Extrémní počasí spaluje Řecko. Země zastavila stavební práce, zakázala donášky a zavřela památky

Památky zůstanou zavřené od poledne do 17:00, upřesnilo ministerstvo kultury. Ministerstvo práce rovněž zakázalo odpoledne donáškové služby a zastavilo stavební práce. Lidé, kteří mohou, by měli pracovat z domova, dodalo ministerstvo.

Ministerstvo na ochranu obyvatelstva vydalo varování před požáry pro většinu centrální a jižní části Řecka. Kvůli suchu a silnému větru z Egejského moře může i malý oheň rychle přerůst v rozsáhlý požár, uvedl mluvčí hasičského sboru pro státní televizi.

Vlna veder začala v Řecku v červenci a horký vzduch ze severu Afriky proudí do jižní Evropy již několik týdnů. Noční teploty na mnoha místech Řecka neklesají pod 30 stupňů Celsia.

Řecká meteorologická služba varovala, že teploty na slunci by mohly dosáhnout až život ohrožujících 60 stupňů Celsia. Zlepšení situace se neočekává, úlevu by mohl přinést až konec příštího týdne.

Lepší situace je na Krétě a ostrovech v Egejském moři, kde díky chladivému mořskému vánku teploty klesly na 35 stupňů Celsia, uvádějí meteorologové.

Nejméně pět turistů už letos zemřelo v Řecku, které sužuje mimořádně teplé počasí, a několik dalších je pohřešovaných. Všichni turisté, kteří zemřeli nebo jsou pohřešovaní, mají více než 55 let.

Řecké média informovala nejprve o smrti 67letého britského novináře, který se ztratil začátkem června na ostrově Symi u tureckého pobřeží a o několik dní byl nalezen mrtvý. Muž během procházky sjel z cestičky a zkolaboval na místě, kde ho bylo obtížné najít, uvedly řecké úřady.

Další dva lidé zemřeli na Krétě. Na procházce zemřel 80letý muž, 70letý muž zkolaboval na pláži.

Na Mathraki, malém ostrově západně od Korfu, zemřel během procházky 55letý Američan. Na ostrově Samos u pobřeží Turecka bylo nalezeno mrtvé tělo 74letého Holanďana, který se před několika dny sám vydal na procházku.

Podle řeckých médií se některé z obětí vydaly ven do tepla krátce poté, co snědly oběd a vypily nějaký alkohol. Jiní zase neměli mapu či chytrý telefon nebo se nacházeli v těžko dostupném terénu.

Řecký kardiolog Thomas Giannoulis přitom upozornil na to, že mnozí turisté podceňují procházku na přímém slunci a negativní vliv na jejich organismus. V době veder se totiž zvyšuje riziko dehydratace či přehřátí organismu. "Toto nebezpečí stoupá s věkem osoby," upozornil Giannoulis.

V důsledku extrémně vysokých teplot byla už dříve zavřena nejnavštěvovanější turistická atrakce v Řecku, Akropole v Aténách. V zemi probíhá nejčasnější vlna veder v historii, jak uvádí tamní média. Zavřeny byly rovněž školy.

Meteorologové uvedli, že šlo o nejranější vlnu veder od začátku měření v Řecku. V zemi je vlna veder definována jako období, kdy teplota přesáhne 38 stupňů Celsia po tři po sobě jdoucí dny.

Řecký ministr pro klimatickou krizi Vassilis Kikilias varoval před rizikem požárů kvůli silným větrům, které by mohly zasáhnout celou zemi. Civilní ochrana je ve vysoké pohotovosti, a velmi vysoké riziko požárů se očekává v pátek v deseti regionech, včetně jihovýchodní Atiky.

Vedra se letos očekávají na více místech světa, Světová meteorologická organizace (WMO) ale už potvrdila, že klimatický jev La Niňa se ve druhé polovině roku 2024 vrátí a po měsících teplotních rekordů přispěje ke snížení teplot.

Ke změně pravděpodobně dojde během několika následujících měsíců, protože jev El Niňo, který od poloviny roku 2023 přispěl k prudkému nárůstu globálních teplot a extrémnímu počasí na celém světě, "ukazuje známky toho, že se blíží ke konci" , uvedla WMO.

Jak však objasnil zástupce generálního tajemníka WMO Ko Barrett, konec jevu El Niňo nepřinese přestávku v dlouhodobých klimatických změnách, protože Země se bude nadále oteplovat v důsledku skleníkových plynů zachycujících teplo a výjimečně vysoké povrchové teploty moří budou hrát důležitou roli i v následujících měsících.

Rok 2024 bude přesto podle WMO zřejmě ještě teplejší než ten předchozí, který byl rekordní v celé historii měření. Na úterní tiskové konferenci k výroční zprávě o stavu klimatu ve světě to řekl šéf monitorování klimatu WMO Omar Baddour.

WMO podle serveru France24 uvedla, že loňské průměrné teploty dva metry nad zemským povrchem byly vyšší o 1,45 stupně Celsia oproti stavu před průmyslovou revolucí. Pařížská klimatická konference v roce 2015 stanovila, že globální teplota může stoupnout ve srovnání s tímto obdobím o nejvýše 1,5 stupně Celsia.

Uplynulý rok byl podle WMO součástí nejžhavějšího desetiletí v zaznamenaných dějinách a vlny extrémních teplot způsobily rekordní úbytek ledovců. Ve Švýcarsku, kde sídlí vedení WMO, ztratily ledovce za poslední desetiletí až deset procent objemu.

WMO zdůraznila, že El Niňo nyní postupně slábne. Nicméně teplo uvězněné v atmosféře skleníkovými plyny bude ovlivňovat teploty ovzduší i v následujících týdnech.

El Niňo je klimatický jev, který se projevuje zvyšováním teploty povrchu oceánu v rozsáhlých oblastech centrální a východní části rovníkového Tichého oceánu. Opakující se cyklicky po dvou až sedmi letech, obvykle trvá devět až 12 měsíců.