Počasí v Evropě se otepluje nejrychleji na světě. Planetu čekají krušné roky plné extrémů, obávají se klimatologové

Podle zprávy Mezinárodní meteorologické organizace (WMO) o stavu klimatu v Evropě za rok 2022 došlo mezi lety 1997 a 2022 ke ztrátě 880 kilometrů krychlových ledu na evropských ledovcích. Tyto údaje poukazují na dramatický úbytek ledu v důsledku globálního oteplování. Nicméně zpráva také přináší naději do budoucna, jelikož signalizuje rostoucí význam obnovitelných zdrojů energie v boji proti změně klimatu.

Tento vývoj teploty a úbytek ledu ukazují na naléhavou potřebu dalších opatření a snahy o omezení globálního oteplování. Evropa a celý svět čelí výzvám spojeným s klimatickou změnou, a proto je nezbytné podporovat udržitelné způsoby výroby energie a snižování emisí skleníkových plynů. Pouze tímto způsobem můžeme přispět k ochraně našeho klimatu pro budoucí generace.

Zpráva vypracovaná WMO ve spolupráci se službou Evropské unie pro změnu klimatu Copernicus přináší obraz současné situace v Evropě. Kontinent čelí rostoucím teplotám, nedostatku srážek, zvýšenému výskytu požárů a nevídanému tání ledovců. WMO označuje Evropu za nejrychleji se oteplující kontinent na světě. Rok 2022 byl poznamenán extrémními vedry, suchem a rozsáhlými lesními požáry.

Zpráva ukazuje, že od 80. let 20. století se Evropa otepluje dvakrát rychleji než celosvětový průměr, což má vážné dopady na sociálně-ekonomickou strukturu regionu a ekosystémy. Průměrná teplota v Evropě v roce 2022 byla přibližně o 2,3 stupně Celsia vyšší než předindustriální průměr z let 1850-1900, který slouží jako referenční hodnota pro Pařížskou dohodu o změně klimatu.

Rekordní vedra, která Evropané zažili v roce 2022, patřila mezi hlavní příčiny nadměrného počtu úmrtí spojených s extrémním počasím. Tato událost však není izolovaným incidentem, ale součástí trendu, který způsobuje častější a intenzivnější extrémní tepelné stresy v celém regionu. Carlo Buontempo, ředitel služby Copernicus pro klimatické změny, zdůrazňuje, že naše současné znalosti klimatického systému naznačují, že události tohoto druhu budou stále častější.

Podle databáze mimořádných událostí (EM-DAT) způsobila meteorologická, hydrologická a klimatická nebezpečí v Evropě v roce 2022 16 365 hlášených úmrtí a přímo postihla 156 000 lidí. Přibližně 67 procent těchto událostí bylo spojeno s povodněmi a bouřkami, které způsobily většinu ekonomických škod ve výši přibližně 2 miliard dolarů (téměř 44 miliard korun). Největší dopad na úmrtnost měly vlny veder, které byly údajně příčinou více než 16 000 nadměrných úmrtí.

Generální tajemník WMO, Petteri Taalas, zdůrazňuje, že v roce 2022 zažily některé země západní a jihozápadní Evropy, včetně Belgie, Francie, Německa, Irska, Itálie, Lucemburska, Portugalska, Španělska, Švýcarska a Spojeného království, nejteplejší rok v historii. Léto bylo nejteplejší zaznamenané a vysoké teploty zhoršily závažné a rozsáhlé sucho, které vyvolalo rozsáhlé lesní požáry, způsobivší druhou největší plochu spálených lesů v historii. Tisíce lidí zemřely kvůli extrémnímu vedru.

Svět čeká extrémní roky, rekordy padají už nyní

Teplotním nárůstům přitom není konec. Jak už server EuroZprávy.cz informoval, WMO varovala před klimatickým jevem zvaným El Niño, jehož příchod potvrdil i Národní úřad pro oceány a atmosféru (NOAA). Po mnoha letech tak světu hrozí další vlny extrémních veder, které mohou podle expertů vyústit v nejteplejší roky, jaké kdy naše planeta zažila.

Není tajemstvím, že povrch naší planety tvoří z více než 70 procent oceány. Počasí, které nad nimi panuje, proto ovlivňuje velkou měrou i zbytek světa. Za normálních okolností se nad Tichým oceánem prohání takzvané pasáty, větry směřující mimo jiné na západ podél rovníku, které ženou teplou vodu z Jižní Ameriky směrem k Asii. 

Existují ale dva klimatické jevy, které tyto ideální podmínky narušují. El Niño a La Niña jsou protichůdné jevy, které se střídají, a zatímco během druhého jmenovaného jsou pasáty silnější než obvykle a tlačí více teplé vody směrem k Asii, El Niño způsobuje pravý opak. Pasáty slábnou a teplá voda se drží více na východ, směrem k západnímu pobřeží Ameriky.

Svět v poslední době sice zažíval nejteplejší roky v historii, působil na něj ale jev La Niña, který sehrál roli dočasné brzdy rostoucích globálních teplot. Během tohoto jevu jsou na jižní části světa zimy obvykle teplejší, zatímco severní část zažívá chladnější zimy. La Niña, který podle NOAA může vést k výraznějším hurikánovým sezónám, ale nyní končí. A nastupuje obávaný El Niño.

Hlavními projevy El Niño jsou zvýšené teploty povrchového oceánu, které mohou ovlivnit atmosférické podmínky po celém světě. Tento jev má dopady na klima na globální úrovni, může ovlivnit srážky, teploty, proudění vzduchu a další meteorologické vzorce ve velkých částech naší planety.

Důsledky El Niño jsou různorodé a závisí na geografické oblasti. V některých oblastech může El Niño způsobit sucha, zatímco v jiných oblastech může vést k nadměrným srážkám a povodním. Vlivy El Niño se projevují na zemědělství, rybolovu, vodních zdrojích a dokonce i na ekosystémech.

Studie ukázaly, že v roce 2016 měl jev humanitární dopady na více než 60 milionů lidí po celém světě. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) měl dopad zejména ve východní a jižní Africe, Africkém rohu, Latinské Americe a Karibiku a v asijsko-tichomořském regionu. "Silné sucho a s ním spojená potravinová nejistota, záplavy, deště a zvýšení teploty způsobené jevem El Niño způsobují širokou škálu zdravotních problémů, včetně epidemií, podvýživy, tepelného stresu a respiračních onemocnění," uvedla WHO.

Podle nové studie publikované v magazínu Science stojí El Niňo globální ekonomiku v průměru asi 3,4 bilionu dolarů. Mezi lety 1997-1998 to bylo dokonce 5,7 bilionu dolarů. A vysoké náklady bezesporu země utratí i nyní. Alespoň některé.

"Není to tak, že všechny země trpí na El Niňo. Ve skutečnosti je to v některých případech právě naopak," řekl serveru Time makroekonom Kaimar Mohaddes z University of Cambridge. Jeho studie z roku 2017 v časopise Journal of International Economics se zaměřila na 21 národních ekonomik, většinou rozvinutých, a zjistila, že zatímco ve Spojených státech a Evropě má pozitivnější dopady, výrazně poškozuje Austrálii, Chile, Indonésii, Indii, Japonsko, Nový Zéland a Jižní Afriku.

Teplotní rekordy přitom padají už dnes. Teploty atmosféry a oceánů v roce 2023 neobvykle hrozivě rostou, stejně tak ubývá ledovců – mořského ledu v Antarktidě je až o třetinu méně, než by mělo. Ohřívání oceánů navíc potlačuje jev El Niño.

Zatímco uběhla jen polovina roku 2023, řada klimatických rekordů už padla. Někteří vědci bijí na poplach, protože mají obavy z daleko rychlejšího oteplování planety, než se čekalo, píše americká stanice CNN.

Jedním z nich je klimatolog Brian McNoldy. "Vím, že miliony lidí sdílejí grafy a mapy s teplotními anomáliemi, ale je pro to dobrý důvod. Toto je šílené a lidé, kteří se na to dívají pravidelně, nemůžou věřit svým očím. Děje se něco velmi divného," napsal na twitteru.

Podle jiných ale takovéto změny nejsou až tak překvapivé. Stát za nimi může klimatický fenomén El Niño, který má efekt globálního oteplování. Přesto to ale není obvyklé. "Tyto změny jsou hluboce znepokojivé kvůli tomu, co znamenají pro lidi v tomto a každém dalším létě, dokud nebudeme snižovat emise uhlíku mnohem rychleji něž v současnosti," upozornila výzkumnice Jennifer Marlonová z Yale School of the Environment.

Rostoucí teplota oceánů je ale ještě více alarmující – k letošnímu 14. červnu na světě průměrně činila 20,87 °C. Loni ve stejnou dobu byla 20,65 °C, přičemž průměr od začátku měření v roce 1982 je asi 20,2 °C.

Ohřívání oceánu ale nejeví známky toho, že by se mělo zastavit. Podle Národního úřadu pro oceány a atmosféru byl květen nejteplejším v historii světových oceánů. Kontinuální oteplování se opakuje už několik let a v roce 2022 překonaly oceány své rekordní teploty čtvrtý rok po sobě. Podle klimatologa Maximiliana Herrery docházelo v tropech a oceánech k velmi rychlému oteplování už před vyhlášením jevu El Niño.

Oteplování oceánů představuje hrozivé důsledky, které ničí korály a zabíjejí živočichy. „A zatímco El Niňo obvykle zahajuje méně aktivní sezónu hurikánů v Atlantiku, vysoké teploty oceánů jim pomáhají, čímž potenciální negují nebo převáží tlumící účinek El Niño,“ píše CNN.

Podíl všech moří, která jsou pokryta ledem minimálně během 15 % celého roku, byl mezi lety 1981–2010 průměrně 14 %. Letos v červnu to je 11 %, přičemž loni zaznamenaných 12 % znamenalo rekordní minimum.