OSN ve čtvrtek upozornila, že silné vlny veder ve východní Asii a Tichomoří ohrožují miliony dětí a naléhavě vyzvala k přijetí opatření na ochranu zranitelných lidí před stoupajícími teplotami.
Podle odhadů Dětského fondu OSN (UNICEF) bylo více než 243 milionů dětí v Tichomoří a východní Asii postiženo vlnami veder, což je vystavilo riziku smrti a onemocnění souvisejících s teplem.
UNICEF zdůrazňuje, že děti jsou ohroženy více než dospělí, protože mají menší schopnost regulovat svoji tělesnou teplotu. Organizace OSN předpokládá, že do roku 2050 bude vlnám veder vystaveno více než dvě miliardy dětí.
Globální analytici varují, že rok 2024 bude nejžhavějším rokem v historii, charakterizovaným extrémními klimatickými podmínkami a rostoucími emisemi skleníkových plynů.
V několika zemích v regionu v současnosti panují letní vedra, přičemž teploty se blíží k rekordním hodnotám a pravidelně přesahují 40 stupňů Celsia. Místní meteorologové předpovídají v následujících týdnech ještě prudší nárůst teplot.
Klimatický fenomén El Niňo spojený s rozsáhlým suchem také stále více ohrožuje potravinovou bezpečnost na jihu afrického kontinentu. V hlavních pěstitelských oblastech v Malawi, Mosambiku, Namibii, Zambii a Zimbabwe spadlo během letního období, které na jižní polokouli trvá od poloviny listopadu do února, jen 80 procent srážek, uvedla v pátek podle serveru France24 Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO).
FAO ve své zprávě o potravinové situaci a vyhlídkách na úrodu vydávané třikrát ročně konstatuje, že "významné deficity srážek" byly zaznamenány v únoru, tedy v období, kdy má déšť větší vliv na výnosy plodin. Nadprůměrné teploty a nepravidelné srážky situaci ještě zhoršily.
Jižní Afrika, největší producent obilovin v regionu, trpěla v lednu a únoru deficitem srážek a vysokými teplotami, což pravděpodobně vedlo k poklesu úrody kukuřice ve srovnání s loňským rokem, ačkoli její množství zůstalo nad průměrem za posledních pět let.
Přístup k potravinám by podle FAO mohl ještě více ovlivnit pokles příjmů obyvatel venkovských oblastí a možné zvýšení cen v důsledku tlaků na jejich dovoz. Zambie už koncem února oficiálně označila sucho za "národní katastrofu", která zdevastovala zemědělství.
Oteplování způsobené klimatickým jevem El Niňo, které dosáhlo svého vrcholu v prosinci, bylo jedním z pěti nejintenzivnějších zaznamenaných v historii a od března do května přinese nadprůměrné teploty. Uvedla to Světová meteorologická organizace (WMO).
WMO zdůraznila, že El Niňo nyní postupně slábne. Nicméně teplo uvězněné v atmosféře skleníkovými plyny bude ovlivňovat teploty ovzduší i v následujících měsících.
El Niňo je klimatický jev, který se projevuje zvyšováním teploty povrchu oceánu v rozsáhlých oblastech centrální a východní části rovníkového Tichého oceánu. Opakující se cyklicky po dvou až sedmi letech, obvykle trvá devět až 12 měsíců.
Na jihu Jižní Ameriky, jihu USA, v oblasti Afrického rohu a ve střední Asii obvykle způsobuje vydatné srážky, zatímco v Austrálii, Indonésii a některých oblastech jižní Asie, střední Ameriky a severu Jižní Ameriky způsobuje sucho.
Vrchol jeho vlivu obvykle nastává rok po jeho vzniku, což nyní připadá na letošní rok. Jeho protikladem je klimatický jev La Niňa, který naopak přináší ochlazení. Mezi oběma jevy se vyskytují období neutrálních podmínek.
"Každý měsíc od června 2023 stanovil nový teplotní rekord a rok 2023 byl jednoznačně nejteplejším zaznamenaným rokem. I když El Niňo přispěl k rekordním teplotám, hlavním viníkem jsou jednoznačně skleníkové plyny," uvedla šéfka WMO Celeste Saulová. WMO proto naléhá na drastické snížení množství skleníkových plynů v atmosféře, což by pomohlo v boji proti klimatickým změnám.
Letošní rok by ale mohl být teplejší než dosud rekordní rok 2023, právě kvůli klimatickému jevu El Niño, obává se OSN. WMO zdůraznila, že klimatické změny představují největší výzvu pro lidstvo a vyžadují drastické snížení emisí skleníkových plynů.
Generální tajemnice WMO Celeste Saulová uvedla, že už nelze čekat a nutností je podniknout rychlé kroky. Zdůraznila potřebu výrazné redukce emisí a urychleného přechodu na obnovitelné zdroje energie. Saulová upozornila na eskalaci dlouhodobých klimatických změn způsobených lidskou činností, i když fenomény jako El Niño přicházejí a odcházejí přirozeně.
Generální tajemník OSN António Guterres varoval, že rok 2023 byl pouze ukázkou katastrofické budoucnosti bez okamžitého jednání. Vyzval k průlomovým krokům na omezení nárůstu globální teploty na 1,5 stupně Celsia a zdůraznil, že lidstvo může předejít klimatické katastrofě jednáním nyní s ambicí.
V roce 2023 přitom byla zaznamenána nejvyšší průměrná teplota v historii, a téměř překročila kritickou hranici 1,5 stupně Celsia, informovala Služba monitorování změny klimatu programu Copernicus (C3S) Evropské unie.
Klimatické změny vedly k nárůstu vln veder, sucha a požárů po celém světě, přičemž "globální teplota" se posunula o 1,48 stupně Celsia nad předindustriální referenční hodnotu. Samantha Burgessová, zástupkyně vedoucího C3S, zdůraznila, že všechny dny v roce 2023 byly teplejší než v předindustriálním období, což je první takový případ.
Záznamy o počasí jsou dostupné od roku 1850, ale další údaje z letokruhů stromů, ledových jader a sedimentů ukazují, že teploty v roce 2023 byly vyšší než v jakémkoli období předchozích 100 000 let. Téměř polovina roku překročila hranici 1,5 stupně Celsia, což zvyšuje pravděpodobnost, že se klimatické vlivy samovolně stanou katastrofickými.
I kdyby průměrná teplota zemského povrchu v roce 2024 překročila 1,5 stupně Celsia, ještě by to neznamenalo, že svět nesplnil cíle pařížské klimatické dohody. K definitivnímu porušení této hranice by muselo dojít v následujících letech.
Rok 2023 přinesl mnoho extrémních klimatických jevů, včetně požárů v Kanadě, sucha v Africkém rohu, rekordně teplých období v Evropě, USA a Číně, a nevídaně teplé zimy v Austrálii a Jižní Americe.
Zjištění programu Copernicus přicházejí po nedávné dohodě na konferenci COP28 v Dubaji, která vyzývá k postupnému odklonu od používání fosilních paliv, hlavní příčiny klimatické změny.
V roce 2023 dosáhla průměrná globální teplota hodnoty 14,98 stupně Celsia, což představuje nárůst o 0,17 stupně oproti předchozímu rekordnímu roku 2016, informovali meteorologové z unijní služby Copernicus.
Rok 2023 byl celkově o 0,6 stupně teplejší než průměr v období od roku 1991 do 2020. V průběhu roku 2023 byly teploty každého měsíce od června do prosince vyšší než v jakémkoli předchozím roce.
Červenec a srpen loňského roku byly dokonce dvěma nejteplejšími měsíci v historii měření. I v prosinci byly teploty rekordní, přičemž průměrná teplota dosáhla 13,51 stupně Celsia, což představuje nárůst o 0,85 stupně oproti průměru let 1991 až 2020 a o 1,78 stupně oproti průměru let 1850 až 1900.
Globální průměrné teploty mořské hladiny byly od dubna do prosince mimořádně vysoké, což meteorologové spojují s vlnami mořských veder, které postihly různé oblasti, včetně Středozemního moře, Mexického zálivu, Karibiku, Indického oceánu, severního Pacifiku a severního Atlantiku.
Vliv vysokých teplot lze pozorovat i v rozloze antarktického mořského ledu, která dosáhla rekordně nízkých hodnot v příslušných ročních obdobích. Po celém světě bylo zaznamenáno mnoho extrémních událostí, včetně vln veder, povodní, sucha a lesních požárů. El Niño pak může učinit příští rok z pohledu katastrof ještě horším.
Hlavními projevy El Niño jsou zvýšené teploty povrchového oceánu, které mohou ovlivnit atmosférické podmínky po celém světě. Tento jev má dopady na klima na globální úrovni, může ovlivnit srážky, teploty, proudění vzduchu a další meteorologické vzorce ve velkých částech naší planety.
"Odhady nám ukazují, že existuje 66% šance, že se globální mírné pásmo může oteplit o více než 1,5 stupně Celsia oproti předindustriální éře," řekl Chris Hewitt, vedoucí klimatických služeb WMO.
Zdůraznil, že plný dopad klimatického jevu bude zřejmý letos a dodal, že Země by mohla v příští půl dekádě zažít nejteplejší roky vůbec. El Niño by mohlo způsobit problémy například v zemědělství, a mnoho zemí v jižní a jihovýchodní Asii již přijímá opatření k zachování zásob. Indie například zakázala vývoz mnoha odrůd rýže, zatímco části Indonésie plánují brzkou sklizeň.
Studie ukázaly, že v roce 2016 měl jev humanitární dopady na více než 60 milionů lidí po celém světě. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) měl dopad zejména ve východní a jižní Africe, Africkém rohu, Latinské Americe a Karibiku a v asijsko-tichomořském regionu. "Silné sucho a s ním spojená potravinová nejistota, záplavy, deště a zvýšení teploty způsobené jevem El Niño způsobují širokou škálu zdravotních problémů, včetně epidemií, podvýživy, tepelného stresu a respiračních onemocnění," uvedla WHO.
Související
Počasí je stále extrémnější, varuje Guterres. Vyzval státy, aby začaly jednat
Tropické počasí udeří vší silou. Bude vedro, varují meteorologové
Aktuálně se děje
včera
Olympijské hry v Paříži oficiálně začaly. Na lodi po Seině se plavili i Češi
včera
Trump přijal Netanjahua a zkritizoval "neuctivou" Harrisovou
včera
Belgie pokročila v případu plánovaného teroristického útoku. Padla obvinění
včera
Fiala otevřel Český dům v Paříži. Sport učí hrát podle pravidel, zdůraznil
včera
Obamovi podpořili Kamalu Harrisovou. Chtějí pomoci zajistit její triumf nad Trumpem
včera
V předvečer zahájení her se odhlásil zápasník Omarov. Kvůli zranění achilovky
Aktualizováno včera
Dopravní kolaps na D1: Kolony se táhly až do Prahy, potíže hlásí i od Brna
včera
FSB si došla pro dalšího Šojguova náměstka. Opět jde o podezření z korupce
včera
LOH 2024: Po Horáčkové se představil i lukostřelec Li. V kvalifikaci skončil až jednašedesátý
včera
Tragická nehoda u Obory změnila osud celé rodiny. Policie žádá o pomoc
včera
Gaza je mrtvá, nic nezůstalo, říkají místní. Lékaři jsou i kvůli nové ofenzivě na pokraji sil
včera
V izraelském zajetí zemřel jeden z lídrů Hamásu
včera
Asadovo setkání s Putinem: Rozvoj vztahů přispívá k posílení míru a stability, zní z Kremlu
včera
Noční útoky ve Francii byly připraveny a koordinovány. Podle vlády měly jasný cíl
včera
Olympiáda se za šest let vrátí do Francie. Známí jsou pořadatelé letních i zimních her až do roku 2034
včera
Počasí je stále extrémnější, varuje Guterres. Vyzval státy, aby začaly jednat
včera
Kreml "pečlivě zváží", jak zareaguje na rozhodnutí EU převést výnosy ze zmrazených ruských aktiv na Ukrajinu
včera
Ukrajinská armáda zaútočila na ruskou leteckou základnu na Krymu
včera
Tajfun na Filipínách a Tchaj-wanu zabil už 21 lidí, teď řádí v Číně. 150 tisíc lidí opustilo domovy
včera
Ve Francii kvůli nahlášené bombě evakuovali v den zahájení olympiády letiště
Mezinárodní letiště Basilej-Mylhúzy-Freiburg, ležící ve Francii poblíž hranic se Švýcarskem a Německem, dnes kolem poledne na přibližně hodinu přerušilo provoz. Vedení letiště uvedlo, že z bezpečnostních důvodů evakuovalo všechny cestující.
Zdroj: Libor Novák