česko uznalo prozatímní schválení autonomního řízení Tesly

Ministerstvo dopravy oficiálně uznalo prozatímní schválení asistenčního systému Tesla FSD Supervised, které dříve dalo nizozemské schvalovací pracoviště RDW. Díky tomuto kroku mohou řidiči v České republice začít tento systém využívat za předem stanovených podmínek.

včera

Andrej Babiš, Alena Schillerová, Petr Macinka

Vláda od října opět zastropuje ceny benzinu a nafty

Vláda se kvůli vysokým cenám paliv rozhodla obnovit regulaci cen u čerpacích stanic. Ministerstvo financí v pondělí oznámilo, že kabinet od prvního října zastropuje marže prodejců na 2,50 koruny za litr. Současně dojde ke snížení spotřební daně z nafty o 2,35 koruny za litr včetně daně z přidané hodnoty. Součástí přijatých kroků je také zavedení mimořádné sektorové daně zaměřené na zpracovatele ropy.

včera

včera

António Guterres

Začíná největší diplomatická událost roku. Eskalátor jsme opravili, ujistil šéf OSN Trumpa

V New Yorku začíná letošní Všeobecné shromáždění Organizace spojených národů, které do sídla organizace přivádí stovky světových lídrů a diplomatů. Hlavním tématem nadcházejícího týdne je obnovení důvěry a řízení transformace tak, aby OSN přinášela výsledky pro všechny. Končící generální tajemník António Guterres na předchozí tiskové konferenci mimo jiné ujistil, že vyhlášený eskalátor v budově byl po loňském incidentu s americkým prezidentem opraven. Byla přijata dodatečná opatření, aby se předešlo jakýmkoliv dalším technickým selháním během příchodu vrcholných představitelů.

včera

Ilustrační foto

Šéf Nvidie se vysmál varováním před koncem světa. Prozradil, jaká je šance, že AI vyhubí lidstvo

Šéf výrobce čipů Nvidia Jensen Huang odmítl varování, že by rozvoj umělé inteligence mohl v nejbližších letech vést ke konci lidstva. Tvrzení o hrozícím vyhubení lidské rasy označil za přehnané a neodpovědné katastrofické scénáře. Reagoval tak na prohlášení bývalého výzkumníka společnosti Anthropic Jacoba Coxona, který na sociálních sítích varoval před rizikem vzniku nadlidské inteligence. Coxon podle svých slov považuje za možné, že by tato technologie mohla do deseti let způsobit zkázu lidstva.

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Neskončí na Ukrajině. Evropa i USA se obávají šíření ruských jednotek

Evropské země i Spojené státy čelí podle CNN rostoucím obavám, že by Ruská federace mohla rozšířit svůj vojenský konflikt mimo území Ukrajiny. Nedávné události na východní hranici Severoatlantické aliance vyvolaly sérii mimořádných bezpečnostních opatření napříč celým kontinentem. Bělorusko jako nejbližší vojenský spojenec Moskvy uskutečnilo rozsáhlé vojenské cvičení v blízkosti Suvalského koridoru. Tento úzký úsek území představuje strategicky nejzranitelnější místo Severoatlantické aliance, neboť spojuje pobaltské státy s ostatními členy paktu.

včera

Donald Trump

Trump oznámil vznik "AI Force", jednotky zaměřené na umělou inteligenci

Americký prezident Donald Trump oznámil záměr vytvořit novou složku zaměřenou na umělou inteligenci a jmenovat speciálního zmocněnce pro tuto oblast. Ve svém příspěvku na sociálních sítích zdůraznil, že jeho administrativa nebude růst tohoto odvětví žádným způsobem brzdit ani omezovat. Šéf Bílého domu se tím jednoznačně vymezil proti výzvám ke zpomalení vývoje výpočetních systémů a zavádění přísnějších bezpečnostních pojistek. Podrobnější detaily ani časový harmonogram realizace svého plánu však nepředstavil.

včera

Rusko, Kreml

Volby v Rusku skončily nepřekvapivým výsledkem

Ruské parlamentní volby přinesly předvídatelný výsledek a vládní strana Jednotné Rusko v nich obhájila svou výraznou převahu. Strana podporovaná prezidentem Vladimirem Putinem směřuje k udržení ústavní většiny ve Státní dumě s ještě vyšším ziskem než při předchozím hlasování.

včera

Ukázka moderní ukrajinské vojenské techniky

Ukrajina podnikla v poslední den voleb dosud největší dronový útok na Moskvu

Ukrajina podnikla svůj dosud největší dronový útok na ruské hlavní město Moskvu a její okolí. K masivní události došlo během závěrečného dne ruských parlamentních voleb. Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že během noci bylo sestřeleno více než 1 900 dronů, osm řízených leteckých bomb, osm střel s plochou dráhou letu a čtyři rakety. Kyjev přesný počet vystřelených bezpilotních prostředků a projektilů oficiálně nepotvrdil.

včera

Trump zatáhl USA do války, ze které se mu nedaří vystoupit. A možnosti docházejí

Americký prezident Donald Trump zatáhl Spojené státy do vojenského konfliktu s Íránem, ze kterého se nedaří snadno vystoupit. Operace měla podle šéfa Bílého domu představovat pouze krátkou epizodu a trvat několik týdnů. Střet však pokračuje již sedmý měsíc a jeho konec zůstává v nedohlednu. Washington trvá na pokračování bojů do doby, než Teherán znovu otevře Hormuzský průliv a přistoupí na dohodu o svém jaderném programu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy