Počasí může být nejteplejší v historii. El Niňo může napáchat obří škody téměř po celém světě

Jak už server EuroZprávy.cz informoval, Světová meteorologická organizace (WMO) spadající pod Organizaci spojených národů (OSN) varovala před klimatickým jevem zvaným El Niño, jehož příchod potvrdil i Národní úřad pro oceány a atmosféru (NOAA). Po mnoha letech tak světu hrozí další vlny extrémních veder, které mohou podle expertů vyústit v nejteplejší roky, jaké kdy naše planeta zažila.

Není tajemstvím, že povrch naší planety tvoří z více než 70 procent oceány. Počasí, které nad nimi panuje, proto ovlivňuje velkou měrou i zbytek světa. Za normálních okolností se nad Tichým oceánem prohání takzvané pasáty, větry směřující mimo jiné na západ podél rovníku, které ženou teplou vodu z Jižní Ameriky směrem k Asii. 

Existují ale dva klimatické jevy, které tyto ideální podmínky narušují. El Niño a La Niña jsou protichůdné jevy, které se střídají, a zatímco během druhého jmenovaného jsou pasáty silnější než obvykle a tlačí více teplé vody směrem k Asii, El Niño způsobuje pravý opak. Pasáty slábnou a teplá voda se drží více na východ, směrem k západnímu pobřeží Ameriky.

Svět v poslední době sice zažíval nejteplejší roky v historii, působil na něj ale jev La Niña, který sehrál roli dočasné brzdy rostoucích globálních teplot. Během tohoto jevu jsou na jižní části světa zimy obvykle teplejší, zatímco severní část zažívá chladnější zimy. La Niña, který podle NOAA může vést k výraznějším hurikánovým sezónám, ale nyní končí. A nastupuje obávaný El Niño.

Hlavními projevy El Niño jsou zvýšené teploty povrchového oceánu, které mohou ovlivnit atmosférické podmínky po celém světě. Tento jev má dopady na klima na globální úrovni, může ovlivnit srážky, teploty, proudění vzduchu a další meteorologické vzorce ve velkých částech naší planety.

Důsledky El Niño jsou různorodé a závisí na geografické oblasti. V některých oblastech může El Niño způsobit sucha, zatímco v jiných oblastech může vést k nadměrným srážkám a povodním. Vlivy El Niño se projevují na zemědělství, rybolovu, vodních zdrojích a dokonce i na ekosystémech.

Studie ukázaly, že v roce 2016 měl jev humanitární dopady na více než 60 milionů lidí po celém světě. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) měl dopad zejména ve východní a jižní Africe, Africkém rohu, Latinské Americe a Karibiku a v asijsko-tichomořském regionu. "Silné sucho a s ním spojená potravinová nejistota, záplavy, deště a zvýšení teploty způsobené jevem El Niño způsobují širokou škálu zdravotních problémů, včetně epidemií, podvýživy, tepelného stresu a respiračních onemocnění," uvedla WHO.

Podle nové studie publikované v magazínu Science stojí El Niňo globální ekonomiku v průměru asi 3,4 bilionu dolarů. Mezi lety 1997-1998 to bylo dokonce 5,7 bilionu dolarů. A vysoké náklady bezesporu země utratí i nyní. Alespoň některé.

"Není to tak, že všechny země trpí na El Niňo. Ve skutečnosti je to v některých případech právě naopak," řekl serveru Time makroekonom Kaimar Mohaddes z University of Cambridge. Jeho studie z roku 2017 v časopise Journal of International Economics se zaměřila na 21 národních ekonomik, většinou rozvinutých, a zjistila, že zatímco ve Spojených státech a Evropě má pozitivnější dopady, výrazně poškozuje Austrálii, Chile, Indonésii, Indii, Japonsko, Nový Zéland a Jižní Afriku.

Pomineme-li ekonomické dopady, ty klimatické ale zřejmě pocítí celý svět. Země se totiž nachází na samotné hranici globálního oteplování a hrozí, že El Niño posune klima za vytyčený milník. Země by se mohla oteplit o 1,5 °C ve srovnání s předprůmyslovým obdobím, což je hranice, nad níž hrozí vlny veder, sucha, záplavy, zemědělská neúroda i vymírání druhů. K udržení oteplení pod tuto hranici se přihlásily téměř všechny země světa v pařížské klimatické dohodě v roce 2015.

Adam Scaife, vedoucí dlouhodobých předpovědí v britském meteorologickém úřadu, tvrdí, že El Niño zřejmě vyvrcholí na konci tohoto roku a jeho plné důsledky tak pocítíme až příští rok. A ten může být nejteplejším v historii Země. "Je pravděpodobné, že v příštím roce překoná globální teplota rekord," řekl serveru BBC s tím, že záleží na tom, jak velké El Niño bude. 

El Niño se sice vyskytuje průměrně každých několik let, délka a síla jednotlivých událostí se ale mohou lišit. Vědce jev přesto znepokojuje, protože podle Michelle L'Heureux, vědkyně z NOAA, se očekávalo, že globální teploty překročí zmíněný milník za zhruba pět až deset let. "El Niño to urychluje," uvedla.

Související

Ilustrační foto

Konec těžby ropy i uvolnění prastarých patogenů. Nová studie popsala, co způsobí změny počasí v Evropě

Permafrost, tedy trvale zamrzlá půda, která se nachází v horských oblastech Evropy od severních Špicberků až po jižní Sierra Nevadu, prochází rychlým oteplováním. Studie publikovaná v prestižním vědeckém časopise Nature Communications, kterou vedla Jeannette Nötzliová ze švýcarského Institutu pro výzkum sněhu a lavin (SLF), ukazuje, že v letech 2013 až 2022 se teplota permafrostu v hloubce kolem deseti metrů zvýšila o jeden stupeň Celsia.

Více souvisejících

Počasí El Niňo globální oteplování

Aktuálně se děje

před 40 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Záchranáři v akci, ilustrační fotografie.

V Česku se má zlepšit pokrytí leteckou záchrankou. Vláda řešila i boj s korupcí

Letecká záchranná služba bude mít od roku 2029 jedenáct základen namísto současných deseti a ze šesti na osm se rozšíří i počet základen, které budou fungovat v nepřetržitém provozu. Plán na zabezpečení činnosti letecké záchranné služby po roce 2028 schválila vláda ve středu. Odsouhlasila také parametry dotačního a úvěrového programu Živel 3, který má pomoci občanům i obcím s obnovou obydlí zničených zářijovými povodněmi.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Bašár al-Asad

Rusové prozradili, jak se má Asad po útěku ze Sýrie v Moskvě

Rusko poskytuje útočiště Bašáru Asadovi, jehož ze Sýrie přepravilo tou nejbezpečnější možnou cestou, řekl ruský diplomat Sergej Rjabkov. Asad opustil zemi, jejímž prezidentem byl od roku 2000, ve spěchu během noci ze soboty na neděli, když do hlavního města Damašku vstoupili rebelové. 

před 4 hodinami

Pendolino jen těsně minulo skupinu lidí.

VIDEO: Zákazu si nevšimli. Pendolino málem způsobilo velkou tragédii

Neuvěřitelný hazard s vlastními životy předvedlo několik lidí v Zábřehu na Moravě, když se rozhodli přecházet koleje, aniž by věděli, že se po jedné z nich řítí rychlík. K tragédii nedošlo i zásluhou pohotové reakce strojvedoucího. Podle Drážního úřadu není pochyb o tom, že se lidé dopustili přestupku. Událostí se zabývá policie. 

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Alexandr Lukašenko

Lukašenko ruskými jadernými zbraněmi ohrožuje většinu Evropy. Na dostřel má Prahu i Reykjavík

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko se pochlubil tím, že uchovává desítky ruských jaderných zbraní a připravuje zařízení pro rozmístění střel Orešnik. Kombinovaný rusko-běloruský arsenál ohrožuje absolutní většinu evropského kontinentu, přičemž v případě nasazení mohou taktické jaderné zbraně zlikvidovat klíčové základny Severoatlantické aliance v Rammsteinu a Neapoli.

před 6 hodinami

Armáda Francie

Macron chce nasadit na Ukrajině 40 tisíc vojáků ze Západu. Bude jednat s Tuskem

Francouzský prezident Emmanuel Macron se ve čtvrtek setká s polským premiérem Donaldem Tuskem ve Varšavě, aby projednali možnost rozmístění mírových jednotek na Ukrajině po skončení války. Tato iniciativa, která zahrnuje vyslání zahraničních vojáků na ukrajinské území, má potenciál výrazně ovlivnit poválečné uspořádání regionu. Uvedl to server Politico.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 9 hodinami

Polsko, ilustrační foto

Polsko si došlápne na Rusko. Bude požadovat vysvětlení

Polsko hodlá zaslat Rusku protestní nótu v souvislosti se zničením komplexu památníků polských vojáků, kteří padli během druhé světové války. Incident se odehrál ve městech Boroviči a Jogla na západě Ruska. Podle polského ministerstva zahraničních věcí byly památníky záměrně poničeny, což vyvolalo diplomatické napětí mezi oběma zeměmi.

před 9 hodinami

Ilustrační foto

Konec těžby ropy i uvolnění prastarých patogenů. Nová studie popsala, co způsobí změny počasí v Evropě

Permafrost, tedy trvale zamrzlá půda, která se nachází v horských oblastech Evropy od severních Špicberků až po jižní Sierra Nevadu, prochází rychlým oteplováním. Studie publikovaná v prestižním vědeckém časopise Nature Communications, kterou vedla Jeannette Nötzliová ze švýcarského Institutu pro výzkum sněhu a lavin (SLF), ukazuje, že v letech 2013 až 2022 se teplota permafrostu v hloubce kolem deseti metrů zvýšila o jeden stupeň Celsia.

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 11 hodinami

Sýrie

Situace je skličující: Kdokoli se ujme vlády v Sýrii, dostane na starost zničenou armádu a občanskou válku

Pád diktátorského režimu Bašára Asada přinesl zásadní změnu v mocenském uspořádání Sýrie a zajistil opozičním silám klíčovou roli ve vedení země. Mezi těmito skupinami se nacházejí i frakce, které byly v minulosti spojovány s al-Káidou. Ty nyní čelí výzvě zcela jiného charakteru – namísto ozbrojeného boje se musí naučit efektivně řídit stát a spravovat jeho instituce – a zároveň bojovat o přežití země.

před 12 hodinami

před 12 hodinami

Lukašenko: Máme jaderné zbraně a chceme rakety Orešnik. Cíle si určíme sami

Autoritářský prezident Běloruska Alexandr Lukašenko oznámil, že jeho země již uchovává desítky ruských jaderných zbraní a připravuje zařízení pro plánované rozmístění nejnovější hypersonické balistické rakety Moskvy. Uvedla to agentura AP.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy