Rok 2023 zaznamenal v pražském Klementinu nejteplejší průměrnou roční teplotu od začátku měření v roce 1775, a to společně s rokem 2018, oznámil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na svém webu.
Meteorologové konstatovali, že průměrná roční teplota v roce 2023 dosáhla 12,8 stupňů Celsia, což zařadilo tento rok na 1. až 2. místo mezi 249 lety od roku 1775, spolu s rokem 2018. To znamená, že šlo o jeden z dvou nejteplejších roků v historii měření v Klementinu.
V prosinci 2023 panovala průměrná měsíční teplota 5,1 stupně Celsia, což měsíc zařadilo mezi pět procent nejteplejších prosinců v historii měření. V historických tabulkách se tento prosinec umístil na 11. až 12. místě z celkových 249 prosinců od roku 1775.
Celosvětově byl loňský rok také označen za nejteplejší v historii měření, jak uvedla meteorologická služba Evropské unie Copernicus začátkem prosince.
I v Číně dosáhla průměrná teplota v roce 2023 nejvyšší hodnoty od začátku měření. Informovala o tom čínská státní média s odvoláním na národní klimatické centrum.
Průměrná loňská teplota v Číně dosáhla 10,7 stupně Celsia a ve srovnání s předchozím rekordním rokem 2021 se zvýšila o 0,2 stupně Celsia, uvedla čínská státní televize CCTV. Dodala, že na většině území země byla průměrná teplota vyšší o 0,5 až jeden stupeň Celsia.
V uplynulém roce zaznamenalo 127 meteorologických stanic v Číně překonání rekordů denních teplot. V Pekingu byl po 23 letech překonán rekord v červenci, kdy se během 27 po sobě jdoucích dnů teplota pohybovala nad 35 stupni Celsia.
Podle mnohých vědců se může v nadcházejících letech oteplovat ještě více, a proto jsou ke splnění cíle omezit globální oteplování na 1,5 stupně Celsia zapotřebí ještě razantnější opatření. Vyplývá to podle BBC z výroční zprávy Mezinárodní agentury pro energetiku (MAE). Snižování emisí v takovém rozsahu, aby mohl být splněn cíl pařížské klimatické dohody, je podle MAE "stále možné, ale velmi náročné" .
"Za současného stavu bude poptávka po fosilních palivech příliš vysoká na to, aby se podařilo dosáhnout cíle Pařížské dohody, kterým je omezit nárůst průměrné globální teploty na 1,5 stupně Celsia," upozornila MAE .
Pokud se to nepodaří, hrozí podle autorů zprávy nejen nárůst extrémních projevů počasí, ale také ohrožení bezpečnosti energetického systému, který byl vytvořen pro chladnější svět s menším počtem meteorologických extrémů.
MAE podotkla, že bez zásadních změn, které by musely přijmout země po celém světě, by se průměrná globální teplota mohla v tomto století zvýšit přibližně o 2,4 stupně Celsia, v porovnání s hodnotami z předindustriálního období.
Do roku 2030 by se celosvětový podíl obnovitelných zdrojů energie mohl zvýšit ze současných 30 procent na přibližně 50. MAE předpokládá i desetinásobné zvýšení počtu elektrických aut na silnicích či výrazný nárůst globálních kapacit fotovoltaických elektráren, které by mohly vyrábět více elektřiny než v současnosti produkuje celý energetický systém USA.
Svět ale podle OSN není na dobré cestě k dosažení dlouhodobých klimatických cílů Pařížské dohody z roku 2015. Vyplývá to ze závěrů první hodnotící zprávy o pokroku států, podle které současné snahy nestačí a pokud nepřijdou okamžité a razantní změny, naši planetu čekají katastrofální dopady klimatických změn, včetně extrémního horka, sucha, povodní, stoupajících hladin moří a hromadného vymírání druhů.
Aktuální tempo snižování emisí podle zprávy OSN nestačí k dosažení hlavního cíle Klimatické pařížské dohody, kterým je omezit globální oteplování na 1,5 stupně Celsia do konce století. Tento cíl byl stanoven jako nezbytný k prevenci katastrofických dopadů změny klimatu.
Podle nového hodnocení kroky jednotlivých zemí v oblasti snižování emisí vedou k tomu, že do roku 2100 by teploty na planetě stouply o 2,5 stupně Celsia. V roce 2015 se přitom státy na pařížském summitu dohodly, že budou usilovat o udržení růstu teplot v 21. století pod dvěma stupni Celsia, s cílem co nejvíce se přiblížit úrovni 1,5 stupně.
Nová zpráva OSN varuje, že současné snahy nestačí a planeta míří k ještě katastrofálnějším dopadům změny klimatu, včetně extrémního horka, sucha, povodní, stoupajících hladin moří a hromadného vymírání druhů.
"I když se pokračuje v naplňování (Pařížské dohody), je třeba udělat mnohem více ve všech oblastech. Příležitosti k zajištění udržitelné budoucnosti vhodné pro život pro všechny se rychle zmenšují," uvádí se ve zprávě, která má být základem listopadové klimatické konference COP28 v Dubaji.
Zpráva také naznačuje, že omezení růstu teplot na bezpečnou úroveň bude vyžadovat okamžité a razantní kroky. Emise oxidu uhličitého (CO2) musí být do konce tohoto desetiletí sníženy o dalších 20 gigatun a celý svět musí dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050.
"Zvyšování objemu energie z obnovitelných zdrojů a postupné vyřazování všech fosilních paliv jsou nezbytnými prvky přechodu na energii s nulovými emisemi," uvádí se ve zprávě. Aby bylo možné udržet globální oteplování na bezpečné úrovni, emise po celém světě musí klesnout do roku 2035 o 60 procent.
To by znamenalo rychlý rozvoj obnovitelných zdrojů energie a rapidní snižování využívání fosilních paliv, jako je uhlí, zemní plyn a ropa, což bude pro řadu států představovat citelný ekonomický zásah. Ten se ale může dostavit i v opačném případě, hodnotící zpráva už nyní zdůraznila potřebu výrazně zvýšit finanční podporu pro rozvojové státy, aby se mohly přizpůsobit klimatickým katastrofám, které již nyní poškozují jejich ekonomiky.
Související
Předpověď počasí: Bude tepleji a beze srážek, míní meteorologové
Počasí: Česko čeká poslední mrazivá noc. Pod nulou bude jen na západě
Aktuálně se děje
před 34 minutami
Ukrajinské drony údajně zasáhly dvě ruské ropné rafinerie
před 1 hodinou
Rusko údajně sestřelilo desítky dronů z Ukrajiny
před 1 hodinou
Biden se postaví Trumpovi? Chce se s ním setkat tváří v tvář
před 2 hodinami
OSN spočítala, jak dlouho potrvá renovace Pásma Gazy
před 3 hodinami
Rusové provedli další útoky na energetickou infrastrukturu Ukrajiny
před 4 hodinami
Bez Číny by invaze na Ukrajinu byla pro Rusko náročná, zní z USA
před 5 hodinami
Předpověď počasí: Bude tepleji a beze srážek, míní meteorologové
před 12 hodinami
Ukrajina dostane od Španělska rakety Patriot
včera
Počasí: Česko čeká poslední mrazivá noc. Pod nulou bude jen na západě
včera
Vinaři vyúčtovali ztráty. Mráz způsobil škody za více než dvě miliardy
včera
Policie večer evakuovala nádraží v Plzni. Někdo vyhrožoval bombou
Aktualizováno včera
Lipavský: Ruský imperialismus je největší hrozbou. Je v zájmu Evropy, aby se Ukrajina ubránila Rusku
včera
Biden poprvé prohlásil, že bude debatovat s Trumpem. Termíny už jsou známé
včera
Válek zmínil, jak české zdravotnictví těží z členství v EU
včera
Erdogan v květnu do Bílého domu nedorazí, potvrdili Turci
včera
Voráček pomalu zavírá dveře za svou hráčskou kariérou. Na 99 procent se na led nevrátí
včera
Rusové cílí na ukrajinskou železnici. Útoky si vyžádaly mrtvé i zraněné
včera
Na Mělnicku leželo bezvládné tělo u havarovaného auta. Případ řeší policie
včera
Kreml: Přístup Ukrajiny k raketám ATACMS válku nezmění
včera
Extrémní počasí spaluje Asii. Kvůli vedrům umírají desítky lidí
Thajské úřady varovaly ve čtvrtek před novou vlnou veder, v důsledku kterých v této zemi přišlo od začátku roku o život už nejméně 30 lidí. Podle agentury AP se extrémní vedra očekávají v metropoli Bangkok, ale také na severu a severovýchodě země.
Zdroj: Libor Novák