ROZHOVOR | Může Zeman na ARO vykonávat prezidentský úřad? Většina pacientů je zde ve svých aktivitách omezena, říká lékař

Stávající lidovecký místopředseda výboru pro zdravotnictví a lékař Vít Kaňkovský nedokáže jednoznačně říci, zda je prezident Miloš Zeman, který je od neděle hospitalizovaný na Anesteziologicko-resuscitačním oddělení (ARO) v pražské Ústřední vojenské nemocnici, schopen pracovat a vykonávat svůj úřad. Jako odborník vyvrací chiméru, podle níž musí být každý pacient zde v bezvědomí a bez schopnosti komunikovat. „Obecně ale platí, že na ARO jsou hospitalizování pacienti v kritickém či velmi závažném stavu, v naprosté většině případů je výrazně omezena jejich fyzická a psychická aktivita,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Vít Kaňkovský.

Jakou diagnózou prezident Miloš Zeman trpí, tuší, ale svůj názor nechce Vít Kaňkovský na veřejnosti prezentovat. „Nepovažuji za profesionální ani lidsky vhodné, abych bez konkrétní znalosti zdravotního stavu Miloše Zemana svůj názor veřejně šířil.“ Poslanec za KDU-ČSL, který v nedávných volbách obhájil mandát v Kraji Vysočina, tvrdí, že národ má právo alespoň vědět, zda je prezident schopen ohledně zdravotního stavu vykonávat svůj úřad či nikoli. „Zásadním problémem je, že tiskový mluvčí pana prezidenta (Jiří Ovčáček) kolem stavu hlavy státu mlží či dokonce vysílá velmi nedůvěryhodné informace. A čím dál více lidí pak logicky pochybuje o tom, že může pan prezident nyní cokoliv rozhodovat.“ Primář Centrálních operačních sálů v havlíčkobrodské nemocnici, kde v minulosti i řediteloval, se odmítá detailněji vyjadřovat k prohlášení mluvčího Ovčáčka, podle něhož si prezident Zeman na ARO objednal vinnou klobásu a jako diabetik i meruňkové buchty. „Pokud chtěl tímto způsobem uklidnit veřejnost, tak nelze než konstatovat, že pan Ovčáček zřejmě žije na jiné planetě.“

Místopředseda výboru pro zdravotnictví  zpochybňuje, že by Miloš Zeman krátce před nedělním transportem do nemocnice pověřil dosavadního premiéra Andreje Babiše povolebním vyjednáváním o nové vládě, jak ministerský předseda tvrdí. Kaňkovský upozorňuje, že Andrej Babiš již několikrát během tří dnů změnil své vyjádření, co mu vlastně Miloš Zeman v neděli 10. října řekl. „A tak beru jeho slova s velkou rezervou. Při převozu do nemocnice dle televizních závěrů bylo zřejmé, že pan prezident je ve velmi závažném stavu, kdy si lze těžko představit, že by o čemkoliv, natož o pověření k sestavení vlády, s kýmkoliv jednal.“ Zákonodárce se neodváží predikovat, jak dopadne úterní jednání Ústavní komise Senátu, jež chce aktivovat článek 66 Ústavy, který umožňuje prezidenta zbavit výkonu funkce. Nechce ani spekulovat, jak by se zachovala nová Poslanecká sněmovna. „Jistě by záleželo na síle argumentů, které by tento závažný ústavní krok provázely. Odstoupení z úřadu prezidenta není totiž projevem slabosti, ale jedná se o známku úcty k úřadu samotnému,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Vít Kaňkovský.

OVČÁČKŮV VZKAZ O BUCHTĚ A KLOBÁSE JE JAK Z JINÉ PLANETY

Pane doktore Kaňkovský, čeho je podle vás schopen pacient, který je hospitalizovaný na Anesteziologicko-resuscitačním oddělení (ARO)? Může vykonávat nějaké aktivity?

Obecně platí, že na ARO jsou hospitalizování pacienti v kritickém či velmi závažném stavu, v naprosté většině případů je výrazně omezena jejich fyzická a psychická aktivita. Neznamená to ale automaticky, že všichni pacienti jsou po celou dobu pobytu na ARO v bezvědomí a že v určité fázi hospitalizace nemohou komunikovat s okolím.

Na stejné jednotce v pražské Ústřední vojenské nemocnici nyní leží prezident Miloš Zeman. Jeho tiskový mluvčí Jiří Ovčáček tvrdí, že z lůžka pečlivě monitoruje politickou situaci o tvorbě nové vlády a o všem je informovaný. Je podle Vašich zkušeností možné, aby takový pacient plně vnímal a byl orientovaný? Rovněž připomenu, že v úterý jmenoval Milana Čečotku předsedou brněnského krajského soudu.

Zásadním problémem je, že tiskový mluvčí pana prezidenta kolem stavu hlavy státu mlží či dokonce vysílá velmi nedůvěryhodné informace. Tím pak vzniká seriál dohadů a spekulací, přičemž kromě ošetřujícího personálu, nejbližších členů rodiny a spolupracovníků vlastně nikdo neví, jak na tom skutečně v současné době Miloš Zeman je. A čím dál více lidí pak logicky pochybuje o tom, že může pan prezident nyní cokoliv rozhodovat.

Ředitel Odboru tiskového Jiří Ovčáček rovněž tvrdí, že hlava státu si objednala k jídlu vinnou klobásu, anebo meruňkové buchty. I laikům se zdá nemožné, aby si nemocný z ARO mohl objednávat pokrmy. Jaký režim na oddělení vlastně panuje? Předpokládám, že objednávat si jídlo na ARO není standardní.

Jedná se o další z velmi nepovedených eskapád Jiřího Ovčáčka, raději to nebudu více komentovat. Pokud chtěl tímto způsobem uklidnit veřejnost, tak nelze než konstatovat, že pan Ovčáček zřejmě žije na jiné planetě.

Premiér Andrej Babiš říká, že jej Miloš Zeman v neděli před převozem do nemocnice v Lánech pověřil vyjednáváním o nové vládě. Nepochybujete o těchto slovech, a to v kontextu se záběry o hodinu později, na nichž bylo Zemanovo tělo naprosto bezvládné a zdravotnický personál mu musel držet hlavu?

V první řadě je dobré si připomenout, že Andrej Babiš již několikrát během tří dnů změnil své vyjádření, co mu vlastně Miloš Zeman v neděli 10. října řekl. A tak beru jeho slova s velkou rezervou. Při převozu do nemocnice dle televizních závěrů bylo zřejmé, že pan prezident je ve velmi závažném stavu, kdy si lze těžko představit, že by o čemkoliv, natož o pověření k sestavení vlády, s kýmkoliv jednal.

Jakou diagnózou může trpět nejvyšší ústavní činitel? Psychiatrička i exministryně pro lidská práva a národnostní menšiny v ČR Džamila Stehlíková mluví o údajném metabolickém rozvratu v rámci alkoholické jaterní cirhózy, což napsala nedávno na svém blogu. Souhlasíte s ní?

Víte, samozřejmě jako lékař mám představu, co je příčinou současného závažného zdravotního stavu pana prezidenta. Nepovažuji ale za profesionální ani lidsky vhodné, abych bez konkrétní znalosti zdravotního stavu Miloše Zemana svůj názor veřejně šířil. Paní kolegyně Stehlíková se do toho pustila, nezlobte se, já tak činit nechci. 

Dobře, plně vás respektuji. Přesto se ještě zkusím dotázat na jedno její vyjádření. Paní doktorka Stehlíková je také přesvědčena, že Zemanovo okolí nedopřávalo v Lánech prezidentovi odpovídající péči. Co o jejích slovech soudíte?

Myslet si o tom samozřejmě mohu jako lékař i člověk cokoliv, ale nedovolím si kohokoliv soudit, protože skutečně nevíme, co se za zdmi lánského zámku v posledních měsících dělo. Například vůbec netušíme, zda Miloš Zeman dobře vnímal svůj zhoršující se zdravotní stav a zda potřebnou zdravotní pomoc vůbec chtěl přijmout. Ačkoliv jsem velmi kritický k dlouhodobému chování a jednání některých spolupracovníků pana prezidenta, bylo by nesolidní bez důkazů kohokoliv obviňovat ze zanedbání péče o Miloše Zemana, ať už nás k tomu může napadnout cokoliv. Doufám, že se v čase dozvíme, co vše se kolem výrazného zhoršení zdravotního stavu Miloše Zemana událo.

Kterak o něj nyní lékaři a zdravotní personál v Ústřední vojenské nemocnici mohou pečovat?

Jsem přesvědčen, že Miloš Zeman dostává tu nejlepší zdravotní péči, kterou jeho zdravotní stav vyžaduje.  Ústřední vojenská nemocnice patří k nejlepším zdravotnickým zařízením v České republice, zdravotní personál zcela dělá maximum pro zlepšení jeho zdravotního stavu.

AKTIVACE ČLÁNKU 66 ZÁVISÍ NA SÍLE ARGUMENTŮ OBOU KOMOR

V minulosti samotný Miloš Zeman říkal, že národ má právo znát informace o prezidentově zdravotním stavu. Ovšem už v září při úvodní hospitalizaci Hrad mlčel a v neděli Zemanův ošetřující lékař a ředitel Ústřední vojenské nemocnice Miroslav Zavoral prohlásil, že nemá od pacienta souhlas, aby prozradil diagnózu. Zeptám se vás jako lékaře i jako politika, zda mají občané právo znát, jak se daří hlavě státu? A jak je možné, že když byl v úřadu Václav Havel a později Václav Klaus, tak lidé měli dostatečný přehled a nic se netajilo? Místo jakékoli relevantní informace si můžeme nyní číst Ovčáčkovy modlitby a žalmy, které zveřejňuje na svých platformách.

Můj názor je takový, že občané mají právo znát informaci o tom, zda je prezident schopen z hlediska svého zdravotního stavu vykonávat prezidentský úřad či nikoliv. A pokud ne, tak zda jde o přechodný stav nebo již trvalý. Na druhé straně jsem jako lékař přesvědčen, že i prezident je člověk jako kdokoliv jiný a má právo na ochranu citlivých údajů. Tedy i prezident má právo rozhodnout, jak podrobné informace o svém zdravotním stavu chce zveřejnit a jaké nikoliv. Jistě je lepší, když prezident v tomto ohledu tají co nejméně, ale není automatické, že musí zveřejňovat o svém zdraví úplně vše. Zásadní problém ale je, že aparát Hradu si s veřejností pohrává jako kočka s myší, a informace, které o prezidentově zdravotním stavu zveřejňuje, čím dál více občany znejišťují.

Ústavní komise Senátu chce aktivovat článek 66 Ústavy, který umožňuje prezidenta zbavit výkonu funkce. O svém kroku chtějí rokovat příští úterý. Šéf Ústavní komise a senátor Zdeněk Hraba ze STAN hovoří, že si nemůžeme dovolit paralýzu ústavních institucí právě v důsledku možných komplikací hlavy státu. Dokážete predikovat, jak se Horní komora zachová?

Je velmi těžké odhadnout, co Senát učiní. Dostávali bychom se do roviny dohadů, a to nechci.

Pokud by senátoři dospěli k názoru, že Miloš Zeman není schopen ve výkonu funkce pokračovat, jak by se zareagovala budoucí Poslanecká sněmovna, která by v kauze rovněž hlasovala?

V tomto ohledu rovněž nechci spekulovat. Jistě by záleželo na síle argumentů, které by tento závažný ústavní krok provázely. A to se týká, jak Horní, tak i Dolní komory.

Měl by se Miloš Zeman ze zdravotních důvodů vzdát prezidentského úřadu?

Opět narážíme na to, že oficiálně vlastně nevíme, jak na tom zdravotně pan prezident skutečně je. Z těch kusých oficiálních informací, které máme, včetně velmi smutných fotografií a televizních záběrů z převozu pana prezidenta do Ústřední vojenské nemocnice se domnívám, že v současné době pan prezident není schopen naplno vykonávat svůj úřad. Není ale možné korektně posoudit, zda jde o stav přechodný či již trvalý. Je o mně známo, že dlouhodobě nesouhlasím s politickým stylem Miloše Zemana, ale to nic nemění na tom, že mu z lidského hlediska přeji brzké a v co největší míře možné uzdravení. A až mu bude lépe, tak poté i dostatek moudrosti, aby se rozhodl, zda ještě je schopen prezidentský úřad vykonávat. Odstoupení z úřadu prezidenta není totiž projevem slabosti, ale jedná se o známku úcty k úřadu samotnému.

Související

Írán, ilustrační foto Rozhovor

Rozpad celého státu nebo zhroucení do občanské války. Expert popsal, co se může dál dít v Íránu

Bezpečnostní expert Josef Kraus z brněnské Masarykovy univerzity v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsal, jak vnímá současné krvavé protesty v Íránu, které přinesly už stovky obětí. Zdejší opozici podle něj zásadně chybí charismatický vůdce, jenž by protestu dal směr a konfrontoval současnou teokratickou vládu Alího Chameneího. „Má 86 let a dobře deset roků se spekuluje o jeho velice mizerném zdravotním stavu. Obměna na pozici Vůdce může být pro Írán zásadní z hlediska nějaké reformy, aniž by došlo k úplné demontáži celého systému,“ říká Kraus.
Prezident Petr Pavel jmenoval Andreje Babiše předsedou vlády (foto: Tomáš Fongus) Rozhovor

Velká nevýhoda pro členy vlády za SPD a Motoristy. Jen aklimatizovat se na ministerstvu trvá téměř rok, říká politolog

Politolog David Jágr z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy zhodnotil předpokládanou podobu třetí vlády Andreje Babiše. Podle něj je důležité, že ve vládě zasednou ministři za ANO se zkušeností s exekutivy. „Jen aklimatizovat se na ministerstvu trvá téměř rok. Vládní zkušenosti jsou zkrátka neocenitelné,“ řekl Jágr. Vliv na vládnutí bude samozřejmě mít i SPD a Motoristé sobě, Babiš je ale podle politologa „natolik dominantní politickou a ekonomickou silou v naší zemi, že se bez jeho svolení nevymění ani žárovka na Úřadu vlády“.

Více souvisejících

rozhovor Vít Kaňkovský Miloš Zeman lékaři Zdravotnictví Jiří Ovčáček Ústřední vojenská nemocnice Praha Poslanecká sněmovna Senát ČR

Aktuálně se děje

před 11 minutami

před 59 minutami

před 1 hodinou

Demonstrace v Íránu

V Íránu umírají občané Kanady i humanitární pracovníci. G7 hrozí sankcemi

Mezinárodní tlak na íránský režim v reakci na brutální potlačování protivládních protestů prudce narůstá. Ministři zahraničí zemí G7 (Kanady, Francie, Německa, Itálie, Japonska, Velké Británie a USA) spolu s šéfem diplomacie Evropské unie vydali ve čtvrtek společné prohlášení, v němž vyjadřují „vážné znepokojení“ nad aktuálním vývojem. Skupina nejvyspělejších ekonomik světa ostře odsoudila „úmyslné používání násilí“ proti civilistům a pohrozila Teheránu dalšími citelnými sankcemi.

před 2 hodinami

María Corina Machadová a Edmundo González Urrutia

Trump se dnes v Bílém domě setká s Machadovou

Prezident USA Donald Trump dnes v Bílém domě přivítá Maríi Corinu Machadovou, lídryni venezuelské opozice a čerstvou držitelku Nobelovy ceny za mír za rok 2025. Setkání přichází necelé dva týdny po šokující operaci amerických speciálních jednotek, které 3. ledna v Caracasu zajaly diktátora Nicoláse Madura a převezly ho do věznice v New Yorku. Ačkoliv svět očekával, že moc převezme právě Machadová, realita v „osvobozené“ Venezuele je mnohem komplikovanější.

před 3 hodinami

Prezident Trump

Vesmírný štít bez nutnosti anexe? Trump ke své „Zlaté kopuli“ Grónsko nepotřebuje

Prezident USA Donald Trump v posledních dnech úzce propojil svou snahu o ovládnutí Grónska s budováním ambiciózního obranného systému Golden Dome (Zlatá kopule). Podle jeho slov je vlastnictví tohoto největšího ostrova světa „naprosto nezbytné“ pro národní bezpečnost a fungování nového protiraketového štítu. Odborníci na obranu a vojenští analytici však upozorňují, že tato argumentace stojí na hliněných nohách – Spojené státy totiž k vybudování své „kopule“ Grónsko vlastnit nemusí, a v mnoha ohledech ho k tomu dokonce ani nepotřebují.

před 3 hodinami

Petr Pavel

Prezident Pavel potají dorazil na Ukrajinu

Český prezident Petr Pavel ve čtvrtek zahájil svou v pořadí již třetí oficiální návštěvu Ukrajiny od začátku ruské invaze. Jeho cesta začala ve Lvově, kde se setkal s klíčovými představiteli místní správy a vlády. Tato návštěva potvrzuje pokračující českou podporu zemi, která se již téměř čtyři roky brání agresorovi. Hlavním bodem prezidentova programu je také plánované setkání s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským.

před 4 hodinami

Ukrajinská armáda střeží své území

Ukrajina přiznává krizi v armádě: 200 tisíc vojáků dezertovalo, další miliony se vyhýbají odvodu

Nově jmenovaný ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov šokoval veřejnost i poslance, když ve středu otevřeně popsal kritický stav lidských zdrojů v tamních ozbrojených silách. Během svého nominačního projevu v parlamentu uvedl, že přibližně 200 tisíc vojáků opustilo své pozice bez povolení a jsou vedeni jako zběhové. Je to vůbec poprvé, kdy vysoký ukrajinský představitel oficiálně potvrdil takto vysoký rozsah dezerce, o kterém se dosud pouze spekulovalo v kuloárech.

před 5 hodinami

Bundeswehr, ilustrační fotografie

Evropa posílá vojáky do Grónska. Trumpovi ustoupit nehodlá

Evropské mocnosti v čele s Francií a Německem přistoupily k bezprecedentnímu vojenskému kroku v reakci na stupňující se tlak Bílého domu ohledně Grónska. Poté, co americký prezident Donald Trump otevřeně pohrozil možnou anexí tohoto strategického ostrova, zahájili spojenci operaci Arctic Endurance. Tato mise pod dánským velením má jasný cíl: ochránit územní celistvost Dánského království a vyslat do Washingtonu signál, že jakékoli pokusy o násilné převzetí kontroly nad ostrovem narazí na tvrdý odpor evropských partnerů.

před 6 hodinami

Donald Trump

Trump stáhl z pohotovosti strategické bombardéry. Zabíjení demonstrantů v Íránu podle něj skončilo

Americký prezident Donald Trump ve středu večer nečekaně zmírnil svou rétoriku vůči Teheránu. Prohlásil, že podle informací z „velmi důvěryhodných zdrojů“ bylo zabíjení demonstrantů v Íránu zastaveno a tamní režim aktuálně neplánuje žádné popravy. Tento obrat přichází jen několik dní poté, co Trump opakovaně varoval, že americká armáda je připravena k okamžitému zásahu, pokud íránské složky nepřestanou střílet do vlastních občanů.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Poslanecká sněmovna

Sněmovní maraton nebere konce. Babiš během interpelací ostře útočil na Piráty

Ani po dvou dnech vyčerpávající debaty, která probíhala v úterý a ve středu, se poslanci stále nepropracovali k samotnému hlasování o důvěře nové vládě Andreje Babiše. Na řečnické listině zůstává zapsáno přes dvacet zákonodárců, kteří chtějí v rozpravě vystoupit. Ačkoliv se původně očekávalo, že by k rozhodujícímu aktu mohlo dojít během čtvrtečního večera, ve hře zůstává i varianta, že se schůze protáhne až do pátku.

před 7 hodinami

ISS (Mezinárodní vesmírná stanice)

První zdravotní evakuace v historii. NASA stahuje astronauty z ISS domů

Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) zažila tento týden historický moment, i když z důvodů, které si nikdo nepřál. Čtyřčlenná posádka mise SpaceX Crew-11 se ve středu 14. ledna pozdě večer předčasně odpojila od orbitálního komplexu. Důvodem je vůbec první zdravotní evakuace v historii amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Astronauti Zena Cardmanová, Mike Fincke, Japonec Kimija Jui a ruský kosmonaut Oleg Platonov opustili stanici o měsíc dříve, než bylo původně v plánu.

před 8 hodinami

Situace v Gaze po izraelských náletech

Nová éra pro Gazu: Trumpův plán vstupuje do druhé fáze, začíná demilitarizace a obnova

Více než dva roky od vypuknutí ničivého konfliktu v Pásmu Gazy oznámily Spojené státy zásadní průlom. Zvláštní vyslanec prezidenta Donalda Trumpa pro Blízký východ Steve Witkoff dnes potvrdil zahájení druhé fáze ambiciózního dvacetibodového mírového plánu. Tato etapa znamená klíčový posun od křehkého příměří k faktické rekonstrukci území, odzbrojení ozbrojených skupin a nastolení nové palestinské správy, která má nahradit dosavadní vládu hnutí Hamás.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Volodymyr Zelenskyj a Donald Trump se setkali v Bílém domě. (18.8.2025)

Trump tlačí na Zelenského. Mírové dohodě stojí v cestě Kyjev, naznačil

Moskva je podle amerického prezidenta Donalda Trumpa připravena uzavřít dohodu vedoucí ke konci války na Ukrajině, ale Kyjev nikoliv. Trump jen několik týdnů před čtvrtým výročím začátku konfliktu prohlásil, že je nutné přesvědčit ukrajinského protějška Volodymyra Zelenského, aby s dohodou souhlasil. 

před 10 hodinami

Donald Trump

Americký zájem o Grónsko a Venezuelu je pochopitelný. Evropa se musí vzpamatovat

Svět se rychle mění v arénu otevřeného soupeření velmocí. USA a Čína bojují o vliv, kontrolu technologií i klíčových surovin, zatímco Rusko se snaží udržet zbytky své moci. Zásah Washingtonu ve Venezuele ukazuje, že ropa je dnes stejně důležitá jako před třiceti lety. A v tomto světle začíná dávat smysl i americký zájem o Grónsko a arktické trasy. Starý řád se hroutí, nový vzniká, a Evropa si musí rozmyslet, zda bude hráčem, nebo jen prostorem, o němž rozhodují jiní.

před 11 hodinami

Česko pokryla ledovka

Mrazivé počasí neskončilo. Teploty budou do konce týdne klesat

Předpověď počasí na nadcházející dny nepotěší řidiče ani příznivce slunečného počasí. Dnešek se ponese ve znamení zatažené oblohy a místy se objeví mlhy, které mohou být i mrznoucí. V severní polovině území se očekává déšť, přičemž na severní Moravě hrozí tvorba nebezpečné ledovky. Teploty se budou pohybovat nejčastěji mezi -1 a +4 °C, ale jihozápad Čech a části Slezska se mohou těšit až na 6 °C.

včera

Poslanecká sněmovna

Cibule, parodie Klause i grimasy. Sněmovna se při jednání o důvěře mění v cirkus, pokračovat bude ve čtvrtek

Jednání o vyslovení důvěry nové vládě Andreje Babiše, kterou tvoří koalice hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě, bude pokračovat třetím dnem. Ani dnes, po dvou dnech jednání, se k němu poslanci nedostali. Přestože má vládní tábor v dolní komoře pohodlnou většinu 108 hlasů, opozice se rozhodla proces maximálně protáhnout a zpestřit ho nezvyklými performance. Samotné hlasování se tak očekává nejdříve během čtvrtka, jelikož řečniště stále okupují kritici nového kabinetu.

včera

Marco Rubio

Washington a Kodaň se na budoucnosti Grónska neshodly, jednání netrvalo ani hodinu

Napjatá schůzka ve Washingtonu mezi zástupci USA, Dánska a Grónska skončila bez jasného výsledku, ale s příslibem dalšího dialogu. Dánský ministr zahraničí Lars Løkke Rasmussen potvrdil, že mezi stranami přetrvává „zásadní neshoda“ ohledně budoucnosti největšího ostrova světa. Přesto se delegace dohodly na vytvoření pracovní skupiny na vysoké úrovni, která má v nadcházejících týdnech hledat společnou cestu a pokusit se obrousit hrany vyostřené rétoriky prezidenta Donalda Trumpa.

včera

Delegace dorazily do Washingtonu. Jednání o Grónsku začíná

Americká diplomacie dnes zažívá jeden z nejrušnějších dnů roku. Viceprezident JD Vance a ministr zahraničí Marco Rubio hostí ve Washingtonu delegaci z Dánska a Grónska. Atmosféra je však víc než napjatá. Jen pár hodin před začátkem schůzky totiž prezident Donald Trump na sociálních sítích prohlásil, že jakýkoliv jiný výsledek než „plná americká kontrola nad Grónskem“ je pro něj naprosto nepřijatelný.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy